Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Výběr z českých deníků s datem 4. března připravila Eva Petržílková.

Diskuse rozpoutaná kolem takzvaných Benešových dekretů a poválečného vysídlení sudetských Němců je ústředním tématem českých deníků. V této souvislosti připomínají i rozhodnutí německého kancléře Gerharda Schrödera zrušit březnovou návštěvu Prahy a výroky rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který doporučil Praze ukončení právní účinnosti dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění sudetských Němců.

"Odsun byl nespravedlivý již tehdy, tak, jak se prováděl, a z dnešního hlediska 'spravedlnost' neobstojí už vůbec. Kdyby však otázka zněla, zda odsun byl nutným, pak by nebylo nutné nesouhlasit," míní deník Právo. Podle něj ten, kdo dnes trvá na spravedlnosti odsunu, neví nebo nechce vědět nic o desítkách tisících sudetských Němců, kteří opouštěli své domovy, putovali do nacistických koncentráků a do emigrace a bojovali proti Hitlerovi. Kolektivní vina sudetských Němců proto Právu připadá stejně absurdní jako otázka, zda byli všichni členové KSČ po únoru 1948 odpovědni za zločiny komunistického režimu proti vlastnímu lidu. Nutnost odsunu ale potvrzuje událost z roku 1989, kdy se někdejší NDR bouřila voláním "jsme jeden národ!". Co by volali dnes? Že jsou Češi, že nejsou jeden národ? ptá se list a dodává: "Dnes bychom měli zmírnit všechny křivdy, kterých jsme se na neprovinilých odsunutých dopustili. Přiznat nespravedlnost odsunu a trvat na jeho nezbytnosti."

Lidové noviny jsou přesvědčeny, že rakouský kancléř Wolfgang Schüssel ale překročil tabu, když Praze doporučil ukončení právní účinnosti Benešových dekretů a zvážení dobrovolného odškodnění sudetských Němců. Schüsselova taneční kreace je sice podle listu evidentně namířena na domácí rakouské publikum, své diváky si ale najde i v ČR. Hlavně mezi těmi, kteří od počátku tvrdili, že Rakušanům a Němcům jde jen o to, jak získat ztracené majetky v Čechách. "Boj proti Schüsselovým nepřijatelným výpadům dostane přednost před otázkou: proč vlastně na těch nejpochybnějších dekretech prezidenta Beneše trváme téměř tak vehementně jako na zakládající listině české státnosti?" dodává list.

Ke zrušení návštěvy německého kancléře Gerharda Schrödera se vracejí Hospodářské noviny. Podle listu si Schöder vyžádal v obtížné situaci jen time-out, neboli oddechový čas. Při jednání mezi Prahou a Berlínem bylo přitom možné po pracném hledání dospět k přijatelné formulaci, že obě vlády jsou odhodlány nezatěžovat problémy z minulosti společnou budoucnost. Řešení diplomatické rovnice o mnoha proměnných nemohou ale hledat jen zaměstnanci Černínského paláce. Rozhodující podíl práce čeká ty, kteří nynější zádrhel s takzvanými Benešovými dekrety pomohli splést, tedy politiky. Paradoxně to jsou oni, kdo by si měl v zájmu vlastní i obecné uložit sebekázeň, v první řadě premiér. Kancléřův oddechový čas tak může být prospěšný všem, pokud bude využit jako prostor pro uklidnění a pro věcné zvážení toho, kde jsou dlouhodobé zájmy, konstatuje list.


Nad výsledkem hospodaření státního rozpočtu se pozastavují Hospodářské noviny. Za první dva měsíce letošního roku skončilo deficitem téměř 25 miliard korun. Podle listu má státní pokladna za pouhé dva měsíce roku manko, jako by už hospodařila skoro celé pololetí. Překvapivé prohloubení schodku státních financí se dalo očekávat, jelikož na únorovou uzávěrku tvrdě dopadla z loňského prosince odsunutá splátka ztráty Konsolidační banky z roku 1999. Oč si tedy loňský rozpočet polepšil, o to hůř na tom bude ten letošní. Letošní rozpočtová sekera se bude na konci roku obhajovat celkem snadno. Nová vláda předkládající účet sněmovně může poprávu tvrdit, že státními financemi disponovala sotva půl roku a největší dluh zdědila od Zemanova kabinetu. Letošní neradostný stav státní pokladny prostě budeme muset vzít jako fakt. Ale už by to mělo být naposled, uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.


"Kouzelná hra přesných čísel" zní titulek komentáře Mladé fronty Dnes. List se v něm pozastavuje nad smyslem loňského sčítání lidu. Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že dvacet tisíc bytů pronajímají jejich uživatelé nelegálně. To jsou tedy potenciálně volné byty, vysvětluje list. Pražský radní, který se zabývá bytovou politikou, však těmto číslům oponuje s tím, že údaje vycházejí ze sčítání lidu a příliš neodpovídají skutečnosti. V údajně volných bytech prý žijí lidé, kteří tam nemají trvalé bydliště, například cizinci nebo obyvatelé z jiných částí republiky, tlumočí list. "Kolik jsme si museli vyslechnout ujišťování, jak je sčítání lidu potřebné, protože bez získaných údajů nebudeme moci s patřičnou vědeckostí řídit zemi k blahu lidu. A najednou jeden z místních otců lidu konstatuje, že numera příliš neodpovídají skutečnosti, protože vycházejí ze sčítání. Nikoli 'přestože', ale 'protože'," podtrhuje deník. Naskýtá se tedy otázka, k čemu to všechno bylo, uzavírá list.


V našich končinách je věcí velké odvahy, aby si na někoho, kdo je nadán mocí úřední, vyšlápl nějaký Petr nebo Pavel z ulice - píše Mladá fronta Dnes. Úřad zde není mysteriózním velechrámem moudrosti, má však pořád punc na pravdu. Nějaký zákon o svobodném přístupu k informacím na tom nemůže nic změnit. Úředník jako schopný manažer, který koná pro klienta - občana - dobře placenou kvalikovanou službu, je a dlouho bude snem. Iracionalita veřejné správy ale začíná daleko výš. Tam, kde se vymýšlejí daňové zákony, kterým nerozumějí ani daňoví poradci. Tam, kde se zadávají miliardové zakázky bez soutěže a z dobré známosti. Když vláda jedná v skrytu a byrokraticky, nemůže chtít po podřízených, aby jednali jinak, soudí deník.


Jak uvádějí Lidové noviny, většinový podíl Českého Telecomu mají podle neoficiálních informací zájem velké světové společnosti. Vláda ani privatizační poradci sice neprozradili, kdo chce Český Telecom privatizovat, ale infomace o největších favoritech se na veřejnost přesto dostaly. Jednu ze sedmi nabídek údajně podala i Deutsche bank. Ta je podle informací listu ochotna zaplatit za 78 procent akcií Telecomu, které nabízí vláda společně s konsorciem TelSource, až tři miliardy dolarů - tedy skoro 110 miliard korun. Závazné nabídky podají zájemci v nejbližší době. Lidové noviny připomínají, že vítěze tendru by měla vláda vybrat ještě v průběhu března.


Česká republika se po nadcházejících volbách přičiněním politiků výrazně nezmění. Z průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes vyplynulo, že nelze očekávat nijak dramatickou změnu výše daní, prudký růst nájemného, zřejmě ani školné na univerzitách nebo odchody do důchodu ve vyšším věku. Politici ale podporují vstup ČR do EU. Agentura provedla průzkum mezi kandidáty, kteří mají reálnou šanci zasednout po červnových volbách ve sněmovně. Oslovila prvních pět kandidátů ODS, ČSSD, Koalice a KSČM z každého kraje. Celkem získala 133 odpovědí. ODS by podle odpovědí svých potenciálních budoucích poslanců podpořila školné, rychlejší deregulaci nájmů, nižší daně pro podnikatele i zaměstnance, vyšší hranici pro odchod do důchodu i omezení sociálních dávek. Polovina budoucích poslanců je ochotna zvednout ruce pro rozpočtový deficit. Stejný podíl kandidátů si také přál, aby v ČR mohlo pracovat více cizinců. Kromě daní a nájemného se ODS nemůže příliš spoléhat na nelevicovou Koalici, která je spolu komunisty podle průzkumu nejrozpolcenější stranou. Naopak ODS je nejjednotnější. Kandidáti Koalice, tvořené KDU-ČSL a Unií svobody-DEU, se neshodují v otázkách školného, referenda o vstupu do EU, omezení sociálních dávek nebo na deficitu státního rozpočtu. Komunisté se nedokážou shodnout na omezení pracovních možností přistěhovalcům a snížení daně zaměstnancům. Sociální demokraté jako jediní nemají jasno v tom, zda se mají privatizovat České dráhy. Rozdílné názory mají i na zaměstnanecké daně nebo přímou volbu prezidenta republiky. Nejvíce shodných názorů na zadaná témata mají sociální demokraté a komunisté. Po nich následuje ODS a Koalice, o dvě společné odpovědi méně mají ODS s ČSSD a nejméně blízcí si jsou ODS a KSČM.


Občany, kteří dojíždějí do práce veřejnou dopravou, by mohl finančně podpořit stát. S tímto nápadem, který má pomoci zajistit ČSSD přízeň voličů, přišel místopředseda strany Zdeněk Škromach. ODS naopak nabízí kratší vojenskou službu, informují Hospodářské noviny. Podle Škromacha by mohli na daňové úlevy spoléhat ti, kteří dojíždějí do zaměstnání na větší vzdálenost než 20 kilometrů. "Pomohlo by to zvýšit mobilitu pracovní síly," uvedl. Finanční dopad pomoci státu nemá zatím ale spočítán. Definitivní volební program pro červnové volby chce ČSSD schválit v polovině března. Stranickým kolegům se Škromachova idea podle listu ale zamlouvá. ODS zase chce, aby se základní vojenská služba zkrátila ze současných 12 měsíců na devět. "A musí to být co nejdříve, doufáme, že letos, protože reformu armády je třeba urychlit," řekl místopředseda strany Petr Nečas. Strana podle něj také chce, aby určitý zisk z úplné profesionalizace armády měli i ti, kteří budou muset chodit na vojnu do roku 2006. Základní vojenská služba má být podle rozhodnutí vlády zrušena od ledna 2007. Tolik Hospodářské noviny.


Bývalý tajemník ministra zahraničí Jana Kavana Karel Srba v uplynulých letech nakoupil pozemky, postavil dům a rekonstruoval zemědělské usedlosti za více než deset miliónů korun. Podle deníku Mladá fronta Dnes si na to přitom ve funkcích státního úředníka vydělat nemohl. Srba uvedl, že peníze mu dala jeho matka. Podle listu ale ani Marie Srbová ani její syn nemohli takovou sumu ze svých oficiálních příjmů ušetřit. Srba je stále vyšetřován v souvislosti s kauzu Českého domu v Moskvě. Média loni zveřejnila informace o pochybnostech kolem smlouvy s nájemcem, firmou Hotel Český dům. Nájemní smlouvu připravil Kavanovi k podpisu právě jeho tehdejší generální sekretář Srba, který na místo kvůli aféře později rezignoval. Podle deníku poslední Srbův plat činil zhruba 40.000 korun. Jen za nákup pozemků a budov ve Stochově u Kladna ale zaplatil dva milióny a opravu bývalých statků znalci odhadují na další deset miliónů korun. Rok poté, co Srba statky koupil, převedl vlastnická práva na svou matku, dodává list.


Kvůli nelegálním lustracím vyšetřuje policie šéfa kontrarozvědky. Podle Hospodářských novin požádalo ministerstvo vnitra policii, aby prověřila, zda se ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek a jeho čtyři kolegové z předchozího pracoviště - Úřadu pro zahraniční styky a informace - v letech 1991-92 nepodíleli na vydávání nezákonných lustračních osvědčení. Mezi podezřelými figuruje bývalý ředitel rozvědky a současný Růžkův poradce Radovan Procházka, uvádí list.


Stojí na výpadovce z Holic na Litomyšl a devět z deseti řidičů si kvůli němu nedovolí překročit předepsanou padesátku. Dopravní policista. Na jeho přísném pohledu by nebylo nic zvláštního, kdyby se naprosto stejně nedíval ráno i v poledne, za slunce i v dešti. Nevadí mu, když ho projíždějící auto postříká. Je odolný a omyvatelný. Vždy bdělý, pozorný, neúplatný. Je plastový, píše Mladá fronta Dnes a vysvětluje: Makety policistů v životní velikosti, které mají řidiče "postrašit" a přimět k dodržování silničních předpisů, jsou například na rakouských či německých silnicích běžné. Nyní začínají plastoví policisté hlídat i české silnice. "Sto osmdesát centimetrů vysoká figurína je vyrobená z centimetrového plastu a s litinovým podstavcem váží čtyřicet kilogramů. Vyrábíme je s doporučením policejního prezidia i oddělení BESIP ministerstva dopravy. Zatím o ně mají zájem především menší obce," uvedl Patrik Dusil z pardubické agentury Filip Trend.


V roce 2000 (poslední statistické údaje) bylo v nemocnicích ČR 2,2 miliónu pacientů, tedy pětina národa, uvádí deník Právo. Je to o necelá dvě procenta víc než v roce 1999. Procentuální poměr mužů k ženám se nezměnil, činil 43,6 % ku 56,4 %. Ženy převažují vzhledem k tomu, že do počtu hospitalizací jsou zahrnuty i porody a potraty. Průměrná ošetřovací doba zůstala stejná, 7,9 dne, z toho u mužů byla 8 dní a u žen 7,8 dne. Počet ošetřovacích dnů přesáhl 17 miliónů, takže na jednoho obyvatele ČR připadlo průměrně 1,7 dne v nemocničním ošetření, píše list.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio