Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Všechny deníky se dnes zabývají výhrou Jacqueca Chiraca ve volbách. Sice zvítězil, ale tím však problém jménem Le Pen nekončí. Není čas na oslavy. Spíše je čas otázek: Co způsobí Le Penův hlas, který získal tak výraznou odezvu u voličů? Vyzní do ztracena, nebo naopak změní politiku Francie k nepoznání? A co když ji změní tak, že to bude nebezpečné i pro Čechy?

Všechny deníky se dnes zabývají výhrou Jacqueca Chiraca ve volbách. Sice zvítězil, ale tím však problém jménem Le Pen nekončí. Není čas na oslavy. Spíše je čas otázek: Co způsobí Le Penův hlas, který získal tak výraznou odezvu u voličů? Vyzní do ztracena, nebo naopak změní politiku Francie k nepoznání? A co když ji změní tak, že to bude nebezpečné i pro Čechy? Francouzští politici nemohou strkat hlavu do písku před tématy, která Le Pen nastolil. Alespoň některých z nich se musí chopit. Pokud vše skončí jen posílením boje se zločinem nebo snahou reformovat a "zeštíhlit" francouzský stát, dal by se Le Penův šok snad i vítat. To je lepší varianta. Lze si však představit i horší cesty. Například u cizinců, které by Le Pen nejraději vrátil tam, odkud přišli. To se totiž může obrátit proti všem. Více čtěte v Mladé frontě Dnes.


Člověk si už zvykl považovat paní Buzkovou za jaksi slušnějšího sociálního demokrata. Nečekal by od ní, že jako Škromach bude horlit za to, aby si podnikatelé platili vlastní hrobaře-odboráře. Omyl! V předvolebním boji ztrácí první dáma zdejší politiky glanc. V letáku, který coby vůdce pražské kandidátky růže vráží lidem do schránek, píše: "Jednoznačně říkáme NE pravicovým návrhům na uvolnění nájemného." To je strašná věta. O tom, že nájemné nesmí být regulováno, nerozhodli žádní pravičáci, nýbrž Ústavní soud. Paní Buzková to buď neví, což je u právníka a politika přinejmenším na pováženou. Nebo pohrdá ústavou. To je možná ještě o kousek horší. Píše se v dnešní Mladé frontě Dnes.


Stanislav Gross a poslanci demaskovali anarchisty. Podle poněkud cimrmanovského zákona mohou nosit kukly či šátky přes obličej, ale když dojde ke střetu s policií, jsou povinni maskování odložit. Tento zákon je naprosto nedokonalý. Postihuje totiž jenom jednu část našeho milého extremistického života. Je na první pohled zřejmé, že vyholená lebka a uniformní bombr značně anonymizují skiny. Lysá hlava, svalnatý krk a prázdné oči. Kdo je má jednoho od druhého rozlišit a pak identifikovat...? Gross by měl předložit návrh zákona, podle kterého by si skini museli před srážkou s policajty nechat narůst vlasy. To se to potom bude poznávat! Napsala Mladá fronta Dnes.


Z Mladé fronty Dnes se dočtete, že drobní střadatelé mají pocit, že je velké banky odírají. Když u nich totiž uloží peníze, dostávají směšné úroky. Když si však troufnou a půjčí si, platí zničehonic dvojcifernou úrokovou sazbu. Kam se ten rozdíl poděl? Tvrdé zacházení bank ještě vynikne při srovnání s podmínkami pro velké podniky. U nich je rozdíl mezi úročením vkladů a půjček nepatrný. Banky své malé klienty jednoduše diskriminují. Samy se dušují, že nikoliv. S malými půjčkami mají stejnou práci jako s velkými. Náklady na přidělení úvěru se téměř nemění, ať se rozhoduje o půjčce jednoho milionu nebo jednoho měsíčního platu. Úvěrové drobotině nepomohlo ani úsilí, s jakým své závazky splácí. Ten, kdo si půjčil sto tisíc, mívá skutečnou starost, jak je splatí. Je-li půjčka sto milionů, potom mívá starost hlavně banka. Přesto dává lepší podmínky těm velkým.


Mladá fronta Dnes informuje, že se blíží mistrovství světa v kopané, které spolupořádá Korejská republika. V Koreji je zvykem vykrmovat a jíst psy. Bílý muž a bílá žena, v tomto případě Brigitte Bardotová, povstali proti tomuto barbarskému zvyku. Žádají, aby alespoň po čas fotbalového svátku bylo od žraní psů upuštěno. To je dvojnásobné pokrytectví. Za prvé, nechte psy na pokoji, kuliové, když se na vás bílý sáhib dívá, potom se zase syťte, spodino. A za druhé, ještě mnohem horší. Jak se liší pes od námi požíraných a ve velkochovech a kamionech krutě mučených ovcí, krav a koní? Ale jistě. Kráva nebo ovce vám nerozsápe dítě.


Lidové noviny píší, že ještě donedávna si ředitelé škol, kteří si sami nebo s pomocí obcí sehnali počítačovou techniku, lámali hlavu, jak si jejich počítače budou ˝rozumět˝ s vládními, dodanými v rámci akce Internet do škol. Teď mají po starostech. Od vlády nejspíš nedostanou ani klávesnici. Některým z těchto škol byl totiž na seznamu generálního dodavatele přidělen červený puntík a ten pro ně znamená stop až do roku 2005. Tak to máte za to, že jste se snažili. Vládě už ani nejde o to, aby všichni dostali stejně. Informuje dále deník.


Na skinheadské demonstraci v Brně pochodovaly v šiku dvě stovky neonacistů z Národního odporu řada z nich s maskovaným obličejem. Primátor Petr Duchoň jejich chování zhodnotil stylem, který vyráží dech: ˝Bez jakéhokoliv nadržování skini nevyprovokovali rvačku jako anarchisti.˝ Pan primátor naznačil princip mechanismu, kterým krajní pravice v libovolném století a režimu získává sympatizanty - byť ve vyspělejších zemích to bývá spíše proletariát z periferií než primátoři. Mechanismus okázalého ˝předvedení pořádku a síly˝, hesla jako síla - právo - řád, spořádané šiky pochodující jako strojky - to je přece základní reklamní výzbroj fašistů, nacistů a jejich nejrůznějších novodobých mutací. Pan primátor to skinům spolkl i s navijákem. Nezbývá proto než mu vysvětlit, že ti slušní chlapci s oholenými hlavami, kteří se shromáždili u brněnského nádraží, jsou - na rozdíl od ošklivých a opilých pankáčů, co házejí flašky, vážnou společenskou hrozbou. Píše komentátor Lidových novin a dále uvádí: "Soudím, že by pan primátor měl ozdobit Brno návštěvou skutečně mimořádně slušně vychovaného, noblesního a kultivovaného arabského aristokrata, který se zaručeně nepopere s policií. Měl by pozvat Usámu bin Ládina.


Jeden náš slavný trenér kdysi napsal knihu o tom, že fotbal nemá logiku. Ten český tedy určitě. Možná některý z politiků napíše jednou na penzi pojednání, že ani politika nemá logiku, aspoň v čase voleb. Čtěte dnešní deník Právo. Když se totiž podíváte na některé průzkumy preferencí, kde vede Klausova ODS, neubrání se údivu. Kde ty preference vzala, když je v české společnosti obklopena takovou řadou přirozených nepřátel? Zkusme si je připomenout: Jsou jimi ochránci životního prostředí, které pan profesor nazývá ekoteroristy. Následují členové většiny nevládních organizací, jejichž nezávislost na státu je témuž trnem v oku. Dále skalní antikomunisté, když vidí, jak ve Sněmovně ODS s komunisty stále častěji hlasuje ruku v ruce. Odpůrce má strana v drtivé většině intelektuálů, z nichž mnohé pan předseda hanobí z televizní obrazovky. Informuje dále deník.


Volte ČSSD nebo ODS, my už se nějak domluvíme..., hlásají velkoplošné poutače. Je jich prý šedesát. Nastolují otázku: Mění se u nás politický systém, založený na volné soutěži různých politických stran, jak stanoví ústava, v systém dvou stran, jak ukazuje praxe? Koalice ODS nebo ČSSD s lidovci či Unií svobody nebo nová opoziční smlouva, umožňující menšinové vládnutí, je podle mého názoru méně pravděpodobná než vytvoření velké vládní koalice. Už dnes ODS a ČSSD nejen spolupracují, ale žijí v symbióze. Rozdělily si sféry vlivu, nejen prebendy a koryta. Stírá se tím rozdíl mezi vládou a opozicí. Píše komentátor deníku Právo.

Autor: Monika Holešovská
spustit audio