Přehled tisku

Jednání zákonodárců, kteří ve čtvrtek schválili několik legislativních norem, zaujímá přední místa ve zpravodajství i komentářích hlavních českých deníků. Rozhodnutí poslanců, kteří ve čtvrtek poměrně těsným hlasováním odmítli návrh, aby členství v lékařských komorách bylo nepovinné, nepovažuje většina listů za úplné vítězství šéfa České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha. Návrh poslance Marka Bendy z ODS vyvolal v posledních dnech ostrý spor mezi občanskými demokraty a Rathem. Byť sněmovna Bendův návrh nepodpořila, jeho myšlenka má v dolní komoře řadu příznivců.

Jednání zákonodárců, kteří ve čtvrtek schválili několik legislativních norem, zaujímá přední místa ve zpravodajství i komentářích hlavních českých deníků. Rozhodnutí poslanců, kteří ve čtvrtek poměrně těsným hlasováním odmítli návrh, aby členství v lékařských komorách bylo nepovinné, nepovažuje většina listů za úplné vítězství šéfa České lékařské komory (ČLK) Davida Ratha. Návrh poslance Marka Bendy z ODS vyvolal v posledních dnech ostrý spor mezi občanskými demokraty a Rathem. Byť sněmovna Bendův návrh nepodpořila, jeho myšlenka má v dolní komoře řadu příznivců.


Běžný občan podle Hospodářských novin patrně vůbec nechápe spor ČLK s ODS kvůli povinnému či nepovinnému členství v lékařských komorách. "Dá se odhadovat, že občan-pacient zaregistroval existenci ČSL možná jen jako nátlakové skupiny při jednáních o zvýšení platů, " uvádí deník. "O tom, že by to že jeho pohledu byla respektovaná organizace, kde je možné se dovolat v případě sporu s lékařem, se stížností na jeho etiku nebo lékařský postup, se dá pochybovat. Takovou pozici si ČLK prostě nevybudovala. Macešský vztah ke své komoře má i řada lékařů.


Spory o povinné členství v profesních komorách jsou dlouhodobé," připomíná dále list. "Zdánlivě tedy měl poslanec Marek Benda z ODS 'čich' na návrh na jeho zrušení. Jenže myslel-li to on i ODS vážně, proč nebyl vážně projednáván zákon o komorách, který ve sněmovně leží téměř čtyři roky? A proč byl Bendův návrh nahonem vpašován do jiného zákona," ptá se deník a dodává: "Šlo tu hlavně o to, že Benda potřebuje získat body za každou cenu, protože je na nevolitelném místě kandidátky pro sněmovní volby."


Deník Právo se domnívá, že poslanec Marek Benda z ODS je svými veřejnými aktivitami pro vlastní stranu rizikovým elementem. "Jakkoli je Bendův návrh regulérní, tak je z taktického hlediska nepochopitelný, ba sebevražedný. Ještě nepochopitelnější je bohorovnost, s jakou vedení ODS nechalo svého poslance provádět tuto volební antikampaň," uvažuje list. "Jsou dvě možnosti. Buď šéfovi strany Václavu Klausovi selhala soudnost, nebo se kvůli poslednímu průzkumu preferencí cítí být už jistým vítězem. Ve druhém případě by to bylo chválení dne před hodně vzdáleným večerem," dodává deník Právo.


Společnou vládu Koalice s občanskými demokraty Václava Klause vylučuje předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. V rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že reálnější je podle něj dohoda o povolební vládě s ČSSD, která preferuje začlenění do Evropské unie. Sedět ve vládě s Klausem odmítl v sobotních Lidových novinách také předseda ČSSD Vladimír Špidla. Nevyloučil sice možnost vytvoření velké koalice s občanskými demokraty po červnových volbách, nejlepší by však i podle něj byla povolební koalice ČSSD s KDU-ČSL. Tolik Hospodářské noviny.


Předseda ČSSD oficiálně oznámil předsedovi ODS Václavu Klausovi, že pokud ODS nebude jednat o ukončení opoziční smlouvy ke dni voleb do sněmovny, odstoupí sociální demokracie od smlouvy jednostranně. Uvádí to deník Právo s tím, že Špidlův dopis odeslaný 30. dubna Klausova strana podle tiskové mluvčí Michaely Maláčové obdržela a mělo by se jím zabývat grémium. Termín však zatím nebyl určen. Jak list připomíná, opoziční smlouva umožnila ČSSD před čtyřmi lety sestavit menšinovou vládu, kterou ODS celé funkční období tolerovala. Oba signatáři opoziční smlouvy se drží v čele volebních preferencí. Někteří politici Koalice i analytici nevylučují, že dohoda obou zatím nejsilnějších stran může - ať už v jakékoli podobě - pokračovat. Klaus i Špidla mluví o tom, že po vítězných volbách chtějí sestavit většinovou vládu založenou na programové shodě.


V Hospodářských novinách hodnotí předseda Poslanecké sněmovny a ODS Václav Klaus systém investičních pobídek. Podle něj jsou zprávy o přílivu investic do ČR, které vyvolávají pocit lidí, že pro ně vláda získává peníze a vytváří pracovní místa mystifikací státní byrokracie. Klaus trvá na tom, že zahraniční firmy, které investují do skutečně efektivních a výnosných projektů, by do republiky přišly i bez investičních pobídek. "Investiční klima je u nás příhodné díky levné a kvalifikované pracovní síle, dobré infrastruktuře a perspektivnímu trhu. Ne díky investičním pobídkám," tvrdí Václav Klaus. To, co ČR potřebuje, je podle něj dobré podnikatelské a investiční prostředí, v němž nebude nikdo ani diskriminován, ani zvýhodňován na úkor jiných.


Lidové noviny věnují také pozornost informacím o tom, že důvěryhodnost České republiky a jejích bezpečnostních složek by mohla být oslabena mylnými informacemi o údajném pražském setkání iráckého diplomata, ve skutečnosti agenta tajné služby, s Muhammadem Attou, který se podílel na loňských teroristických útocích na cíle v New Yorku a Washingtonu. "Informace o údajném pražském setkání iráckého diplomata s Attou zpochybnil americký týdeník Newsweek a ve čtvrtek navíc jeden z představitelů americké administrativy označil "fakta" prezentovaná Čechy za spekulaci," připomínají Lidové noviny. Přiklánějí se k názoru, že spekulace premiéra Miloše Zemana o připravovaném atentátu na budovu Rádia Svobodná Evropa v Praze pro televizi CNN z listopadu 2001 byly obvyklým plácáním, jež mělo jediný účel: upozornit na referující osobu. "Potvrdily to i reakce Zemanových podřízených. Ti se bezprostředně poté snažili výroky svého šéfa tlumit, seč mohli," soudí deník. "Ministr vnitra Stanislav Gross však i nyní trvá na pravdivosti informace o tom, že Atta v Praze v dubnu 2001 byl. Pokud Američané považují informace českých zpravodajských služeb za spekulace, je to vážný problém, zejména pro českou stranu," upozorňují závěrem Lidové noviny.


Mladá fronta Dnes komentuje snahu společnosti Moravia Steel prodat Barrandovské ateliéry. Tento záměr se nelíbí menšinovým akcionářům AB Barrandov. Ti již podali soudu návrh na předběžné opatření, které má prodej zastavit. Podle deníku připomíná nynější kolo bitvy o Barrandov další díl prastarého nekonečného seriálu, na který se už nikdo nedívá a v němž se už nikdo nevyzná. Tento nepovedený příběh by potřeboval hlasatele, který by řekl: "Milí diváci, v předchozí části jsme sledovali, kterak pan majitel půlku své filmové továrny zastavil. Dnes si ukážeme, jak tu druhou půli zkusí rozprodat po kouskách, pokud na obě poloviny dohromady nesežene kupce." Tento příběh již podle deníku nikoho příliš nezajímá. "Před lety, když se Barrandov privatizoval, to byla jiná podívaná, která zaznamenala velkou sledovanost. Jenže to se psalo jiné století. Dnes už strašák, že český film bez Barrandova zahyne, neplatí, našinci se naučili točit jinde i jinak," míní list.


Lidové noviny se pozastavují nad plány české armády vyklidit letiště v Praze Kbelích. Vojenské dopravní letectvo by se mělo podle připravované reformy ozbrojených sil přestěhovat ze Kbel zřejmě do Pardubic, a to bez ohledu na stovky miliónů korun, které armáda do modernizace a rekonstrukce kbelského letiště investovala. Resort obrany v letech 1995 až 2000 stálo kbelské letiště minimálně 300 miliónů korun. A to je částka, ve které přitom není započítán běžný provoz základny. V říjnu 1998 zde byl otevřen supermoderní odbavovací terminál, přičemž rekonstrukce bývalého hangáru stála 150 miliónů korun, uvádí list.


Deník Právo zjistil, že jeden příslušník Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu je dlouholetým kamarádem Martina Vlasáka, doživotního vězně, který v listopadu 2000 pomáhal několikanásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi uprchnout z mírovské věznice. Policista často ve vězení Vlasáka navštěvuje. Detektiv je také spolu s Vlasákem klíčovým svědkem v případu náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Tento kriminalista je podezřelý, že zatajil informace o úkrytu dvojnásobného vraha Kajínka po jeho útěku, dodává deník Právo.


Římskokatolickou církví otřásl na Českolipsku skandál, jaký nemá obdoby. Jak zjistila Mladá fronta Dnes, 49-ti-letý farář se svými komplici vykrádal kostely. Podle policie zmizely vzácné předměty za 9 milionů korun. Kriminalisty přivedli na stopu faráře a jeho kompliců někteří hodnostáři litoměřického biskupství. Všimli si totiž, že farář udržuje podivné a podezřelé kontakty. A to v době, kdy se z některých kostelů v kraji ztrácely vzácné svícny, obrazy a části oltářů. Zloději plenili kostely od konce roku 1999 do prosince roku 2001, informuje list.


Na zlodějské praktiky některých pražských taxíkářů se zaměřily Hospodářské noviny. Magistrát si najal studenty a dalších 40 brigádníků různých věkových kategorií jako tajné kontrolory taxikářů. Nejčastějšími obětmi nepoctivých pražských drožkařů jsou cizinci. Na ně využívají řidiči několik triků - taxametr sice zapnou, ale při jízdě používají zařízení turbo. Na účtence se pak objeví více kilometrů, než kolik řidič skutečně ujel. Cenu domluví ještě před jízdou, taxametr proto nezapnou vůbec. A to přitom za smluvní ceny řidiči taxislužby jezdit nesmějí. Jak list dodává, magistrát už řeší několik správních řízení.


Prvním obviněním čelí po prvomájových demonstracích v Praze a Brně tři výtržníci z řad levicových a pravicových radikálů. Uvádí to deník Právo s tím, že v Praze byli ve čtvrtek obviněni pětadvacetiletý anarchista a patnáctiletý skinhead. V Brně zahájila policie trestní stíhání s jedním mladíkem, který se výtržnictví dopustil opakovaně už v minulosti. Pražští policisté stíhají pro útok na veřejného činitele anarchistu, který ve středu nedaleko Václavského náměstí utrhl stěrač na policejním voze a poté napadl lahví jednoho z policistů. Mladistvého skina policie obvinila z propagace fašismu, neboť měl na opasku vyobrazen hákový kříž. Několik dalších účastníků manifestací se podle ní bude zpovídat z přestupků. Anarchista obviněný v Brně byl jedním z pěti, kteří se pokusili na Moravském náměstí prorazit policejní kordon a dostat se k příznivcům hnutí skinheads, kteří manifestovali nedaleko. Kromě něho budou další čtyři předáni přestupkové komisi městského úřadu pro narušování veřejného pořádku, uvádí deník Právo.


Obyvatele České republiky asi letos dost potrápí komáři. Uvádí to deník Právo s tím, že díky teplu se už oproti loňsku se 14-ti-denním předstihem začali líhnout první komáři. Larev a kukel jsou podle ekologů miliony, ve vodě je úplně černo. Komáři se líhnou dřív, než je obvyklé, také na území metropole. Podle hygieniků a biologů nyní velmi záleží na počasí. Deštivé teplo je pro komáry rájem. Hygienici ale zároveň předpokládají, že vzniknou pouze lokální kalamity, dodává deník Právo.

Autor: Eva Petržílková
spustit audio