Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 7.3. 2001 připravila Kateřina Brezovská.

Nové kraje mají podle Lidových novin potíže. "Na papíře" fungují nové krajské samosprávy už déle než dva měsíce. A ve skutečnosti? Představitelé nových krajů čelí řadě problémů, které ochromují chod úřadů: Nemají peníze. Chybějí lidé a prostory. Počítače, kancelářskou techniku a auta si půjčují, kde se dá. Ministerští úředníci se s hejtmany a jejich podřízenými přetahují o kompetence. Současný stav by se dal zjednodušeně popsat jako "složité přechodné období". "Je to, jako když řídíte auto bez benzinu a někdo jiný za vás mačká ovládací tlačítka," řekl listu budějovický hejtman Jan Zahradník. Letos kraje ještě nehospodaří se svými penězi. Od státu dostávají účelové dotace na mzdy a na zajištění provozu. A vždy je na korunu přesně určeno, na co mají být použity. "O samosprávě se zatím nedá vůbec mluvit. Stát si nás pomocí přidělování financí vodí na provázku," řekl listu olomoucký hejtman Jan Březina. Vzhledem k tomu, že od státu přišla jenom část dotací, je většina krajů zatím odkázána na pomoc ostatních úřadů v regionu. Hejtmanům podle Lidových novin vadí i to, že o důležitých investicích se rozhoduje v Praze a na jejich názor se nikdo neptá.


Deník Právo píše, že ačkoli od začátku roku 1998 mohou oběti trestné činnosti žádat od státu finanční pomoc, peníze vyčleněné v rozpočtu na toto odškodnění zůstávají zčásti nevyužité. Počet žádostí totiž každoročně klesá, což není způsobeno menší kriminalitou, ale bezradností lidí, kteří netuší, že stát jim podobnou možnost nabízí. Za dobu platnosti zákona tak stát vyplatil 52 lidem necelý milon a půl Kč, což je zhruba 26 tisíc korun na jednoho žadatele. O pomoc požádalo dohromady 343 poškozených. Ve státní kase přitom byly jen pro loňský rok k dispozici více než dva milióny korun. "K důvodům nízkého počtu podaných žádostí lze zařadit malou informovanost obětí trestných činů o možnosti žádat o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona," řekl listu ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš. Jeho resort proto s ministerstvem vnitra chystá jednotný formulář, který by mohl být zaveden již letos. Kvůli chybějící jednotné metodice totiž orgány činné v trestním řízení, které mají za povinnost o odškodnění informovat, tuto roli ne vždy plní.


Policejní specialisté odhalující ilegální těžbu dřeva či detektivové rozkrývající strukturu pytláckých band, které na objednávky restaurací zabíjejí zvěř. Tak by podle Lidových novin v praxi mohla vypadat připravovaná koncepce českých ministerstev vnitra a životního prostředí proti kriminalitě páchané na přírodě. Ministr zemědělství Jan Fencl proti tomu prosazuje, aby přírodu střežili ozbrojení profesionální ochránci. Věcný záměr zákona už Fenclovi odsouhlasila v lednu vláda. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart ale s návrhem Fencla nesouhlasí. Podle něj bude lepší, když bude dobře fungovat policie, než aby po lese chodili ochránci se zbraní. Úředníci vnitra boj proti ekologické kriminalitě dokonce zahrnuli pod připravovanou koncepci boje proti organizovanému zločinu. Jak přesně by práce policistů chránících životní prostředí měla vypadat a kolik by jich mělo být na tento úkol vyčleněno, zatím ale resort vnitra tají.


Napětí mezi státem a církvemi, které se zdánlivě zklidnilo při jednání o novém církevním zákonu, opět stoupá. Píše o tom deník Právo. Ministerstvo kultury sice předlohu pro vládu již dokončilo, ale ohlas církví je jednoznačný: text naprosto neodpovídá dohodám. Kardinál Miloslav Vlk použil ve svém lednovém dopise ministru kultury Pavlu Dostálovi slova: diskriminující, nepřijatelný. Předseda České biskupské konference Jan Graubner ministrovi pohrozil, že "nedohoda v tomto pro církev zásadním bodě by mohla zpomalit i mezistátní jednání mezi Svatým stolcem a Českem". Návrh zákona, který by měla brzy projednat vláda, stanoví, že církev a náboženská společnost vznikne dobrovolným sdružením bez zásahu státu, ale právnickou osobou se stává až registrací ministerstvem. Podmínkou pro registraci je mj. předložení originálních podpisů 300 osob hlásících se k církvi. Až po deseti letech své oficiální existence pak může církev v ČR získat oprávnění k tzv. výkonu zvláštních práv. Deset let bude muset čekat nově zaregistrovaná církev i na peníze od státu na základě zákona o hospodářském zabezpečení církví státem. Stejná doba uplyne, než stát uzná právo duchovních na zpovědní tajemství. K tomu je navíc třeba, aby povinnost mlčenlivosti byla tradiční součástí učení církve nejméně 50 let. Přitom ale všech 21 církví a náboženských společností, které v Česku působí podle dosavadního zákona, bude považováno za registrované, takže mohou nadále vykonávat zvláštní práva. Zástupci církví a náboženských společností v ministerské expertní komisi označili návrh za "zákon o kontrole církví a náboženských společností". Právní experti České biskupské konference dokonce tvrdí, že se "pojetí zákona velice podobá přístupu předchozího režimu k církvím a náboženským svobodám".


Do zahájení pražského mistrovství světa v ledním hokeji v roce 2003 zbývají už jen dva roky, ale stále není jasné, v jaké hale budou hokejisté o titul bojovat. Píše o tom Mladá fronta Dnes. Stavba nové arény v pražské lokalitě Hagibor je kvůli problémům s pozemky stále nejistá a v hokejovém zákulisí proti sobě lobbují dvě skupiny - první se snaží prosadit stavbu nové haly, druhá by ráda dostala mistrovství světa do Paegas Areny - bývalé Sportovní haly. Svou roli hraje i to, že by po dokončení nové multifunkční haly poklesl význam Paegas Areny, kde nyní hraje svá domácí utkání hokejová Sparta a kde se často odehrávají i významné koncerty. Peter Kovarčík, člen výkonné rady pro pořádání mistrovství světa je stejně jako hokejový svaz i mezinárodní federace pro stavbu nové moderní arény. Představitelé HC Sparta, kteří mají Paegas Arenu pronajatu od hlavního města za symbolickou částku, se uspořádání dalšího mistrovství světa nebrání. "Pokud nám bude pořádání nabídnuto - a rozumně se dohodneme s magistrátem - nebráníme se ničemu. I když si nejsme jisti, zda by to pro nás byla ekonomicky plusová akce, ale Paegas Arena je národní historický stánek," řekl výkonný ředitel Sparty Luboš Koželuh. "Až v dubnu bychom měli předložit materiál, který by vládu žádal o ekonomickou pomoc k samotnému mistrovství. Je ale možné, že to odložíme na květen a budeme tak reagovat na to, jestli se bude či nebude stavět hala na Hagiboru," uvedl vládní zmocněnec pro pořádání mistrovství světa Ladislav Malý. Podle něj je ještě možné halu na Hagiboru dostavět včas. "Pokud se ovšem vyskytne nějaký zádrhel kvůli nějakému odvolání, tak každopádně značně ohrozí konání mistrovství v nové hale a budeme muset hledat jiné řešení," dodal. Investorem nové haly má být patrně společnost MultiAreena, ale ani ona doposud nemá k dispozici pozemky pod budoucí halou. Pozemky zatím patří státu a v trvalém užívání je má TJ Bohemians, která za ně požaduje více než sto milionů korun. "Už před měsícem jsme začali s úřady projednávat dokumentaci. Teď čekáme ještě na výrok soudu, který definitivně rozhodne o jedné restituci pod budoucí halou, a poté podepíšeme smlouvu o pronájmu pozemků. Zatím nám nic nebrání halu postavit včas," řekl včera Rafael Karpíšek z fi rmy MultiAreena.


Řemeslo má zlaté dno. Toto staré české rčení platí dodnes. Jak ale píší Zemské noviny, pouhé řemeslo už nestačí. Důležitá je také znalost jazyků. Doby, kdy řemeslník vystačil se svojí mateřštinou, jsou ty tam. Také dělníci už musejí ovládat světové jazyky. "Noví investoři v průmyslových zónách vyžadují alespoň nějaké zákady cizího jazyka také v některých dělnických profesích," řekl listu ředitel Úřadu práce v Chomutově Prokop Sýkora. Úřady práce tak stojí často před problémem sehnat pro zahraniční firmu dělníka, který umí anglicky či německy a má přitom potřebnou kvalifikaci i praxi. "Absolventi škol sice jazyky ovládají, nemají ale praxi. Starší lidé s praxí se zase většinou nedomluví," uvedl pro Zemské noviny Sýkora. Ministerstvo práce pokládá některé nároky zahraničních investorů na jazykové znalosti za přemrštěné. Nezná ovšem způsob, jak podnikatele usměrnit.


V Česku jsou porušována práva duševně nemocných a mentálně postižených občanů. K takovému závěru dospěla podle Lidových novin Rada vlády pro lidská práva. Na vině jsou zastaralé paragrafy občanského soudního řádu, které pocházejí z totalitního režimu. Umožňují mimo jiné soudu, aby zbavil člověka způsobilosti k právním úkonům i bez jeho vědomí, a nedávají dotyčnému šanci se hájit. Podle listu se v praxi velmi často stává, že se například babička dozví o zbavení způsobilosti až ve chvíli, kdy si jde na poštu vyzvednout důchod, a tam jí ho odmítnou dát. Přesnou evidenci osob, kterým byla způsobilost odebrána, podle listu nikdo v Česku nevede. Rada vlády nyní požádala ministerstvo spravedlnosti, aby nevyhovující právní stav co nejdříve změnilo a připravilo novelu, která bude respektovat Listinu základních práv a svobod. Podle mluvčího resortu spravedlnosti Vladimíra Voráčka ale zatím není jisté, zda Burešův úřad radě vyhoví. "V současné době zpracováváme posudek, jak soudy případy odnímání způsobilosti řeší. Teprve na základě této zprávy legislativní odbor posoudí, jestli jsou navrhované změny třeba," řekl Lidovým novinám mluvčí Voráček.


Deník Právo píše, že takzvané Valašské království už zřejmě nemá krále. Herce Boleslava Polívku, kterého loni v září korunoval dav lidí na náměstí ve Vsetíně pod transparentem S Bolkem Polívkou na věčné časy mocnářem vymyšlené říše, sesadila hrstka rebelů a zbojníků. Tak to alespoň tvrdí jejich náčelník - valašský správce a spoluzakladatel království Tomáš Harabiš z Frenštátu pod Rahoštěm. Důvodem je to, že místo starostí o věhlas Valašska se do popředí dostaly peníze. Když lidé z Polívkova okolí založili imigrační úřad smyšleného království v hotelu Richmond v Karlových Varech, mělo jít o statisícový byznys. Valašské pasy se prodávají za 120 korun. Podle rebelantů jich už bylo prodáno na 50 tisíc. Bolek bez království a království bez Bolka - to je preambule. Proto obě strany sporu příští týden zasednou k jednacímu stolu.