Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 19. dubna připravila Kateřina Brezovská.


Čtvrteční listy se věnují rezoluci proti porušování lidských práv na Kubě, kterou podle českého návrhu schválila Komise OSN pro lidská práva ve středu v Ženevě. Lidové noviny v úvodu připomínají, že české diplomacii se do rezoluce nepodařilo prosadit text výslovně odsuzující ekonomické sankce. V konečné verzi stojí, že kvůli podpoře lidských práv a ekonomické prosperity na Kubě by měly členské státy podniknout kroky ke zlepšení ekonomické situace kubánského lidu. Právě to si ale ministr zahraničí Jan Kavan vykládá jako odmítnutí sankcí. "Pokud se snažíte zlepšit ekonomickou situaci Kuby, a dokonce vyzýváte členské země, aby podnikly v zájmu tohoto cíle konkrétní kroky, tak v mé interpretaci to není v souladu se sankcemi," řekl listu ministr Kavan. Tento postoj podle něj sdílí i Evropská unie. S výslovnou kritikou sankcí od počátku nesouhlasily Spojené státy. "Já jsem s tou konkrétní větou v rezoluci, ať už se to vzhledem k politice USA, kterou plně respektuji, vykládá jakkoli, spokojen," řekl v rozhovoru pro Lidové noviny ministr Kavan.

Deníky se v souvislosti s tragédií na Písecku, kde muž podezřelý ze znásilnění zastřelil dva policisty, a sám se pokusil o sebevraždu, také zamýšlejí nad kvalitou předpisů týkajících se držení zbraní v rukou civilistů i policie. Právo píše, že kolují pověsti o přísných testech, kterými v Česku každý žadatel o zbraň musí projít. Existuje však také řeč statistiky: Je v přijatelném poměru počet případů, kdy legálně držená zbraň ochránila svého majitele k počtu zločinů, legálně drženou zbraní spáchaných? ptá se deník. Pochybuje také o tom, že má česká policie dostatek kompetencí, které by jí umožňovaly efektivně zasahovat proti zločincům i nad tím, zda jsou soudy schopné se s takovými zločiny vypořádávat. Vždyť české policii je spíše dovoleno pistolemi po gaunerech házet, jen aby jim, probůh, neublížila příliš, píše deník Právo

Ministr práce Vladimír Špidla chce zvýšit podle Mladé fronty Dnes podpory v nezaměstnanosti. Úředníci na jeho ministerstvu se svolením vlády pracují na novém zákoně o zaměstnanosti, který by měl zvýšit peněžitý příspěvek státu pro lidi bez práce. Zatímco nyní bere člověk, který přišel o zaměstnání, první tři měsíce polovinu své předchozí čisté mzdy, v dalších třech měsících 40 procent, přičemž nejvýše může od úřadu práce dostávat 9400 Kč měsíčně, podle nového zákona by se podpora měla vyplácet ve výši 60 procent platu v prvním čtvrtroce a poté ve výši poloviny mzdy. Ministerstvo práce přitom neočekává, že by zvýšení podpor v nezaměstnanosti vedlo nutně ke zvyšování výdajů státního rozpočtu. Podle něj jednak klesá nezaměstnanost, ale v rámci ní navíc ubývá i počet lidí, kteří jsou bez práce méně než šest měsíců. Navíc vyšší podpora v nezaměstnanosti zase přinese úspory na ostatních sociálních dávkách. Jak však Mladá fronta Dnes upozorňuje, návrh má zatím jen podporu věcného záměru. Paragrafované znění, o kterém by pak hlasovala vláda a posléze i parlament, se teprve připravuje.

Po několika slovních přestřelkách vládních politiků a církevních činitelů v posledních letech se úterní večeře premiéra Miloše Zemana a kardinála Miloslava Vlka v Kramářově vile stala podle účastníků průlomem v diskusích o vydání další části majetku katolické církvi. Píše o tom deník Právo. Sociální demokracie by deset let po první vlně restitucí mohla spolu se čtyřkoalicí odsouhlasit zákon, v jehož rámci by církev dostala zpět některé pozemky spjaté s kultovními budovami, nikoliv však další pole či lesy. Komunisté a ODS přesto mají výhrady, jenže nemají dost hlasů, aby záměr zvrátily. "Jsme na cestě k tomu, aby církvi byly navráceny například parcely pod klášterními budovami či zahrady u těchto klášterů, které byly doposud v držení státu," řekl Právu mluvčí biskupů Daniel Herman. Ministr kultury Pavel Dostál potvrdil, že jeho úřad brzy připraví podklady k vypracování výčtového zákona, kterým by byly převedeny jednotlivé položky kultovního majetku z držení státu. Má jít o desítky kostelů, far a klášterů. Posun v jednáních vítají zejména představitelé řeholních společenství. Podle předsedkyně konference vyšších představených ženských řeholí v ČR Milady Kopecké ulehčí především vrácení klášterních zahrad život starším sestrám, jež leckdy žijí ve stísněných prostorách. Na schůzce se dohodlo, že nejprve se narovnají majetkové vztahy a pak bude následovat hledání modelu ekonomického zajištění církví.

Trabanty, wartburgy a další auta bez katalyzátorů hned tak ze silnic v České republice nezmizí. Jak píší Zemské noviny, ministerstvo životního prostředí totiž zatím nebude usilovat o jejich vyřazení z provozu, přestože nadměrně zatěžují ovzduší emisemi. Majitelé starších vozů ale v klidu nezůstanou. V příštím roce totiž začne platit Zákon o ochraně ovzduší, a proto bude provoz těchto vozů omezován. Ministerstvo dopravy zřejmě už brzy stanoví závazné emisní limity, které by stará vozidla nesměla překročit. List připomíná, že v Česku jezdí bezmála sto tisíc trabantů a wartburgů. Dvoutaktních motocyklů Jawa a ČZ je však v centrálním registru mnohonásobně víc. Jejich provozovatelé to v budoucnu budou mít při emisních a technických kontrolách těžší, to však neznamená, že nedostanou emisní známku, píší Zemské noviny.

Jako bohaté nevěsty si mohou připadat zahraniční firmy, které daly najevo zájem investovat své peníze v České republice, píše Mladá fronta Dnes. Města i obce se předhánějí, kdo pro ně připraví výhodnější podmínky, průmyslové zóny vznikají nejen na periferiích okresních měst, ale také u menších vesnic. Přilákat významné zahraniční firmy, které by přinesly potřebný kapitál, chtějí stále více také města regionu. Radní mění územní plány, investují do přípravy zón desítky milionů korun, slibují další úlevy a pomoc. Na Moravě jsou nejdále s přípravou ve Valašském Meziříčí, Uherském Hradišti, Starém Městě a Zlíně, kde už po měsících prací, vykupování pozemků od soukromých majitelů a úpravách územních plánů znají jméno zahraničního investora. "Radnice bude ze svého rozpočtu platit nemalé sumy na dokončení zóny. Jsme ale rádi, že investor tady zůstal. Vyjdeme mu vstříc, zisk pracovních míst to městu vrátí," řekl listu starosta Uherského Hradiště Ladislav Šupka.

Mladá fronta Dnes píše, že už několik let usilují rybáři na Břeclavsku o to, aby kormorán, rybožravý pták, který táhne jižní Moravou ze severu Evropy, nebyl státem chráněn. Nenasytná hejna připraví totiž každoročně zdejší rybáře o tuny ryb. "Ročně nám jich sežerou asi za šest milionů korun," řekl listu Roman Osička, výrobní náměstek Rybníkářství v Pohořelicích, které hospodaří na stovce rybníků. Kormorán hnízdí pouze na dvou místech v republice. V jižních Čechách a na Břeclavsku. Kvůli škodám, které rybářům působí je povolen jeho odstřel, ale jen v období od patnáctého července do patnáctého března. Rybníkářství Pohořelice požádalo břeclavský okresní úřad o povolení celoročního odstřelu kormorána. Zatím není jasné, jak jeho úředníci rozhodnou. Podle nich je totiž hnízdění kormorána na dvou místech v Česku přece jen specifikum a sám stát dal najevo, že má zájem, aby tenhle druh u nás hnízdil, tím, že loni přijal zákon o náhradě škod způsobených zvláště chráněnými živočichy tedy i kormoránem.