Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr článků z českých deníků s datem 21. června připravila Milena Štráfeldová.

Mladá fronta Dnes informuje o záměru ředitele Nova Vladimíra Železného ovládnout všechny největší české soukromé televize, tedy Novu, Primu a novou stanici TV3. Na květnové schůzce v New Yorku, kterou připravil ministr zahraničí Jan Kavan, Železný navrhl majitelům TV3 propojení s vlastní televizi Nova. Na jednání vystupoval zároveň i za TV Prima. Vzájemnou výměnou akcií má dojít k majetkovému propojení všech tří televizí. Cenné papíry nově vzniklého holdingu budou veřejně obchodovatelné i na americké burze. Americký investor by měl také celý plán zaštítit. Tento projekt však odporuje českým zákonům. Železný, Kavan i zástupci TV3 obsah schůzky tají, popis jednání má ale k dispozici česká tajná služba. Ministr Kavan zatím nedokázal vysvětlit, proč schůzku, na které se jednalo o podobném projektu, vůbec posvětil.


Podle Hospodářských novin se vláda rozhodla bojovat proti nelegálním počítačovým programům. Od příštího roku se bude ve všech centrálních institucích a jejich podřízených úřadech každoročně provádět kontrola softwaru, která má zajistit, aby se na úřadech využívaly pouze legálně získané programy. Po jednání vlády to oznámil ministr Karel Březina, který je za státní informační politiku zodpovědný. "Všechny ústřední orgány musí kontrolu provést do 1. června příštího roku. Další pravidelné prověrky by se měly konat vždy po jednom roce," uvedl Březina. Akci musí jednotlivé resorty financovat z vlastních rozpočtů. Každý z úřadů se bude moci rozhodnout, zda kontrolu provede vlastními silami, nebo zda si najme specializovanou firmu. Vládní pravidla podle Březiny ale nedosáhnou na orgány samosprávy. "Ale i na ně se samozřejmě vztahuje autorský zákon, který stanovuje sankce za používání nelegálního softwaru," dodal ministr. Podle jednatele Agentury pro ochranu software Zdeňka Weiga na počátku roku centrální instituce používaly v rozporu se zákonem přibližně padesát procent všech programů. "Od té doby se situace zlepšila. Státní správa se problémem vážně zabývá," uvedl Weig. Dodal, že tzv. certifikát softwarové čistoty má zatím v ČR jako jediná z centrálních institucí - Komise pro cenné papíry. "Pokud je někomu dokázáno, že porušuje autorská práva, hrozí mu trest odnětí svobody až na dva roky," uvedl k postihu softwarových pirátů odborník na počítačové právo Vladimír Smejkal. "Když ale získá činem značný prospěch, může dostat až pět let," dodal. Za nelegální software ve státní správě nicméně nebyl ještě nikdo odsouzen.


Je čas otevřít archivy StB, říká v Mladé frontě Dnes historik Pvel Žáček. Skandál s neoprávněně vydanými lustračními osvědčeními minimálně sto sedmnácti agentům bývalé vojenské kontrarozvědky ho neudivil. "Jsem vlastně rád, že vypukl: jinak bychom zapomněli, kdo všechno před deseti lety prošel sítem lustračního zákona. Byl děravý, dal se obejít, dokumenty bylo možné zfalšovat, prodávala se dokonce i čistá lustrační osvědčení," říká Žáček, jenž působil sedm let v Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu. Byly tedy lustrace k ničemu, když jim ty největší ryby StB unikly, protože jejich záznamy byly zlikvidovány nebo protože je zvláštní služby nového režimu převzaly pod křídla? Roli síta, které znemožnilo působit ve státní správě zkompromitovaným lidem, přece jen lustrační zákon podle Žáčka sehrál, má však mnoho mezer. Ty ovšem vznikly i falšováním spisů, tím, že byla zcela pardonována vojenská rozvědka či zpravodajská služba Pohraniční stráže, která spoustu lidí pokusivších se utéct na Západ poslala za mříže. Stejně tak byl opomenut odbor vnitřní ochrany, který řídil agenturu ve vězeních. Před deseti lety jsme neznali komunistický bezpečnostní systém tak, jak ho známe dnes. Paradox lustračního zákona je v tom, že se vztahuje pouze na příslušníky StB kontrarozvědného charakteru. Pokud jde o rozvědku, tak jen od náčelníků odborů výše. Ostatní mají čisté lustrační osvědčení. Jestliže bych byl v roce 1989 zástupcem náčelníka odboru první správy StB (rozvědky), mohu dnes s čistým lustračním osvědčením v kapse zastávat vedoucí post ve zpravodajských službách. Jen v rozvědce šlo téměř o 1500 expertů.


Více než polovina občanů, konkrétně 54 procent, spojuje spojuje podle Lidových novin začlenění ČR do Evropské unie s obavami ze změn, které se promítnou do jejich každodenního života. Podle průzkumu Střediska empirických výzkumů (STEM) si však značná část lidí - 31 procent - od vstupu do unie slibuje, že se ocitne vEvropě bez hranic. Podle průzkumu považuje 15 procent dotázaných za přínos integraci do vyspělé Evropy a deset procent očekává zlepšení životních podmínek, osm procent se po vstupu do unie obává zhoršení sociální situace. Ve zdokonalení právního systému doufá sedm procent lidí, pět procent se však obává ztráty suverenity. Některé další změny, které přinese členství v EU, uvedlo 14 procent občanů, jedno procento se domnívá, že žádné změny nenastanou. Devět procent dotázaných nedokázalo problém posoudit. STEM uvedlo, že průzkum se uskutečnil před uveřejněním požadavků některých představitelů EU týkajících se několikaletého embarga na zaměstnávání občanů nových členských zemí v současných státech unie. V porovnání s předešlými průzkumy se zvýšil především počet respondentů, kteří spojují se vstupem do Evropy volný pohyb osob. Letos také klesl počet obecných odpovědí "integrace do Evropy" a počet lidí, kteří nedokážou problém posoudit


Jak uvádí deník Právo, projekt zavedení internetu do škol se opět oddaluje. Do celého sporu totiž byly zataženy politické a lobbistické zájmy. Podle odpůrců programu by prostředky určené na zavedení internetu měly být převedeny jednotlivým školám, které by za ně nakupovaly příslušné informační a komunikační technologie. Tento argument je ovšem podle Práva mylný, protože stát na takový postup nemá dost peněz. Proto pořádá výběrové řízení na generálního dodavatele projektu, který by měl ještě v roce 2001 poskytnout dvě miliardy korun z vlastních zdrojů. Za rok by tak mohli mít všichni čeští žáci připojení k internetu na kvalitních počítačích. V případě zrušení soutěže by se celý proces zpomalil nejméně o půl roku. Tím se dostane celá záležitost do období předvolební kampaně a zpoždění by mohlo ještě narůst.


Podle Lidových novin nejsou organizace zastupující pacienty spokojeny se způsobem, jakým ministerstvo zdravotnictví informuje o tzv. devitalizaci, tedy léčbě rakoviny podvazováním nádorů. Svaz pacientů ČR nesouhlasí s tím, že úřad neposkytuje průběžné údaje o této metodě. "Informace o devitalizaci jsou opožděné, nesmyslné, útržkovité a dávají prostor pro dohady. Pacienti ale mají na informace právo," zdůraznil Martin Tlustý ze Svazu pacientů. Ministerstvo zdravotnictví však podle svého mluvčího Oty Černého žádný zákaz zveřejňování údajů o této metodě nevydalo, úřad pouze neinformuje o průběhu zkoumání, protože nejprve je třeba vyhodnotit výsledky pokusů.


Jak píše Mladá fronta Dnes, stát dotuje stavbu zbytečné čistírny. Pět milionů korun poskytne Státní fond životního prostředí obci Bublava v okrese Sokolov na stavbu čistírny odpadních vod. Podle odborníků je ale tato dotace zbytečným mrháním státních peněz. Bublava by se totiž mohla bez větších problémů napojit na kanalizaci a ne zcela využitou velkou čistírnu v sousedních Kraslicích, kterou z jedné třetiny také dotoval stát. "Jsou to zbytečně vydané státní peníze," řekl starosta Kraslic Lubomír Zach. Město navíc během jednoho roku přivede s pomocí dotace ministerstva zemědělství svoji část kanalizace až do osad, které jsou od Bublavy vzdáleny jen několik set metrů. Starosta Bublavy Bohumil Havel se však propojení potrubí brání. Tvrdí, že Kraslice nemají ministerskou dotaci stále jistou a bublavský aquapark, jehož dokončení je naplánováno na květen příštího roku, připojení k čistírně potřebuje neodkladně. Státní fond životního prostředí odmítá, že dotaci vyplácí v tomto případě na zbytečný projekt. Mluvčí fondu Věra Dřevíkovská se přitom odvolává na stanovisko Okresního úřadu v Sokolově, který stavbu čističky i poskytnutí dotace doporučil. Vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v Sokolově Libuše Burianová připustila, že dvě čistírny blízko sebe jsou zbytečné. "To by ale obě obce musely řešit společně po vzájemné dohodě," řekla Burianová. Čistírna odpadních vod v Bublavě má stát celkem asi osm milionů korun, šedesát procent z této částky zaplatí Státní fond životního prostředí. Ministerstvo životního prostředí už rozhodlo, že obec dotaci získá. Začátkem července má být podepsána smlouva.


Jak uvádějí Lidové noviny, redaktoři Českého rozhlasu 6 - Rádia Svobodná Evropa Jana Šmídová a Jan Rejžek odmítají, že dostali pokárání od generálního ředitele rozhlasu Václava Kasíka. O napomenutí vyplývajícím z oficiálního dopisu Kasíka senátorce ODS Ireně Ondrové psaly LN v úterý. Ondrová si Kasíkovi stěžovala na oba moderátory letos v dubnu. Vadil jí způsob, jakým Rejžek moderoval diskusi s posluchači během krize v České televizi, a fakt, že Šmídová působila před téměř dvěma lety jako mluvčí iniciativy Impuls 99. Zprávu o pokárání novinářů, kterou Kasík zaslal Ondrové jako odpověď na její dopis, vypracoval Ivan Štern. "Nikdy jsme žádnou oficiální důtku nedostali. Ta informace mě poškodila a já budu po panu Šternovi žádat veřejnou omluvu," zlobil se Rejžek. Ani Šmídová o údajném napomenutí nevěděla. Jak dále uvedla, její účast v Impulsu 99 není v rozporu s novinářskou profesí. Ředitel Kasík nechtěl záležitost komentovat a odkázal na šéfa Svobodné Evropy Pavla Pecháčka. "S panem Rejžkem jsem o tom mluvil. I já měl za to, že při moderování přestřelil. Vedoucí vnitropolitické rubriky Vladim Pavrovský mu tyto výhrady sdělil písemně," řekl Pecháček.


Lidové noviny informují o tom, že zhruba na dvě minuty zablokovali ve středu členové protemelínského sdružení Jihočeští taťkové hraniční přechod v Dolním Dvořišti na Českokrumlovsku. Symbolickou blokádou, při níž přehradili pouze část silnice dětskými vozítky, chtělo deset "taťků" v čele s šéfem operátorů Temelína Jiřím Tycem údajně upozornit na nesmyslnost podobných akcí na rakouské straně. Hornorakouští odpůrci JETE totiž hodlají v neděli odpoledne znovu zatarasit hraniční přechody v Dolním Dvořišti a ve Studánkách. "Chtěli jsme pouze poukázat na to, jak naprosto nesmyslné a zbytečné jsou blokády hranic," řekl LN Jiří Tyc. Aktivisté, kteří přehrazují hraniční přechody, podle něj nejsou ochotni přistoupit na jakékoliv jiné závěry odborníků, než je zastavení a zbourání Temelína. "S takovými lidmi se prostě nemůžete na ničem domluvit nebo s nimi diskutovat. Svými blokádami přitom výrazně poškozují českorakouské vztahy, a odmítají dokonce isnahu o objektivní posouzení JETE ze strany rakouské vlády," tvrdí Tyc. Své názory mohl včera hlavní jihočeský taťka tlumočit radikálnímu jádru hornorakouských aktivistů přímo na hranicích. Zhruba patnáct aktivistů, včetně hlavních organizátorů blokád Pühringera a Neumüllera, se včera přišlo do Dolního Dvořiště přesvědčit, jak vypadá blokáda v českém podání. Odpůrci JETE si přinesli své vlastní transparenty a snažili se svými odpůrci diskutovat. Mimo jiné také pozvali Jihočeské taťky na jednodenní návštěvu Horních Rakous, spojenou s výstavou alternativních zdrojů energie. "Pozvání přijmeme jen tehdy, pokud aktivisté upustí od chystaných blokád," řekl Tyc LN. Takovou možnost však hornorakouské ekologické organizace prakticky vylučují. "Pokud dostaneme od úřadů povolení, hranice v neděli zablokujeme," řekl předseda iniciativy Stop Temelín Josef Neumüller. Hornorakušané si tak údajně chtějí vynutit zrušení veřejného slyšení k hodnocení vlivu JETE na životní prostředí, které se má konat 26. června ve Vídni. Posudek českých odborníků na bezpečnost a ekologické dopady JETE je totiž podle nich nekvalitní a neúplný.


V Liberci se podle Hospodářských novin rozhodli využít výročí sta let, která uplynula od smrti jednoho z nejvýznamnějších světových hudebních skladatelů Giuseppe Verdiho, a na první letní den naplánovali ve středoevropském kontextu zcela ojedinělou akcí. Přímo pod širým nebem uvádí soubor libereckého Divadla F. X. Šaldy Verdiho operu Aida, kterou místní scéna uvedla naposledy před čtyřiceti lety. Navzdory velkému mediálnímu a diváckému zájmu organizátoři tohoto unikátního představení vylučují možnost, že by bylo v Liberci reprízováno, nebo dokonce přeneseno do jiného města. Návštěvníci na náměstí před libereckou radnicí tak jsou jedinými svědky neobvyklého "open air" představení.


Podle Mladé fronty Dnes Vláda určila letní čas na dalších pět let. Dobu, kdy se hodinky oproti astronomickému středoevropskému času posouvají o hodinu vpřed, včera stanovila vláda. Napřesrok začne letní čas 31. března a skončí 27. října, v roce 2003 potrvá od 30. března do 26. října, v roce 2004 od 28. března do 31. října, v roce 2005 od 27. března do 30. října a v roce 2006 se posune 26. března a vrátí se 29. října.