Přehled tisku
Výběr z českých deníků s datem 11. května připravil Josef Kubeczka.
Otázkou legalizace marihuany, ale například i možnostmi vstupu Slovenska do Severoatlantické aliance se zabývají komentáře českého tisku. Komentátoři si samozřejmě všímají i některých vnitropolitických otázek.
Otázka legalizace drog je podle deníku Právo coby námět pro diskusi legální, neboť by mafiány přinutila hledat si jiný zdroj obživy. Jakkoli je totiž představa dávky heroinu po desetikoruně v trafice šílená, není o mnoho šílenější, než by byla snaha dát za katr každého puberťáka, který si jednou šlukne, připomíná deník. Oboje je přitom podle Práva "nerealizovatelnou krajností" v diskusi, kterou je třeba vážně vést bez předběžné názorové cenzury. Těšme se tedy, jak Sněmovna přijme nejčerstvější poslanecký návrh, který se snaží prosadit více tolerance vůči pouhým konzumentům marihuany. Bude to zajisté debata odpovědná, kvalifikovaná, dělná, možná přímo myšlenková smršť. Kdyby však někteří poslanci přišli bez argumentů, jen s pouhým odmítáním, pak doufejme, že tak činí ze zásady, uzavírá deník Právo.
Lidové noviny se zabývají stavem české justice a píší, že nový ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš se rozhodl "něco" udělat se soudci. Nad starými zřejmě zlomil hůl a soustředil se na nové. Ti by podle něj neměli rovnou dostat definitivu, ale měli by prvních pět let soudit v jakési zkušební lhůtě, píše deník. Podle něj si však ministr zřejmě neuvědomuje, že takové řešení by soudce rozdělilo do dvou kategorií. Doufejme, že si tuto absurditu uvědomí aspoň poslanci. A že při rozhodování o Burešově návrhu nezapomenou, že definitiva je jednou ze záruk nezávislosti, poznamenávají Lidové noviny závěrem.
Mladá fronta Dnes píše, že ačkoliv se to nezdá, Slovensko se nemusí stát členem Severoatlantické aliance. Jistota vstupu Slováků má však jediné oprávnění, a to fakt, že nevládnout na Slovensku v roce 1998 Vladimír Mečiar, byli by dnes Slováci spolu s Čechy, Poláky a Maďary už členy NATO, píše list. Přestože by tyto tři státy Slovensko v alianci rády viděly co nejdříve, je podle listu Bratislava mnohem rizikovějším kandidátem, než pobaltské státy nebo Slovinsko. Odhodíme-li brýle přirozených sympatií, pak je třeba říci, že prostě nelze připustit, aby se členským státem aliance stala země, jejímž premiérem nebo prezidentem bude Vladimír Mečiar, píše Mladá fronta Dnes.
Zemské noviny a České slovo se vrací ke krizi uvnitř KDU-ČSL poté, co se poslanec Miloslav Výborný rozhodl, že stranu nechce vést. Jeho odmítnutí je gestem, které bezprostředně přinese křesťanským demokratům starosti, dlouhodobě jim ale může jedině prospět, míní listy. Důležitější, než osobní spor mezi současným předsedou Janem Kasalem a Cyrilem Svobodou je totiž podle nich spor o dlouhodobé směřování strany. Nechtějí-li se křesťanští demokraté spokojit s rolí přívažku, který se hodí do každé koalice, ale v každé také hraje druhé housle, nezbude jim než se otevřít a modernizovat. Lidovci na svém sjezdu nebudou mít snadnou úlohu: musí najít do svého čela osobnost, která je nerozdělí, ale zároveň nezamete problémy pod koberec, poznamenávají České slovo a Zemské noviny.
Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla chce snížit platy ústavních činitelů, píše Mladá fronta Dnes a pokračuje: Poslanci by přišli o tisícovku, ministři o tři. Komunisté nebudou nadšeni. Podle nich by měl mít politik ne víc než soustružník a nárok na jednu zelenou uniformu a pár polobotek ročně. Uspokojen ovšem není ani zdravý rozum, uvádí deník a klade otázky: Proč vázat platy politiků na trojnásobek průměrné mzdy? Snad proto, že Marx má trojku jako mystické číslo? Nebo je míněn zásluhový princip: Když se budou mít dobře občané, tloustněte i vy, státníci! Když díky vaší lenosti a tuposti lidé zchudnou, i vy budete třít bídu! V tom je cítit něco starozákonního. Ale jen trochu. Špatným vládcům by neměl klesnout plat, měla by jim být sražena hlava. Politici musí mít velký plat, to je bez debaty. Měl by to být plat manažerů, tedy nejméně pětinásobek průměrné mzdy, ať populisté křičí, jak chtějí. Jinak nebudou ve vládách a parlamentech chytří, výkonní a nezkorumpovatelní lidé. Ti pak sami, i bez asketického Špidly, poznají, co škrtnout: systém prebend, výhod, náhrad, majáčků, ochranek, vil, vilek, bazénů a bazénků, který je - ne plat - staví nad normální lidi, konstatuje Mladá fronta Dnes.
Komentář Hospodářských novin se zabývá požadavky odborářů z energetických podniků, kteří chtějí, aby vláda vyčlenila tři procenta z výnosů privatizace energetiky na vytvoření nových pracovních míst. Kromě toho požadují i zvýšené odstupné při propouštění, které by mělo dosáhnout až půl miliónu korun. Zdá se, že i čeští odboráři se rychle učí. Zaměstnanci v energetice nechtějí dopadnout jako ti, co v rámci útlumových programů přišli o práci a jinou v daném regionu nesehnali, píše deník. Odboráři tvrdí, že propouštět se bude v souvislosti se zavedením modernějších technologií. Vysoký odhad budoucích energetiků bez práce podle komentáře znamená, že se ví o tom,jaká je v tomto oboru přezaměstnanost, kterou vlastník buď neuměl zredukovat, nebo se o to ani nesnažil. Důležitější otázkou podle Hospodářských novin je, jak se vypořádat s hrozbou dalších nezaměstnaných. Kde pro ně najít pracovní místa v regionech, kde již nyní každý pátý nemá práci? - ptá se deník. Obavy zaměstnanců v energetice jsou pochopitelné, jde však o to, najít správnou míru a způsob, jak jim pomoci ze situací, které si sami nezavinili. A je otázkou, jestli nastávající problémy lze vyřešit zvýšeným odstupným. Je to řešení krátkodobé a navíc jde o umrtvené státní peníze, které mohou být použity mnohem účelněji - právě k vytváření nových pracovních míst, uzavírají komentář Hospodářské noviny.
Několika státním vojenským podnikům, které se ocitly na pokraji krachu kvůli nedostatku armádních zakázek, se rozhodla pomoci vláda. Píše to deník Právo s tím, že podle rozhodnutí kabinetu si u těchto podniků mají vojáci nechat opravit techniku za 427 miliónů korun bez vypsání výběrového řízení. Podle vládního mluvčího Libora Roučka se ministři opřeli o zákon o zadávání veřejných zakázek, který v mimořádných situacích umožňuje oslovit jediného zájemce. Nejvíc peněz přitom poputuje do Leteckých opraven Kbely. Dostanou podle Práva 146 miliónů korun za opravy rotorů pro vrtulníky. Citelná bude podle listu i pomoc pro Vojenský opravárenský podnik v Novém Jičíně, který se specializuje na tanky a další těžkou techniku. Jeho prosperita je pro ČR strategicky důležitá, protože právě tato firma garantuje modernizaci tanků T-72 za desítky miliard korun. V Novém Jičíně si podle Roučka budou moci vojáci nechat opravit techniku za 109 miliónů korun. Materiál do vlády přinesl na poslední chvíli nový ministr obrany Jaroslav Tvrdík, píše deník Právo.
Lék, který pomáhá pacientům trpícím Alzheimerovou chorobou, zatím není na předpis, píše Mladá fronta Dnes. Úřady se totiž podle listu už tři roky nedokáží shodnout, zda by lék měly hradit zdravotní pojišťovny. Šanci být léčen mají tedy jen ti majetnější - měsíční dávka stojí tři až čtyři tisíce korun. Problém se odkládá o dalšího půl roku, což listu potvrdil člen lékové katalogizační komise při ministerstvu zahraničí, farmakolog Jan Švihovec. Komise zasedá v těchto dnech. Experti v komisi se přitom už shodli na podmínkách předepisování léku, aby nemohl být zneužíván. Proti se ale nakonec postavila koordinační rada ministerstva, neboť je prý potřeba dále zkoumat přínos léku. "Je to diskriminace lidí s touto chorobou," řekla Mladé frontě Dnes předsedkyně alzheimerovské společnosti Iva Holmerová. Experti včetně Švihovce potvrzují, že pro řadu jiných léků, například proti rakovině, neplatí stejná kritéria: pojišťovny hradí množství medikamentů, jejichž přínos nikdo nezkoumá, uvádí list.
Zahraniční firma zkoušela na okruhu Výzkumného ústavu železničního (VÚŽ) v Cerhenicích na Kolínsku prototyp své moderní vlakové soupravy, píše deník Právo. Že tomu tak je vyšlo podle listu najevo až ve středu, když souprava havarovala. Pracovníci VÚŽ se proto podle listu snažili nehodu co nejvíce utajit. Podle mluvčího Českých drah Petra Šťáhlavského byl na okruhu testován vlak společnosti Adtranz z Velké Británie. Při nehodě utrpěla škodu jak tato firma, tak České dráhy, řekl Právu. O jaký prototyp šlo, však odmítl upřesnit. Listu se podařilo ověřit, že firma Adtranz už není součástí koncernu Daimler-Chrysler, ale od května by jí měl vlastnit kanadský letecký a železniční koncern Bombardier.
Bezpečný postup hokejistů do semifinále mistrovství světa přes Slovensko dominuje sportovním rubrikám v českém tisku. Deníky shodně připomínají, že ani v šestém vzájemném utkání na světových šampionátech český výběr se svými bývalými federálními partnery neprohrál. Deník Sport na první straně optimisticky uvedl, že cesta za zlatým hattrickem se pomaličku rýsuje. Čeští hokejisté podle zvyku pokořili Slováky a vyřadili je z bojů o medaile, napsal autor článku.
Lidové noviny si povšimly vzájemných slovních přestřelek hráčů obou týmů před čtvrtfinálovým zápasem i v jeho průběhu. "To byl konflikt na ledě, v civilu budeme kamarádi," citoval list slovenského brankáře Jána Lašáka poté, co vylíčil gólmanovo extempore s českým útočníkem Pavlem Paterou po první brance.
Slováci hráče marně provokovali, přidal se deník Právo. Posedmé za sebou je národní mužstvo v semifinále mistrovství světa, připomněl list úspěšnou sérii, která začala čtvrtým místem v roce 1995 a pokračovala pěti medailemi. Čeští reprezentanti bezpečně kontrolovali čtvrtfinálový duel od začátku do konce, dodal autor.
Mladá fronta Dnes označila autora druhého gólu Jaroslava Hlinku, původně náhradníka, v titulku za "hrdinu, co se ani nezpotil". Trenér Luděk Bukač ve svém pravidelném sloupku napsal, že se znovu ukázala zranitelnost slovenského týmu. "Slováci jsou víc emocionálně zapálení než my. Ale není to jejich výhoda. Od prvního momentu se chovali pasívně, vyčkávali, co se stane," napsal Bukač a připojil, že český tým to má "dobře rozehrané".
