Přehled tisku
Sedm z deseti Čechů podporuje tuzemské politiky v jejich úsilí za zachování Benešových dekretů. V průzkumu o vztazích Čechů k Němcům pro středeční Mladou frontu Dnes to zjistila agentura SC&C. Podle jeho výsledků ubylo od března lidí, kteří hodnotí pozitivně svůj vztah k Němcům. Přesto dvě třetiny Čechů míní, že se vztahy se západními sousedy zlepšují. Pouze čtyři procenta z 531 dotázaných žádají zrušení dekretů. Šestačtyřicet procent lidí míní, že dekrety platí a není třeba dělat nic.
Sedm z deseti Čechů podporuje tuzemské politiky v jejich úsilí za zachování Benešových dekretů. V průzkumu o vztazích Čechů k Němcům pro středeční Mladou frontu Dnes to zjistila agentura SC&C. Podle jeho výsledků ubylo od března lidí, kteří hodnotí pozitivně svůj vztah k Němcům. Přesto dvě třetiny Čechů míní, že se vztahy se západními sousedy zlepšují. Pouze čtyři procenta z 531 dotázaných žádají zrušení dekretů. Šestačtyřicet procent lidí míní, že dekrety platí a není třeba dělat nic. Devětatřicet procent občanů kategoricky říká, že Česko musí na platnosti dekretů trvat. Šest procent Čechů má Němce vysloveně nerado. Polovina dotázaných svůj vztah není schopna definovat ani jako pozitivní, ani jako negativní. Čtyři z deseti respondentů se bojí přílišného vlivu Němců na Českou republiku. Obavy z vlivu Němců klesají s rostoucím vzděláním. Právě dekrety prezidenta Edvarda Beneše se v poslední době dostaly do popředí zájmu především některých rakouských a německých politiků, kteří požadují, aby je Česká republika před svým vstupem do Evropské unie zrušila. V této situaci ve středu přijíždí na jednodenní návštěvu Prahy německý prezident Johannes Rau.
Prezident Václav Havel podle deníku Právo nutí ministra kultury Pavla Dostála, aby v rámci projektu Česká kulturní sezóna ve Francii vystavil Kramářovu sbírku. Ministerstvo kultury se ale obává zabavení její části kvůli restitučnímu sporu. Deník s odvoláním na zdroje blízké Hradu píše, že Havel zaslal Dostálovi velice ostrý dopis, ve kterém striktně požaduje, aby ministr sjednal okamžitou nápravu. V opačném případě se podle informací z Hradu prezident nezúčastní žádných akcí České kulturní sezóny ve Francii. Dostál Právu existenci dopisu potvrdil. Prezident však podle něj není korektně informován o rizicích spojených s vystavováním sbírky, ať už jde o restituční požadavky nebo nároky, které mohou vyplynout v důsledku arbitrážních řízení proti ČR. "Všechny právní analýzy včetně vyjádření ministerstva zahraničí a advokátní kanceláře specializované na francouzské právo, mi jednoznačně nedoporučují Kramářovu sbírku vyvézt, nemluvě o tom, že francouzská strana odmítla poskytnout státní záruku v případě, že sbírka bude z úsporných důvodů převezena do Paříže letadly českého vojenského letectva, jak jsem dohodl s ministrem Tvrdíkem," řekl deníku Dostál. Dodal, že záležitost předá k posouzení vládě. Pokud ministři rozhodnou o povolení výstavy, bude jejich názor respektovat. Výstava sbírky Vincence Kramáře se měla konat od letošního října do ledna 2003 v pařížském Musée Picasso.
Lidové noviny informují o stále častěji se objevující emigraci českých a slovenských Romů do Švédska. Právě tato země podle nejnovějších informací zažívá v těchto dnech vlnu žádostí o politický azyl: během května požádalo ve Švédsku o azyl 74 českých Romů. To je přibližně stejné množství jako za celý loňský rok. Nárůst počtu Romů pocházejících ze sousedního Slovenska je ještě výraznější. Švédové jsou ale k možnostem politického azylu skeptičtí. ˝Nikomu z českých ani slovenských žadatelů nebyl azyl dosud udělen. Ani letos, ani v loňském roce,˝ řekla tisková mluvčí Migračního úřadu z města Norrköpingu Alicia Bengtssonová a dodala: ˝Ve Švédsku opravdu prakticky nemají šanci.˝ Romové většinou vědí, co mají v rozhovorech při odevzdávání žádostí říkat, a znají také, které cesty obejít, aby nebyli vypovězeni hned při vstupu do země na jejích hranicích. Třebaže přístup k Romům v České republice i na Slovensku bývá na severu Evropy občas předmětem kritiky, jak Česká, tak i Slovenská republika tu jsou považovány za demokratické a tím pádem i bezpečné země, jejichž obyvatelé se pro ochranu svých lidských práv mohou obracet k oficiálním úřadům a nepotřebují emigrovat do zahraničí.
Dvě pokuty ve výši celkem 40 tisíc udělila v úterý České televizi Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Důvodem byly dva pořady, které rada podle rady ohrožují mravní výchovu mládeže: divadelní hra Obrázkáři světoznámého švédského dramatika Pera Olova Enquista a dokumentární film Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka. ˝Podle rady obsahovaly příliš vulgární výrazy,˝ řekl Lidovým novinám mluvčí rady Pavel Barák s tím, že přesný důvod bude uveden až ve správním rozhodnutí. Mluvčí sice považuje oba pořady za ˝umělecké˝, ale radě prý vadí ˝nevhodné˝ zařazení před desátou hodinou večer. Rada projednala také stížnost Asociace organizací neslyšících, nedoslýchavých a jejich přátel na to, že komerční televize nedostatečně titulkují svoje pořady. ˝Domnívají se, že TV Nova nezařazuje dostatek pořadů se skrytými titulky. Prima podle nich povinnost vysílat 15 procent pořadů s titulky plní,˝ uvedl Barák s tím, že rada požádá komerční televize, aby ji o vysílání těchto pořadů informovaly s desetidenním předstihem.
Ze Salmovského paláce, významné empírové stavby na pražském Hradčanském náměstí, bude v příštích letech luxusní hotel. Správa Pražského hradu ho hodlá pronajmout, protože nemá dost peněz na jeho opravu, píše Večerník Praha. Správa přitom na jaře zdůvodňovala zvýšení vstupného do areálu Hradu právě tím, že potřebuje více peněz na rekonstrukci svých památek. Záměr kritizuje ředitel Národní galerie Milan Knížák. "Považuji to za barbarství," řekl listu. Hradčanskému náměstí podle něj hrozí komercionalizace. "Bude to hotel nejvyšší kategorie. Jeho rekonstrukce bude stát přibližně tři sta až čtyři sta miliónů korun. Ty zaplatí investor, který vzešel z výběrového řízení. Je to česká právnická osoba, která je v majetku zahraniční společnosti," sdělil večerníku ředitel Správy Pražského hradu Zdeněk Synáček. V paláci v minulosti sídlilo švýcarské velvyslanectví, v posledních letech je nevyužívaný. Správa Pražského hradu o něj několik let sváděla restituční spor.
Výstavba víceúčelové sportovní haly, určené pro hokejové mistrovství v roce 2004 v Praze 9, je znovu ohrožena, uvádí Hospodářské noviny. Mluvčí investora akciové společnosti Sazka, respektive firmy Bestsport, Jan Vala dokonce včera pohrozil, že jeho zaměstnavatel může od stavby haly odstoupit. O stavbu haly stále jeví zájem původní investor - finská společnost Multiarena. Ta se dostala do podobných problémů jako dnes Sazka, která po Multiareně dostala důvěru a stát oficiálně rozhodl, že halu pro hokejový šampionát postaví ona. Multiarena už má v rukou územní rozhodnutí, nicméně se stále nedohodla se všemi vlastníky pozemků na pražském Hagiboru. Sazka naopak teprve čelí pěti odvoláním proti územnímu rozhodnutí. Tři z pěti protestujících subjektů se stížnostmi uspěly. Kdyby se nikdo neodvolal, rozhodnutí by vstoupilo v platnost v úterý. Na Sazku jako na hlavního garanta spoléhá nejen hokejový svaz, ale i ministerstvo školství, pod které taková sportovní událost, jako je mistrovství světa, spadá. Šéf Českého hokejového svazu Karel Gut se netajil tím, že mu další komplikace činí vrásky. Záměry s výstavbou haly se totiž neúměrně protahují. Navíc stavba už měla dávno začít. Sazka se donedávna dušovala, že vše včas stihne. "Doufám, že se to podaří," dodal předseda svazu Gut.
Česká policie zadržela mezinárodně hledaného šestatřicetiletého cizince, který je v Německu podezřelý z nájemné vraždy a hrozí mu tam doživotní trest. Informují o tom dnešní Mladá fronta Dnes a Blesk. Muž byl podle deníků členem zločinecké skupiny složené výhradně z Vietnamců. Organizace v Berlíně vydírala své krajany, kteří obchodovali s cigaretami. Muž, který do Česka přijel na turistické vízum před dvěma roky, je v zemi registrován jako podnikatel. Policisté ho zadrželi letos v lednu v souvislosti s vydíráním vietnamských trhovců v Pardubicích. Zadržený je nyní ve vazební věznici. Státní zástupce Vladimír Prokop listům řekl, že během několika dnů bude podán návrh o přípustnosti vydání Vietnamce ke stíhání do Německa.
Lidové noviny píší, o rozprodávání severočeského podhorského střediska Rokytnice nad Jizerou. Po činžovních domech, knihovně, dětském hřišti, kadeřnictví, biografu a dalších budovách nechala Česká konsolidační agentura vydražit 12 městských pozemků za více než 15 milionů korun. Z rukou obce tak k úterku zmizelo 46 nemovitostí z celkových 71 položek dražebního seznamu. V tuto chvíli není vyloučeno, že podobné scény se budou opakovat i v minimálně dalších deseti obcích. Česká města totiž dnes dluží téměř 50 miliard korun. Konsolidační agentura, která se zabývá řešením pohledávek českého státu, se v případě Rokytnice pokouší zmenšit 400milionový dluh, který Rokytnice nasbírala v 90. letech u České spořitelny a z něhož dnes není schopna splácet ani úroky. Bývalý místostarosta Robert Vrdlovec, za jehož vedení vznikla podstatná část dluhů, vyčítá potíže města zastupitelstvu, které prý vytrvale odmítalo návrhy rady, jakým způsobem dluh splácet. Mluvit o případné trestní odpovědnosti komunálních politiků je zatím předčasné. Státní zastupitelství v Semilech už nicméně připravilo žalobu na dva obecní politiky, kteří čelí obvinění z krácení daně a zneužití pravomoci veřejného činitele. ˝Nevíme, z čeho budeme platit provoz školy, likvidaci odpadů nebo osvětlení. Přišli jsme o majetek, který nám vydělával,˝ popisuje situaci města starosta Stanislav Šedý. Mluvčí konsolidační agentury Jiří Pekárek však tvrdí, že obec zůstane vlastníkem dalších budov. ˝Už skoro nemáme síly na nesmysly zástupců obce reagovat. Od roku 1999, kdy jsme dluh převzali, nám Rokytnice poskytla pouze 17 milionů korun jako splátku jistiny. Nic víc,˝ zdůvodnil tvrdý postoj státu mluvčí Pekárek. V městečku houstne atmosféra. Úřady sice obyvatele Rokytnice ujišťují, že se změnou vlastnických vztahů se pro ně nic nemění, přesto se obcí šíří strach o střechu nad hlavou.
