Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z denního tisku s datem 27. února připravila Milena Štráfeldová.

České velvyslanectví ve Vídni protestuje proti článku o vyhlazení Lidic, který otiskl vídeňský bulvární deník Neue Kronen Zeitung. Jak uvedly Lidové noviny, tento deník je už celé roky pověstný svým radikálním postojem ke zrušení Temelína i k Benešovým dekretům. Opakovaně se zabýval i otázkou připojení Sudet k Velkoněmecké říši a poválečným odsunem Němců. Deník teď každý týden otiskuje seriál s názvem Němcům smrt, v němž pamětníci popisují krvavé události při odsunu a srovnávají utrpení sudetských Němců s životem lidí v nacistických koncentračních táborech. Čechy přitom pamětníci většinou líčí jako krvelačné ˝bestie˝, kterým se nevyrovnali ani ruští vojáci. "Rusům tak vlastně vděčíme za to, že jsme si mohli odnést z domova alespoň nějaký majetek,˝ citovaly před čtrnácti dny Neue Kronen Zeitung jednu z odsunutých německých žen. Na začátku února zase noviny v rámci seriálu napsaly, že jen díky intervenci Američanů v americké zóně si sudetští Němci mohli nakonec vzít věci o celkové váze sedmdesát kilogramů. Češi totiž údajně chtěli Němcům ponechat jen 30 kilogramů


Sládek je zpět. S novou stranou i urážkami, píše Mladá fronta Dnes. Miroslav Sládek zahájil předvolební kampaň své nové strany na severní Moravě. "Vážení přátelé, moje politika se změnila. Už nemusím nikoho kritizovat. Většina politiků převzala náš starý program. Podívejte se na Klause, jak brání Benešovy dekrety. Jako my. Je to největší republikán," uvedl šéf Republikánů Miroslava Sládek na předvolebním mítinku v Karviné. Zúčastnilo se ho asi sto padesát lidí. Mezi nimi podle deníku neustále šmejdila Sládkova ochranka. Patřil k ní i skinhead s obrovským obuškem za páskem černých vojenských kalhot Martin Kleinedler. V minulosti už byl odsouzen kvůli hanobení rasy, národa a přesvědčení. Dívku, která na mítinku fotografovala, odvedl stranou a zřejmě jí sebral film. Přítomní policisté nezasáhli. Nijak nereagovali ani na Sládkův projev. Mezi postávajícími lidmi procházel Václav Komárek, jednička místní kandidátky, a rozdával plakáty s usmívajícím se předsedou. V jednu chvíli zafoukal vítr a plakáty spadly na zem. "Nefoťte to," křičel hystericky postarší republikán. "Pak napíšete do novin, že lidi plakáty zahazujou!", dodává Mladá fronta Dnes.


Podle Lidových novin našel ředitel Národní galerie a člen Rady České televize Milan Knížák po svých kontroverzních slovech o Romech vlivného zastánce. Proti kritice ze strany romských a židovských organizací se za něj postavil předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus. Ten považuje současnou kampaň proti Knížákovým výrokům dílem za nedorozumění, dílem za pokryteckou účelovou štvanici. Knížák pobouřil Romy nedávným rozhovorem v MF Dnes, v němž řekl, že Romové nejsou schopni sdílet s ostatními občany společný prostor, nemají touhu po vzdělání a díla jejich umělců nejsou hodna Národní galerie. Romské a židovské organizace proto zaslaly ústavním činitelům žádost o Knížákovo odvolání z Rady České televize. Politici, přestože Knížáka kritizují, nepovažují jeho odvolání za reálné či vhodné. Za šéfa Národní galerie se postavil i předseda Rady ČT Jan Mrzena. Ani ministr kultury Pavel Dostál neuvažuje o Knížákově odvolání z čela Národní galerie. Nesouhlasný dopis s Knížákovými výroky ovšem poslal Dostálovi prezident Havel. Šéf romského sdružení Dženo Ivan Veselý nevyloučil protestní akce a tlak ze zahraničí.


Jak napsala Mladá fronta Dnes, o stamilionech za léky, které prostřednictvím zdravotních pojišťoven proudí farmaceutickým firmám, rozhoduje stále častěji jen úzká skupinka lidí kolem ministra zdravotnictví Bohumila Fišera. Fišerovi úředníci ve velké míře mění závěry komise, jež projednává, které léky budou proplácet pojišťovny. Ministerstvo takto rozhodlo například o tom, že se budou z pojištění hradit léky na hubnutí, nebo udělilo výjimku na dovoz hovězích inzulinů. Všeobecná zdravotní pojišťovna vyčíslila, že jí ministerští úředníci bez předchozího projednání zvýšili na tento rok výdaje o několik desítek až stovek milionů korun. Vypadá to, že se ministerstvo chce před volbami zavděčit co největšímu počtu nemocných. Ještě hlasitěji však znějí hlasy, že výhody získávají konkrétní firmy: úzká rozhodovací pravomoc v rukou dvou tří úředníků je ideální pro lobbing. "Některé firmy si najímají lobbingové agentury, aby prosazovaly jejich zájmy ve státní správě," prohlásil přední český farmakolog Jan Švihovec, který v komisi zastupuje odborné lékařské společnosti.


Podle deníku Právo se Češi neradi stěhují za prací. Odborníci se shodují v tom, že malý zájem Čechů o stěhování za prací je dán psychologicky. Ani v historii kromě stavebních sezónních dělníků za Rakouska Uherska na to nebyli zvyklí. Tradicí je naopak dlouholetá věrnost firmě, navíc řadu let i společensky odměňovaná. Navíc podle sociologů je třeba počítat i se specifickým českým faktorem. Česká rodina je totiž zvyklá na příjem dvou osob - muže a ženy. Pokud by se někdo měl stěhovat za prací, muselo by dojít k transferu celých rodin, v novém bydlišti by vedle muže musela najít práci i žena. Problém neodstraní, jak tvrdí pravice, ani deregulace nájemného či privatizace bytů nebo minimální podpora v nezaměstnanosti. Podle listu se ale ani v Evropě se za prací moc necestuje. Pohyb pracovníků i změna profese jsou zhruba poloviční, než je tomu v USA. Evropská komise proto schválila minulý týden návrh rozsáhlého programu, jehož cílem je podnítit profesní i zeměpisnou mobilitu pracovních sil.


Jak uvádějí Hospodářské noviny, v polovině března se na Pražském hradě otevře veřejnosti velká mezinárodní výstava Střed Evropy okolo roku 1000. Jedná se o jednu z největších a nejvýznamnějších expozic posledních let. Návštěvníci uvidí na 2800 vystavených předmětů, které zapůjčilo téměř 180 institucí z dvanácti evropských zemí. Podle historika Petra Sommera jde o neopakovatelnou akci, protože už nikdy nikdo nedá dohromady právě takovou výstavní kolekci. To nejlepší ze svých veřejných i soukromývch sbírek na ni nabídlo nejen Česko, ale i Slovensko, Polsko, Maďarsko a Německo. Expozice chce přiblížit vytváření společné středoevropské kultury křesťansko - latinského typu. Tehdejší dění přiblíží panovnické symboly, iluminované rukopisy, liturgické náčiní i předměty každodenního života. Historická hodnota vystavených exponátů je nevyčíslitelná, jejich pojištění bylo uzavřeno na částku tří miliard korun. Nad výstavou, která potrvá do 9. června, převzala záštitu i Rada Evropy.


Velmi rušná atmosféra panovala podle Mladé fronty Dnes v úterý ve Vysoké synagoze. Židé tady oslavovali purim, jeden z nejbláznivějších svátků na světě. Má to být den zasvěcený veselí, dokonce řádění, ale vstup do synagogy tomu neodpovídá. Nesmlouvavá ochranka donutí každého návštěvníka projít detektorem kovů. Uvnitř synagogy však už je karnevalová atmosféra. Děti nosí masky a mladíci v jarmulkách už mají na lavicích připravené lahve červeného košer vína. Důstojné ticho není ani po příchodu izraelského rabína Jehudy Šarina. Ten začíná zpívat svitek Ester, po chvíli ho však přerušuje rámus - tlučení do dřevěných lavic, zvuk řehtaček a výkřiky. Podle tradice totiž musejí Židé o tomto svátku pokaždé dát hlasitě najevo svůj nesouhlas, když při předčítání ze svitku Ester padne jméno perského místokrále Hamana. Ten se pokoušel o vyhlazení Židů. Po necelé hodině recitace začíná oslava spojená s popíjením košer vína. Synagogou se za chvíli vine had zpívajících mužů. Podle pražského rabína Karola Sidona totiž talmudští učenci praví: na svátek purim se mají Židé opít tak, aby si přestali být jistí, kdo že je vlastně požehnaný, a kdo prokletý. Celý ceremoniál proto ukončuje rabín výzvou: "A teď vás všechny zvu do restaurace na hostinu!"


Jak napsaly Lidové noviny, běžkyni Kateřinu Neumannovou straší představa, že znovu potká v bílé stopě dopující ruské závodnice Lazutinovou a Danilevovou. Stát by se to podle ní mohlo při seriálu Světového poháru, který pokračuje o víkendu. Neumannová se proto chystá vystoupit v Oslo na schůzi pracovní skupiny zástupců běžkyň. ˝Pokud v ní nadále budou lidé z Ruska, nemohla bych tam zůstat,˝ prohlásila. Česká reprezentantka přiznala, že ji nečistý způsob boje otrávil život. ˝Strašně mne to znechutilo, bere mi to chuť do další práce,˝ uvedla. Rezignovat však odmítla. ˝Boží mlýny melou pomalu, ale melou. A vyhrávat se dá.˝ V to věří i trenér Stanislav Frühauf. Zároveň ale ví, že je potřeba zlepšit technické vybavení realizačního týmu. Ukázalo se to podle něj při olympijském sprintu, v němž Neumannová vypadla už ve čtvrtfinále. ˝Dá se říct, že lyže byly z obliga. Problém byl v chemii, ve voscích. Nestačili jsme na preparáty, které měli ostatní. V tom jsme zaspali,˝ řekl Frühauf. ˝Potřebujeme víc peněz a lepší vybavení. Nemůže se stát, abychom takhle vybouchli,˝ dodal.