Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr článků z českých deníků s datem 4. února připravila Milena Štráfeldová.

Jak uvedly pondělní Lidové noviny, spor o takzvané Benešovy dekrety začíná v Rakousku odsouvat do pozadí i problém jaderné elektrárny Temelín. Vedení rakouského landsmannschaftu vzneslo vůbec poprvé oficiální požadavek na finanční náhradu, kterou by měla Česká republika Němcům odsunutým po 2. světové válce do Rakouska poskytnout jako odškodnění za majetek, zabavený v Sudetech. Landsmannschaft dokonce tvrdí, že připravuje proti Česku oficiální žalobu, která má vést ke zrušení Benešových dekretů. Tato žaloba má také zahrnovat veškeré majetkové požadavky zhruba 100 000 sudetských Němců, žijících v Rakousku. Odsunutí Němci sice zřejmě nemohou dostat zpět veškerý zabavený majetek, vedení landsmannschaftu však bude žádat především navrácení nemovitostí. Bez vyřešení otázky dekretů Rakousko nechce nikdy umožnit Česku vstup do EU. Čeští historikové považují současný tlak, se kterým se někteří Rakušané pokoušejí o revizi poválečných dějin a navrácení svého majetku v českém příhraničí, za nejsilnější za posledních padesát let.


Deník Právo se vrací k nedělnímu vystoupení vicepremiéra Pavla Rychetského v Nedělní partii v televizi Prima. V souvislosti s rozpadem čtyřkoalice označil Rychetský za mrtvou i opoziční smlouvu mezi ČSSD a ODS. Vicepremiér připomněl, že čtyřkoalice vznikla jako reakce na opoziční smlouvu. "Jsou před námi volby a žádná opoziční smlouva už neexistuje," uvedl Rychetský. Šéf sociálních demokratů Vladimír Špidla má jiný názor. Podle něj se o zrušení opoziční smlouvy nejedná, praktický význam však její zachování už mít nemusí. Rychetský se v televizi také vyjádřil k prezidentským volbám. Volba prezidenta parlamentem míří podle něj ke zvolení nestranického prezidenta. Vicepremiér argumentoval tím, že parlamentní strany vzájemně nepodpoří konkurenčního politicky vyhraněného kandidáta. Zdůraznil přitom, že sociální demokraté jsou sice pro přímou volbu prezidenta, ale už z technických a legislativních důvodů nelze dosáhnout, aby se odehrála již v lednu 2003.


Přestože premiér Miloš Zeman před nedávnem několikrát prohlásil, že nespěchá s privatizací elektroenergetiky, stát podle Hospodářských novin dál intenzívně hledá vhodného investora. Ministerstvo průmyslu a obchodu a resort financí podle listu v posledních dvou týdnech jednaly s několika případnými kupci ČEZ a distribučních společností. Grégrova náměstkyně Milada Vlasáková se setkala se zástupci francouzské Electricité de France. Koncem ledna jednala na ministerstvu financí britská společnost International Power, stejně jako německá RWE. Zájem o jednání projevily i další společnosti, například španělská Iberdrola, italský Enel a německý E.ON. Jak Hospodářské noviny připomínají, kabinet počátkem ledna zrušil privatizační tendr a uložil ministrům Grégrovi a Rusnokovi předložit do konce února plán s dalším postupem privatizace.


Mladá fronta Dnes upozorňuje na podvody s průkazkami zdravotního pojištění, které byly nedávno odhaleny v několika nemocnicích. Ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě leží podle deníku například už déle než dva měsíce Slovák, který se vydává za někoho jiného. Neplatí v Česku zdravotní pojištění, a aby ho v nemocnici ošetřili zadarmo, půjčil si od svého známého kartu Revírní bratrské pokladny. Lékaři na to úplnou náhodou přišli a policisté nemocného Slováka obvinili z podvodu. Fakultní nemocnice v Ostravě-Porubě kvůli němu přišla o sedmapadesát tisíc korun. Mluvčí pražského ústředí Všeobecné zdravotní pojišťovny Kateřina Zamastilová ví o tom, že podvody s kartami se objevují, ostravský případ však přesto považuje za zcela výjimečný. Lékaři však připouštějí, že menší podvody s kartičkami pojištěnců dělají lidé často. Mezi ostravskými zubaři se například mluví o tom, že na Moravu jezdí Češi žijící v Rakousku, kteří si v České republice neplatí zdravotní pojištění, a snaží se nechat si levně spravit zuby na průkaz pojištěnce někoho z tuzemských příbuzných. Na Hlučínsku se lékaři setkávají s podobným podvodem - na kartu svých příbuzných se chtějí nechat ošetřit lidé, kteří dlouhodobě žijí v Německu. Lékaři v regionu pokusům o podvod s průkazy zdravotního pojištění předcházejí tím, že úhradu za lékařský úkon vyžadují od cizinců v hotovosti.


Lidové noviny uvádějí, že děti a mladiství v Česku spáchali v průběhu loňského roku 23 tisíc trestných činů. Nejrozšířenějšími trestnými činy jsou šikanování, žebrání, slovní rasistické útoky, vandalismus, sprejerství, prostituce, krádeže v hypermarketech, ale i násilí na rodičích. V poslední době se zvyšuje také počet dětí, které jsou podezřelé ze spáchání násilných trestných činů. Podle mluvčí ministerstva vnitra Gabriely Bartíkové to může souviset s nárůstem brutality v běžném životě i v médiích. Za kriminální chování může z velké části i užívání drog stále mladšími lidmi, často z velmi majetných rodin. U mládeže z finančně slabších vrstev se zase objevuje účast na pornoprodukci a žebrání, k němuž jsou děti někdy nuceny i svými rodiči. Na kriminalitě dětí a mladistvých se stále větší měrou začínají podílet děti do 15 let. jejich počet od počátku devadesátých let vzrostl více než třikrát. Tyto případy jsou přitom často pro nízký věk dítěte odloženy. Policie se stále více zasazuje o to, aby byly dětem a mladistvým ukládány alternativní tresty.


Jak nformuje Mladá fronta Dnes, snímek režiséra Bohdana Slámy Divoké včely získal minulý pátek na mezinárodním filmovém festivalu v Rotterdamu jednu ze tří hlavních cen - Tygra. Podobné ocenění tu v roce 1998 získal Zelenkův film Knoflíkáři. Vedle finanční odměny budou Divoké včely - příběh o milostném hledání a míjení na současné vesnici, kterému herecky dominuje Pavel Liška coby imitátor Michaela Jacksona - uvedeny také v holandské distribuci a televizi. Rotterdamský festival je fórem pro avantgardní, nezávislou, nekonvenční filmovou tvorbu. Vedle hraných filmů se tu setkávají videosnímky i videoinstalace, krátké filmy i dokumenty, a většinou je beznadějně vyprodáno. Za posledních deset let se festival rozrostl do kolosálních rozměrů. Také letos přibylo filmů i kinosálů - a v nich měli místo ještě další tuzemští filmaři. Věru Chytilovou reprezentovalo Vyhnání z ráje, Jana Němce Noční hovory s matkou, Petra Václava Paralelní světy a dokumentaristku Janu Ševčíkovou její Starověrci.


Hranice zájmu o filmovou přehlídku Febiofest, jejíž pražská část se uzavřela minulý pátek, byla podle Hospodářských novin opět posunuta nahoru. Podle Fera Feniče, ředitele společnosti Febio, jež přehlídku pořádá, navštívilo akci hodně přes 80 tisíc diváků. Během sedmi promítacích dnů bylo publiku předloženo přes pět stovek titulů. Kromě klasických filmů byly k vidění i snímky televizní a videofilmy. Zastoupeno bylo nespočet národních kinematografií. Stoupající popularita festivalu a tím i zvyšující se produkční nároky ovšem přivedly jeho vedení k úvahám o budoucí organizaci. Fenič zdůrazňuje, že pro přípravu jubilejního desátého ročníku přehlídky bude důležité finanční zajištění. "Bez finanční jistoty do toho nepůjdu, nebudu hrát vabank," prohlásil na závěrečné tiskové konferenci. Završením pražské části Febiofest ale nekončí. S novým týdnem začíná přehlídka v Brně a v Ostravě, ve středu ve Zlíně, ve čtvrtek v Olomouci. Regionální kolečko ale bude letos možná poslední, opět z finančních důvodů. Jak prohlásil Fero Fenič, konání mimopražské části přehlídky nemohou pořadatelé pro budoucí ročník zaručit.


Češi a Moravané, kteří by chtěli na vlastní oči vidět nefalšovaného polárníka, nemusejí podle Mladé fronty Dnes sahat po starých cestopisech nebo zahraničních časopisech. Stačí zajet do Pardubic. Zdejší starousedlík Oldřich Bubák je jedním z mála lidí, kteří stanuli na jižním i severním pólu planety Země. Do polárních pustin se prý dostal náhodou. Michail Malachov, jeden z nejlepších polárníků, hledal před sedmi lety kolegy pro expedici na severní pól. Z celé České republiky se mu tehdy přihlásili dva, Oldřich Bubák a jeho přítel Vilém Rudolf. A za pár měsíců se Bubák s Rudolfem stali prvními Čechy, kteří zdolali pěšky na lyžích severní točnu. O tři roky později Bubák společně se sedmi odvážlivci zdolal další metu - jižní pól. Oldřich Bubák přitom nerad používá spojení dobývání pólu. Nedobývá pól, ale sebe. Cestě na póly předcházelo mnoho kilometrů cest po severních i jižních pustinách a Himálaji. "První mé cesty vedly do Himálaje, tam člověk pozná své limity," vzpomíná bývalý inženýr strojař. Svoji původní profesi však pověsil na hřebík a teď ho živí angličtina a průvodcovství. Téměř padesátiletý cestovatel si zatím nedokáže představit, že by přestal s výlety do polárních pustin. "Jednou asi budu sedět na vozíku před Zelenou bránou, čistit boty a rozdávat rozumy. Ale snad je to ještě daleko!" podotýká polárník.