Přehled tisku
Václav Klaus ukončil všechny spekulace o tom, jestli chce příští rok vystřídat Václava Havla na Hradě. "Za vlády Vladimíra Špidly s Koalicí prezidenta dělat nebudu," vzkázal v rozhovoru, který poskytl Mladé frontě Dnes. Jako by předseda ODS Václav Klaus vyklízel všechny pozice. Člověk, který je přes dvanáct let ve vysokých ústavních funkcích, najednou po sobotním neúspěchu v parlamentních volbách říká, že o žádný post nestojí. A to dokonce ani o prezidentský, který se bude po Havlově odchodu obsazovat v únoru 2003. "Pokud sociální demokraté uzavřou vládní koalici s lidovci a Unií svobody, tak by pro ODS bylo prezentování vlastního kandidáta výzvou k čiré diskreditaci. Za situace dávno rozdaných karet a nepřímé volby prezidenta bych považoval za nemístné kandidovat," uvedl včera Klaus. Přitom někteří členové jeho strany včetně místopředsedy Ivana Langera dosud věřili, že by kandidaturu na prezidenta přijal.
Václav Klaus ukončil všechny spekulace o tom, jestli chce příští rok vystřídat Václava Havla na Hradě. "Za vlády Vladimíra Špidly s Koalicí prezidenta dělat nebudu," vzkázal v rozhovoru, který poskytl Mladé frontě Dnes. Jako by předseda ODS Václav Klaus vyklízel všechny pozice. Člověk, který je přes dvanáct let ve vysokých ústavních funkcích, najednou po sobotním neúspěchu v parlamentních volbách říká, že o žádný post nestojí. A to dokonce ani o prezidentský, který se bude po Havlově odchodu obsazovat v únoru 2003. "Pokud sociální demokraté uzavřou vládní koalici s lidovci a Unií svobody, tak by pro ODS bylo prezentování vlastního kandidáta výzvou k čiré diskreditaci. Za situace dávno rozdaných karet a nepřímé volby prezidenta bych považoval za nemístné kandidovat," uvedl včera Klaus. Přitom někteří členové jeho strany včetně místopředsedy Ivana Langera dosud věřili, že by kandidaturu na prezidenta přijal.
Sociální demokraté a zástupci koalice Unie svobody-DEU a KDU-ČSL již vyjednávali o programu budoucí společné vlády. Dosud přitom veřejně tvrdili, že o programu začnou hovořit až v pondělí. Jednotliví experti ale přiznávají, že si již telefonují a utajeně scházejí, píše dnešní Mladá fronta Dnes. Podle ní se experti tak snaží odstranit co nejvíce sporných bodů a do klíčových rozhodnutí už jít s těmi nejzásadovějšími. Člen nejužšího vedení ČSSD přitom připustil, že jejich návrh programového prohlášení je sestaven tak, aby se s Koalicí dobrali ke kompromisu. "Myslím, že se v zásadě nechytneme na ničem," doplnil.
Podle Lidových novin má návrh vládní dohody 25 stran, vypracoval ho dosavadní vicepremiér Pavel Rychetský a sociální demokraté v něm požadují záruky, že Koalice bude hlasovat shodně s ČSSD o všech bodech společného programového prohlášení. Podle informací Lidových novin mají být těmito body například reforma veřejné správy, důchodová reforma, změny ústavy, dokončení privatizace, reforma armády, řešení nezaměstnanosti, školství, mediální oblast a všechny zákony, které se týkají vstupu do Evropské unie. Lidovci a unionisté se také dozvědí, kolik křesel ve vládě jim ČSSD přenechá, dodává list.
Z Hospodářských novin se dozvídáme o možných nástupcích Václava Klause. Stále častěji padají tři jména: starosta Prahy 6 Pavel Bém, středočeský hejtman Petr Bendl a moravskoslezský hejtman Evžen Tošenovský. Jako možné Klausovy nástupce je na svých internetových stránkách uvádí i bývalý místopředseda strany Miroslav Macek. Ani jeden z nich nevyloučil, že by případnou nabídku, která by jej katapultovala do čela ODS, přijal. "Mám pocit, že musím něco udělat pro to, aby uvnitř strany vznikla větší konkurence," řekl Bendl. "ODS potřebuje novou tvář," konstatoval Bém. Tošenovský připustil, že by o vstupu do vedení ODS uvažoval, ale momentálně se prý touto myšlenkou nezabývá. "Je pravda, že všichni tři jsou viditelnými osobnostmi v ODS, nejsou to žádné politické rychlokvašky," prohlásil místopředseda ODS Jan Zahradil. Podle něj by však na svého pokračovatele měl ukázat sám Klaus. Ten už v úterním rozhovoru pro Hospodářské novinyřekl, že by si přál, aby existoval jeho přesvědčivý a nesporný nástupce. Rozhodnutí, nakolik se ve straně promítne volební porážka, odložili lídři ODS až na prosinec. Před Vánoci se má konat mimořádný kongres, na němž dá vedení své funkce k dispozici. Politikům v některých regionech se to však nelíbí. Severočeši chtějí například svolat kongres na začátek září. Kvůli nervozitě v krajích Klaus svolal na příští čtvrtek celostátní poradu předsedů oblastních organizací. "Rychle si vyměníme názory na situaci," okomentoval denníku povolební napětí uvnitř strany stávající předseda Klaus.
Pomoc při získání německého pasu nabízí Čechům s německými předky agentura, která rozdává letáky podepsané jménem Wünsch. Podle dnešní Mladé fronty Dnes leták vybízí zájemce, aby si telefonicky domluvili konzultační schůzku. Agentura jim pak za jednorázový poplatek 5000 korun předloží návod, jak se vyznat v záležitostech kolem vyřizování druhého občanství. "Konzultační schůzky se zájemci jsou důvěrné a pětitisícový poplatek je za cenu režie, nákladů spojených s vyřizováním žádostí," řekl Mladé frontě Dnes zástupce agentury, který nechtěl být jmenován. Deník uvádí, že agentura láká ke spolupráci i tím, že německá vláda vyplácí Němcům žijícím v zemích Evropské unie i přídavky na děti, 154 eur (zhruba 4680 korun) na každé první až třetí dítě a 179 eur (asi 5440 korun) na každé další. Po vstupu do unie by tedy měli nárok na tyto peníze i Češi s německým původem. Agentura zároveň ale varuje, že německé úřady žadatele o občanství selektují už tím, že vyžadují stále více dokladů o předcích. Německé velvyslanectví v Praze připustilo, že v posledních třech letech má mimořádné množství žádostí o německé občanství. Podle evidence tohoto úřadu byl počet žadatelů vyšší v letech 1999 až 2001, kdy vyřizoval ročně až 2500 přihlášek. "V posledním roce jich máme osmnáct set. Převažují žádosti z Hlučínska," řekla Petra Dachtlerová z tiskového oddělení velvyslanectví.
Češi se podle statistik těší čím dál lepšímu zdraví, přesto stále častěji zůstávají na nemocenské. Délka jejich nepřítomnosti v zaměstnání se navíc prodlužuje. Jak informují Hospodářské noviny, vloni chybělo v práci kvůli nemoci nebo úrazu denně v průměru 302 500 lidí. To je podle Českého statistického úřadu o třicet tisíc víc než v roce 2000. Zástupci zdravotních pojišťoven, odborníci na trh práce i samotní lékaři pro to mají jediné vysvětlení: Lidem, kterým hrozí ztráta práce, se často daří přesvědčit lékaře, aby je uznali nemocnými. V pracovní neschopnosti se pak snaží vydržet co nejdéle. V podnicích, které nejsou schopny vyplácet mzdu, je tak mnohdy na nemocenské podstatná část zaměstnanců. Stát přitom přichází o mnohamiliónové sumy, které musí vyplácet na nemocenské dávky. Podle údajů České lékařské komory Češi "stůňou" ze všech Evropanů nejdéle. Průměrná pracovní neschopnost trvala loni 29 dní. Na začátku devadesátých let se přitom pohybovala mezi 18 až 20 dny. Paradoxně nejdéle přitom zůstávají na nemocenské živnostníci - průměrně téměř 43 dní. Jejich absence jsou však zpravidla způsobené skutečnými zdravotními problémy. "Málokdy totiž onemocní. Všechno přecházejí. Když ulehnou, to už musí být vážné. Proto je také doba trvání jejich pracovní neschopnosti tak dlouhá," říká Věra Grandeová z Českého statistického úřadu.
Na několika fakultách vysokých škol už studují uchazeči, kteří sice zvládli přijímací zkoušky, ale původně nebyli přijati. Jak píše Mladá fronta Dnes, museli si však studium zaplatit. Tuto možnost otevřela loňská novela vysokoškolského zákona a jednotlivé školy jí využily různě. Pražská Filozofická fakulta UK přijala dvacet platících studentů a se zhruba stejným počtem počítá i letos. Je to jen zlomek všech studentů: celkem fakulta přijme asi 1200 lidí z 11 500 uchazečů. Za první ročník se například platí 52 tisíc korun. Pokud student nedostane žádnou trojku, pokračuje dál zadarmo. Z loňské dvacítky se to povedlo jen čtyřem studentům. Zbylí musí znovu k přijímačkám. V Brně na Masarykově univerzitě se za ročník platí 32 tisíc. Placené kurzy tu nabízí hned několik fakult (lékařská, právnická, filozofická, sociálních studií). Podmínkou pro vstup studentů je i tady úspěšné složení přijímaček. A stejně tak ti nejúspěšnější z nich mohou přejít na státem placené studium. Na rozdíl od svých pražských kolegů však ti, kdo mají horší prospěch, nemusí skončit po prvním ročníku. Mohou projít stejným programem jako jejich neplatící kolegové a na konci dostat i stejný titul. Pro srovnání, plánované školné, které chtěli prosadit pravicoví poslanci, mělo být v průměru 28 tisíc korun. Díky možnosti získat titul a nižším cenám je o placené studium v Brně větší zájem než v Praze. Loni do něj nastoupilo na 250 studentů, letos jich bude ještě víc. Počet státem dotovaných studentů se kvůli nim v žádném případě nesníží.
První tři žaloby prohrál ve čtvrtek u Okresního soudu v Ústí nad Orlicí potomek šlechtického rodu František Kinský, který se domáhá vrácení majetku, který byl jeho rodině znárodněn dekrety prezidenta Edvarda Beneše. Uvádí to list Právo. Kinského právní zástupce Jaroslav Čapek podal k českým soudům zhruba stovku žalob."Soud konstatoval, že pan František Oldřich Kinský neprokázal, že by nebyl německé národnosti a že tedy konfiskace proběhla naprosto v souladu s prezidentskými dekrety," řekl advokát Aleš Pejchal. Před soudem zastupoval jednu z žalovaných stran, společnost Rybářství Litomyšl, s níž se Kinský soudil o vlastnická Práva k několika rybníkům o pozemkům. Rozsudky v neprospěch Kinského padly ve čtvrtek u ústeckoorlického soudu i ve dvou dalších kauzách, píše deník. Policie nedávno odložila případ matrikářky Jany Talmanové, která Kinskému loni vydala osvědčení o státním občanství České republiky. Podle policie ho vydala oprávněně. Aféru kolem Talmanové před časem rozpoutal ministr kultury Pavel Dostál, podle něhož osvědčení Kinskému vydala jen na základě cestovního pasu. Dostál v tisku upozornil, že Kinský má v pasu jako datum narození uveden 24. říjen 1936, přičemž pas mu byl vystaven o devět měsíců dřív - 26. ledna 1936. Talmanová podle Dostála zreálnila naděje Kinského na získání zkonfiskovaného majetku. Kinský, který žije v Argentině, v Česku podle tisku požaduje v rámci restitucí například vydání paláce Kinských v Praze, či části pozemků, které nyní spravuje Lesní správa Rumburk. Žádá vrátit i majetek v Heřmanově Městci na Chrudimsku, kde jim patřil mimo jiné zámek, park, hřebčín, bažantnice, letiště a hájenky.
Většina českých denníků připomíná, že v pátek, 21.června v 15 hodin a 24 minut středoevropského času se severní polokoule Země nejvíce přibližuje ke Slunci. V tom okamžiku nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto.
