Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 27.6.2001 připravila Eva Petržílková.

Spíše kriticky hodnotí deníky rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která v úterý přijala mediální zákon, a přehlasovala tak veto prezidenta Václava Havla:

Hospodářské noviny považují nový mediální zákon za špatný, a to nejen kvůli bodu, který se týká automatického prodlužování licencí, které bude zatíženo dvousetmiliónovým správním poplatkem. Sporná je například i smysluplnost kvót na evropské pořady, píše deník. Podle něj je pochybné i to, že společnost, která od státu licenci získá, může být po dvou letech v rukou někoho zcela jiného. "Určitému majetkovému vstupu strategického partnera, domácího i zahraničního, pochopitelně bránit netřeba, ale bylo by zvláštní, jestliže by po čase vysílal úplně někdo jiný, než kdo původně uspěl," konstatují Hospodářské noviny.

Deníku Mladá fronta Dnes se nelíbí, že poslanci potvrdili monopolistický a nemravný charakter televizního trhu. "Monopol totiž škodí občanům i firmám. Občan si nemůže být jist, zda nedostává účelově vytříděné informace. Podniky si nemohou být jisty, zda cena za reklamu není přemrštěná," vysvětluje deník a připomíná, že je všeobecně známo, že Nova a Prima jsou majetkově propojeny. Podle listu rada pro rozhlasové vysílání nedělá svou práci, když proti "Primanově" nehnula prstem. "Tento kalný rybník, pod jehož hladinou tušíme malé dravce, se může změnit v účinný předvolební stroj. Šance favoritů vyrovnané a politici se hlídají, možná i proto prezidentovy výhrady smetli. Udělali špatně. Zachovali status quo, který poškozuje svobodu v zemi," končí deník.


Blížící se rozhodnutí o prodeji Komerční banky, vztahy s Rakouskem a nebezpečí sociálního výbuchu jsou tématy ekonomických komentářů celostátních deníků.

Lidové noviny připomínají, že již ve čtvrtek bude vláda na mimořádné schůzi rozhodovat o tom, komu prodá Komerční banku, tedy poslední finanční ústav ve státních rukách. "Chladnokrevná hra se možná šéfovi vlády (Miloši Zemanovi) vyplatila. Zájemci o Komerční banku přihodili nějakou tu miliardu navíc. Brnkání na nervy ale špatně snášeli burziáni. Navíc v posledních dnech už potenciální kupci přestali přihazovat," píše dále list. "Desítky miliard za banku ale nemusejí být tím nejdůležitějším, co stát získá. Po 11 letech skončí neslavná kapitola bankovnictví pod státní kuratelou, která se ukázala jako nepříliš šťastná. Stát se tak zbaví povinnosti za záchranu svých bank. Konečně se tak snad vyplní Zemanovo heslo: Do bank už ani korunu," konstatuje v závěru list.


Ve vztazích s Rakouskem poněkud přituhlo, uvádějí Zemské noviny a pokračují: "Zdá se, že vše začalo Temelínem. České cestovní kanceláře se nemohou spolehnout na to, že hranice nebudou zablokované a že své zákazníky dovezou na místo určení včas a v pohodlí. Rakouští celníci bez vysvětlení znehodnocují povolení pro kyvadlovou dopravu, jehož obstarání stojí nemalé peníze a hlavně čas," dodává list. "Rakousko také přestalo českým dopravcům odpouštět daň z obratu za komerční přepravu osob, což mu sice česká strana nemůže mít za zlé, ale načasování tohoto kroku před turistickou sezónou je zarážející. Nelze však ignorovat cítění obyvatel Rakouska. Snad platíme daň za to, že jsme považovali jadernou elektrárnu jen za svoji záležitost a rozbouřili tak tamní veřejné mínění," komentují Zemské noviny.


Hospodářské noviny uvádějí, že před koncem 90. let sice výrazně rostla nezaměstnanost, přesto ubylo těch, kteří říkají, že jsou na tom špatně. "Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla by to nepochybně komentoval slovy, že to potvrzuje správnost jeho sociální politiky. Takové tvrzení má však jeden velký háček. Politika současné vlády je totiž neúměrně drahá a na dluh. Polemika Václava Klause a Vladimíra Špidly, kdo se na zadlužení podílel víc, je jen bezvýznamným handrkováním politiků, kteří se už připravují na volby. Snad tisíckrát totiž prokázali neochotu řešit skutečný problém nedostatku financí a přistoupit tak k tvrdým reformám, jaké mají už Poláci i Maďaři za sebou," píše deník. Sklony k rovnostářství nelze podle komentáře přičítat jen levicové vládě, ale i pravicovým politikům, kteří neudělali včas to, co měli a mohli. "Je nepochybně dobře, že se dosavadní společenské změny uskutečnily bez velkých otřesů. Určitě je ale k zamyšlení, proč v letech, kdy rostla nezaměstnanost, přibylo těch, kteří jsou spokojeni se svými příjmy. Lze jen uvítat, že u nás nevládne přes rostoucí nespokojenost s příjmovými a sociálními rozdíly velké společenské napětí.Tomu tak nemusí být navždy. Příští generace totiž už kvůli splácení dluhů nemusí mít na slušné zabezpečení sociálně slabších vrstev. Pak může přijít výbuch. A konec rovnostářství," uzavírají komentář Hospodářské noviny.


Lidové noviny věnují pozornost sporu Úřadu pro ochranu osobních údajů a Českého statistického úřadu. List píše, že Úřad na ochranu dat trvá na tom, že by statistici neměli zpracovávat některé údaje získané při letošním sčítání lidu, například o počtu narozených dětí nebo zaměstnaných lidí vzhledem k tomu, že zjišťování těchto údajů bylo "nad rámec příslušných ustanovení zákona o sčítání lidu". "Jde o dost zásadní problém a střet dvou principů. Na jedné straně je dostatek informací pro zjištění situace českých občanů, na druhé straně zásada, že soukromí občanů je třeba chránit jako oko v hlavě. Tyto principy se nestřetávají jen v Česku, ale jde o globální problém. A protože si principy sotva mohou dát za úsvitu schůzku v Boulogneském lesíku, aby tam změřily síly, budou se muset dohodnout zákonodárci. Provizorně může tento spor rozřešit soud," míní Lidové noviny.


Bezpečnostní prověrky, které Česko zavedlo kvůli vstupu do NATO, byly zpochybněny. Uvádějí to Hospodářské noviny s tím, ředitel Národního bezpečnostního úřadu Tomáš Kadlec totiž prověrku obešel. Kadlece měla na stupeň přísně tajné prověřit Bezpečnostní informační služba. Podle informací listu ale tajná služba podobnou žádost nikdy neobdržela. Kadlec získal dokument o spolehlivosti od civilní rozvědky - tedy Úřadu pro zahraniční styky a informace. Zákon o zpravodajských službách ale rozvědce neumožňuje vykonávat činnost na území České republiky! BIS neobdržela ani žádost o prověrku ředitele bezpečnosti Národního bezpečnostního úřadu Martina Hejla. Jak on, tak Kadlec navíc byli prověření pouze na nižší stupeň utajení, než jaký potřebují ke své práci, dodává deník.


Tajné služby se vymykají kontrole vlády, uvádí deník Právo. Jak dále píše, v Česku se rozehrává velká zpravodajská hra, kde může jít o poškození státních zájmů nebo dokonce o životy. Vysoce postavený činitel obeznámený s bezpečnostní situací dokonce podle deníku naznačil i možné působení cizích tajných služeb. Jedním z důvodů, jak taková situace vůbec mohla vzniknout, je nedostatečná kontrola tajných služeb, zejména BIS, ze strany vicepremiéra Vladimíra Špidly, který má koordinaci BIS na starosti. Akce se odehrává na pozadí sporu ředitele civilní rozvědky Jiřího Růžka a šéfa Národního bezpečnostního úřadu Tomáše Kadlece kvůli zprávám o špiclování jeho úřadu lidmi z BIS. Podle nejmenovaného zdroje listu si oba muži jdou vzájemně po krku a přitom BIS nemá podle všeho situaci pod kontrolou. "Civilní kontrarozvědka tak není schopna uhlídat organizovaný zločin, extremismus či nelegální působení cizích státních zpravodajských služeb u nás. A to v době, kdy se znovu objevily informace o pronikání organizovaného zločinu - zejména ruskojazyčných mafií - do české ekonomiky a o pokusech ovlivnit i politické sféry," uzavírá své zamyšlení deník Právo.


Úřad pro dohled nad družstevními záložnami bere úplatky. Vyplývá to z nahrávky rozhovoru s bývalým nuceným správcem Rodinné záložny Jiřím Hromadou, který má k dispozici deník Mladá fronta Dnes. Úředníci prý berou peníze od firem, které se na nucených správách podílejí. Hromada také prozradil nekalé praktiky při správě majetku Rodinné záložny. Jako správce prý nevymáhal desítky miliónů korun, které by družstevníci mohli dodatečně získat z prodeje akcií firmy Doprastav. Předseda Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami Ivo Vrzal nechtěl pasáže z nahrávky pro Mladou frontu Dnes komentovat. Chce si nejdřív ověřit, že je rozhovor autentický. Teprve pak se k němu vyjádří. Obsah výroků však okamžitě odmítl, píše list.


Nad statistikami o růstu mezd se zamýšlejí Lidové noviny. Už i v České republice začíná platit stále častější rovnice - čím vyšší vzdělání, tím vyšší plat. Za poslední dva roky rostly nejrychleji mzdy vysokoškolákům a lidem s vyšším a bakalářským vzděláním. Platí to ale pouze v podnikatelské sféře. Vysokoškoláci ve státním sektoru mají stále tolik peněz jako lidé z dělnických profesí v soukromé sféře. Stát své vzdělané zaměstnance platí až o dva tisíce korun pod celostátní průměrnou měsíční mzdou. Důvodem jsou vyhláškou stanovené tarify, které drží výdělky lidí ve státních službách v úzkém koridoru, dodávají Lidové noviny.


Cena elektřiny v České republice, která se má podle dřívějšího vládního rozhodnutí zvýšit od ledna o 13 procent, může v dohledné době vzrůst ještě o další desítky haléřů za kilowatthodinu. Jak informuje deník Mladá fronta Dnes, začínají výrobci proudu i ministerstvo průmyslu s přicházející liberalizací trhu řešit otázku, kdo zaplatí případné ztráty tuzemských výrobců. Jde o částečnou úhradu takzvaných uvízlých nákladů v energetice. Patří mezi ně třeba investice, které vznikly na základě nařízení státu, například odsíření elektráren. Pokud stát otevře trh konkurenci včetně zahraniční, část elektráren bude nadbytečná a investice se jim již nestačí vrátit. Také by musela klesnout těžba uhlí, která byla podporována nastavením státní politiky, uvádí list. Ministerstvo průmyslu a obchodu zatím neví, zda uvízlé náklady uzná a jakou formou by se hradily. Uvízlé náklady, které se mohou splácet víc než deset let, nejsou podle listu ve světě neobvyklé a kromě legislativy EU s nimi počítají i zákony USA.


Část hospod, menších restaurací, hotelů a dalších stravovacích zařízení v České republice teď - na začátku sezóny - bude asi muset zavřít kuchyně, uvádí deník Právo. Někteří restauratéři totiž ani nezaregistrovali, že od 1. dubna letošního roku platí vyhláška ministerstva zdravotnictví 107 lomeno 2001, která zpřísňuje hygienické požadavky na stravovací služby. Hygienici hrozí pokutami až 10 milionů korun při jejich neplnění. Provozovatelé kuchyní však vyhlášku považují za zbytečně přísnou. Nahradit klasické vodovodní baterie bezkontaktními - tedy na fotobuňku nebo alespoň na nožní ovládání - pokládají za science fiction. Brání se tím, že to nemají ani na operačních sálech - tam ovládají kohoutky loktem. Nejhůř asi dopadnou stánkové provozy. Právě tam je nejvíc problémů s dodržováním předpisů a proto především na ně hygienici nasměrují průběžné kontroly, dodává list.


Pistole CZ 75 Compact z uherskobrodské České zbrojovky, určené pro přezbrojení policistů, označili odborníci ministerstva vnitra za vadné. Podle Lidových novin verdikt komise, která hodnotila doplňkové uživatelské a technické zkoušky zbraní, zní: "Pistole z Uherského Brodu nevyhovují, nákup nedoporučujeme". Podle listu ministr vnitra Stanislav Gross má již k dispozici definitivní výsledek zkoušek pistolí, zatím se ale k němu nechce vyjadřovat. Druhé doplňkové zkoušky upravených vzorků pistolí skončily koncem května. Již v dubnu Gross vyjádřil naději, že se přezbrojení dotáhne do konce. Uvedl, že pokud pistole v testech obstojí, lze v polovině roku podepsat kupní smlouvu a do konce roku získat 8000 zbraní. Přezbrojení by skončilo příští rok. List uvádí, že podle komise expertů je závadou pistolí i "nezasunutí náboje do nábojové komory". To znamená, že pistole nemusí v kritickém okamžiku vůbec vystřelit. Pistole prý vůbec nefungují v blátivém prostředí a prakticky by je prý nemohli používat ani leváci. Vláda loni v dubnu rozhodla, že při přezbrojení bude bez výběrového řízení oslovena uherskobrodská zbrojovka. Celkem má dodat 46.000 pistolí s příslušenstvím za 460 miliónů korun, dodává list.


Primátor Jan Kasl ve středu při jednání městské rady nezískal dostatečnou podporu pro svůj návrh veřejné sbírky na rekonstrukci Karlova mostu, informuje deník Mladá fronta Dnes. "S myšlenkou sbírky přišel Kasl letos na jaře. Měla být zahájena v září a skončit v polovině příštího roku. Peníze měly být shromažďovány na zvláštním bankovním účtu, který by Praha zřídila. Podle zákona o veřejných sbírkách by přitom Praha takovouto sbírku vyhlásit mohla," píše deník. "Už se ozvali zájemci, kteří by chtěli přispět - například občan SRN, který iniciativně poslal šek na tři sta marek, jistý podnikatelský subjekt nabídl 200 tisíc dolarů (asi osm milionů korun)," řekl primátor. "Nejsme tak bohatí, abychom mohli všechno platit z veřejných prostředků," dodal.

Radní se však přiklonili k názoru, že chtějí mít nejdříve na stole kompletní podklady, tedy detailní informace o potřebě opravy, jejím rozsahu a nákladech. Kdo z radních byl proti, však nechtěl nikdo z nich prozradit. "Bylo by to nekolegiální," podotkl například náměstek primátora Jiří Paroubek. Z vyjádření radního Zdeňka Kováříka vyplývá, že někteří zástupci města dodnes nejsou zcela přesvědčeni, že by se měla rekonstrukce vůbec uskutečnit. Primátor přesto ve spolupráci s Technickou správou ko munikací předloží do 24. července radě návrh na první etapu rekonstrukce. "Po schválení rozpočtu hlavního města by rada souhlasila s vypsáním sbírky. V září by pak skupina pražských podnikatelů ve své režii uskutečnila kampaň na její podporu," uvedl Kasl. "Rekonstrukce malostranské části mostu by tak podle vyjádření primátora mohla začít v březnu příštího roku a bude testem, jak postupovat při další opravě," uvádí k tomu list. "Radní jsou zároveň přesvědčeni, že by opravu měl platit i stát. Kasl se například domnívá, že by vedení ministerstva kultury nemělo posuzovat Karlův most jako třetiřadý kostel.

Zatím také není jasné, kolik peněz poskytne na případnou rekonstrukci Česká pojišťovna. Když se totiž nedávno ucházela o městskou banku, nabídla padesát milionů korun na rekonstrukci s podmínkou, že Praha prodá banku právě České pojišťovně. V opačném případě pojišťovna přislíbila pouze pět milionů. Její mluvčí Švehla ubezpečoval, že slib splní," píše deník. "Příslib padesáti milionů bude samozřejmě splněn. Zatím je však vydáno jediné stavební povolení na prvou etapu prací. Ty ale tak vysokou částku nevyžadují," uvedl Švehla s tím, že další vklad vážou na vypracování projektu celkové rekonstrukce mostu