Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Český tisk si všímá úterního setkání prezidenta Václava Havla s předsedou ODS a Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Ti během pracovního oběda hovořili o končícím funkčním období sněmovny, povolebním vyjednávání i současné diskusi o takzvaných Benešových dekretech.

Český tisk si všímá úterního setkání prezidenta Václava Havla s předsedou ODS a Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Ti během pracovního oběda hovořili o končícím funkčním období sněmovny, povolebním vyjednávání i současné diskusi o takzvaných Benešových dekretech.

Přestože prezident Václav Havel a šéf ODS Václav Klaus nadále zůstávají na opačných stranách politické barikády, po úterním obědě na Pražském hradě se shodli na obraně dekretů prezidenta Beneše, informuje deník Právo a pokračuje: Oba politici ukončili více než desetiměsíční napětí, kdy si nepromluvili mezi čtyřma očima. Klaus hlavě státu předal návrh usnesení Sněmovny na obranu dekretů, o němž mají poslanci jednat ve středu. "Vyjádřil jsem prosbu, zda by se prezident mohl formou, kterou on uzná za vhodnou, s touto deklarací parlamentu ztotožnit či vyjádřit souhlas. Myslím, že by to bylo velmi užitečné," uvedl na tiskové konferenci Klaus. Havel poznamenal, že obsah již znal z novin, jak bývá podle něj v Čechách zvykem. "Proti tomu textu nemám sebemenší výhradu, podporuji ho. Vyjadřuje i můj názor. Mám-li k něčemu výhradu, pak k tomu, že podle mého mínění do takové zvláštní atmosféry probouzení různých démonů minulosti se možná mohla Česká republika zapojovat méně. Ale to se týká atmosféry této doby, ne tohoto textu," soudí Havel. Klaus později na jednání Sněmovny Havlovo stanovisko pochválil s tím, že může posílit jednotu české politické scény. Tolik deník Právo.

K setkání obou politiků se vrací deník Právo i ve své glose: "Ve stejný čas, kdy Václav Havel a Václav Klaus obědvali španělského ptáčka, konzumoval nestor francouzské literatury Alain Robbe-Grillet u francouzského velvyslance daleko rafinovanější krmi - pečenou a uzenou kachýnku s karotkovým a fazolkovým pyré, politou karamelem. Možná proto byly také myšlenkové toky průkopníka nového románu (blahořečil Le Penovi za probuzení francouzského měšťáka z demokratické dřímoty) daleko originálnější než to, co zaznělo u prezidentského stolu," poznamenává autor. "Dva naši ústavní činitelé se k sobě do úterý chovali jako kluci, co se nepohodli u kuliček a dluží si nějakou tu skleněnku. Na trapnost jejich vzájemných výpadů jsme si časem bohužel docela zvykli. Úterní oběd se pro ně však nestal žádným konsensuálním předělem; inu, kuchař měl možná taky servírovat nějakou pikantní kachýnku. Například Klaus si neodpustil popíchnutí s předvolebními letáky ODS. Ale především, oba politici obhájili svou názorovou i osobní zarputilost a rozešli se s tím, že na zásadních věcech se v politice neshodnou," píše autor. "Přesto to byl užitečný španělský ptáček. Skleněnka neskleněnka, přesvědčili sebe i veřejnost, že přes setrvávající rozpory spolu dokážou mluvit i jinak než přes média. Proč tak najednou? Prezident totiž ví, že výsledkem voleb může být i to, že bude osobně jmenovat Klause premiérem. Ví to i Klaus. A takový slavnostní akt by se nemohl odehrát mlčky. Takže generálku mají oba za sebou," uzavírá autor svou glosu v deníku Právo.

"Prezident Havel po setkání s Václavem Klausem podpořil text usnesení, které se k dekretům chystá přijmout Poslanecká sněmovna. Vzácná shoda české politické scény se tím trochu nečekaně rozšířila z Malé Strany až na Hradčany," hodnotí postoj Václava Havla k připravenému usnesení Lidové noviny. List překvapilo, že se prezident rozhodl podpořit usnesení, jež není ničím jiným než přešlapováním na místě. "Václav Havel ale přece vždycky říkal: Abychom žili, musíme se hýbat, jít dopředu. Což samozřejmě neznamená, že 2. světovou válku nerozpoutal Hitler a že Lidice nebyly," dodávají Lidové noviny.

Autor sloupku stejného deníku se domnívá, že ústavní činitelé demonstrovali sami sobě i navenek, že spolu umějí hovořit. Že bude lepší, když ukáží lidu rozesmáté tváře, protože jim vzájemné přestřelky nepřinášely politický zisk a momentálně se jim příměří vyplatí. "Zmírňováním napětí Klaus směřuje k době povolební, kdy prezident někoho pověří sestavením vlády. Klaus věří, že tím povoleným bude on. Havel mu to sice neslíbil, ale vyslovil přání, aby sestavení vlády proběhlo hladce, rychle, věrohodně," konstatuje deník.


K pondělnímu rozhodnutí vlády o nákupu stíhaček pro českou armádu se vrací deník Právo:

"Mnozí opoziční politici rádi vyčítají Zemanově vládě připravovaný nákup stíhaček Gripen za 62 miliard korun," poznamenává ve své glose deník a pokračuje: "Snášejí řadu argumentů, proč přezbrojení armádního letectva odložit. Někteří se pouštějí i do diskuse o technických parametrech. Gripeny nechtějí třeba kvůli krátkému doletu či neschopnosti začlenění do struktur NATO. Když se však ministr obrany Jaroslav Tvrdík rozhodl pozvat k sobě na ministerstvo všech 281 poslanců a senátorů a dát jim příležitost pohovořit o výhradách s několika desítkami armádních i ekonomických odborníků, kromě hrstky lidovců neměl nikdo zájem. Podobného přehlížení se mu přitom nedostalo poprvé," připomíná dále deník. "Například unionističtí poslanci se nedávno nenamáhali zúčastnit sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost, kde byl gripen bod číslo jedna. Přítomným expertům ODS pro změnu stačilo pár minut listování v desítkách stran dokumentu, aby pronášeli kategorické soudy. Jsou nejspíš rozhodnuti předem. Bylo by zajímavé vědět, kdo si z českých politiků materiály ke gripenům alespoň pořádně přečetl, když už o letadlech mluví tak zasvěceně. Ve vzduchu navíc visí otázka, zda mají opozičníci morální právo napadat vládu, že důležitý nákup odbyla, když sami gripenům nevěnují podle všeho velkou pozornost?" - ptá se v závěru své glosy deník Právo.


Deníky také komentují verdikt Vrchního soudu, podle něhož se musí vydavatel týdeníku Reflex omluvit ministru Karlu Březinovi za karikatury jeho nahé osoby v komiksu Zelený Raoul:

Nejmladší ministr vlády ČSSD podle Lidových novin vejde do dějin české politiky. "Nezapíše se však do nich velkými vládní činy. Březina se zapíše jen trapnou aférou, v níž jako ministr bojoval proti neškodnému politickému komiksu," míní list. "Filmový divák se teď nemůže zbavit pocitu, že sleduje českou variaci na Larryho Flynta, jehož příběh zfilmoval Miloš Forman. V případě Flynt šlo o drsnou satiru v explicitním pornočasopisu. Přesto americký Nejvyšší soud uznal, že i takovéto projevení postoje a názoru má plné právo na existenci," upozorňuje deník. "Rozhodnutí Nejvyššího soudu, k němuž se vydavatel Reflexu odvolal, tak bude zkouškou demokratičnosti českého státu. Úspěch Březiny by nás opět posunul směrem na východ, vítězství Raoula blíž k uskutečnění utopie svobodné země. Oba konce by přitom jistě stály za zfilmování. Že by další velká šance pro Miloše Formana?" ptá se v závěru list.

Nad dalším Březinovým vítězstvím nad časopisem Reflex se pozastavuje i komentář Mladé fronty Dnes. Soudkyně nechápe rozdíl mezi zločinem a metaforou, kterou podle listu Březinova karikatura je. "Soudkyně vzkazuje veřejnosti: Nesmějte se mocným. Neparodujte je, nebo bude zle! Veřejnost se však nezalekne a dál bude mocné parodovat. Důkazem je výstava karikaturisty Štěpána Mareše, autora Zeleného Raoula, která tento týden začíná v Senátu. Karikatura Zemana se tam jmenuje Jarka Nametelka - všichni víme, o co jde. Soudkyni nezbude než odsoudit i tu výstavu," dodává deník.


Sociálnědemokratický návrh novely zákona o pojišťovnictví, podle kterého by domácí pojišťovny poskytující neživotní pojištění měly každoročně z vybraného pojistného přispívat třemi procenty na technické vybavení hasičů, komentuje některý denní tisk:

Podle Lidových novin lze iniciativu návrhu sociálnědemokratických poslanců financovat příspěvek Hasičskému záchrannému sboru ČR z peněz, které pojišťovny vyberou od svých klientů na neživotním pojištění, charakterizovat jako pokus o vtip. "Bude-li absurdní novela schválena, stát by v podstatě mohl sáhnout na peníze vydělané soukromými firmami jinak než zdaněním. Pojišťovny si to samozřejmě nenechají líbit a oči pro pláč zbudou jen lidem, kteří chtějí chránit svůj majetek či zdraví a kvůli příspěvkům na hasiče za to zaplatí více," píše deník. "Možná by nebylo od věci, kdyby poslanci na rovinu řekli, že je zapotřebí peněz pro hasiče, a že od zítřka každý měsíčně zaplatí korunu zvláštní daně. Poslanci by tak nemuseli své úsilí schovávat za snahu zvýšit motivaci pojišťoven v boji proti škodám na majetku a navíc by se konečně i oni přiblížili Západu, kterým se i v tomto případě ohánějí. V Německu či Rakousku je sice běžné hasiče finančně podporovat, nikoliv však formou příspěvku od firem, ale pomocí jasně určené účelové daně," podotýká deník. "Hasičský příspěvek by tak mohl být za jiných okolností brán jako povedený žert. Úsměv však ztuhne na rtech, když zjistíte, že novela je v současné době ve druhém čtení Poslanecké sněmovny, tudíž hladce prošla prvním. Vypadá to, že naši legislativci opět připravují pěkný paskvil," obávají se Lidové noviny.


Listy si také všímají nesouladu zákona o účetnictví a zákona o daních z příjmů dotýkajícího se desetitisíců poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví:

"Nákup luxusního automobilu je možné uplatnit v daňových nákladech, ale pořízení počítačového programu, který je skutečně nutný nikoli," poznamenávají k nesouladu zákona o účetnictví a zákona o daních z příjmů Hospodářské noviny. Upozorňují, že se dotýká desetitisíců poplatníků, kteří vedou jednoduché účetnictví, a označují to za velkou nevýhodu proti osobám používajícím podvojnou účetní soustavu, což jsou zejména firmy. "Rozpor trvá již šestnáctý měsíc a diskriminaci poplatníků s jednoduchým účetnictvím zavinila poslanecká bohorovnost spolu s úřednickou vlažností. Vládní návrh novely zákona o účetnictví byl provázán s předlohou změn zákona o daních z příjmů. Jeden zákon poslanci schválili, nový zákon o účetnictví ve sněmovně neprošel o tři hlasy ani při opakovaném hlasování. Pro byli komunisté a vládní sociální demokraté, z nichž ovšem patnáct poslanců chybělo. Ministerstvo financí celý rok o rozporu vědělo, ale neřešilo jej. Naštěstí je přichystána změna zákona, která by schizofrenii v pořizování nehmotného majetku měla napravit. Je otázka, zda se tak skutečně stane. Poslanci mají před volbami jiné starosti, než na poslední chvíli dávat do pořádku své vlastní legislativní zmetky," naznačují Hospodářské noviny.


Informace o vyšetřování Inspekce ministerstva vnitra, přináší Mladá fronta Dnes. Připomíná, že důstojník policejního prezidia je podezřelý, že zatajil informace o úkrytu dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka po jeho útěku z vězení v říjnu 2000. Ty jako tehdejší vyšetřovatel útěku Kajínka dostal spoluvězně a policejního informátora Vlasáka a na jejich základě mohl být Kajínek dopaden dřív. Deníku to potvrdil policejní prezident Jiří Kolář s tím, že vyšetřování je na začátku, Kadeřábek zatím nebyl obviněný a zůstává ve své funkci zástupce ředitele Úřadu služby kriminální policie.

Sportovním klubům v celé ČR možná spadnou do klína mnohamiliardové majetky, které jsou zatím ve vlastnictví státu, informuje o tom deník Právo. Jde o pozemky, na nichž jsou hřiště a další sportovní zařízení, ale také o haly a jiné stavby. Převod má být bezplatný. Toto řešení nedávno ve Sněmovně nenápadně prosadil Michal Kraus (ČSSD), a to v návrhu zákona o přechodu věcí, práv a zavazků ČR na kraje a obce. Zákonem se má v brzké době zabývat Senát. Vzhledem k silné lobby sportovců má velkou šanci na přijetí. Stát by pak měl povinnost darovat nemovitosti ještě letos. Co by se ale s pozemky dělo potom, je otázka. Kluby by je totiž mohly nejen zastavit, ale třeba i prodat na úplně jiné než sportovní účely. Tím by však byl zákon postaven na hlavu, dodává list.

Hospodářské noviny píší o žloutnutí smrků v Jizerských horách, které způsobuje síra, hliník, fluor a těžké kovy v půdě. Tento úkaz předznamenal ekologickou katastrofu v sedmdesátých a osmdesátých letech. Kvůli škodlivinám především z tepelných elektráren v polském a německém pohraničí tehdy odumřely téměř všechny lesy nad sedmi sty metry nad mořem. Lesníky navržené vápnění na záchranu jehličnanů se však nelíbí ekologům. Doporučují urychleně vysazovat nové, odolné stromy, uvádí deník.

Před piráty na českých dálnicích varuje deník Právo. Nejde však o bezohledné a neurvalé řidiče, ale o ozbrojené tlupy, které přepadávají na parkovištích i při jízdě bezbranné osádky aut a olupují je o peníze, šperky, mobily. Nejhorší je situace na dálnici D 1 mezi Prahou a Brnem, bezpečné však nejsou ani jiné dálniční trasy. Policie registruje praktiky tak zvaných píchačů, kteří poškodí pneumatiky a kradou při jejich opravě, a tak zvaných pálkařů. Ti zase pálkou prorazí sklo okna a seberou cenné věci uvnitř vozu. Útok podle policie netrvá déle než 5 vteřin, dodává list.

Nastupující ředitel Národního divadla není spokojen s jeho jménem, uvádějí Lidové noviny. Podle informací listu by druhé jméno zlaté kapličky mohlo být Královské české zemské národní divadlo. "Touto alternativou se nový ředitel Daniel Dvořák chce přihlásit k historii naší první scény. Druhý název divadla by mělo také doprovodit nové logo s českým lvem a také nová podoba propagačních tiskovin. Podle teatrologa Františka Černého existovaly v historii české první scény různé oficiální názvy včetně zamýšleného. Od počátku však podle něj byla budována pod názvem Národní divadlo. "Je nesmyslné vracet se k něčemu, co platilo v druhé polovině 19. století. Minulý režim měl přejmenovávací mánii, například Stavovské divadlo se změnilo na Tylovo. Velmi jsem se angažoval, aby se původní název vrátil, což se naštěstí podařilo. S některými pojmy se nedá hauzírovat," řekl Černý Lidovým novinám.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio