Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 25. dubna připravila Eva Petržílková.

Návštěva čínského ministra zahraničí Tchang Ťia-süana v ČR a problematika lidských práv nejen v Číně je tématem Lidových novin: List konstatuje, že návštěva čínského ministra zahraničí Tchang Ťia-süana připomněla starou otázku, zda má ČR obchodovat se zeměmi, které nedodržují lidská práva, a zda mají čeští představitelé navštěvovat Čínu. "O izolaci ale nemůže rozhodovat jeden stát, ale mezinárodní společenství. Čína je navíc tradičním obchodním partnerem Česka. Nemělo by to však znamenat, že k problémům lidských práv v Číně máme mlčet," míní deník. "Péče o lidská práva je totiž podstatnou částí mezinárodní politiky, proto by se ani ČR neměla chovat jinak. Je jistě škoda, že se na půdě komise OSN pro lidská práva nepodařilo prosadit dokument, který by na Čínu naléhal, aby zaujala k právům svých občanů jiné, vstřícnější stanovisko. Je ovšem také jistě škoda, že se nepodařilo jednoznačně odsoudit Rusko za válku, kterou vede v Čečensku. Kdyby se vyspělé demokratické státy rozhodly Čínu izolovat, doženou ji tím k nejtěsnějšímu spojenectví s Ruskem. Takovým spojenectvím by ruský prezident velmi rád vyvážil postavení Spojených států. Na novém bipolárním rozdělení světa těžko lze mít zájem... Daleko rozumnější je vtáhnout méně pokročilé země do obchodních vztahů a zapojit je do dnes již celosvětově propletené ekonomiky," uzavírá list.


Listy se také pozastavují nad situací v českém školství, které se potýká s četnými problémy: Ministr školství Eduard Zeman v rozhovoru pro deník Právo objasňuje, co brzdí zvyšování platů učitelů. Vláda totiž pedagogům slíbila navýšení mezd, v některých okresech však učitelé tyto peníze nedostávají. Podle ministra Zemana je jednou z příčin přezaměstnanost v našem školství, která přímo souvisí s nízkým počtem dětí. Dalším důvodem je to, že některé okresní úřady peníze špatně rozdělily. Poté, co zanikly školské úřady, totiž ministerstvo nemůže tyto věci ovlivňovat. Prostě jen předá danou sumu a na okrese pak je, jak s penězi naloží, uvedl ministr Zeman pro deník Právo.

Nad českým školstvím se zamýšlí ve stejném listě i poslanec za ODS Walter Bartoš. Příčiny neutěšené finanční situace v resortu jsou podle něj v komplikovaném a neprůhledném financování celého regionálního školství. Ten zdánlivě vychází z normativního financování na žáka. Ve skutečnosti je ale rozhodující pravomoc úředníků stanovit si normativy odlišné od výše uváděné ministerstvem. Podle Bartoše mohou dokonce úředníci upravit konečný výpočet dle vlastního uvážení. Ředitelům škol pak ale důvody takového počínání nikdo nevysvětlí. Skutečná výše prostředků, která je škole přidělena, proto může být výrazně odlišná od hodnoty vypočtené na celorepublikové úrovni, míní autor poznámky.

Na Univerzitu Karlovu se zaměřily Lidové noviny. Jak zjistily, na půdě Filozofické fakulty UK působili lidé, kteří se hlásí k neonacistickému hnutí. Ke studentům promlouval například bývalý šéf ultrapravicového sdružení Národní odpor a současný sekretář Národně sociálního bloku Filip Vávra. Mezi přednášejícími byl i jeden z hlavních představitelů krajně pravicové Vlastenecké fronty Jan Skácel. Oba vystoupili v rámci seminářů pro budoucí politology v cyklu nazvaném Typologie politického extremismu. Podle listu se na stejných seminářích objevili také představitelé krajní levice. Nápad zapojit do výuky příslušníky těchto extremistických hnutí však vzbudil u odborné veřejnosti rozpaky a rozporuplné reakce, poznamenává list.

Deník Právo komentuje nedostatek financí ve školství a malou prestiž učitelského povolání: Připomíná, že po první světové válce se Česko mohlo vykázat tak nepatrnou mírou analfabetismu, že jej to řadilo na špičku Evropy. Byla to ale zásluha českých učitelů, kteří se ale nikdy nedočkali vděku společnosti. Za první republiky se sice nevymanili z kategorie "lesklé bídy", ale těšili se alespoň autoritě a uznání. Naproti tomu dnes se musí učitelé vyrovnat s daleko těžším úkolem: udržet český národ alespoň na chvostu peletonu evropských států a přitom nemají dostatek prostředků ani dostatečné vybavení. Školské profesi navíc dnes chybí i prestiž, postavení, peníze, klid a jistota, dodává deník.


Z ekonomických stránek českých deníků: Nad zahraničními investicemi a naším trhem práce se zamýšlí deník České slovo: "Zahraniční investoři k nám stále přicházejí v hojném počtu. Ze statistik jasně plyne, že za růstem českého hospodářství stojí zcela nové firmy nebo podniky řízené právě ze zahraničí, připomíná autorka. To přináší stovky nových pracovních míst, která slibují šanci na dlouhodobé a slušně placené zaměstnání. Ovšem z poklesu nezaměstnanosti se nemohou těšit všechny regiony. Letité pokusy českých vlád o přeměnu hutí a těžké strojírenské výroby vlastními silami selhaly na plné čáře, podotýká autorka. V nejpostiženějších oblastech severních Čech a Moravy po nich zbyly miliardové dluhy a více než 17procentní nezaměstnanost. Nyní se i v těchto oblastech začínají objevovat investoři jako Philips nebo Parker, kteří zaměstnají stovky lidí. Je to dobré znamení," poznamenává deník. "Sever Čech a Moravy má šanci znovu ožít a počet nezaměstnaných tam přestane stoupat. Cena za dosavadní ekonomické hokusy pokusy je však už hodně vysoká. Lze proto jenom doufat, že se Zemanův kabinet z minulých chyb poučil a že plány ministra Grégra na přilévání miliard do skomírajících kolosů zůstanou jen předvolební rétorikou," dodává České slovo.


Podle Hospodářských novin se letošní rozmary počasí neblaze podepsaly na hospodaření řady firem. Nedostatek sněhu v zimě a nedávné deštivé víkendy nepříznivě ovlivnily zejména prodejce pohonných hmot. Malý odbyt zaznamenaly také pivovary. Jejich produkce za poslední měsíc se s loňskými zisky nedá vůbec srovnat. Vše nasvědčuje tomu, co ukazují statistiky. Podle nich prodají pivovary v teplých měsících o 80 procent chutného moku více než v zimě. Ovšem v deštivých jarních a letních měsících může spotřeba piva klesnout až o 30 procent oproti stejnému období, kdy se na nás usmívá sluníčko, uvádí deník.


Nad praktikou tzv. praní dividend, tedy včasným převedením akcií před výplatou dividendy do daňově výhodnější země, se pozastavují Lidové noviny. Podle listu má čeština pro tento způsob kouzelné slovo daňová optimalizace. "Praxe je to běžná, dělají to úplně všichni - od solidních renomovaných bank až po podivné finanční podnikatele, nejde o nic protizákonného. Jsou to situace, kdy je tento způsob praní přinejmenším neslušný," píše deník, který za tento případ označil krok dánské společnosti Tele Danmark, jež kvůli nižšímu zdanění dividend z akcií Českých radiokomunikací převedla tyto akcie do Nizozemskou dceru. "Dánové chtějí od českého státu koupit většinový podíl v této firmě a stát se jejím neomezeným pánem, mohli by být při odvádění daní trochu vstřícnější. Anebo má dánská pračka naznačit, že Tele Danmark už nemá zájem?" ptá se v závěru deník.


"Jsme zdravější? Ne, ale žijeme déle," uvádí deník Mladá fronta Dnes, který zveřejňuje i mimořádnou přílohu s názvem "Zpráva o zdraví národa":

"Právě narozené dítě bude mít s padesátiprocentní pravděpodobností během života nadváhu, minimálně jednou pozná těžkou depresi a zemře na nemoc srdce. Nebo na rakovinu: zde je "šance" 1:4. Třetí nejpravděpodobnější variantou je, že se otráví nebo smrtelně zraní, například během autohavárie. Tak žije a umírá průměrný Čech," konstatuje deník. Ten vypracoval podrobnou zprávu o zdraví národa na základě oficiálních publikací ústavu zdravotnických informací a statistiky, odborných časopisů, průzkumů a informací z internetu. Z nich plyne, že právě narozené dítě mohlo být počato pomocí jediné spermie, třeba i od mrtvého otce. Při narození vážilo jen 500 gramů, dříve považovaných za potrat, případná srdeční vada mu byla odstraněna ještě v lůně matky. Jenže takto pěstěné dítě bude mít za sebou ve čtrnácti letech křest drogou (pravděpodobnost je nejméně padesátiprocentní). Bude-li to chlapec, pak každý čtvrtý se co chvíli při nárazové konzumaci alkoholu opije pod obraz. Až bude dospělý, rok co rok vypije osm litrů tvrdého alkoholu, 16 litrů vína, 160 litrů piva a vykouří 1700 cigaret. Taková je realita a s ní musí bojovat současná medicína. Dnešní děti nebudou znát běžné infekční choroby, a pokud onemocní, dostanou umělá játra, umělé oči, umělý mozek, umělou krev. Jak předpovídají vědci, dožijí se běžně sta let. Ale už dnes umíráme později. Muži žijí v průměru 72 let, ženy o šest let déle. "Ještě před patnácti lety jsme museli nechat umřít lidi, které dnes běžně operujeme," řekl listu kardiochirurg Jan Pirk. Není to zadarmo, poznamenává deník. Neumíráme zdraví. Čím déle žijeme, tím větší je riziko, že nám selže srdce a buňky se zvrhnou v zhoubné bujení. I tak, možná, přežijeme. Ale spolykáme kvantum léků, v horším případě zůstaneme odkázáni na pomoc druhých. "Prodloužení života je stále častěji dosahováno na úkor jeho kvality," uvedla v této souvisloti pro deník přední geriatrička Eva Topinková.


"Charakter se pozná podle toho, jak se chováme k menším a slabším," míní autor poznámky v Mladé frontě Dnes a pokračuje: "Není totiž těžké plnit závazky vůči tomu, od koho očekáváme na oplátku protislužbu. Není těžké plnit přání toho, kdo nás odmění, nebo potrestá podle jakosti naší služby. Z tohoto pohledu se tento stát zachoval k několika stovkám volyňských Čechů bezcharakterně. Před deseti lety jsme jim s velkou slávou poskytli útočiště, vítali je jako ztracené dcery a syny. Pak na ně však úřady i zákonodárci zapomněli. Dodnes se tito krajané mohou cítit jako lidé druhé kategorie. Nejprve měli nekonečné obtíže s tím, aby získali občanství, nyní zas nemají nárok na důstojný důchod. Mají i potíže v práci, jejich děti se potkávají s potupnou přezdívkou: Ty Rusáku! Bylo by možno namítnout: A nežije se jim přesto tisíckrát lépe než v zamořené a vyjedené černobylské oblasti? Neudělali jsme dost? Copak jsme nějací boháči? Pravda. Ale pozveme-li si sami hosty, byť z chudší rodiny, nenecháme je po večeři uklízet. Nechováme se k nim jako ke služebnictvu. Co se slíbí, má se splnit, to ví každý. Stát volyňským Čechům něco slíbil a splnil jen částečně. Desáté výročí slavného příjezdu krajanů je dobrým mementem: Napravme to, uzavírá svou poznámku autor.


"Pohled na Antona Mallotha, bývalého člena SS a terezínského dozorce, který v pondělí v Mnichově usedl na lavici obžalovaných, vyvolává otázku, zda má ještě smysl tohoto starce za jeho válečné činy soudit," píše autor poznámky Lidových novin a pokračuje: "Malloth je prý smrtelně nemocen, trpí rakovinou jícnu a jeho dny se krátí. Může společnost jeho potrestáním ještě něco získat? Nejde už jen o hyenistickou pomstu na bezmocném člověku? V žádném případě. Důsledné potrestání válečných zvěrstev má důležitou morální a symbolickou hodnotu nejen pro příbuzné obětí nacistického pekla, nýbrž i pro celou společnost. Je to signál do budoucnosti. Lidé musí vědět, že za nelidské chování přichází vždy spravedlivý trest. Věk a zdraví viníka nesmí hrát žádnou roli. Případ Malloth dokazuje, že německá justice morální a symbolickou sílu veřejného odsouzení chápe i šestapadesát let po válce. Poučení pro české úřady, které se potrestání zločinů komunismu obloukem vyhýbají. I my máme své Mallothy, viďte, pane Grebeníčku! - uzavírá své zamyšlení autor.


Jedním z témat Hospodářských novin je politická strana, která vzniká podle informací médií kolem bývalého místopředsedy Unie svobody Jiřího Lobkowicze, hudebníka Michaela Kocába, politologa Jiřího Peheho a dalších, převážně pražských intelektuálů, podnikatelů a zástupců iniciativ Impuls 99, Děkujeme, odejděte a Česká televize - věc veřejná: "Každá politická strana by měla vědět, na jakou skupinu voličů se chce zaměřit. Pokud jí jde o voliče "nespokojeného" se současnými stranami je to nedostatečná odpověď," míní deník. "Aby se volič rozloučil s dosud preferovanou stranou, musí se nakupit více důvodů. Například pouhá nabídka: budeme činit a konat lépe než ostatní strany, není nová a v předchozích případech nijak nefungovala. Nelze donekonečna jako lék na neduhy starých stran ordinovat strany nové a voliči to již pochopili. Dlouhodobě se totiž volební preference přelévají, nijak zvlášť ale nenarůstá skupina voličů, kteří si nedokážou vybrat. Jinou věcí by bylo, kdyby šlo o velmi přesně a na určitou sociální skupinu zaměřenou stranou, která by s jistou nadsázkou programově rezignovala na padesátiprocentní volební vítězství a spokojila by se s rolí pětiprocentního, vždy nepostradatelného partnera. Ale to tady se vší pravděpodobností nejde," uzavírají Hospodářské noviny.


Skupina umělců, vědců a spisovatelů vydala Provolání na obranu spisovatele Jaroslava Foglara. Uvádějí to Zemské noviny s tím, že dopis reaguje na informace o nesrovnalostech ohledně Foglarova dědictví a poukazování na jeho údajnou spolupráci se Státní bezpečností. List přípomíná, že Foglar zemřel v lednu 1999. Pražský obvodní soud letos v březnu prohlásil za neplatnou závěť z dubna 1996, v níž autor mnoha knih pro děti odkázal veškerý svůj majetek Nadaci Jaroslava Foglara. Jediným právoplatným dědicem spisovatele se stal jeho synovec Petr Foglar. Soud zrušení závěti odůvodnil tím, že byla sepsána v rozporu s notářskými pravidly. "Poslední přání člověka tak zcela zhatilo pouze stroze vykládané znění řádů," píší Foglarovi stoupenci ve svém prohlášení a dodávají, že sporu využily "osoby spojené účelovým zájmem o získání dědictví k útoku proti Jaroslavu Foglarovi".


Ministr zahraničí Jan Kavan si už zřejmě vybral nového generálního sekretáře ministerstva. Místo Karla Srby, který minulý měsíc rezignoval kvůli aféře Český dům, patrně obsadí Pavel Jaroš. Podle listu je to muž s vlivnými známostmi, který dříve působil jako jednatel zkrachovalé společnosti Airel Immo. Ministr Kavan nevypsal na funkci generálního sekretáře žádný konkurs. Vycházel prý ze seznamu několika vytipovaných osob, dodává list.


Deset let připravuje moderátor Tomáš Sláma pořad Tobogan, který vysílá stanice Praha Českého rozhlasu vždy v sobotu po jedenácté hodině, připomíná deník Mladá fronta Dnes. Jubilejní 500. díl, jehož hosty mají být v Divadle U hasičů například Vladimír Komárek, Lubomír Lipský či Luba Skořepová a Jana Hlaváčová, uvede 28. dubna. Při této příležitosti pokřtí i knihu Togoban 500, kterou k výročí pořadu připravilo vydavatelství Radioservis. "Ten samý den večer se uskuteční v Divadle ABC premiéra pořadu Tři muži na toboganu (o dámách nemluvě)," poznamenává pro list Sláma. Nový projekt připravil se zpěvákem Pavlem Bobkem a zvát si budou podobně jako v rozhlasovém Toboganu známé umělce - první přijdou dvě legendy spjaté s Divadlem ABC: Jaroslava Adamová a Miroslav Horníček, informuje deník.


Tolik výběr z českých deníků.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio