Přehled tisku
Lidové noviny komentují první zahraniční cestu, při níž premiér Vladimír Špidla zamířil do Polska, a nepovažují to za špatnou volbu. Polsko, kdysi pozapomenuté českou diplomacií, je státem, s nímž "vzájemně výhodné vztahy", jak zní obvyklé klišé, mohou fungovat. Varšava, někdy podezírána z touhy po regionální dominanci, zatím podle listu dokazuje, že je s to být proevropské vládě v Praze dobrým partnerem.
Lidové noviny komentují první zahraniční cestu, při níž premiér Vladimír Špidla zamířil do Polska, a nepovažují to za špatnou volbu. Polsko, kdysi pozapomenuté českou diplomacií, je státem, s nímž "vzájemně výhodné vztahy", jak zní obvyklé klišé, mohou fungovat. Varšava, někdy podezírána z touhy po regionální dominanci, zatím podle listu dokazuje, že je s to být proevropské vládě v Praze dobrým partnerem. Koordinace vstupu do unie i domácích referend, o níž Špidla a jeho kolega Leszek Miller jednali, navíc může příznivěji naladit i dosud skeptické české voliče, míní list. Poukazuje ale na jedno úskalí skrývající se za přátelskými slovy. "Pokud Leszek Miller vnímá vztahy z Prahou jako 'nadstandardní' v očekávání líbánek na předvolebních trachtacích, jak je předváděl s Milošem Zemanem, měl by ho Vladimír Špidla zklamat. Onen houslový klíč jeho politiky by neměl ani vzdáleně připomínat tóninu Internacionály," upozorňuje komentář Lidových novin.
Armádní vyšetřování "aféry Srba" ukazuje, že vysoce postavení činitelé vojenské rozvědky zneužívali své pravomoci a manipulovali s resortními penězi. Informují o tom Hospodářské noviny. Zkoumání v rozvědce se rozjelo poté, co vyšlo najevo, že Karel Srba byl jejím vlivným agentem. List má dispozici například kopii výplatní pásky bývalého šéfa rozvědky Andora Šándora. Podle tohoto dokumentu si dokázal za jeden měsíc vydělat přes 95 tisíc korun hrubého, tedy víc, než bere ministr obrany. Podle ekonomických expertů resortu je přitom téměř vyloučené, aby Šándor za normálních okolností bral bezmála sto tisíc korun. Jeho základní plat v době, kdy mu byla zmíněná částka vyplacena, totiž byl 15 760 korun hrubého. Na 95 tisíc se dostal díky nejrůznějším mimořádným odměnám a příplatkům.
Mezi balíkem spořících povodňových zákonů se objevila i nenápadná novela nemocenského pojištění. Pokud projde legislativním procesem, znamená to podle Práva, že se příští rok nezvýší dávky v nemoci. Kabinet Vladimíra Špidly by tak získal 800 miliónů korun. Růst nemocenských dávek přitom zajišťuje zákon. Při splnění určitých podmínek, vázaných na výši průměrné mzdy, musí vláda 30. září vyhlásit zvýšení takzvané redukční hranice pro výpočet nemocenské pro následující rok. A tyto podmínky loni splněny byly. Takže marodi by v příštím roce měli mít nárok na 455 korun denně namísto nynějších 419 korun. Ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach navrhuje dvě varianty zmrazení dávek. První odkládá zvýšení rozhodných částek pro stanovení nemocenských dávek o rok. Druhá alternativa je trvalejšího rázu. Právo doplňuje, že o růstu dávek by vláda napříště rozhodovala libovolně. A to bez ohledu na plnění nějakých podmínek.
Volba prezidenta se nazadržitelně blíží, ale kandidáti chybějí. Mladá fronta Dnes si všímá toho, že do volby příštího prezidenta České republiky zbývá pět měsíců a konkrétní kandidát stále není znám. Vzniká tak poměrně nepřirozená situace: politici, tedy ti, kdo budou nového prezidenta volit, ještě vůbec nevědí, kdo by měl být příští hlavou státu. Něco takového je v zahraničí jen těžko představitelné. Politologové tvrdí, že je to dáno osobou současného prezidenta Václava Havla. Každý, kdo by se chtěl o tuto funkci ucházet, si uvědomuje, že by byl slabším prezidentem. Hlavním důvodem, proč Česká republika stále ještě nezná jména alespoň dvou tří uchazečů o prezidentské křeslo, je vyčkávání na výsledky podzimních voleb do Senátu. Prezidenta totiž volí poslanci i senátoři najednou. Při současném rozložení sil v obou komorách parlamentu nemá žádná ze stran jistotu, že prosadí právě svého člověka. Proto se takticky vyčkává, jestli některá ze stran v Senátu výrazně neposílí - dodává list.
Listopadový summit NATO v Praze je podle odborníků na cestovní ruch velkou příležitostí jak do České republiky a Prahy vrátit turisty. Vrcholní představitelé by mohli vyvrátit zahraniční zprávy o zahraničních památkách a epidemiích a předvést světu ČR jako bezpečnou lokalitu. Píšou to dnešní Lidové noviny. Podle odhadů by mohl tuzemský cestovní ruch kvůli povodním přijít až o téměř sedm miliard korun. Počet zahraničních turistů, kteří využívají služeb českých hotelů a ubytoven, by mohl klesnout o 700 tisíc až milión. Kromě turistů dorazí do Prahy pravděpodobně také několik tisíc anarchistů, socialistů a mladých komunistů, kteří budou proti summitu protestovat. Summit budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření a Prahu bude střežit na 11 tisíc policistů.
Úlohou České republiky v případě amerického útoku na Irák se zabývají Lidové noviny. Pokud Američané zaútočí, bude podle listu muset česká vláda dokázat, jak chápe svou "odpovědnost" přinejmenším jasným politickým postojem. A pravděpodobně i reakcí na žádost o logistickou podporu. "Praha leccos 'dokazuje' již nyní. Počkáme, co řeknou v Bruselu, naznačil premiér Vladimír Špidla. Leč i toto mlčení je činem, jemuž by se oficiální Praha tak ráda vyhnula. List se domnívá se, že mít pevný názor, jen když o nic nejde, není tím nejlepším vkladem do naší budoucnosti. "Češi, ti stejně všechno spolknou, řeknou si nejen v aliančním, ale i v unijním Bruselu, s nímž chceme být tak křečovitě zadobře. A podle toho se k nám i budou chovat," zdůrazňují Lidové noviny.
Již od 1. prosince letošního roku vzroste spotřební daň z tabákových výrobků a lihu, pokud návrh novely zákona o spotřební dani projde celým legislativním procesem, dočteme se na stránkách Mladé fronty Dnes. Milovníci tvrdého alkoholu a nikotinového kouře by tak měli pomoci vládě při shánění peněz do státní pokladny, z které bude třeba zaplatit nejméně dvacet miliard na škody utrpěné při nedávných povodních. Rodinné rozpočty uvedené změny výrazně pocítí, nikoliv už tak státní rozpočet. Jeho příjmy se díky vyšším daním z alkoholu a cigaret posílí ročně asi o dvě miliardy. Z rodinných rozpočtů tyto dvě položky měsíčně ukrojí asi tři procenta, což je o něco více než 200 korun na průměrnou domácnost. Kabinet premiéra Vladimíra Špidly plánuje zvýšit daně z cigaret zhruba o čtyři procenta. Zdražování cigaret přitom není zdaleka u konce. V Evropské unii tvoří daň z prodejní ceny 57 procent a na tuto úroveň se musí dostat i Česko.
Lidé, kteří měli povodněmi poškozené domy pojištěné a současně dostanou od státu dotaci na nápravu škod, nebudou muset vracet státu 35 procent z vyplaceného pojistného. Informuje o tom Právo a odvolává se na předsedu Unie svobody Ivana Pilipa. Podle něj takovou úpravu připravuje ministerstvo pro místní rozvoj a v praxi to bude vypadat tak, že se nikdo nebude lidí ptát, zda dostali něco od pojišťovny. Poškození lidé mohou při odstraňování povodňových škod žádat stát o úhradu zhruba dvou třetin nákladů na opravu (s limitem do 200 tisíc korun). Podle původního návrhu ministerstva pro místní rozvoj by však měl pojištěný majitel na rozdíl od nepojištěného státu odvést zpět 35 procent z pojistného, které později dostane jako odškodné od pojišťovny. Tento návrh kritizovala například Česká asociace pojišťoven. Premiér Vladimír Špidla ho naopak obhajoval tím, že pojištěný občan totiž vrací jen část dotace, takže proti nepojištěným lidem je na tom vždycky lépe.
Jak informuje Mladá fronta Dnes, nejúspěšnější poštovní lupiči jsou definitivně volní. Pražský Vrchní soud potvrdil, že tři obžalovaní z největší poštovní loupeže v dějinách české kriminalistiky jsou nevinní. Dal tak za pravdu městskému soudu v Praze, který ke stejnému názoru dospěl už v dubnu. Sedmatřicetiletý Pavel Erben, třiatřicetiletý Jiří Bednář a osmadvacetiletý Martin Brotánek byli obviněni, že v říjnu 1997 přepadli dejvickou poštu, ze které si odnesli 28,5 milionu korun. Žalobce ale jejich vinu neprokázal.
Komentátor deníku Právo se zamýšlí nad současným vztahem České republiky a Slovenska. Jak uvádí, koncem srpna 1993 založilo slovenské velvyslanectví v Praze pěknou tradici. Recepce k výročí Slovenského národního povstání, kterou pořádalo v prvních letech v pražském hotelu Ambasador a později v Žofíně na Slovanském ostrově, se stala manifestací českých sympatií ke Slovensku, pěstovaných hlavně tehdy opoziční sociální demokracií. Po odchodu Václava Klause a Vladimíra Mečiara, spojených hříchem státní porážky, potvrzovala jedinečná atmosféra na recepci společnou vůli po opětném sblížení a současném vstupu do Evropské unie. Účastnil se jí vždy Miloš Zeman a mnozí ministři, ze Slovenska přijížděli místopředsedové vlády. Ministři zahraničních věcí projednávali vše potřebné u poháru vína. Letos to bylo jinak, Vladimír Špidla se letošní slovenské recepce neúčastnil, byl na návštěvě v Polsku. Chyběl i ministr zahraničí Cyril Svoboda, který je shodou okolností na Slovensku. U obou politiků se zdůrazňuje, že to je v jejich funkci jejich první zahraniční cesta. Ale vzhledem k pražské recepci byly, jak vysvětluje list Právo, špatně načasovány.
Hospdářské noviny uvádějí, že hygienici už mají hlášeny první tři případy nákazy leptospirózou. Výskyt nemoci v~jižních Čechách potvrdil, že lidé se při záplavách dostali do styku s vodou, v níž byla moč hlodavců. Ta je jedním z nositelů bakterií nemoci. Bakterie se z člověka na člověka nepřenáší. V případě nákazy trvá nejméně deset dní, než se nemoc projeví. Poté se dostaví příznaky podobné chřipce. Nemoc se dále projevuje vysokými horečkami, poruchami centrální nervové soustavy, jater a ledvin. V raném stadiu se dá úspěšně léčit antibiotiky. Po povodních na Moravě v roce 1997 si tato nemoc vyžádala i úmrtí. Do břeclavské nemocnice zase přišlo v minulých dnech už několik pacientů s příznaky valtické horečky, kterou přenášejí komáři. "Valtická horečka je spíše zajímavostí pro lékaře než nebezpečným onemocněním," vyjádřil se primář dětského oddělení Pavel Vajčner.
Staroměstský orloj opět pozval turisty do Prahy. Deníky Bohemia píší, že ve středu v deset dopoledne se hodiny na orloji znovu rozešly. Stály od 13. srpna, kdy do metropole vtrhla povodeň. Voda zalila nedalekou trafostanici. Hodinový stroj zůstal neporušen, ale nešel elektromotor působící na závaží, která uvádějí do pohybu celé soukolí. Dodávku elektřiny se podařilo obnovit až včera. Staroměstské náměstí, které se bez funkčního orloje stalo v minulých dnech takřka liduprázdným místem, se okamžitě zaplnilo hloučky japonských a italských turistů. To, že v Praze začal boj o záchranu zbytku sezóny potvrzuje i orloj. Původně měl být do chodu uveden až za několik týdnů. Více najdete v Denících Bohemia.
