Přehled tisku

Český protichemický kontingent odletěl v neděli těsně před půlnocí z ruzyňského letiště do Kuvajtu. Informuje Mladá fronta Dnes. Teď tedy nastala ta chvíle, kdy si vojáci mohou na ostro vyzkoušet léta úmorného tréninku. Šéf pozemního vojska František Hrabal i náčelník generálního štábu Jiří Šedivý většinou mlčeli a sledovali, jak si chemici na slavnostním rautu užívali posledních chvil klidu. Oba totiž vědí, že vojáky nečeká nečinné vyčkávání. Šedivý už před nedávnem bezděky přiznal, že chemici z Liberce nejsou bojovou jednotkou, ale "půjdou tam, odkud budou muset ostatní vojáci utíkat". I prezident Václav Havel považoval za nutné vojákům popřát, aby se ve zdraví vrátili.

Český protichemický kontingent odletěl v neděli těsně před půlnocí z ruzyňského letiště do Kuvajtu. Informuje Mladá fronta Dnes. Teď tedy nastala ta chvíle, kdy si vojáci mohou na ostro vyzkoušet léta úmorného tréninku. Šéf pozemního vojska František Hrabal i náčelník generálního štábu Jiří Šedivý většinou mlčeli a sledovali, jak si chemici na slavnostním rautu užívali posledních chvil klidu. Oba totiž vědí, že vojáky nečeká nečinné vyčkávání. Šedivý už před nedávnem bezděky přiznal, že chemici z Liberce nejsou bojovou jednotkou, ale "půjdou tam, odkud budou muset ostatní vojáci utíkat". I prezident Václav Havel považoval za nutné vojákům popřát, aby se ve zdraví vrátili.


Lidové noviny píší, že společně s českými vojáky odletěl do Kuvajtu také vojenský kaplan Miroslav Kloubek. Podle vedoucího armádní duchovní služby Tomáše Holuba, je to historicky první český armádní kaplan, který se dostane do arabského světa. Doplnil, že dosud se vojenští duchovní účastnili jen operací na Balkáně. Kaplan musí počítat s tím, že bude působit v prostředí, které je zcela muslimské a tak se zde obtížně navazuje kontakt s obyvatelstvem. Zdůraznil, že situaci bude ztěžovat také velká vzdálenost, která se u některých vojáků může projevit steskem po domově. Chemici jsou kromě hlídání štábu připraveni zapojit se i do bojů proti zbraním hromadného ničení.


Počet uživatelů drog v České republice stále stoupá. Upozorňují na to Lidové noviny. Nyní je v ČR zhruba 100 tisíc uživatelů drog, z toho asi třetina užívá drogy trvale a zbytek s nimi experimentuje. V roce 1995 přicházelo do styku s drogou přibližně poloviční množství lidí. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou mladí lidé ve věku od 15 do 19 let. Narkomané nejčastěji užívají jako základní drogu pervitin a extázi. Nejrozšířenější doplňkovou drogou je marihuana. Téměř dvě třetiny problémových narkomanů žijí ve společné domácnosti s rodiči. Asi dvě třetiny nově registrovaných uživatelů si aplikují drogy nitrožilně. Celostátně je poměr mužů a žen mezi uživateli drog 2:1. Nejčastěji se lidé s drogou setkávají na diskotékách a vandrech.


Lidové noviny píší, že státní dluh České republiky se vyšplhal v loňském roce na 345 miliard korun. V roce 2000 byla tato částka o téměř 56 miliard nižší. Na nerovnováhu veřejných financí s narůstajícím deficitem opakovaně upozorňují ekonomové i světové instituce jako Mezinárodní měnový fond či Světová banka. Nárůst je způsobený především rozpočtovým schodkem a novými výpůjčkami, které schválila Poslanecká sněmovna.


Čtyři zcela a další téměř vyprodaná představení, na 13 tisíc diváků, kteří navštívili za deset dní 33 celovečerních filmů ze zemí Evropské unie včetně koprodukcí s nečlenskými státy a tři filmy domácí - taková je stručná bilance pražské části Dnů evropského filmu, která skončila v neděli mimořádně úspěšnou projekcí filmu Výlet Alice Nellis. Upozorňuje na to deník Právo. Nyní se festival stěhuje do Brna, kde potrvá do 26. března. Pražskou přehlídku doplnila projekce desítky krátkých filmů, několik besed tvůrců s diváky a diskuse o tom, zda existuje typicky evropský způsob vyprávění filmových příběhů. Pro příští, jubilejní 10. ročník se počítá i se zařazením tvorby kandidátských zemí EU.


Deník Právo informuje o tom, že německá metropole bude v následujících týdnech a měsících hostit české umělce. Časově neomezený Festival Praha-Berlín si klade za cíl přiblížit současnou českou kulturu. Ta v Německu zatím zůstává spíše velkou neznámou. V Domě literatury budou diskutovat Tereza Boučková, Lenka Procházková, Jiří Stránský a Michal Viewegh o vývoji české literatury po roce 1989. Berlínští pořadatelé věnují velký prostor také českému divadlu. Například příští týden tam vystoupí pražské Divadlo Na Zábradlí či královéhradecké Klicperovo divadlo. V dubnu se mimo jiné představí zpívající houslistka Iva Bittová a jazzman Emil Viklický se svým triem, k němuž se připojí také zpěvačka Zuzana Lapčíková.


Rodiče žáků sedmé B Základní školy v Zastávce u Brna šokoval domácí úkol, který dostaly jejich děti od učitelky matematiky. Mezi příklady k procvičování výpočtů procent se totiž objevilo několik příkladů s faktickými nesmysly v zadání a s ideologickým předlistopadovým podtextem. Děti se z nich například dozvěděly nejen to, že horníci Dolu 1. máj v Karviné vyhlásili k výročí Velké říjnové socialistické revoluce závazek zvýšit plán těžby, ale také to, že na Zemi žije tři a půl miliardy lidí, z nichž část v zemích socialistických, část v kapitalistických a část v rozvojových. Učitelka Vítězslava Radová totiž zadala příklady z učebnice staré desítky let, která není schválena ministerstvem. Případ je ředitel připraven řešit a učitelka matematiky má sníženo osobní ohodnocení. Nyní sama uznala, že při zadání úlohy udělala chybu. Prý jí šlo pouze o matematiku a nevhodné zadání přehlédla. Dočtete se v Mladé frontě Dnes.


Mladá fronta Dnes píše, že evropskou společnost čeká do roku 2010 revoluce. Práce pro každého, k níž se vůdci Unie v Barceloně zavázali, znamená konec opatrovnického sociálního státu dnešního střihu. Převratné změny se dotknou i Česka, do té doby totiž už s velkou pravděpodobností budeme členem Evropské unie. Více lidí musí pracovat, musíme je k tomu motivovat: tak zní recept na dostižení ekonomicky úspěšnější Ameriky. Ti odvážnější z evropských politiků přiznávají, co to znamená: snížení sociálních dávek a podpor v nezaměstnanosti, nižší daně, a tím oslabení vlivu politiků na život lidí, penze ne od 55 let jako nyní, ale nejdřív od 63 let, výrazné omezení jistot neměnných pracovních smluv. Evropa poprvé nahlas přiznala, že sociální stát v dnešních rozměrech a úspěch ve světové konkurenci se navzájem vylučují.


Historici vytvořili nový obraz Evropy roku 1000. Píší Hospodářské noviny. Na 2800 předmětů, které zapůjčilo 179 institucí z dvanácti zemí. Taková je statistická zkratka rozsáhlé výstavy, která se o víkendu otevřela v románských a gotických podlažích Starého královského paláce na Pražském hradě. Velký historický projekt vznikal ve spolupráci badatelů z pěti zemí regionu. Podíleli se na něm historici, archeologové a další specialisté z Německa, České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska. Před Prahou mohlo výstavu vidět publikum v Budapešti, Berlíně a Mannheimu. V každém z těchto měst se expozice poněkud lišila. A také pražská verze je jiná než všechny předchozí. Patrně už nikdy se nepodaří dát dohromady stejnou kolekci vzácných historických exponátů, říkají tvůrci.