Přehled tisku

Nečekaná omluva předáka sudetských Němců a poslance Evropského parlamentu Bernda Posselta za zločiny nacismu je podle Mladé fronty Dnes sice významným gestem, zřejmě však nebude mít výraznější vliv na napjatou situaci mezi Berlínem a Prahou. Posselt v nedělním pořadu Naostro České televize poprvé veřejně jménem sudetských Němců poprosil Čechy o odpuštění za činy, které spáchal zločinný nacistický režim. Je přesvědčen, že s jeho názorem se ztotožňuje i předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová, která je známa svými radikálními prohlášeními na adresu Čechů v souvislosti s odsunem a dekrety. Požadavky vyhnanců ovšem zůstávají neměnné. Jejich organizace nadále trvají na zrušení dekretů, vrácení majetku, požadují uznání práva na vlast a přímý dialog s Prahou. Stejně tak na české straně nelze pravděpodobně čekat, že Praha sleví ze svých pozic. Dekrety pro českou vládu zůstávají součástí právního řádu, píše list.

---

Jak uvádí deník Právo, za "nelidský a nespravedlivý" považuje poválečný odsun Němců z Československa bývalý kancléř prezidentské kanceláře Karel Schwarzenberg. O odsunu však podle něj nelze hovořit bez souvislosti s protektorátem, druhou světovou válkou a tím, co jim předcházelo. Schwarzenberg také zdůraznil, že se s tímto "českým" problémem musíme vyrovnat sami. Doufal přitom, že vztahy s našimi sousedy byly srovnány česko-německou smlouvu z roku 1992. Připustil zároveň, že útokům na Českou republiku nahrály některé výroky našich politiků, za které budeme "draze platit". Podle Karla Schwarzenberga to bude vyžadovat politický um, uváženost a rozhodnost.

---

Jozef Lenárt není chráněn poslaneckou imunitou a může být trestně stíhán, a tedy i souzen za vlastizrádné chování v roce 1968. K tomuto stanovisku dospěli podle Mladé fronty Dnes soudci Nejvyššího soudu. "Je sice faktem, že Lenárt se žalovaného jednání dopustil v době, kdy působil jako poslanec Národního shromáždění. Nicméně účelem poslanecké imunity není především ochrana poslance, ale ochrana svobody jednání parlamentu," rozhodl senát Nejvyššího soudu. Zjednodušeně řečeno: dospěl k závěru, že imunita neznamená automaticky doživotní beztrestnost. Nejvyšší soud začal otázku imunity zkoumat poté, co jej o to požádala soudkyně pražského městského soudu Hana Hrnčířová. Ta chtěla, aby Nejvyšší soud rozhodl, zda se imunita vztahuje i na bývalé poslance. Nyní soudkyni nic nebrání v tom, aby nařídila soudní jednání s Jakešem i Lenártem dohromady. Stanovisko Nejvyššího soudu bude mít pravděpodobně vliv i na další případy. Umožní například znovu stíhat bývalého ministra vnitra Jaromíra Obzinu.

---

Jak upozorňují Lidové noviny, policie se již půl roku marně snaží předat obvinění bývalému prezidentovi Harvardských investičních fondů Viktoru Koženému, a zahájit tak proti němu trestní stíhání. Kožený podle vyšetřovatelů lhal, když sliboval, že bude spolupracovat. Ke spolupráci s policií i k případnému osobnímu setkání se přitom zavázal okamžitě poté, co se loni v září dozvěděl, že je na něj chystáno obvinění. Přislíbil, že bude komunikovat i prostřednictvím svých právních zástupců. Nyní je již jasné, že šlo o pouhé nenaplněné gesto. ˝Neudělal nic, aby svá slova naplnil,˝ řekl policejní rada Václav Láska, který případ vyšetřuje. Viktor Kožený s tvrzeními policistů nesouhlasí. ˝Zatím mne nikdo nekontaktoval. Mají mou adresu a všechna spojení, která potřebují. Policie totiž musí přepracovat znění mého obvinění," uvedl Kožený v telefonickém rozhovoru pro Lidové noviny. Policejní rada Láska se za Koženým na Bahamy nechystá. Jak podotkl, pravomoci policie končí na hranicích naší republiky. Totéž platí v případě někdejšího šéfa představenstva Harvardských investičních fondů a bývalého likvidátora Harvardského průmyslového holdingu Borise Vostrého, který žije ve středoamerickém státě Belize. I na něj má policie šest měsíců připravené obvinění. Kožený a Vostrý se podle policie dopustili podvodu se škodou 11,5 miliardy korun, za který jim hrozí až 12leté vězení. Viní je z toho, že se v letech 1995 až 1997 podíleli na nezákonném převádění peněz Harvardského průmyslového holdingu, tedy na jeho vytunelování.

---

Ředitel Památníku Terezín Jan Munk zakázal podle Mladé fronty Dnes jakékoliv filmování ve všech jeho prostorách. Snaží se tak zabránit tomu, aby se záběry z ghetta, kde během války zemřely desetitisíce vězňů, objevily v pornofilmu. Ten v těchto dnech, mimo jiné i v Terezíně, točí producent a pornoherec Robert Rosenberg. Vytáhnout videokameru teď už nesmějí ani účastníci předem ohlášených zájezdů. Rosenberg dal najevo, že přesto hodlá v natáčení filmu "Tak to bylo", v němž mají nacisté znásilňovat vězenkyně, pokračovat. Rosenberg už si dříve terezínskou Malou pevnost prošel jako turista a natočil interiéry, které hodlá prostříhat se scénami z ateliéru. Verze snímku se sexuálními scénami je určena pro německý trh.

---

Jak uvádí Mladá fronta Dnes, případ psychologa Hradní stráže, jenž byl předminulý týden obviněn z pokusu o znásilnění jednoho vojáka, se rozrůstá do nečekaných rozměrů. Policie dosud ví o třech nedokonaných pokusech a dvou dokonaných znásilněních. Poprvé se podle dosavadních policejních poznatků čtyřiatřicetiletý kapitán pokusil vojáka základní služby znásilnit už v září loňského roku, celý skandál se provalil teprve minulý měsíc. Psycholog - jedna ze dvou osob, na něž se měli příslušníci Hradní stráže při problémech obracet - vojáky ve své kanceláři zpravidla opil tak, že usnuli. Poté se je pokoušel znásilnit. "Měl jste problém, šel jste za psychologem. Ale když jste od něj odcházel, problém vám zůstal, a navíc jste si odnášel trauma," řekl jeden z vojáků vyšetřovateli. Policejní vyšetřovatel odhaduje, že případ by mohl uzavřít přibližně za měsíc. Zatím chybějí například psychologické posudky obviněného muže i jeho obětí. Ty mají mimo jiné určit, jak velké trauma zneužívaní vojáci utrpěli.

---

Společnost Jan Becher Karlovarská Becherovka uspěla ve sporu se slovenskou společností Dajk, která svůj bylinný likér vydávala za takzvanou slovenskou becherovku. Jak píší Lidové noviny, podle pondělního výroku Krajského soudu v Prešově však nesmí Dajk propříště používat označení, která by připomínala nápoje karlovarského výrobce. Společnost Dajk za svou ˝becherovku˝ přitom paradoxně získala ocenění za kvalitu Slovak Gold. Bylinný likér začala firma vyrábět na základě licenční smlouvy, kterou koupila od Jiřiny Hoffmannové v roce 2000. Ta už delší dobu spolu se svým synem Zdeňkem Hoffmannem tvrdí, že práva na výrobu Becherovky drží na základě zděděné darovací smlouvy od Alfreda Bechera. Hoffmann minulý měsíc slíbil, že předloží originál darovací smlouvy, který z bezpečnostních důvodů uložil mimo Českou republiku. Na jednání soudu se ale nedostavil.

---

Ministerstvo dopravy a spojů odstartuje podle deníku Právo již v tomto týdnu akci, která má do půl roku odstranit od dálnic a silnic první třídy všechny bilboardy, postavené na černo. Na nákladech si to podle předběžných odhadů vyžádá asi pět milionů korun. "V seznamu máme 250 nepovolených bilboardů. Ředitelství silnic a dálnic ČR jsme už dali pokyn, aby se do jejich odstraňování pustilo," potvrdil ředitel odboru pozemních komunikací ministerstva František Baroch. Přitom názory na to, zda bilboardy jsou častou příčinou silničních nehod, se různí. Někteří odborníci tvrdí, že bilboardy rozptylují pozornost řidiče. Podle jiných se ale smysly řidiče, unaveného jízdou po nudné silnici, pohledem na bilboard zbystří. V celé České republice jsou bilboardů tisíce. Podle zákona nemohou být bilboardy dálnici blíže než 250 metrů, a u silnic první třídy je ochranné pásmo 100 metrů. U silnic druhé a třetí třídy jsou však věcí krajských úřadů, pod jejichž Pravomoc tyto komunikace loni v říjnu přešly

---

Podle Lidových novin, každý pátý Čech trpí alergií. Kýchající, smrkající a pokašlávající lidi začínáme na jaře potkávat na každém kroku. Nyní, koncem března, to již nemusí být projev nachlazení, ale jeden z typických příznaků alergické reakce. ˝Alergická reakce je v podstatě hysterická odezva systému zodpovědného za naši obranyschopnost - tedy imunitního systému,˝ říká primář Viktor Kašák z oddělení respiračních nemocí Lerymed. Za normálních okolností imunitní systém vyhledá cizorodou látku, zničí ji, odstraní z organismu a pak svou činnost zastaví. Alergická reakce probíhá ale podobně, jako kdyby někdo na facku odpověděl výstřelem pancéřové pěsti. Aby vznikla alergická reakce, je nutno se opakovaně s alergenem setkat senzibilizovat se. Alergie může vzniknout v každém věku, nejčastěji ale v dětství. Když už se alergické onemocnění projeví, pak hned trojicí příznaků: jako alergický ekzém, alergická rýma a alergické astma. Jak se rozvoji alergie bránit? Nejrychlejší úlevu přinášejí léky - antihistaminika. Ta dnešní nemají proti původním, starším lékům tlumící, uspávací účinky. Alergie a astma se dají s jejich pomocí dlouhodobě dobře ovlivnit. "Jen malá část pacientů se ale skutečně vyléčí,˝ uzavírá primář Kašák.