Přehled tisku

Přehled tisku

Ničivé povodně jsou pochopitelně tématem číslo jedna na stránkách českého tisku. Mladá fronta Dnes kritizuje lehkomyslnost těch, kteří se nechtěli evakuovat, i bezohlednost takzvaných povodňových turistů, kteří komplikují práci policii a záchranářům. Pravda, zdejším úřadům jaksi z principu nedůvěřujeme. Proč by měl člověk jejich slovu věřit zrovna teď a proč by je měl poslechnout? Úřady a další povolané instituce však nedělají záchranná opatření zbůhdarma. Neuposlechnutím plýtváme lidskými silami, nervy, technikou a také penězi. Vždyť úřady si platíme i proto, aby dělaly, co právě dělají a co po nás žádají - zdůrazňuje Mladá fronta Dnes.

Lidové noviny mají pocit, že hlavnímu městu chybí skutečný primátor. Nedá se říct, že by se prozatímní primátor Igor Němec nesnažil udělat pro záchranu Prahy dost. Říct něco takového by totiž zároveň znamenalo degradovat práci tisíců policistů, hasičů a dobrovolníků. Jeho vystupování a opatrné servírování špatných zpráv ale od začátku vyvolávalo dojem, že se vlastně nic moc neděje, uvádějí Lidové noviny. Poukazují na Němcovo vystupování v kritických situacích. "Ještě v pondělí ráno, kdy už odborníci nahlas připouštěli možnost stoleté a vyšší vlny, prozatímní primátor uklidňoval obyvatele Prahy vodou 'pouze' dvacetiletou, kterou hlavní město hravě a bez větších potíží přežije.

Rozsahem škod se nynější záplavy řadí mezi největší v historii republiky a předpokládá se, že škody budou vyšší než na Moravě v roce 1997. K situaci se pro Lidové noviny vyjádřil guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Poznamenal, že centrální banka je vnímána nejčastěji prostřednictvím měnové politiky, či bankovního dohledu. V případě přírodní katastrofy ale vystupují do popředí další činnosti, jde zejména o zajištění platebního styku a zásobování oběživem při možném narušení infrastruktury. Podle Tůmy mají pobočky ČNB k dispozici dostatečné zásoby oběživa a jsou plně akceschopné. Tůma dále zdůraznil, že ústředí banky stojí mimo zátopovou oblast, a proto není ohroženo ani fungování clearingového centra. Teprve vysazení dodávek elektřiny by mohlo vést ke krátkodobému pozastavení mezibankovního zúčtování.

Situaci v bankovnictví se věnuje také Mladá fronta Dnes Poukazuje na to, jak velká voda ochromila mozková centra bank v Praze. Obavy z možného poškození či ztráty finančních informací ale nejsou podle bankéřů na místě. Všechny finanční ústavy data zálohují a operace přesunuly do bezpečných zón. Vážným problémem se ale po evakuaci bank a jejich poboček stala jejich bezpečnost. Museli totiž odejít i pracovníci ostrahy. Zatěžkávací zkouškou bude povodeň také pro trezory. Česká národní banka - hlavní zásobárna peněz - má ale tyto schránky vodotěsné. Ztráta peněz nehrozí ani při rozmočení bankovek. ČNB by jen musela nechat vytisknout nové, píše Mladá fronta Dnes.

Mladá fronta Dnes se zmiňuje o dopadech ničivých záplav na pojišťovnictví. Českému pojišťovacímu průmyslu zřejmě nastanou těžké časy. Stoletá voda pojišťovnám asi zasadí hlubokou ránu, zvláště když se pojišťovnictví na celém světě potácí v hluboké krizi následkem narůstajícího počtu přírodních katastrof i událostí, jako byl loňský útok na New York. Hospodářské noviny v komentáři připouštějí, že se nevyplácí šetřit na důležitých věcech. Každá koruna, kterou stát, podniky i domácnosti ušetřily na protipovodňové prevenci a pojištění majetku, se právě mění v tisícikoruny a milióny, jež se kupí v soupisu jejich ztrát. Hospodářské noviny si všímají, že pole má pojištěna sotva polovina zemědělců. Jen v jihočeském kraji jim přitom povodně podle posledních odhadů způsobily škody za více než jednu miliardu korun. Pojištění ale může nahradit ztráty jen z velmi malé části. Zemědělci prohlašují, že pro větší rozsah pojištění potřebují vyšší státní podporu, uvádějí Hospodářské noviny.

Nejtragičtější den v dějinách prožila pražská zoologická zahrada v Troji. Jak píše Mladá fronta Dnes, kvůli záplavám museli být usmrceni slon Kádir a samice hrocha. Jak uvedl ředitel zoo Petr Fejka, z prostoru zaplaveného vodou se podařilo zaměstnancům zahrady zachránit alespoň tři sloní samice, které jsou nyní v bezpečí uvázané u stromu. Když se do pavilónu slonů dostala i přes čtyřmetrové bariéry voda, pokoušeli se je pracovníci zoo všemi dostupnými prostředky prorazit, aby slon mohl odplavat do výběhu. Kádir však začal ztrácet sílu a topil se, takže nebyla jiná možnost. Při dalším stěhování unikla hroší samice. Pokud by se dostala do proudu a do volné řeky, mohla by být velmi nebezpečná. Proto i ona musela být utracena, dodává Mladá fronta Dnes.

Jak píše deník Právo, velkou dřevěnou Židli od české výtvarnice Magdaleny Jetelové chloubu umělecké sbírky Medy Mládkové v Sovových mlýnech, odnesla rozbouřená Vltava. Toto unikátní sochařské dílo, jehož cena se odhaduje na nejméně milión korun, bylo vystaveno na ostrohu před budovou Muzea Kampa a nikdo je včas neodstranil. Druhým vzácným dílem Jetelové jsou velké dřevěné Schody nainstalované ve výstavní síni v přízemí Sovových mlýnů. ani ty se nepodařilo pracovníkům muzea přemístit do vyšších pater. Takže druhé klíčové dílo české sochařky zůstalo v místnosti, kde bylo asi půl metru vody. Traduje se, že když britský malíř Francis Bacon přišel v 80. letech do slavné londýnské Tate Gallery a uvidět tu Schody od Magdaleny Jetelové, prohlásil bez váhání, že jde o největší výtvarný talent končícího století. Dnes Jetelová patří k velkým hvězdám mezinárodní umělecké scény, mimo jiné vyučuje jako profesorka na Akademii výtvarného umění v Düsseldorfu, kde žije od roku 1985.

Tisk se okrajově věnuje i dalším tématém. Například privatizaci lázní Státních léčebných lázní Darkov. Jak píše Právo, poradci premiéra Vladimíra Špidly se budou privatizací znovu zabývat. Takový je výsledek schůzky premiéra a karvinského primátora Lubomíra Kuznika. Privatizaci lázní dala zelenou v závěru svého funkčního období Zemanova vláda. Projekt na získání lázní předložila akciová společnost Lázně Darkov, v níž má 50-ti procentní podíl předseda dozorčí rady této společnosti podnikatel Jaroslav Čánek. Dalších 18 procent vlastní současný ředitel lázní a po osmi procentech pak zástupci vedení. Cena ještě nebyla stanovena, ale hovoří se o účetní ceně kolem 325 miliónů korun. Karviná chce, aby lázně zůstaly státní. V případě privatizace zde chce mít město v lázních podíl, aby byla zachována léčba v nynější podobě, dodává Právo.