Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 23. dubna připravil Josef Kubeczka.

Vnitropolitickým stránkám českých deníků dominuje víkendová ideová konference Občanské demokratické strany. Většina řečníků na pražském Žofíně hovořila o tom, že ODS chce vyhrát příští volby do Poslanecké sněmovny, uskutečnit daňovou a penzijní reformu, omezit státní instituce i pravomoce a při vyjednávání o vstupu do Evropské unie důsledně a tvrdě hájit české národní zájmy.

Podle Hospodářských novin ale právě při formulaci volebních tématech jako postavení jednotlivce versus moc státu a vztah k evropské integraci a EU hrají nemalou roli reakce na činy současné vlády ČSSD. Což ale může brát někdo vzhledem k událostem posledních tří let jako paradox, soudí list. Co se týče Evropské unie ODS představuje pragmatický přístup bez iluzí, který je však podle listu "rozhodně propracovanější než pouhé výkřiky EU ano, nebo EU nikdy". Hospodářské noviny míní, že jestli občanští demokraté něco skutečně umějí a nemají v tom konkurenci, pak je to vystižení chvíle a nálady, kdy je třeba rozdat nové karty. "Na konkrétní podobu slibů volebního programu ODS si ještě počkáme, pro tuto chvíli je jí třeba přiznat, že si před soupeři vypracovala taktický přístup," končí Hospodářské noviny.

Lidové noviny míní, že ODS v souvislosti s předvolebním kláním nechystá žádná překvapení. Předvolební rétorika se bude točit kolem věcí, které ODS deklarovala vždy, jenom jí to ve vládních křeslech jaksi nevycházelo s jejich konkrétním vyplňováním. Právě tato zkušenost bude podle deníku velmi vážnou překážkou pro získání nových voličů. List také neví, jak chce ODS rozšířit své voličstvo, když nehodlá ani o "píď ustoupit do středu, kde bude v příštích volbách lovit čtyřkoalice i ČSSD". Za novou volební taktiku ODS deník považuje veřejné pokání za staré hříchy, lituje ale, že zůstalo jen u konstatování, že "malých i velkých problémů, chyb a neúspěchů" se podílela i ODS. "Těžko lze Václavu Klausovi uvěřit, že to se svou výzvou k usmíření rozhádané a rozpolcené společnosti myslí vážně, když není ochoten dostatečně zkoumat, jak velkou měrou k této patogenní situaci přispěla jeho strana," soudí Lidové noviny. Dodávají, že pokud chce předseda ODS skutečně najít nový stmelující prvek české společnosti, musí se nejprve sám sebe a svých spolustraníků ptát, zda jim skutečně nejde jen "o moc, zda se nezabývají politikařením a zda jim nejde jen o populistická gesta".

Také podle deníku Právo je výsledek ideové konferenci ODS vždy předem jasný: ODS odmítá populismus, proto nebude kárat lacinými výkřiky, ODS je jedinou stranou, která má skutečně čitelný volební program, ODS je tu pro všechny, ODS nepodlézá Evropské unii... Rok od roku se podle Práva mění jen poměr, v jakém ODS vyčiní sociální demokracii, čtyřkoalici, Hradu a Evropské unii. Přesto přišli delegáti konference s něčím novým, soudí list. Místopředseda ODS Petr Nečas svým kolegům vyčinil za pohodlné setrvávání v opoziční smlouvě. Razantně s Manifestem eurorealismu vystoupil poslanec Jan Zahradil a pozadu nezůstal ani místopředseda Ivan Langer s reformou Senátu. "Otázkou je, zda hovořili k voličům, nebo spíše ke spolustraníkům, kteří budou na podzim volit nové vedení ODS," končí deník Právo.


Většina deníků se také zabývá utajovaným dovozem jaderného paliva do jihočeské jaderné elektrárny Temelín. Listy přitom kritizují především fakt, že o transportu nebyli informováni ani starostové obcí, jimiž vlak s tímto jaderným nákladem během neděle na českém území projížděl.

Představa, že České energetické závody (ČEZ) budou před každým transportem jaderného paliva pro Temelín rozdávat mapku s trasou a harmonogramem, je jistě šílená, píší ve svém komentáři Hospodářské noviny. Jaderné provozy vyžadují zvýšenou opatrnost, včetně zvažování, jak minimalizovat možnost útoku. Před očima máme ještě záběry z Německa, kde byla extremisté při blokádě vlaku se zpracovaným odpadem ochotni ho vykolejit i těžce zranit policisty, kteří ho chránili. Navíc je náklad drahý. ČEZ a Státní úřad pro jadernou bezpečnost tedy měly vážné důvody, proč o transportu neinformovaly veřejnost. Rozhodně to však neměly tajit i před starosty obcí, jimiž projížděl. Čím více se cokoli tají, tím více se toho lidé bojí. Převážené palivo navíc není nebezpečné pro lidi, ani pro životní prostředí, řekl ředitel Temelína František Hezoučký. Oč lépe by se starostům dýchalo, kdyby se to dozvěděli dopředu. Není těžké si představit, v jaké byli situaci, když se o blížícím transportu dozvěděli až z televize. Kdy se je státní úředníci a šéfové státních firem konečně naučí brát jako partnery? Pokud jim v tom nyní brání zákon o utajení, je třeba ho upravit, píší Hospodářské noviny.

Lidové noviny k tomu dodávají, že atomoví odborníci tak pouze napodobili zaběhnutou praxi, když usoudili, že bezpečnost uranové soupravy a občanů bude nejlépe ochráněná, když o existenci vlaku nebude nikdo dopředu vědět. Kdo nic neví, nezlobí, což se právě v případě potenciálně nebezpečného jaderného paliva báječně hodí. Převoz jaderného paliva je jistě velmi citlivá záležitost. Přesto by i tady bylo na místě alespoň ohleduplné upozornění. V zemi, kde jsou občané stále ještě pouhým objektem moci, je však taková elementární slušnost nemyslitelná, dodávajíLidové noviny.

Mladá fronta Dnes konstatuje, že vlak s uranovými tyčemi pro Temelín dorazil bez překážek. Ekologové neměli šanci, neboť o tom, kudy nebezpečný náklad pojede, nikdo dopředu nevěděl. Ochránci životního prostředí jsou rozhořčeni, podle nich takový postup neodpovídá evropským normám. Naopak zastánci atomu je nechápou. Jaderné palivo je strategický materiál, všechny informace jsou podle zákona tajné. Z litery zákona vzato, mají přátelé atomu pravdu. Samosprávy měst, kudy náklad projížděl, by stejně nemohly nic dělat. Měly ba snad evakuovat lidi? Na světě snad už není nikdo, kdo by věřil, že jaderné palivo může jen tak vybuchnout či někoho ozářit. Vlak projel, nikomu neuškodil a zelení nedostali možnost k exhibicím. Dbáme-li však nejen na literu, ale i na pověstného ducha, bylo utajení hrubou chybou. Informace by totiž nikomu neuškodila. Naopak škodí utajování, je-li zbytečné. Odpůrci Temelína sice přišli o možnost připnout se k pražcům, přesto však získali "jaderné palivo". Kdyby bylo s Temelínem všechno v pořádku, bylo by nutné takové tutlání?, budou se ptát se vší naléhavostí. S naléhavostí, kterou tragikomicky zvýraznila sama elektrárna. Zatímco tajný vlak si vítězně razil cestu od Baltu, Temelín byl (pokolikáté už) potupně odstaven, uzavírá svůj komentář Mladá fronta Dnes.


Českým hnědouhelným dolům hrozí, že budou muset snižovat těžbu a propouštět kvůli tomu, že naprostá většina z osmi distribučních společností (REAS) dosud neuzavřela pro letošní rok smlouvy o dodávkách elektřiny se společností ČEZ, která je hlavním odběratelem energetického uhlí. Jak píše deník Právo, distribuční společnosti nakupují elektřinu i v zahraničí a fakt, že dosud s ČEZ neuzavřely smlouvy, může naznačovat, že mají v úmyslu tyto dovozy ještě zvýšit. Pak by nutně následovalo omezení provozu a v krajním případě až odstavení řady českých tepelných elektráren. Ty by pak musely omezit nákupy českého uhlí a následná nezaměstnanost v některých severočeských regionech by se kvůli tomu mohla skokově zvýšit. Kromě tvrdých sociálních dopadů by to vyvolalo dodatečné nároky na státní rozpočet za podpory v nezaměstnanosti a další sociální výdaje, pokračuje list. Stát, který má majoritu ve většině distribučních společností a vlastní rovněž dvě třetiny ČEZ, tomuto vývoji dosud čelil tím, že vytvářel tlak na REAS, které kontroloval, aby uzavíraly s ČEZ celoroční smlouvy o odběru elektřiny. Tím by byly zaručeny zakázky českým tepelným elektrárnám a také stálý odběr uhlí ze severu Čech. Regionální distribuční společnosti přitom odebírají od ČEZ asi dvě třetiny elektrické energie, kterou pak prodávají konečným spotřebitelům. Zbytek dodávek kryjí z jiných zdrojů. Koncem března však byli představitelé uhelných společností upozorněni výrobci elektrické energie, že by v důsledku snížení české výroby elektřiny mohl být snížen odběr uhlí z Mostecka, Chomutovska a Sokolovska až o deset miliónů tun. Na možná úskalí, spojená s rostoucími dovozy elektrické energie do ČR a neuzavřením smluv mezi ČEZ a REAS, upozornili nedávno vládu jak odborový předák a předseda Hospodářské a sociální rady Mostecka Richard Falbr, tak i šéf hornických odborů Cyril Zapletal. Ministři sice začátkem dubna slíbili v zájmu zachování sociálního klidu v severních Čechách zastavení nadměrných dovozů elektřiny, ale neprosadili to hlavní - smluvní zajištění odběru elektřiny z českých zdrojů, konstatuje deník Právo.


Kolem výběru banky pro správu účtů Všeobecné zdravotní pojišťovny vyplouvá na povrch podezřelé propojení osob. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. List uvádí, že Investiční a Poštovní banka zaplatila před třemi lety advokátní kanceláři Věslava Nemetha 5,25 miliónu korun za to, že jí zajistila správu účtů Všeobecné zdravotní pojišťovny od Agrobanky. Koncipientem v Nemethově kanceláři byl koncem roku 1997, kdy k převodu došlo, i tehdejší předseda správní rady VZP JUDr. Richard Schwarz. Ten je předsedou správní rady i v současné době, kdy si VZP opět vybírá novou banku pro správu účtů. S Nemethem spolupracuje dodnes, kancelář nese jméno Nemeth, Schwarz a partneři. O práci Nemetha pro IPB prý Schwarz tehdy netušil. "V té době jsem začínal jako koncipient a o něčem takovém jsme nevěděl. Nedá se tedy rozhodně mluvit o nějakém střetu zájmů," uvedl pro list. Koncipientem prý byl od podzimu 1996. Atraktivita účtů VZP pro banku spočívá v tom, že přes ně ročně proteče přes 80 miliard korun a za účty pojišťovny se k bance stahuje i většina zdravotnických zařízení. Pro banku tak jde o velmi lukrativního klienta, píše Mladá fronta Dnes.

Z iniciativy Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v současné době vzniká oficiální seznam nemocnic s údaji o úmrtnosti pacientů, době čekání na operaci i výši poplatků za nadstandardní péči. Podle Mladé fronty Dnes by tak každý měl brzy získat prostřednictvím internetu nebo poboček VZP přehled o tom, jak je které zařízení úspěšné při péči o nemocné. Pojišťovna zatím rozeslala 228 nemocnicím dotazníky, v nichž se ředitelů ptá na ochotu poskytovat citlivé informace. "Odpovědí máme zatím málo, ale řada nemocnic své údaje poskytla," řekl listu ředitel úseku zdravotní péče VZP Antonín Pečenka. Nemocnice, které údaje neposkytnou, v přehledech nebudou. Ještě nedávno mluvčí VZP Kateřina Zamastilová ČTK řekla, že pojišťovna má přehled, v jaké kvalitě poskytují nemocnice péči, je ale vázána mlčenlivostí a bez souhlasu poskytovatele nesmí údaje zveřejňovat. Zveřejňování úspěšnosti příliš ale nepodporuje ministerstvo zdravotnictví. "Jsem rozhodně proti tomu, aby nemocnice musely veřejně sdělovat své léčebné výsledky. Mohlo by se stát, že nikdo by nechtěl léčit ty nejtěžší pacienty, aby si nezhoršoval statistiku," řekl loni v prosinci ministr Bohumil Fišer. Naopak pražský Institut klinické a experimentální medicíny se zveřejňováním souhlasí, ale s podmínkou, že data budou skutečně srovnatelná a zohlední, že pracoviště s těžšími pacienty mívá obvykle vyšší úmrtnost, uvádí Mladá fronta Dnes.


Myšlenky Šárky Kašpárkové a Zuzany Hlavoňové, medailistek z velkých atletických šampionátů, se podle Lidových novin už několik měsíců ubírají jiným než sportovním směrem. Obě čeká porod: trojskokanku Kašpárkovou začátkem června, výškařku Hlavoňovou v srpnu. "Trénovat už nemůžu, ale snažím se hýbat," říká devětadvacetiletá Kašpárková, které prý skákání začíná chybět teprve v poslední době. "Minulý týden se mi poprvé zdál sen, ve kterém jsem závodila," poznamenává Kašpárková. Sedmadvacetiletá Hlavoňová označila chybějící trénink za šok. "Byla jsem zvyklá na každodenní námahu. Ale dá se přivyknout. Teď ales poň chodím na dlouhé procházky a na angličtinu," pokyvuje hlavou. Obě závodnice počítají s tím, že se na atletickou dráhu vrátí, a očekávají, že jim k tomu napomohou i jejich partneři, píší Lidové noviny.