Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Z českého tisku s datem 3. května 2001 vybírala Zdeňka Kuchyňová.

Jihočeské jaderné elektrárně Temelín hrozí okamžité odstavení až do července, píše deník Právo. Jednou z příčin je údajně ohnutá hřídel části rotoru turbíny. Listu to potvrdil náměstek Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Karel Böhm. Technici však mají ještě hlubší vrásky. Existuje totiž podezření, že se zdeformovala i hřídel motoru ve vysokotlakém dílu, což by bylo mnohem vážnější. Pokud by se poškození potvrdilo, znamená to, že Temelín by ve fázi energetického spouštění stál déle, než odhadovaly i ty nejčernější scénáře. Už dříve se musela na červen naplánovat měsíční odstávka kvůli výměně špatně naprojektovaných regulačních ventilů na přívodním potrubí páry. Do té doby však měla turbína jet. Zkřivení hřídele ve vysokotlakém dílu by znamenalo, že by se elektrárna už nyní musela opět neplánovaně zastavit až do července, uzavírá deník Právo.


Majitelé některých benzinových čerpadel nalezli způsob, jak zvýšit zisky, konstatují Zemské noviny. Využili totiž uvolněných stojanů po olovnatých benzínech a prodávají na nich technický benzín. Ten ale neobsahuje spotřební daň a je až o deset korun levnější než běžný benzín. Kupují ho zejména řidiči trabantů, wartburgů a dvoutaktních motocyklů. Velcí distributoři automobilových paliv prodej nezdaněného technického benzínu odsuzují. Podle Pavla Poláka z Generálního ředitelství cel přihlásili dovozci za první tři měsíce roku 72 miliónů kilogramů technického benzínu. Obchodníci se shodují v tom, že není možné, aby se toto množství spotřebovalo k odmašťování, ředění a podobným účelům. Odpovědnost za zneužívání nepovoleného paliva má řidič i prodejce. Nynější stav patrně potrvá až do konce června. Od 1. července však začne platit novela zákona o spotřební dani, která technický benzín zatíží stejnou daní jako ostatní benzíny, připomínají Zemské noviny.


Ministerstvo financí v současné době udržuje v napětí občany i politiky, jaké daně, v jaké výši a odkdy budeme platit, píše Právo. Podle Předvstupního programu do Evropské unie zpracovaného ministerstvem financí by se měly v nejbližších třech letech zvyšovat spotřební daně, DPH, daně z nemovitostí i místní poplatky. Ministr financí ale říká, že vláda nebude daně zvyšovat letos ani v příštím roce. Podle komentáře listu "je třeba ale především hovořit o tom, jak zajistit, aby daně nezalepovaly díry či schodky rozpočtu či aby se zamezilo vyhazování peněz na zbytečnou byrokracii. O daních píší i Hospodářské noviny, podle nichž mohou následovat dva základní scénáře. Podle prvního se "v podstatě nic nestane." Podle druhého s sebou vyšší daně přinesou větší zdražení než samotný daňový posun a obrátky nabere inflační kolotoč.


Jak píše Mladá fronta Dnes, v České republice přibývá dlouhodobě nezaměstnaných. Situace už je horší, než ve většině zemí Evropské unie. Podle studie ministerstva práce bylo loni více než rok bez práce skoro čtyřicet procent nezaměstnaných. Ministr Vladimír Špidla vládě předložil analýzu, z níž vyplývají varující fakta. Navzdory tomu, že se země dostává z krize, nezaměstnanost klesá a nabídka pracovních příležitostí se rozšiřuje, objevují se varovné trendy. Mezi ně patří právě dlouhodobá nezaměstnanost. Navíc má Česko v porovnání se zeměmi Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj nejvyšší míru nezaměstnanosti mezi lidmi bez vzdělání. Bez práce je totiž čtvrtina všech lidí se základním vzděláním. Velký problém najít práci mají také velmi mladí lidé - zde míra nezaměstnanosti dosahuje přes 16 procent. Mezi padesátníky je naopak nezaměstnanost podprůměrná - jen kolem šesti procent, dodává Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny posuzují krok šéfa lidovců Jana Kasala, který vyzval poslance Miloslava Výborného ke kandidatuře na místo předsedy KDU-ČSL. Návrh mohl podle listu šokovat jen někoho. Toho, kdo v posledních týdnech a měsících nevnímal Kasalův zničující souboj s Cyrilem Svobodou či toho, kdo v posledních dvou letech nesledoval jeho neslavné předsedování. Podle Lidových novin je sázka na Výborného z taktického hlediska poměrně čitelným tahem: Blížící se předsednická volba by totiž pro Kasala nemusela být vůbec příjemná. A to přesto, že Svobodovy šance nejsou kdovíjaké. Kasal jistě sází i na to, že dovede-li Výborného až k předsednickému křeslu, pak tím nejen definitivně odstaví Svobodu, ale sám si zajistí vděk nového šéfa strany. I tento scénář ale má svá úskalí. Výborný není typem loutky, která by se chtěla nechat vodit silnou moravskou lobby. Zároveň nemůže nikdy vědět, co se vynoří v resortu obrany, v jehož čele také stál, dodávají Lidové noviny.


Podle deníku České slovo zůstane Česká republika odkázaná na dovoz drahých léků. Tomu, aby farmaceutické firmy vyvíjely nové léky, totiž brání nedostatek financí. Odhaduje se, že výzkum a vývoj nového léku stojí až 500 miliónů dolarů. Podle výkonného ředitele Mezinárodní asociace farmaceutických společností Pavla Mazana sice existují malé firmy, které se zaměřují na různé fáze vývoje léků, své výsledky pak ale prodávají dále. Šance, že se lék dostane z preklinické fáze až do prodeje, je podle něj jedna ku deseti. Je proto velice pravděpodobné, že prostředky vynaložené na výzkum přijdou nazmar, dodává České slovo.


Podle Lidových novinžádají ředitelé základních škol po pedagogických fakultách kvalitnější učitele. Absolventi mají sice skvělé odborné znalosti, ale před dětmi ve třídách jsou podle ředitelů škol bezradní. Základní školy chtějí tuto situaci napravit posílením praxe učitelských adeptů. Pedagogické fakulty by namísto teorie měly podporovat učitelské dovednosti. Také podle vládní koncepce školství shrnuté v takzvané Bílé knize by praktické přípravě budoucích kantorů měly fakulty věnovat deset až dvanáct procent studijního času, doplňují Lidové noviny. Zároveň se ptají, jak motivovat absolventy, aby ve školách zůstávali. Zatím je to neřešitelný problém - důvodem jsou nízké platy a nemožnost kariérního růstu. Většina absolventů do škol sice nastoupí, ale po čase odcházejí, protože ve svém oboru nevidí perspektivu.


Deník Právo informuje o tom, že řady sociálních demokratů opustil bývalý místopředseda strany a současný senátor Petr Morávek. Listu to potvrdil místopředseda Senátu za ČSSD Zdeněk Vojíř. Vyjádření samotného Morávka se deníku nepodařilo získat. Někteří jiní sociální demokraté s odvoláním na Morávkův zdůvodňující dopis tvrdili, že nechtěl zůstat ve straně, která podle jeho názoru jde příliš doleva. Jak deník dodává, z ČSSD v těchto dnech vystoupil i bývalý poradce premiéra Zdeněk Šarapatka.


Prezident Václav Havel nevyužije u příležitosti státního svátku 8. května svého ústavního Práva udělit amnestii. Deník Právo uvádí, že o amnestii, která musí být stvrzena i podpisem premiéra nebo jím pověřeného člena vlády, se uvažovalo loni v souvislosti se vzpourami ve věznicích, avšak nakonec z toho sešlo. O tom, že by mohl prezident vyhlásit amnestii se ve veřejnosti uvažovalo také na podzim roku 1999 v souvislosti s blížícím se desátým výročí pádu komunismu v Československu. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček však tehdy řekl, že Havel amnestii nepřipravuje. Zároveň zdůraznil, že ohlašování amnestií podléhá přísnému utajení a nemůže se tedy oznámit dříve, než vstoupí v platnost. Havel využil amnestii dosud třikrát. Poprvé jako první polistopadový prezident tehdejší ČSSR 1. ledna 1990 a poté při své volbě prvním prezidentem samostatné ČR v roce 1993. Naposled tak učinil v únoru 1988 poté, co byl opět zvolen prezidentem ČR.


Od prvního květnového dne nesmějí lidé odpočívat na trávě v parcích, neměli by v nich volně pobíhat ani psi, s výjimkou dětí do deseti let by se tam také nemělo jezdit na kolech, bruslích či skateboardech. Jak píše Mladá fronta Dnes, začala totiž platit městská vyhláška o ochraně veřejné zeleně, která na těchto plochách zakazuje téměř vše. Situace v parcích však vypadala tak, že si s vyhláškou nikdo hlavu nedělá a lidé se většinou chovají, jako by nebyla. Navíc některé parky nejsou v katastru správně zapsány jako zeleň a vyhláška se na ně tedy nevztahuje. Strážníci v takovém případě mohou jen těžko chtít po lidech pokuty, dodává Mladá fronta Dnes.


Jiřina Bohdalová slaví sedmdesátku. Jak píše deník Právo, tato vynikající herečka - pro mnohé prostě Bohdalka či Jiřinka - vstoupila díky televizi do mnoha českých domácností a už je neopustila. Svědčí o tom její neslábnoucí popularita, každoroční divácké hlasování o ceně Týtý, která do jejích rukou směřovala neomylně už osmkrát za sebou. Jiřina Bohdalová věděla záhy, čím by chtěla být. Prvním úspěchem bylo přijetí ke studiu herectví. Absolvovala v roce 1957 rolí Vančurovy Josefíny a hned toho roku ji přijal Jan Werich do Divadla ABC. Zůstala tam deset let. Poté přesla do Divadla na Vinohradech, kterému je věrná dosud. Však si také na jeho prknech zahrála plejádu skvělých rolí. Jiřina Bohdalová působí navenek jako velký suverén. Ale jak říká, trpí trémou a nelepší se to. Úspěch slavila i ve filmu, kde ji potkávaly rozmanité role. Přesto se však v těch komediálních cítila nejlépe a diváci s ní. Loni byla v anketě Král filmového úsměvu skončila jako třetí za Vlastou Burianem a Vladimírem Menšíkem. Do soukromí si nikoho příliš nepouští. Jedinou výjimkou jsou vnuci Marek a Vojta, synové dcery Simony Stašové, s nimiž se ráda ukazuje na veřejnosti a kteří jsou podle jejích slov nejlepšími mužskými jejího života.