Přehled tisku

Komentáře čtvrtečních deníků se věnují především výroku evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena. Ten ve středu vyvolal značný rozruch v Evropském parlamentu a následně i v Praze a Vídni, když mluvil o Benešových dekretech a zároveň o ochotě české vlády uvažovat o změně restitučního zákona.



Komentáře čtvrtečních deníků se věnují především výroku evropského komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena. Ten ve středu vyvolal značný rozruch v Evropském parlamentu a následně i v Praze a Vídni, když mluvil o Benešových dekretech a zároveň o ochotě české vlády uvažovat o změně restitučního zákona. Vznikl tak dojem, jako by Praha byla připravena měnit dekrety z roku 1945. Takřka každá zmínka o takzvaných Benešových dekretech vyvolává nervozitu, konstatují Hospodářské noviny. Slova evropského komisaře Verheugena však považují za "bouři ve sklenici vody". Tentokrát se ji podařilo zklidnit, to ale neznamená, že zcela vychladla, píše list. Upozorňuje, že touha posunout hranici českého názoru na minulost, včetně případných majetkoprávních důsledků, je u leckterých zastánců sudetoněmecké věci zřejmá. Na druhé straně je stejně zřejmá nechuť podstatné části české společnosti připustit, že poválečný odsun šmahem postihoval vinné i nevinné.


O důvodech smrti někdejšího ministra zahraničí uvažuje Mladá fronta Dnes (MfD), podle níž vražda Jana Masaryka sceluje všechny události únorového puče v logický příběh. "Co s ním, politikem - obtížnou překážkou z demokratických poměrů, v nové Gottwaldově vládě? Ovšem stejnou logiku má i nezavraždění Masaryka. Syn prezidenta Osvoboditele v roli demokratického paňáci a stafáže ve vládě Klementa Gottwalda," soudí komentátor. Jenže komunisté byli jako všichni mystičtí snílkové iracionální a zejména ve vraždění neznali logiku a užitek, dodává autor.

Současný odborný posudek pádu Jana Masaryka z okna podle Hospodářských novin dokazuje, že šlo o politickou vraždu zapadající do časů, kdy se komunisté chopili moci. Podstatné však je, co si při této zprávě řeknou později narození, poznamenává deník. Poukazuje přitom na zjištění konference učitelů dějepisu, podle kterého je času na tento předmět ve školách zoufale málo a na dějiny 20. století téměř žádný. A právě toto století přineslo tolik historických zlomů a dějů, které ovlivňují i současnost. "Jak rychle například oživly takzvané Benešovy dekrety. Potřebujeme tedy vědět. Třeba i kdo byl Jan Masaryk a proč musel zemřít," domnívají se Hospodářské noviny.

Poprvé po třech letech v Česku výrobci, nijak moc, ale přece zlevnili, uvádějí ve svém komentáři Hospodářské noviny. Konstatují, že právě na cenách výrobců do značné míry závisejí spotřebitelské ceny, které je s určitým zpožděním a deformacemi kopírují. I když na jejich tvorbu působí i kurs koruny, ceny zpracovatelů a marže velko- i maloobchodu, ceny výrobců zůstávají základem. "Ekonomové, kteří hlásají pro letošek minimální zdražování, mají nejspíš pravdu," míní autor komentáře a dodává, že za utlumeným růstem cen producentů lze ale hledat také špatnou zprávu pro tuzemské výrobce. Za zlevňováním nestojí podle něj snaha potěšit zákazníka nebo obchodního partnera, ale spíše to, že je o české zboží menší zájem, a tak se musí s cenou dolů. "Už to tak vypadá, že k nám dorazila ta dlouho ohlašovaná západoevropská recese," píše deník.


Rozhodnutí ministra kultury Pavla Dostála zrušit k 1. březnu Náboženskou matici podle čtvrtečního Práva opět vyostřilo vztah mezi státem a církvemi. Ministrův postup označil za protiprávní předseda České biskupské konference Jan Graubner. Náboženskou matici založil Josef II. v roce 1782 a působila jako majetkový fond, který sPravoval stát. Dostál své rozhodnutí o zrušení matice odůvodnil tím, že obdobné subjekty ve státech bývalého Rakouska-Uherska již neexistují a že způsob financování římskokatolické církve je jiný než v době zřízení matice. Ministerstvo je podle Práva mimo jiné přesvědčeno, že zrušením matice se ukončí všechny její soudní spory. Veškerý zůstatek bude po odečtení nákladů na likvidaci převeden na církev.


Lidové noviny upozorňují, že pražské Náprstkovo muzeum uvedlo na trh poslední ze šesti kompaktních disků s hudbou, kterou poslouchal spisovatel Karel Čapek. K veřejnosti se tak poprvé dostává alespoň ve výběru etnická hudba, kterou spisovatel za svého života nashromáždil. Ve sbírce celkem 462 desek je zastoupena evropská i mimoevropská hudba. Zatímco prvními pěti disky představuje Náprstkovo muzeum exotický folklór, na posledním přináší nahrávky evropských národů. "Zatímco při výběru mimoevropské hudby," píšou Lidové noviny, "chtěli editoři představit reprezentativně Čapkovu sbírku a zároveň vybrat etnomuzikologicky zajímavé ukázky, v evropském souboru přihlíželi k Čapkově způsobu výběru hudby". Zajímavé je, že jak dodávají Lidové noviny, "hudba ruských Romů, evropských Židů nebo slovenská píseň Za našú zahrádečkú jsou zachyceny na deskách americké firmy His Master´s Voice."