Přehled tisku
Výběr článků z denního tisku s datem 28. února připravila Milena Štráfeldová.
Podle Mladé fronty Dnes policisté zneužívají citlivé údaje ze svých databází. Svědčí o tom šetření Inspekce ministra vnitra, která loni obvinila sedm policistů z nedovoleného nakládání s osobními daty. Možnost operovat s těmito citlivými údaji má přitom nejméně dvanáct tisíc příslušníků policie. Nemusí mít žádnou bezpečnostní prověrku: stačí, když nosí policejní průkaz a získají souhlas nadřízeného a správce jednotlivých databází. Že nejde o maličkost, ukazuje příběh z Ostravy. Policista loni v září vyhledal pro německé vymahače dluhů adresu osmapadesátiletého muže. Příští den mu už vyděrači vyhrožovali smrtí. Sami kriminalisté připouštějí, že v řadách policie je řada úplatných lidí, kteří ani nedomýšlejí následky svých kroků.
Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková se v deníku Právo vrací k odsunu Němců. Jak uvádí, svaz podpořil česko-německou deklaraci z roku 1997, k níž dospěly obě strany po složitém jednání. Výhrady, které členové svazu k deklaraci měli, řešili pouze mezi sebou, na veřejnosti nevystupovali. Ukázalo se však, že to byla chyba, píše Anděla Dvořáková. Především prezident Václav Havel svou první oficiální návštěvu počátkem roku 1990 směřoval do tehdejších obou německých států a tam se za odsun omluvil, aniž k tomu měl oprávnění. Naše mlčení vyvolalo u Sudetoněmeckého landsmanšaftu asi pocit, že jeho nároky jsou oprávněné. A tak začal útočit. O odsunu Němců však uvažoval již Chamberlain v roce 1939, když Němci porušili Mnichovskou dohodu a okupovali české země. Myšlenku přijal i Churchill. Souhlas s tím pak vyslovil i český odboj, který v tom podporoval vládu v Londýně. Postupim v létě 1945 definovala odsun: nejde o mstu, ale záruku, aby se situace neopakovala. Odsun se uskutečnil nejen z ČSR, ale i z Polska, Maďarska, Nizozemska, Belgie a Francie. Přitom v zemích, které jsou již členy EU, je tato otázka právně zajištěna, o vracení majetku Němcům nikdy nikdo ani neuvažoval, uvádí Právo.
Mladá fronta Dnes uvádí, že prominentní právník Jiří Teryngl, který v řadě kauz zastupoval i Úřad vlády, nesmí příštích pět let působit jako advokát. Advokátní komora totiž potvrdila původní verdikt kárné komise z loňského listopadu, kdy ho vyškrtla ze seznamu advokátů za jeho angažmá v případu pochybného pronájmu Českého domu v Moskvě. Jiří Teryngel doplatil na to, že v kauze Český dům pracoval pro dvě strany: ministerstvu zahraničí poskytl dobrozdání, aby Jan Kavan podepsal nevýhodnou smlouvu o pronájmu. Teryngel zároveň hájil zájmy nájemníka - firmy Hotel Český dům. "Mé odvolání bylo zamítnuto, což pro mě znamená, že se budu živit jinak a budu z jiné pozice škodit české pravici a mařit zpravodajské hry," komentoval verdikt Jiří Teryngel, který od počátku popíral, že by se dopustil nějakého přehmatu.
Vojáci v záloze by se podle Mladé fronty Dnes měli už letos stát součástí bojových jednotek. Tito dobrovolníci budou státem pro začátek měsíčně honorováni pěti sty korun. V době manévrů však budou placeni, jako by byli profesionálové. Budou si také moci vybrat, kde a u jaké zbraně chtějí sloužit. V budoucnu by se také mohli léčit ve vojenských zdravotnických zařízeních a měli nárok i na lázně, pokud se zúčastní bojových akcí. Tuto službu vojáků v záloze, která je součástí chystané profesionalizace armády, má umožnit poslanecká novela branného zákona, kterou ve středu schválil senátní výbor pro obranu. Novela už byla přijata ve sněmovně a je pravděpodobné, že projde i v Senátu. Podle novely uzavřou záložáci dohodu s územní vojenskou správou na dva až pět roků, kdy budou cvičeni. Armáda už dvě akceschopné jednotky aktivních záloh má: průzkumnou rotu v Prostějově a mechanizovanou rotu ve Strašicích. Do této služby se podle náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého hlásí na tisíc mužů středního věku.
Pro neonacisty nejsou peníze žádný problém. Lidové noviny se přitom ptají, kde by je neonacisté mohli brát. Miroslav Mareš z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity se pravicovým extremismem zabývá již dlouho. Podle něj mají neonacisté hned několik zdrojů. ˝Na slušné peníze si přijdou pořádáním koncertů a třeba prodejem CD,˝ říká odborník. Za reálný považuje odhad, že z jednoho koncertu, kde se sejde na pět set lidí, mají organizátoři přes tři sta tisíc korun čistého zisku. ˝Dalším zdrojem příjmů je obchod s doplňky,˝ popisuje Mareš. Pod tím se nemusí rozumět jen například ideologické nášivky, ale hlavně obchod s naprosto nezávadnými věcmi. Jedná se hlavně o různé značkové oblečení, které je oblíbené mezi příslušníky hnutí. Třetím, nejméně průhledným zdrojem financí jsou podle Mareše peníze od sponzorů z řad podnikatelů. ˝Údajně nějaké peníze od podobně smýšlejících podnikatelů mají, ale o tom je velmi obtížné zjistit cokoliv konkrétního,˝ sdělil odborník.
Jak uvádí Mladá fronta Dnes, ministr průmyslu Miroslav Grégr chce ve velkém oprášit kontroverzní metodu přímého prodeje podniků manažerům. Ta už byla v druhé polovině devadesátých let jednou z příčin ekonomické krize země a stala se terčem tvrdé kritiky premiéra Miloše Zemana. Grégr se svými nejbližšími spolupracovníky vypracoval podrobný plán manažerské privatizace dvou hnědouhelných firem - Severočeských dolů Chomutov a Sokolovské uhelné, které mají jejich šéfové získat za zlomek jejich vlastního jmění a hluboko pod cenovými návrhy, které buď již nabídli, nebo připravují k nabídce další investoři. . Necelé čtyři měsíce před volbami chce Grégr prodat Severočeské doly za 1,5 miliardy korun manažerské firmě GVDC a Sokolovskou uhelnou firmě Sokolovská těžební za 825 milionů korun. Obě manažerské firmy si mají na koupi firem vzít úvěr a po dobu deseti let jej splácet z výnosů z dividend. Tento postup tvrdě napadají nejen konkurenční firmy, které mají o privatizaci dolů zájem, ale i zástupci smluvněopoziční ODS. "Je to lumpárna nejvyššího kalibru, která degeneruje podnikatelské prostředí v zemi. Proč se nevypíše výběrové řízení?" říká Petr Otava, šéf firmy Karbon Invest, která vlastní OKD, v Sokolovské uhelné má 36 procent akcií a za státní podíl v této firmě nabízí 2,7 miliardy korun. Materiál na ministerstvu průmyslu prostřednictvím náměstkyně Milady Vlasákové prosadil lobbista Martin Ulčák. Ten má čilé vztahy s firmami podnikajícími v uhelném průmyslu a v hutnictví. Jeho firmě Atlanta Safe například poskytla v minulosti peníze ke zhodnocení právě Sokolovská uhelná.
Česká metropole se může pyšnit nejen slavným rodákem Franzem Kafkou, ale i knihovnou, jež je rekonstruovanou verzí autorovy osobní bibliotéky. Podle Mladé fronty Dnes knihovnu v hodnotě bezmála pěti milionů korun věnovala Praze německá automobilka Porsche. Kafkovy soukromé knihovny se po jeho smrti v roce 1924 ujala jeho sestra Ottla, která však nepřežila internaci v Terezíně. Část knihovny se poté octla v mnichovském antikvariátu, odkud ji v roce 1982 vykoupila pro své oddělení pražské německé literatury univerzita ve Wuppertalu. Do této původní Kafkovy bibliotéky je ovšem velmi omezený přístup. Antikvář Herbert Blank se proto na vlastní pěst pustil do mravenčí a takřka detektivní práce: sháněl tytéž výtisky, jež jsou na wuppertalské univerzitě. Pražská Kafkova knihovna obsahuje řadu velmi vzácných exemplářů. Kromě řady almanachů a časopisů se tu nachází i první vydání Kafkovy novely Proměna a románu Zámek.
Podle Lidových novin má česká lyžařka Kateřina Neumannová ještě šanci, že vedle bronzu získá dodatečně další olympijský kov. Český olympijský výbor se totiž rozhodl zažádat o nové přezkoumání dopingového skandálu ruských reprezentantek Larisy Lazutinové a Olgy Danilovové. Nová substance nazývaná darbepoetin však byla v jejich moči objevena až v závěru olympiády. Medaile tak Ruskám s výjimkou té zlaté, kterou získala Lazutinová v závěrečném maratonu, zůstaly. Pokud by se nyní MOV rozhodl vzorky z15. února přezkoumat a podařilo by se v nich objevit stopy zakázané látky, získala by zlato z kombinace Kanaďanka Scottová a stříbro původně čtvrtá Neumannová.
