Přehled tisku

Přehled tisku

Proč nás korupce odděluje od sousedních zemí vyspělé Evropy jako kdysi železná opona? Úplatkářství, neprůhledné osobní kontakty a malá úcta k poctivosti i právu jsou svérázným a dosud málo popsaným dědictvím komunismu. Přitom korupce má schopnost komunismus přežít o dlouhé roky stejně jako nedůvěra ke státu a jeho úředníkům. Stejně jako nás nové zákony či novely zákonů starých definitivně neodříznou od minulosti, může být zavádějící představa, že nad korupcí je možné zvítězit zase jen pomocí nových zákonů a mechanismů. Boj s korupcí je totiž také vyrovnáním se s minulostí svého druhu. Vzpomeňme jen na zlatou éru české korupce - osmdesátá léta: kdo neměl známosti, kdo nedával úplatky, kdo nepřistoupil alespoň na minimální míru formální kolaborace, měl problémy. Hru kazil málokdo - málokdo nepotřeboval byt, práci, zahraniční elektroniku, nebo alespoň chtěl dostat své děti na střední či vysokou školu. Více píše Mladá fronta Dnes.

---

V dolní komoře Parlamentu České republiky schválilo ve středu jednomyslně všech 169 poslanců usnesení o nezpochybnitelnosti, nedotknutelnosti a neměnnosti tzv. Benešových dekretů. Nedá mi to říct hned, za horka a hodně nahlas: stydím se, je mi hanba za několik poslaneckých šašků, kteří k projednávání výše zmíněného stanoviska si navlékli bílá trička, na nichž byla vykreslena lípa a dům. Uvnitř toho domu se skvěla mapa České republiky a do ní vepsána jména pěti měst: Praha, Domažlice, Karlovy Vary, Ústí nad Labem a Trutnov. Pod čtyřmi posledními byly energickým tahem přeškrtnuty jejich německé názvy. Tedy ty, jež tato města s početně velkou převahou občanů Československé republiky hovořících německy nosila hezkých pár set let. A pak na tom tričku trčel sám a vystrčen název ještě jednoho města: Mnichov! Jasné jak facka, už tak roztomile hravým způsobem uštědřili Němcům- cizozemcům naši národně uvědomělí poslanci, zastupující svérázně, náš cizáctvím neposkvrněný národní domek. Píše komentátor Mladé fronty Dnes.

---

Václav Klaus umí předvolební kampaň ze všech nejlíp. Nebahní se v českém rybníce, ale bojuje proti Evropské unii. Za Benešovy dekrety i za české zemědělce. Z tribuny zahřímal: Unie navrhuje kvóty, podle kterých bychom pěstovali o celou polovinu ovcí méně. Pan profesor má půl pravdy. Kdyby ji měl celou, brojil by proti jednomu z nejhorších zásahů do svobody podnikání od doby, co u nás bylo znovu povoleno. Nezvonili jsme klíči proto, aby nás kdosi takto omezoval. Druhá půlka reality se na mítink jaksi nehodila: ovcí můžeme mít, kolik chceme. Ale dotace dostaneme jen na oněch šestapadesát tisíc. Navíc je to pouhý návrh, o kterém se jedná. Všeobecně se ví, že zemědělská politika unie je špatná. Více se dozvíte se z Mladé fronty Dnes.

---

Jeden z komentářů v pátečních Lidových novinách se zbývá nákupem stíhaček pro Českou republiku. Nikdo nikdy nedokázal, že stíhačky skutečně potřebujeme. Proti komu by bojovaly? Proti našim spojencům z NATO? Proti militaristickým Rakušanům anebo proti krvelačným Slovákům? Nikdo nikdy nedoložil, že potřebujeme právě gripeny, které jsou nekompatibilní s výzbrojí NATO. Nikdo také nikdy nezdůvodnil, proč nadzvukové stíhačky potřebujeme právě teď. Ve výhledu mnoha desítek let snad existuje mizivá pravděpodobnost, že se v Německu dostane k moci síla toužící obnovit hranice z roku 1939, nebo že Rakušany přepadne touha po obnovení středoevropské monarchie? Případný vývoj tímto směrem by byl jistě předvídatelný na dlouho dopředu - zajisté na delší dobu, než je životnost stíhaček. Jistý pan poslanec v televizní debatě vášnivě obhajuje nákup stíhaček, ale po skončení pořadu připustí, že neví, na kolik by přišla alternativa - obrana vzdušného prostoru ČR silami některého z našich spojenců. Nikdo to nikdy nezjišťoval, ale všichni ˝vědí˝, že alternativa by byla dražší. Zajímavé, že? Čtěte v Lidových novinách.

---

Lidové noviny informují také o tom, že bez velkých cirátů byl sněmovnou ve čtvrtek pohřben školský zákon, který se měl týkat všech škol kromě vysokých. Přitom se původně očekávalo, že to bude jedna z nejdůležitějších norem současného volebního období. Návrh, který má celkem 227 paragrafů a s komentářem představuje dvousetstránkovou knihu, zaměstnal nadlouho hodně lidí a řešil velké množství jednotlivostí. Pro běžného občana byl však spojen hlavně se dvěma zásadními problémy: se zavedením nové formy maturity a zpočátku také s eventuálním rušením víceletých gymnázií, tedy těch, do kterých nastupují žáci třeba už v jedenácti letech.

---

Sotva lze najít jinou instituci, která by byla ke svým funkcionářům tak shovívavá jako římskokatolická církev. Američtí biskupové přes patnáct let v tichosti platili miliony dolarů odškodného rodinám, jejichž chlapci se zalíbili pánům farářům. Teprve když pokladnice začaly vysychat a pobouření veřejnosti bylo příliš veliké, přišli ke křížku. Mnozí laici naivně věřili, že po prokázané vině přijde trest. Kardinál Bernard Law, který provinilce dlouhé roky kryl, se ale vrací z Vatikánu spokojeně. ˝Jsou i jiné způsoby odčinění chyby než zbavení hodnosti. Modlitba či pouť,˝ vysvětlil jeho kolega. Kde jsou ty časy, kdy církev vydávala hříšníky ˝světskému rameni˝ a radovala se očistě, kterou jim přinese planoucí hranice. Dnes ví, že láska je mocnější než trest. Píší Lidové noviny.

---

Automobilový průmysl a japonští investoři obsadili první příčky druhého ročníku soutěže Investor roku. Vyhlašuje ji agentura pro příliv zahraničních investic CzechInvest a Sdružení pro zahraniční investice, informují Hospodářské noviny. Letos byli vyhlášeni vítězové tří kategorií. Za nejvýznamnější investici z hlediska absolutní výše investice a počtu nových pracovních míst byl s jednoznačným náskokem prohlášen projekt automobilek Toyota Peugeot Citroen. Za společensky nejpřínosnější investicí byla označena výstavba závodu Osram na výrobu osvětlovacího zařízení v Bruntále. Třetí kategorii, která se zaměřila na to, zda investoři zaměstnávají kvalifikované lidi, vyhrálo IBM, které v Brně postavilo historicky první centrum pro strategické služby, které obhospodařuje firmy působící v celém středoevropském regionu.

---

Často slýcháme, že na poli vědy se České republice daří držet krok "se světem". Jde do značné míry o frázi. Myslíme tím sousedy, Evropskou unii, či dokonce Spojené státy nebo Japonsko? Ptají se dnešní Hospodářské noviny. Jakkoli si držíme v mnoha oborech dobrý standard, skutečně špičkové projekty by šly spočítat na prstech jedné ruky. Zajímá se veřejnost a média o vědu dostatečně, či je chyba na straně vědců, že nedokáží svou kvalitní práci "prodat"? Jsou státní prostředky na vědu a výzkum investovány rozumně a efektivně, či o grantech rozhodují "známí a přátelé" - a raději dají každému něco, než aby podpořili pouze skutečně mimořádně perspektivní projekty? Páteční HN věnují problémům vědy a výzkumu celou tematickou stranu a přinášejí rozhovor s Vladimírem Viklickým, biologem z molekulárního ústavu Akademie věd a místopředsedou Rady vlády pro výzkum a vývoj.

---

Prezident Václav Havel ve středu udělil dalších dvanáct milostí. Muži, který byl na deset let odsouzen "pro trestný čin loupeže" a ve vězení je už od května 1997, odpustil dva roky trestu. Havel rovněž nařídil zastavit trestní stíhání ženy, která čelí obžalobě z krádeže. V roce 1997 se údajně s dalším pachatelem vloupala do baru a obchodu s nápoji, odkud společně ukradli zboží a peníze. Prezident omilostnil i vojenského zběha. V roce 1992 se jako voják základní vojenské služby nevrátil do kasáren, vycestoval do zahraničí a od té doby tam pobývá. Letos Havel omilostnil zatím 32 lidí. Od nástupu do úřadu udělil celkem 1899 milostí. Informuje dnešní deník Právo.