Přehled tisku
Výběr článků z českých deníků s datem 13. března připravila Milena Štráfeldová:
Jak uvedla Mladá fronta Dnes, před plzeňským krajským soudem se začal v úterý projednávat padesát let starý případ z vězeňského tábora jáchymovských uranových dolů. Bývalého dozorce Bohumíra Vlačihu státní zástupkyně obvinila z pokusu o vraždu. Pětasedmdesátiletého muže, který se ovšem k soudu nedostavil, viní z toho, že v prosinci 1951 střelil do obličeje z bezprostřední blízkosti vězně Jaroslava Lukeše. Ten se pokusil o útěk z vězeňského tábora v Horním Žďáru na Karlovarsku. Prchající vězeň byl přitom již zasažen jiným výstřelem do hrudi a bezmocně ležel na zemi. Jaroslav Lukeš výstřel do obličeje přežil, i když má ochrnutou polovinu obličeje a přišel o zuby. Celou kauzu už projednával v roce 1997 karlovarský okresní soud a potrestal Vlačihu třemi roky vězení za ublížení na zdraví a zneužití pravomoci veřejného činitele. Vlačiha však nikdy nepřiznal, že by uprchlíka zblízka střelil do obličeje. Politický vězeň Jaroslav Lukeš, který před soudem proti Vlačihovi svědčil, je rozčarován z toho, že soudní procesy s dozorcem se vlečou roky a stále není rozhodnuto o jeho vině. Krajský soud by měl vynést verdikt do konce týdne.
Podle Lidových novinČeská republika váhá, zda letos vůbec předloží Organizaci Spojených národů rezoluci o Kubě. Ministerstvo zahraničí o tom rozhodne do konce tohoto týdne. Česko s návrhem rezoluce přišlo dosud třikrát. Rozhodnutí, zda ji předloží znovu, závisí na tom, zda českou diplomacii podpoří její partneři, tedy země EU, Spojené státy a země Latinské Ameriky. V Jižní Americe však rezoluce kritizující totalitní režim Fidela Castra příliš podpory nemá. Latinskoamerické země spíše preferují postupné kroky v rámci spolupráce s Kubou. Pokud by se česká delegace nakonec rozhodla návrh rezoluce předložit, bude vycházet loňského textu. Jan Kavan přitom před rokem sliboval, že čeští diplomaté už rezoluci odsuzující porušování lidských práv na Kubě předkládat nebudou.
Mělník shání peníze na bronzovou sochu TGM, píše deník Právo. Mělničtí radní by bronzovou sochu prvního československého prezidenta rádi vrátili na její původní místo v aule místního kulturního domu. Na její výrobu ale městu chybějí peníze. Loni se radnice pokusila sehnat finanční prostředky pomocí veřejné sbírky, z potřebných 450 tisíc korun se ale sešlo pouze osmdesát. Letos se tedy radnice rozhodla pojmout celou akci jako benefici, která by měla místní patrioty vyburcovat k otevření peněženek. Mělničtí již v minulosti prokázali, že se svým městem cítí. Například v roce 1811 vykoupili vzácnou stříbrnou monstranci, která měla být odvezena do Vídně. V roce 1935 se zase skládali na postavení kulturního domu. Tvůrcem sochy, kterou chtějí radní obnovit, je Vincenc Makovský. Na místě, pro které ji vytvořil, však vydržela jen do nástupu fašismu. Nacisté ji nechali roztavit pro potřeby válečného průmyslu. Po válce se podařilo najít sádrový odlitek a ten zdobil aulu do roku 1948. Tehdy ale začal vadit prozměnu komunistickému režimu a socha byla odstraněna podruhé. Na krátkou dobu se vrátila na své místo v roce 1968 a konečně v roce 1989. Sádrový odlitek je však již silně poškozen a radní se obávají, že by se mohl brzy zcela zničit.
Lidové noviny píší o českém lékaři, který se v těchto dnech chystá k dojezdu do Afghánistánu. Lóránt Görcs bude společně s ostatními vojáky 6. polní nemocnice zachraňovat životy zraněných vojáků a pomáhat civilnímu obyvatelstvu.˝Jsme připraveni pomoci v Afghánistánu každému, kdo naši pomoc bude potřebovat,˝ říká Görcs, který se v minulosti zúčastnil mírových operací v bývalé Jugoslávii či Albánii. Görcs má za sebou několikaměsíční náročnou přípravu, při které vojáci nenechali nic náhodě. Za dohledu amerických lektorů nacvičovali například zásah při katastrofách, kdy se museli naučit v krátkém čase ošetřit mnoho zraněných, či záchranu lidí v těžko přístupném horském terénu. První vojáci 6. polní nemocnice odjedou do Afghánistánu 18. března, ostatní do tří týdnů. Görcs přiznává, že s blížícím se odjezdem pociťuje menší nervozitu. Přečkat několik měsíců v nepřívětivých podmínkách Afghánistánu mu pomohou především myšlenky na rodinu. ˝Pocit, že na mě doma někdo čeká, mi na každé misi hodně pomohl. Nejinak tomu bude i nyní,˝ cituje deník lékaře, se kterým v nejbližších dnech do Afghánistánu odjede dalších sedm zdravotníků z olomoucké vojenské nemocnice.
Začátkem příštího týdne by se měla podle Mladé fronty Dnes objevit na Sovových mlýnech na pražské Kampě moderní skleněná krychle, jejíž umístění provázelo dlouhé měsíce mnoho vášní a sporů. Kontroverzní objekt, která podle památkářů nenávratně naruší panoráma Hradčan, schválil loni v létě ministr kultury Pavel Dostál. Koncem února ministr změnil verdikt památkářů ve prospěch Medy Mládkové již podruhé a navíc po kolaudaci objektu. Mecenáška prosadila odstranění dobových parket s výrazným dekorativním vzorem, které podle ní rušily expozici moderního umění. Repliky dobových parket, které památkáři nařídili položit, jsou vyrobené pomocí laserové techniky. Podle Olgy Ambrožové z Pražského památkového ústavu stály statisíce korun.
Shluk polorozpadlých budov na pražské Bořislavce se po deseti letech konečně dočká nového investora. Na jeho místě má vzniknout administrativně-obchodní centrum The European Gate. Investice na jeho výstavbu jsou propočítány na více než miliardu korun. Pozemek zahraničnímu investorovi město v loňském roce prodalo za více než sto milionů korun. Vyrostou tu především administrativní budovy, ale počítá se i s byty a nákupním centrem. Vzhledem k atraktivnosti lokality však budou byty patřit k nadstandardnímu luxusu. Městské části se podařilo dosáhnout snížení stavby z původně plánovaných čtyř pater na dvě. A pokud by revize prokázala možný vliv hluku na blízkou Hanspaulku, bude investor povinen vystavět protihlukové stěny. V projektu se počítá také s přestavbou okolí křižovatky v pás zeleně, pod Evropskou a Liberijskou ulicí má vzniknout podchod. Investor se také zavázal k vybudování několika set parkovacích míst v podzemí, která budou k dispozici novým místním obyvatelům, zaměstnancům i návštěvníkům.
Jak uvádí deník Právo, archeologové v Úterý na Plzeňsku objevili část několik set let starého dřevěného vodovodu. Nález je výjimečný tím, že jde o dlabaný vodovod, kterých se v Česku příliš nezachovalo. Podle Radka Širokého ze Západočeského institutu pro dokumentaci a ochranu památek v Plzni však zatím není možné přesněji vodovod datovat. "To zjistíme až po podrobném prozkoumání letokruhů na kmeni. Jsou velmi dobře čitelné a dendrochronolog by mohl určit stáří dřeva dokonce přesně na rok," uvedl Široký. Systém dřevěného potrubí byl zřejmě několik kilometrů dlouhý a vedl k vydatnému a kvalitnímu zdroji vody." Nalezený vodovod skončí ve sbírkách muzea.
