Přehled tisku

Žádný návrat k policejnímu státu ani na sklonku vlády Miloše Zemana nehrozí, přesto republika spíše ztrácí, než získává, píše Mladá fronta Dnes (MfD). Policisté si podle ní totiž mohou líp vyřídit účty s tím, koho nemají rádi. Mohou snáze zatýkat a vyslýchat. Podobně je to i s vyššími pravomocemi strážníků.

Žádný návrat k policejnímu státu ani na sklonku vlády Miloše Zemana nehrozí, přesto republika spíše ztrácí, než získává, píše Mladá fronta Dnes (MfD). Policisté si podle ní totiž mohou líp vyřídit účty s tím, koho nemají rádi. Mohou snáze zatýkat a vyslýchat. Podobně je to i s vyššími pravomocemi strážníků. "Za iluzi pořádku platíme kouskem svobody," konstatuje list a dodává, že "žádné reálné zlo ze zákonů rozšiřujících pravomoci represivního aparátu a omezujících svobodu shromažďování a slova zdánlivě neplyne. Žijeme přece v té zdánlivě lepší a šťastnější části světa a už se nikdy otroky, kteří se třesou před domovními důvěrníky a policejními špicly, nestaneme. Zdá se však, že nám jaksi ke spokojenosti chybějí a musíme je nahradit ze svého".


Lidové noviny (LN) se vrací k vystoupení premiéra Zemana u příležitosti květnového povstání v roce 1945 u Českého rozhlasu. "Zemanově výzvě, abychom nepodléhali nenávisti k sousedům, nelze nic vytknout... V proslovu ale chyběla jedna věc - když chce Zeman používat odstrašující případy, měl by říci, proč mají korutanský hejtman Jörge Haider či francouzský nacionalista Jean- Marie Le Pen takový úspěch," zdůrazňuje deník s tím, že příčina úspěchu extremistů a nacionalistů tkví v jejich populismu, nabízení jednoduchých řešení, ale hlavně v beznaději voličů. Podle deníku by měl Zeman tedy vědět, že se to může stát i v České republice. V republice máme čtyři roky opoziční smlouvu. Krátkodobě byla její existence pozitivní, pokud ale červnové volby dopadnou patově, mohou být nejsilnější strany v pokušení použít tento model znovu. List je přesvědčen, že "v tu chvíli jsme na nejlepší cestě k vyvolání nenávistných sil. Dělba moci v úzké skupině ve jménu stability má totiž dlouhodobě devastující účinek."


Podle Hospodářských novin (HN) voliči již nyní spekulují o pozici, kterou zaujme předseda ODS Václav Klaus. Úvahy, které kolem toho někteří rozvíjejí, si nezadají se strategií zkušených sázkařů. V plánech věrných voličů ODS Klausovi přísluší post premiéra, kdyby bylo úplně nejhůře, tak funkce prezidenta. Jenže je i mnoho lidí, pro které je Klaus přijatelný jen jako skutečně opoziční poslanec. "Došlo už to tak daleko, že stále více lidí, kteří dříve volili pravici a střed, zvažuje volbu ČSSD. Ne že by se jim líbil její program. Jen doufají, že v případě vítězství ČSSD znovu nechá sestavení vlády na úspěšném předsedovi. A Vladimír Špidla si za partnera spíše zvolí Koalici než ODS. Uvidíme, jaký kurs na takovou sázku nabídnout bookmakeři," uvádí komentátor.


Ministr životního prostředí Miloš Kužvart požaduje, aby byl na slapské přehradní nádrži od 15. července do poloviny září zcela zakázán provoz motorových člunů a vodních skútrů. Podle úterního vydání Práva to písemně oznámil vicepremiérovi Pavlu Rychetskému. "Vzhledem k tomu, že komise pro správní právo legislativní rady vlády odmítla formulaci týkající se nezbytné dohody s obcemi, trvám na úplném zákazu diskutovaných aktivit," napsal Kužvart v dopise Rychetskému. O konečné podobě vyhlášky o plavbě motorových lodí, kterou chystá ministerstvo dopravy, bude tedy muset rozhodnout vláda.


Trestní stíhání policistů a příslušníků Bezpečnostní informační služby (BIS) komplikují nevyřízené žádosti o prověrky Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ). Bezpečnostní prověrku, která umožňuje práci s utajovanými skutečnostmi, totiž nemá nikdo ze specializovaného státního zastupitelství, které vyšetřuje podezření z trestné činnosti policistů a pracovníků BIS. S odvoláním na šéfa speciálního útvaru Michala Zachystala to uvádí dnešní Lidové noviny (LN). Zachystal o prověrku požádal před řadou měsíců. Kvůli NBÚ ale musel případy, v nichž jsou mezi důkazy utajované skutečnosti, předat obvodnímu státnímu zástupci pro Prahu 1 Jiřímu Károvi, který prověrku má.


Státní zastupitelství pro Prahu 1 tak převzalo mimo jiné i kauzu negativních lustračních osvědčení, které vydalo ministerstvo vnitra, nebo případ náměstka ředitele kriminálního úřadu Ladislava Kadeřábka. Policista údajně zatajil místo úkrytu vraha Jiřího Kajínka, ačkoli prý o něm věděl pět dní po jeho útěku z vězení od spoluvězně Martina Vlasáka. "Pokud by takových případů výrazně přibylo, tak by nám to komplikovalo práci," řekla LN Károva náměstkyně Zdeňka Galková.


V období klesajících úroků na bankovních vkladech se zvyšuje zájem o zhodnocování peněz v podílových fondech. I když dvě třetiny ze 70 podílových fondů za poslední rok prodělaly, a výsledky celého sektoru tedy nejsou nijak oslnivé, v posledních měsících investorů přibývá. Uvádí to dnešní Mladá fronta Dnes. Na konci dubna spravovaly fondy již 81 miliard korun, což je nejvíc v jejich historii. Oproti březnu se celkový majetek zvýšil zhruba o pět miliard korun. Z šesti typů podílových fondů jsou z pohledu ziskovosti na špici ty, které investují do dluhopisů.


Lidové noviny se mimo jiné všímají klesajících úroků hypotečních bank. Ty totiž po snížení mezibankovních úrokových sazeb nabízejí klientům hypotéky s nejnižším úrokem, který kdy na trhu byl. Jak se rodí měnová rozhodnutí České národní banky ve svém komentáři v Hospodářských novinách rozebírá guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Naprostá většina centrálních bank světa má dnes stanoven jako svůj hlavní cíl udržení cenové stability. Klíčovým nástrojem pro jeho splnění je odpovídající nastavení příslušné krátkodobé úrokové sazby. Je však opravdu tak obtížné určit správnou úroveň úrokových sazeb? ptá se Zdeněk Tůma. Jednání o měnových otázkách je v České republice probíhá jednou měsíčně. K mimořádnému jednání dochází jen velmi zřídka. Celý měsíc mezi jednáními ČNB je věnován detailní analýze. Zpracování podkladů se liší podle toho, zda se jedná o malou či vekou situační zprávu. Velká situační zpráva je založená ma komplexní analýze makroekonomického vývoje. Malé situační zprávy by měly pouze dolaďovat měnovou politiku na základě nových údajů, uvádí Tůma. Důvěryhodnost centrální banky je v očích veřejnost založená především na tom, nakolik se jí podaří dosahovat vytyčeného inflačního cíle při zachování celkové stability, uzavírá guvernér.