Přehled tisku

Čeští vojáci otevřeli nemocnici v Afghánistánu. Jak píší Lidové noviny, přivítala nejvyšší velení mezinárodních mírových a bezpečnostních sil. Kromě ochranky velitele celého kontingentu generála Johna McCoola nikdo neprotestoval proti důkladným prohlídkám vozů na hlavní bráně. Při prohlídce nejdříve roztáli bulharští důstojníci, pak Francouzi a Italové, následovali Turci a nakonec i generál McCool. Nemocnice je mnoho desítek metrů dlouhá, perfektně klimatizovaná hala s nafukovací konstrukcí. Plastická stavba je použita v Afghánistánu vůbec poprvé.

Čeští vojáci otevřeli nemocnici v Afghánistánu. Jak píší Lidové noviny, přivítala nejvyšší velení mezinárodních mírových a bezpečnostních sil. Kromě ochranky velitele celého kontingentu generála Johna McCoola nikdo neprotestoval proti důkladným prohlídkám vozů na hlavní bráně. Při prohlídce nejdříve roztáli bulharští důstojníci, pak Francouzi a Italové, následovali Turci a nakonec i generál McCool. Nemocnice je mnoho desítek metrů dlouhá, perfektně klimatizovaná hala s nafukovací konstrukcí. Plastická stavba je použita v Afghánistánu vůbec poprvé. V bočních výběžcích jsou jednotlivá oddělení včetně operačních sálů. "Tady bych chtěl být operován," vyjádřil první dojem francouzský důstojník. Stejné nadšení jako vybavení nemocnice vyvolalo pohoštění - pravá šunka, české kyselé okurky, salámy a sýr. Důstojníci cizích armád porušili zákaz požívat jakoukoliv stravu mimo vlastní základnu. Česká polní nemocnice, nad kterou vyjádřil obdiv i generál McCool, je s největší pravděpodobností nejmodernějším zdravotnickým centrem svého druhu v celém Afghánistánu, uvádějí Lidové noviny.


Nejrazantnější předvolební agitace - kampaň Občanské demokratické strany a projev jejího šéfa Václava Klause obsadily titulní stránky českých deníků. Právo přirovnává úvod volební kampaně vedené ve jménu návratu ODS do vlády k americkým praktikám: transparenty, vlaječky, jazz a rockenroll na pražském Václavském náměstí. Deník připouští, že Klaus je volebním favoritem číslo jedna. Je však zároveň jedinou osobností své strany. Zatímco v konkurenční ČSSD čekali za odcházejícím Zemanem korunní princové Špidla a Gross, v ODS je za Klausem personální prázdno. Lidové noviny zase spočítaly, že třičtvrtěhodinový projev předsedy občanských demokratů, ve kterém Václav Klaus vyhlásil jediný cíl své strany - a to výrazně vyhrát volby - třiadvacetkrát přerušil bouřlivý potlesk a vstávání posluchačů. Ve svém komentáři list uvádí, že Klausův proslov byl plný negativních vymezení vůči všem, zejména vůči nebezpečným socialistům, které přitom ODS čtyři roky držela u moci.


Třebaže se po mnohaletých tahanicích krajané v zahraničí dočkali možnosti volit do českého Parlamentu, není vyřešeno financování voleb. Jak píše deník Právo, ministerstva se totiž hádají kde vzít potřebných padesát miliónů korun. Hlavní potíže leží na ministerstvu zahraničí. Rozpočet Kavanova úřadu na volby počítal s pouhými pěti milióny a celková potřebná suma bude přitom o více než 51 miliónů vyšší. Na tolik vyčíslili experti náklady na místnosti, předepsané vybavení, ostrahu a vytištění volebních lístků. Do sumy jsou zahrnuty i odměny pro členy volebních komisí i náklady na plakáty. Kavan proto žádá vládu, aby milióny pro jeho úřad uvolnila z rozpočtové rezervy, proti čemuž se ostře postavilo ministerstvo financí. Problémem se proto bude zabývat vláda, dodává Právo.


Prezident Václav Havel v deníku Právo vysvětluje, jaké důvody vedly jeho kancelář k tomu, že nepovolila rozšířit výstavu politického umění o artefakty umístěné na nádvořích a budovách Pražského hradu. Umělci chtěli například na jednu z budov v areálu zavěsit nápis Zimmer Frei. Prezident odmítá možné nařčení z cenzury. Politické strany, všechna média i celý český národ by se ihned sjednotily na stanovisku, že jsem neohlídal posvátné místo české státnosti. Role by tedy byly krásně rozděleny: tvůrci by byli zadarmo hrdiny a já bych byl označen za zrádce národa, píše Havel. Dodává, že jeho osobně by zmíněné artefakty neurážely. "Rozhodně by nám to ale přidělalo hodně práce: museli bychom všem, od japonského císaře, přes bývalé vězně koncentračních táborů až po argentinské turisty vysvětlovat, že jde o český humor," uzavírá prezident pro deník Právo.


Lidové noviny komentují údaje Českého statistického úřadu o vývoji tržeb ve službách a obchodu. Míní, že Češi utrácejí, co se dá. Tržby v maloobchodě totiž vzrostly v březnu meziročně o pět procent. "Reálné mzdy sice nerostou tak rychle, ba ani nezaměstnanost neklesá, přesto se z peněženek domácností sypou obchodníkům peníze," píší Lidové noviny. V březnu se tahounem maloobchodního růstu staly kromě čerpacích stanic i hypermarkety. Kde se na to vzaly peníze? Skeptik řekne: z půjček. Vždyť na konci loňského roku se za všemožné formy spotřebitelských úvěrů vyplatilo neuvěřitelných 130 miliard korun. V průměru si tedy každý český občan, včetně kojenců a penzistů, užívá úvěr ve výši 13 tisíc, podotýká komentář. Z čeho dluhy zaplatí? Těžko říci," dodávají Lidové noviny.


Stát pro letošní rok naplánoval schodek státního rozpočtu na 46 miliard korun, tento deficit se však pravděpodobně nepodaří dodržet. Důvodem je špatný výběr daní a větší suma vyplácených sociálních dávek. Jak píše Mladá fronta Dnes, podle náměstka ministra financí Eduardy Janoty nejde o to, že by stát nadhodnotil příjmy z daní, ale o to, že se daně nedaří vybírat. K tomu se letos přidá i překročení plánovaných výdajů. "Na rozdíl od jiných let máme signál, že ani sociální dávky nebudou stačit," uvedl Janota s tím, že rychle roste počet lidí, kteří spadají do záchranné sítě státu. Ke konci dubna se schodek rozpočtu prohloubil na téměř 42 miliard korun a za pouhé čtyři měsíce tak přesáhl 90 procent celkového schodku schváleného na letošní rok. Ministerstvo financí však připomíná, že stát již zaplatil dvanáctimiliardovou ztrátu České konsolidační agentury, se kterou se původně nepočítalo. Do rozpočtu také nepřišla ani koruna ze splácení ruského dluhu. Tyto peníze jsou nyní uloženy u České národní banky, která je bude pro vládu směňovat mimo trh, aby nevyvolávala tlaky na posílení kursu koruny, dodává Mladá fronta Dnes.


Reforma armády se zřejmě tvrdě utká s malou přizpůsobivostí Čechů. Jak píše Mladá fronta Dnes, vojáci i s rodinami mají být totiž v následujících letech sestěhováni do velkých posádek v blízkosti armádních cvičišť. Sociologové varují, že pokud se profesionální armáda opravdu sestěhuje do obrovských "zelených ghett", armáda se jednou provždy izoluje od polečnosti a nebude už nikoho zajímat. Základny jsou projektovány podle vzoru NATO, a jsou v nich obchody, rodinné domky i školky. "Gigantické základny přinášejí obrovské úspory při výcviku, jeho vyšší kvalitu i snadné zásobování. Avšak z představy, že vojáci bodou žít v zelených městečkách, mě bere děs", říká sociolog Antonín Rašek. "Češi nejsou Američané - mají odpor k takovým ghettům." Také sociolog Jaroslav Sýkora, který zkoumal vztahy na několika základnách USA, uznává, že projekt má rizika. Drahomíra Nová z týmu vládního zmocněnce pro reformu vojska však říká, že základny budou sloužit i lidem a budou jim zčásti přístupny. Nabídnou jim například moderní sportoviště, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Hory přecpané dětmi, potíže v cestovním ruchu, ztráty tržeb cestovních kanceláří. To je vize Lidových novin o jarních prázdninách českých dětí po novém roce. Ministerstvo školství totiž sjednotí termíny jarních prázdnin podle krajů, protože přestanou fungovat okresy. Nové termíny prázdnin způsobily bouři hlavně mezi prodejci zájezdů, kteří se obávají nezvladatelných návalů dětí v rekreačních střediscích. Spokojené nebudou ani sociálně slabší rodiny, protože možností na levnější zájezdy do hor moc není a bývají vyprodány mezi prvními.


Dva a půl roku poté, co ředitel konferenčního centra na zámku Štiřín Václav Hrubý oznámil, že se ho bývalý premiérův poradce Jaroslav Novotný pokoušel vydírat, vychází o celém příběhu kniha. Podle Mladé fronty Dnes se na veřejnosti objeví pod titulem Velmi Hrubý Štiřín. O co v případu šlo? V říjnu 1999 obvinil Václav Hrubý Novotného, že po něm požadoval dodání falešných důkazů o tom, že někdejší ministr zahraničí Josef Zieleniec korumpoval novináře. Premiér Miloš Zeman v červnu 1999 s odvoláním na ministra zahraničí Jana Kavana uvedl, že ministerstvo za Zieleniecova vedení uzavřelo asi 60 smluv s novináři a mediálními agenturami; smlouvy měly zajistit ministrovu osobní prezentaci. To se však nikdy neprokázalo. Novou knihu doprovází podle listu CD, na kterém je záznam telefonních rozhovorů Hrubého s Novotným, který musel v souvislosti s touto kauzou odejít z Úřadu vlády. Z Hrubého udělalo vedení ministerstva zahraničí zahradníka na Štiříně, kde pracoval do letošního dubna, dodává Mladá fronta Dnes.