Přehled tisku

Výběr z českých deníků s datem 20.března připravila Eva Petržílková.

Předvolební atmosféra v zemi je častým námětem komentářů českých deníků. Listy se také zamýšlejí nad tím, jaké výhody či nevýhody přinese občanům zákon o převodu pravomocí stávajících okresních úřadů na pověřené obce, který v úterý přijali poslanci. Tisk komentuje i negativní postoj vlády k novele zákona o sociálním zabezpečení z pera pravicových poslanců. Navrhují, aby všichni lidé pečující o postižené rodinné příslušníky měli nárok na sociální příspěvek a přivýdělek.

---

Deník Právo komentuje předvolební atmosféru a sliby jednotlivých politických stran. "Uzdu chvástavosti popustila zatím jen ODS," píše list. "Víme od ní už, že do Evropské unie ano, ale do její Evropské unie. Víme od ní už, že každému z nás zajistí spokojené stáří, pokud si tu spokojenost zajistíme sami. A víme od ní už taky, že patnáctiprocentní daňová sazba pro všechny je to nejlepší, co nás může potkat.... Sliby Koalice jsou jen mlhavé a vládní ČSSD zatím mlčí. Lidé už vědí, že politické strany před volbami slíbí, co jim nikdo na světě nemůže dát. Rozhodujme se empiricky, česky 'podle zkušeností'. Kdo si myslí, že poslední čtyři roky pozvedly jeho úroveň a dodaly mu jistot, nechť volí, co bylo. Kdo si myslí, že se má hůře a nejistě, nechť volí změnu," doporučuje deník Právo.

---

Deník Mladá fronta Dnes zmiňuje záměr sociální demokracie využít v předvolební agitaci vlak. "Po kolejích jezdili blahé paměti prezidenti, lidé stáli kolem tratí a nadšeně mávali. Proč se nevrátit do starých idylických časů?" ptá se list. "Je podle škoda, že ČSSD nakonec použití vlaku v předvolební kampani kvůli finanční nákladnosti zavrhla. Nyní, když by měli zaplatit spanilou jízdu ze svého, raději couvli. Překvapeně zjistili, že vlak je drahá záležitost. To je poznatek hodný politika. Cestující za zdražené jízdné jej učinili již dávno, konstatuje list.

---

Odmítavý postoj sociálnědemokratické vlády k návrhu pravicových poslanců na zavedení plošných příspěvků pro lidi, kteří se starají o své postižené či nemohoucí příbuzné, komentují Lidové noviny. "Stejná vláda prosazuje zavedení plošných přídavků na děti," píše list. "Populistický postoj sociálních demokratů není jen hloupý, je cynický. Plošnými přídavky na děti si chtějí získat před volbami mnohonásobně větší skupinu obyvatel - potencionálních voličů. Naopak nesrovnatelně menší a potřebnější skupinu obyvatel pečujících o handicapované rodinné příslušníky ignorují. Když si nemohou velkohubě dělat reklamu, jdou sociální ohledy stranou," uzavírají Lidové noviny.

---

Mladá fronta Dnes komentuje negativní postoj ČSSD k novele zákona o sociálním zabezpečení: "Jako by tato vláda řekla: Dejme plošně těm, kdo nám porodí miminka. Nejlépe růžolící a zdravá. Budeme je hladit a radovat se, jakou to máme krásnou budoucnost. A dodala: Ty, kterým se od narození zdravotně nedařilo, nebo dědky a báby, jež zestárli k nesnesení, schovejme někam do ústavů," míní deník.

---

Přiblížení úřadů lidem a rozšíření jejich sítě, které přineslo úterní schválení zákona o převodu pravomocí stávajících okresních úřadů na pověřené obce, komentují Hospodářské noviny. "Obci, městu může přinést změna sítě úřadů stejně tak zvýšení priority, jako úpadek. Občanů přijíždějících vyřídit své záležitosti může tak stejně radikálně přibýt - k radosti místních obchodníků, hospodských a dopravců, jako k jejich žalu ubýt. Obé se projeví v obecní kase," míní list. Jedna věc je však nepochybně neuvážená a padá od počátku na hlavu vlády. Totiž datum zániku okresních úřadů k 1. lednu 2003. Ještě nejsou schváleny všechny potřebné související normy a navíc se v listopadu uskuteční komunální volby, které přivedou na radnice "nové a nepoučené lidi", připomíná list.

---

Někdejší předseda československé vlády Lubomír Štrougal zabránil po havárii černobylské jaderné elektrárny v roce 1986, aby o jejích následcích tehdejší hlavní hygienička informovala v televizi. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Jak dále řekla, hlavní hygienička, paní Zusková, tehdy měla na 4. května připraveno vystoupení, kde shrnovala situaci. Jenže přišel tehdejší premiér Štrougal a její projev prostě přetrhnul. Do televize nešla, a hotovo. Drábová, která následky havárie monitorovala, listu řekla, že v ČR nebylo třeba přijímat zvláštní opatření. Není však podle ní pravda, že se nepřijímala žádná. Regulovala se spotřeba mléka, ale regulovala se v mlékárnách, to centrálně plánované hospodářství umožňovalo. Zvláštní opatření se podle ní dělala například u bačů na Slovensku, kteří pili čerstvé kozí mléko. V prvních dnech po havárii v něm totiž byly naměřeny poměrně vysoké koncentrace jódu. List připomíná, že reaktor v Černobylu explodoval 26. dubna. Československé úřady déle než týden údaje o úrovni zamoření státu zamlčovaly. Občanům byly až do 4.května oficiálně předkládány informace, že žádné zvýšení radioaktivity na československém území zjištěno nebylo.

---

Banky zkoušejí nový systém, který je ochrání před nespolehlivými klienty, informují Hospodářské noviny. Úvěrový registr fyzických osob, který má zabránit neplatičům v přístupu k půjčkám a spolehlivým klientům naopak úvěry zlevnit, začne fungovat od května. V den spuštění bude mít pět největších bank přístup k záznamům o fyzických osobách a živnostnících, kterým půjčily peníze. Kromě jména, příjmení a rodného čísla získají z registru údaje o počtu půjček a také o disciplíně splácení. Registr začnou od května využívat nejprve jeho zakladatelé - tedy HVB Bank, Česká spořitelna, ČSOB, GE Capital Bank a Komerční banka. Dalších deset bank včetně stavebních spořitelen se k němu připojí během několika měsíců, dodává list.

---

Jak informují Lidové noviny, za podíl na protidisidentské akci Asanace půjde opět před soud bývalý šéf správy Státní bezpečnosti Oldřich Mézl. Jeho stíhání zastavil pro nedostatek důkazů Obvodní soud pro Prahu 6. Státní zástupkyně Jana Herzegová se ale minulý týden odvolala k pražskému městskému soudu. Podle ní existuje pro vinu Oldřicha Mézla dost důkazů. Jak list dále připomíná, za podíl na akci Asanace bylo letos v únoru odsouzeno celkem pět lidí. Původně stál v této kauze před soudem i předlistopadový ministr vnitra Jaromír Obzina. Soudkyně ale zjistila, že byl v 70. a 80. letech poslancem. Trestní řízení s ním proto přerušila do doby, než bude jasné, zda jeho stíhání nebrání poslanecká imunita. Lidové noviny dodávají, že StB se v letech 1977 až 1985 v rámci Asanace podařilo zhruba v 15 případech donutit signatáře Charty 77, aby opustili Československo. Z republiky tehdy odešli například písničkáři Jaroslav Hutka a Vlastimil Třešňák, nynější zemský rabín Karol Sidon a evangelický farář Svatopluk Karásek.

---

Utrácení není žádný hřích, soudí o 2,7procentním meziročním růstu maloobchodních tržeb v ČR Hospodářské noviny. "Obyvatelé i vláda utrácejí jedna radost, ceny přitom nijak dramaticky nerostou a tržby obchodníků se přesto slušně zvyšují. Loňské Vánoce a Silvestr nejspíše české domácnosti nijak zvlášť finančně nevyčerpaly. Obchodníci si ani počátkem roku na nezájem kupujících nemohli stěžovat. S výjimkou osobních aut (a to není v lednu žádné velké překvapení, ale zato se zase dobře prodával benzín - vždyť byl také nejlevnější za půldruhého roku) šlo totiž zboží jako na dračku: Lidé utráceli za potraviny, domácí potřeby, textil, kosmetiku, ale trochu překvapivě i za dražší zboží, jako je elektronika nebo nábytek, píší a poznamenávají, že podle všeho tak zase jednou zapracovala psychologie prodeje a marketingové tahy se zdařily. Tento optimistický vývoj nemusí pokračovat. I když mzdy rostou stále solidním tempem, může být chuť k utrácení oslabena z obavou z budoucnosti. Nezaměstnanost je stále vyšší a přes různé politické proklamace to na trhu práce nevypadá zrovna nadějně," uzavírají Hospodářské noviny.

---

Vysokým důstojníkům hrozí soud kvůli předávání informací soukromé firmě o připravovaných armádních zakázkách - informuje deník Právo. Policie chce podat žaloby na dvanáct osob - v deseti případech se jedná o důstojníky, dále o bývalého důstojníka - nyní člena představenstva soukromé firmy a jednu civilní osobu. Zmiňovaní lidé prozrazovali údaje o finančních částkách vyčleněných českou armádou a o nabídkách ostatních firem, které se o zakázky ucházely. Jak listu řekl policejní rada z Úřadu finanční kriminality a ochrany práva, hodnota sporných zakázek je okolo 550ti milionů korun. Zároveň naznačil, že kdyby začali důstojníci mluvit, počet obviněných by byl ještě vyšší.

---

Ve hře o koupi většinového podílu v Českém Telecomu zůstává i nadále sedm zájemců. Vyplývá to z informací deníku Právo, podle kterého Fond národního majetku popírá informace, že by se počet zájemců zúžil na tři skupiny strategických a finančních investorů. K jedinému zúžení z osmi na sedm uchazečů došlo letos v lednu na zasedání meziresortního koordinačního výboru pro prodej majoritního podílu v Českém Telecomu. Od té doby nikdo svou přihlášku neodvolal. Jestliže se v tisku objevilo, že ve hře zůstávají jen tři skupiny strategických a finančních investorů, jde pouze o spekulace, uvádí deník.

---

Lidové noviny píší o pochybnostech předsedy Českého telekomunikačního úřadu Davida Stádníka, zda Český Telecom technicky zvládne zavést službu volby operátora od poloviny letošního roku, jak mu ukládá telekomunikační zákon. Upozorňují, že Telecomu za případné prodloužení monopolu nehrozí trest a záleží tak pouze na něm (Telecomu), zda termín stihne. Pokud by se tak zdržela demonopolizace telekomunikačního trhu, měl by na to doplatit management podniku, míní list.