Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 21.února 2001 připravila Eva Petržílková


Prohlášení generálního ředitele televize Nova Vladimíra Železného, že je připraven vrátit Central European Media Enterprises (CME) 27,1 miliónu dolarů, ovšem za neznehodnocené akcie 5,8 procentního podílu v České nezávislé televizní společnosti (ČNTS), je v popředí pozornosti většiny českých deníků:

Železný má podle rozhodnutí arbitráže dostat od CME Američana Ronalda Laudera zpět 5,8 procenta v ČNTS. Poté, kdy ji předloni v srpnu odřízl od zisků z Novy, nemají její akcie prakticky žádnou cenu, připomínají Hospodářské noviny s tím, že plichta, o které Železný dosud hovořil, když tvrdil, že za 27,1 miliónu dolarů získá zpět neznehodnocené akcie v ČNTS, se tedy nekoná. List také míní, že pokud by Vladimír Železný opravdu CME zaplatil, nejspíš by opravdu měl Američany z krku a mohl by dál rozvíjet své plány budování českého mediálního impéria. Rychlé vyřešení obchodního sporu mezi CME a Železným ale pokládá deník spíše za iluzi a to přinejmenším do doby, než se u českých soudů vyjasní, zda měl Železného CET 21 Právo rozejít se ČNTS a co z toho plyne. "Loni v prosinci dal Vrchní soud za pravdu Železnému. Šéf Novy nyní tvrdí, že Vrchní soud zrušil smlouvu mezi CET 21 a ČNTS od samého počátku, čímž vznikla vůči ČNTS pohledávka zhruba 130 miliónů dolarů - tedy mnohem vyšší, než jakou nárokuje CME na něm samotném. A Železný nepovažuje za problém se s partnery s CET 21 dohodnout a pohledávku převzít. Rozchod původních 'nováckých' partnerů může ještě zvrátit Nejvyšší soud. Pokud by bývalí partneři nakonec museli obnovit spolupráci, a dokonce možná na exkluzívním základě, mohli bych se nakonec dočkat i překvapení, že nesmiřitelní protivníci, kteří si jdou nyní po krku, by si museli podat ruku ke smíru," upozorňuje autor komentáře s tím, že 'novácké' tahanice tak budou pokračovat řadu měsíců. Podstatné je ale podle něj to, že pokud se Železný opravdu smíří s tím, že za svůj kousek, jímž 'vyhnal' z Novy CME, zaplatí částí svého majetku, mohlo by to českému státu pomoci v arbitráži proti Lauderovi.

Deník Mladá fronta Dnesúterní prohlášení Železného přirovnává k elegantnímu skoku do nekonečného kruhu. Šéf Novy podle listu tančí skvěle. "Miliarda? Co je to miliarda? Zaplatím. Velké gesto však následuje neúprosná podmínka. Musím mít odpovídající náhradu ... ," píše deník s připomenutím, že akcie, které Železný žádá jako protihodnotu, nemají ani cenu papíru, na kterém jsou natištěny, právě proto, že Železný ČNTS před časem od Novy odstřihl, a tím ji zabil. Jestliže tedy nyní říká: Podám trestní oznámení na toho, kdo akcie znehodnotil, měl by žalovat sama sebe. Proces Železný versus Železný by byl korunou nekonečného sitcomu kolem monopolní soukromé televize v banánovém státě. Tento úhledný výmluvný muž by tak definitivně vstoupil do dějin střední Evropy. Nejprve ošidil ňoumy z komise, která rozhodovala o udělení výnosné licence. Nabulíkoval jim, co chtěli slyšet, pak televizi udělal podle svého. Potom natáhl jiné duté hlavy, své společníky, když od nich za pár miliónů, které si půjčil od Američanů, vykoupil jejich podíly. A nakonec ukázal dlouhý nos i těm hloupým Američanům. .... Proč by nezvládl i lehčí věci?Okolo prstu si otočil i radu, která na něj má dozírat. Politici i průmyslníci si ho předcházejí. Pokud tedy ony dějiny střední Evropy chápeme jako nezávaznou postmoderní hru, v níž vítězí nesnesitelná lehkost bytí, pokračuje dále Komárek, tleskejme tomu veselému tanečníkovi. Pokud však starosvětsky lpíme na rozlišování dobra a zla, trochu rozpačitě se ptáme: Opravdu se má tleskat podvodníkům? Ptá se v závěru deník Mladá fronta Dnes.

Až naprší a uschne, komentují podmínku neznehodnocených akcií Lidové noviny. Železného přirovnávají k závodníku formule 1, jehož idylka skončila, když se jednoho dne závodník nepohodl s majitelem stáje (sponzorem), jak jinak než o peníze. "A jednoho krásného dne se závodnickou licencí v kapse z jedoucí formule vyskočil. Závodní stroj se rozbil napadrť. Náš hrdina si našel jiného sponzora, ale peníze za podíl v původní firmě nevrátil. To mu nařídil až soud. Nyní náš šampión tvrdí, že za podíl rád zaplatí, ale až tu nabouranou formuli uvedou do původního stavu. Suma sumárum nám říká: Zaplatím, až ....," píší Lidové noviny.

Dvoudenní návštěva generálního tajemníka George Robertsona v České republice je tématem deníku Právo.

Příjezd generálního tajemníka NATO Robertsona se stal podle Práva pro mnohé noční můrou. Za normálních okolností je podobná návštěva pro vojáky svátkem, ale to nesmějí sloužit v zemi, ve které jde armáda z problému do problému. Mnozí vysoce postavení důstojníci si proto podle deníku připravují kromě parádní uniformy i vysvětlení, proč se v ČR o restrukturalizaci armády de facto jen mluví, a skutek utek. Už několik let před dnem D se ČR bušila do prsou a vítězoslavně oznamovala, že pro svůj vstup do NATO dělá maximum. Právo ale připomíná, že proces přibližování trvá od roku 1996 a za tu dobu se mohlo s nezbytnými přeměnami armády pokročit přece jen o větší kus. "Ministři, úředníci a generalita se řídí rčením 'Zítra je taky den' a problémy valí před sebou. Přitom problém není v Robertsonově inspekci, ale v tom, že armáda a její hospodaření zatím neobstály před zdejšími daňovými poplatníky," konstatuje list.

Česká republika má podle generálního tajemníka NATO George Robertsona šanci napravit nedostatky své armády. Šéf aliance to řekl deníku Právo vpředvečer své nynější návštěvy Prahy. Dodal, že věří v prostor pro další redukci českých ozbrojených sil i zachování nynější úrovně výdajů na obranu.

Deníky také bilancující plnění opoziční smlouvy, uzavřené mezi ODS a ČSSD, a spekulují o jejím dalším osudu:

Dosavadní trvání opoziční smlouvy mezi ODS a ČSSD spíše skepticky hodnotí deník Mladá fronta Dnes. Problémem této úmluvy není podle listu její zrušení, ale fakt, že vůbec vznikla a nic dobrého nepřinesla. Spolupůsobení ODS a ČSSD přitom trvá již téměř tři roky, připomíná list s tím, že po celý čas vnášejí mezinárodní instituce na ČR stejné, naléhavé apely. Jde o snížení zadlužení státu, dokončení reformy soudnictví či přijetí zákona o státní službě. A nic z toho se nestalo a do voleb těžko stane. Podle deníku totiž "oposmluvní" lidé zatím mysleli hlavně jen na sebe. Ale výsledek je i pro ně žalostný. Své záměry neprosadili a zplodili čtyřkoalici, která dnes vévodí průzkumům preferencí. Nestane se tedy nic jiného, než to, že ODS a ČSSD si dříve či později uvolní ruce svázané opoziční smlouvou. Odstoupením od litery ujednání se ale nic nezmění. "Roztrhání papíru nerozbije husté, často nepostřehnutelné mocenské vazby, v nichž se tak dobře daří korupci," míní deník.

Podle Českého slova si ČSSD a ODS díky opoziční smlouvě pomohly k moci. ČSSD dostala možnost zkusit si vládnout a ODS měla nad jejím konáním dohlížet. Problémem ale podle listu je to, že se smlouva včetně dodatků v některých podstatných bodů neplní: deficit státního rozpočtu mnohonásobně převyšuje původní představy ODS a slib ČSSD a Ústavní soud smetl novelu volebního zákona. Porušování smlouvy se týká i nejnovější výtka výkonné rady ODS vůči ČSSD. Jednání o vstupu ČR do Evropské unie se podle ODS odehrávají mimo veřejnou i parlamentní kontrolu. Před setkáním zástupců obou stran na nejvyšší úrovni se zdá, že dohodě o možném ukončení opoziční smlouvy prakticky nic nebrání. List ale připomíná, že na obou stranách je stále ještě dost těch, kteří by neradi přišli o výhody dosavadního spojenectví.

K dalším tématům, kterým se věnují české listy:

Do vyspělého světa vstoupily naše děti dřív než my dospělí. Těmi nejmizernějšími vrátky, plnou parou. Dětí, které okusily nějakou drogu, které fetují, opíjejí se či kouří, neustále přibývá, konstatuje deník Mladá fronta Dnes. Čísla dokazující, že si v tomto ohledu držíme druhé místo na evropském žebříčku, lze zpochybnit. Možná nejsme druzí, ale až pátí nebo třeba šestí... Ale je to tak podstatné? Není. I tak se díváme do zrcadla svých selhání. Kdokoli z dospělých mohl, vlastně musel očekávat, že svět se nám otevře se vším všudy. I s drogovou subkulturou, s módou marihuany, s experimentováním se zakázaným, pronásledovaným, píše dále list. A co jsme proti tomu udělali? Vychováni starými časy jsme uvěřili, že právě represe je tím pravým lékem na rebelii a nekonformnost mládeže. Zakázalo se šňupat v množství větším než malém. Policie stíhá a soudy odsuzují studenty za vypěstování pár rostlinek konopí. Rodina? Víme své, jak to i u nás doma chodí. Prevence? Podle nás dospělých je prevence, když... Když se peníze odeberou protidrogovým programům a věnují se na výstavbu hřišť. (Ještě těm feťákům cpát peníze na náhražky drog!) Když učitelé, na hony vzdáleni mládeži nejen věkem, ale i životními prožitky, poučují, jak jsou ty drogy a alkohol ošklivé. Móda drog, alkoholu, cigaret dětem nesluší. Ptejme se i politiků, čím ji hodlají změnit, kde se poučí. S bičem neuspěli, uzavírá své zamyšlení list.

Ministerstvo vnitra začalo rozprodávat výzbroj socialistického policejního sboru, takzvaných Vojsk ministerstva vnitra. Podle deníku Právo byly součástí této výzbroje stovky kulometů, desetitisíce samopalů a pistolí a 40 pancéřových pěstí v celkové hodnotě 250 miliónů korun. Ministerstvo je hodlá postupně rozprodat asi za 90 miliónů, přičemž 32 miliónů korun už utržilo. Deník připomíná, že na základě výběrového řízení oslovilo loni ministerstvo 60 českých firem, které mají koncesi na obchodování se zbraněmi a jejich vývoz. Zájem projevilo 11 podniků, které budou policejní zbraně vyvážet do zahraničí.

Nechtít stavět dálnice není žádný zelený radikalismus, konstatují Lidové noviny. Jde o zcela legitimní a racionální názor, vyplývající z logiky věci. Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že více silnic rovná se více aut a tak pořád dokola. Nikde není psáno, uvádí list, že tak malá a ve srovnání se Západem chudá země musí utrácet desítky miliard korun za komfort v podobě dálnic. Ostatně proč mít po vzoru Západu dálnice a nemít po vzoru Západu na každého zájemce místo na vysoké škole, ptají se závěrem Lidové noviny.

První problémy se sčítáním lidu jsou tady. Jak zjistily Lidové noviny, někteří komisaři už začali od lidí vybírat vyplněné tiskopisy. To je ale protizákonné. Začít s tím mohou až po 1.březnu. Příliš aktivním komisařům tak hrozí propuštění. Zemské noviny dokonce zaznamenávají případ ze Zlínska, kde jedna podnikavá sčítací komisařka jako agentka pojišťovny současně s dotazníky nabízela i pojistné smlouvy. Žádný postih ji ale za to nehrozí.

Někteří z obhájců osmi stíhaných v kauze Investiční a Poštovní banky zvažují podání stížnosti k Ústavnímu soudu. Uvádí to deník Právo s tím, že vyšetřovatel obvinil osm lidí z bývalého vedení IPB nebo okruhu osob s ním spojených za machinace s akciemi Plzeňského Prazdroje, kvůli kterým měla banka prodělat přes sedm miliard korun. Ústavní stížnost by podle deníku mohla následovat poté, co obvinění obdrží ze státního zastupitelství rozhodnutí o přezkoumání důvodnosti obvinění. Obhájci bývalých manažerů se domnívají, že jejich klientům bylo zkráceno Právo na obhajobu.

Nikoliv český stát, ale naopak Nomura International by měla České republice platit náhradu škody, která měla Nomuře vzniknout její investicí v tomto bývalém finančním ústavu. V rozhovoru pro Hospodářské noviny tak soudí náměstek ministra financí Ladislav Zelinka, který za českou stranu vede s Nomurou jednání o jejích požadavcích. Nomura International držela prostřednictvím nizozemské Saluky Investments 46procentní balík akcií ve zkrachovalé Investiční a Poštovní bance. Náměstek Zelinka tvrdí, že investici si znehodnotila sama Nomura, a to aktivitami managementu v IPB. Náhradu škody 30 a půl miliardy korun, kterou Nomura za její investice v IPB po českém státu požaduje, představitel ministerstva financí označil za naprosto nepřijatelnou.

Experti Interpolu byli zapojeni do vyšetřování údajných násilností policistů, kteří zasahovali při loňských demonstracích proti Mezinárodnímu měnovému fondu v Praze. Uvádí to deník Právo. "V kauze Ocelářská jsme požádali Interpol o výslech dvou svědků, jednoho Angličana a jednoho Francouze," řekl listu ředitel Inspekce ministerstva vnitra Mikuláš Tomin. Interpol se v případu z policejní služebny v Ocelářské ulici v Praze 9 angažoval již dříve. Policisté na služebně se údajně chovali agresívně k zadrženým a polskému aktivistovi Arkádiuszovi Zajackowskému vylomili zub. Interpol měl postiženého vypátrat, což se mu podařilo, a svědek minulý týden přicestoval k výslechu do Prahy, dodává deník.


Autor: Eva Petržílková
spustit audio