Přehled tisku
V přímé volbě prezidenta by se v současné době jako první umístil Václav Klaus za ODS, kterému by dalo hlas 27,6 procenta lidí, před Petrem Pithartem za KDU-ČSL s 21,4 procenta a Otakarem Motejlem za ČSSD se 17,9 procenta voličů. Ovšem nepřijatelný je Klaus pro 36 procent lidí, zatímco Pitharta by nevolilo 7,5 procenta a Motejla necelá čtyři procenta občanů. Vyplývá to z pondělního průzkumu agentury SC&C pro Mladou frontu Dnes.
List s odvoláním na průzkum uvádí, že podobně nepřijatelný jako Klaus je už jen expremiér Miloš Zeman s 31 procenty odpůrců. Podle sociologů přitom platí, že ve druhém kole volby uspěje spíše ten, kdo méně vadí, poznamenává deník. Agentura SC&C zjišťovala také to, jak se lidé stavějí k nečekanému obratu ODS, která začala koncem minulého týdne podporovat přímou volbu prezidenta. S jejím krokem souhlasí 28 procent dotázaných, zatímco pro 44 procent je nepřijatelný. Zbývající respondenti o něm buď nevědí, nebo je nezajímá.
Politici vládních stran, kteří mají dospět k rozumné dohodě o rozpočtu na příští rok, ještě v neděli tvrdili, že se stát může zbavit 14,5 tisíce svých zaměstnanců. Jenže jak píší Hospodářské noviny, toto tvrzení od včerejška neplatí. Ministerstva by podle pokynu kabinetu měla místo toho ušetřit dvě procenta nákladů na pronájem a provoz budov a dvě procenta z částky, kterou chtěla proinvestovat. Jeden z vysokých ministerských úředníků, který si nepřál být jmenován tvrdí, že kdyby se počet státních zaměstnanců - tedy učitelů, státních zástupců, zdravotníků, policistů a úředníků snížil o víc než 14 tisíc, neznamenalo by to propouštění. Škrtla by se jen neobsazená tabulková místa. A právě na ně čerpají resorty mzdy ze státních rozpočtů. Pokud by byla zrušena, stát by jen na platech ušetřil 3 miliardy korun. A další více než miliardu na tom, že za tyto "vlastně neexistující" zaměstnance platí například pojistné. Více v Hospodářských novinách.
Demonstrantů proti NATO se prý do Prahy sjede víc než na zasedání Mezinárodního měnového fondu před dvěma lety. Lidové noviny připomínají, že tehdy v metropoli řádilo až 12 tisíc odpůrců globalizace z celého světa. Podle Zdeňka Janíčka z pražské policejní správy má česká policie informace o možném počtu demonstrantů od zahraničních tajných služeb. A zprávy o zamluvených ubytovacích kapacitách v Praze prý tyto špionážní informace v podstatě potvrzují. Podle zpravodajců se dají také očekávat tvrdší střety, než jaké hlavní město zažilo při zasedání MMF. Bezpečnostní složky totiž dostaly zcela jasné zadání: zajistit za každou cenu bezpečný průběh summitu a jeho VIP účastníků. Bezpečnost pražanů a řadových návštěvníků metropole proto půjde předposlední listopadový týden stranou. Tolik Lidové noviny.
Česko vstoupí do Evropy se závazkem, že už nekoupí ani kožešinu od státu, jehož lovci nebo chovatelé zabíjejí tuleně, norky či krokodýly "zvláště zavrženíhodným způsobem". Tedy i nášlapnými pastmi, kterým se říká berlínská železa. Včera o tom rozhodla vláda. Jenže jak podotýká Mladá fronta Dnes, právě berlínská železa stahují evropanské plány ministra životního prostředí Libora Ambrozka do české reality. Čile se u nás totiž vyrábějí, prodávají, a dokonce i exportují. Proč tedy na jedné straně kvůli nášlapným pastem rušíme nákupy kožešin od těch zemí, které s nimi na zvěř běžně líčí, a na straně druhé berlínská železa vyrábíme? Mluvčí ministra životního prostředí Karolína Šůlová Mladé frontě Dnes přiznala, že to nikoho při tvorbě návrhu zákona nenapadlo. Ale může se to prý ještě napravit pozměňovacím návrhem v parlamentu. Nášlapné pasti by se například mohly prodávat s cedulkou, že jejich používání je v Česku zakázáno.
Lidové noviny se na svých stránkách věnují otázce, jaká bezpečnostní opatření přijaly některé turisticky atraktivní země. Například Španělsko sužují teroristické útoky baskické organizace ETA, která usiluje o odtržení Basků od Španělska a Francie. Atentáty hrozí spíš konkrétním osobám - politikům, policistům či vojákům. V průběhu každé letní sezony se ETA ohlásí a varuje před svými útoky na turistická centra. Policie se snaží alespoň tato střediska pečlivě chránit. Izrael v současnosti patří kvůli nepřetržité hrozbě teroristických útoků mezi poměrně nebezpečné země. Osoby, které do centra Izraele míří z palestinských autonomních území jsou pečlivě kontrolovány. Bezpečnostní opatření na izraelských letištích patří mezi nejpřísnější na světě. I přesto se izraelské vládě nedaří krvavým masakrům zabránit. Tunisko se až donedávna těšilo pověsti bezpečné a poklidné země. To se změnilo v dubnu letošního roku zároveň s atentátem na ostrově Džerba. U starobylé ostrovní synagogy tehdy terorista odpálil plyn v zaparkované cisterně. Zahynulo přitom 19 lidí, z toho čtrnáct německých občanů. Od té doby se v zemi zpřísnila bezpečnostní opatření, turisty navštěvovaná místa hlídají policisté i armáda, uvádějí Lidové noviny.
Právo informuje, že Všeobecná zdravotní pojišťovna, kterou lékaři kritizují za zdlouhavý přísun peněz, koupila namísto splácení svých dluhů směnku. Odhalil to Nejvyšší kontrolní úřad, když prověřoval investiční akce této pojišťovny za posledních pět let. Ve chvíli, kdy VZP kupovala 17miliónovou depozitní směnku, dlužila českým nemocnicím téměř čtyři miliardy korun. VZP přitom ignorovala zákon a vyhlášku, podle nichž smějí pojišťovny používat peníze vybrané od lidí jen pro úhradu plateb za zdravotní péči, a namísto splácení několikamiliardového dluhu výhodně investovala. Co na tom, že jí to zákon nepovoluje. Hlavně že za týden na této koupi vydělala a tím vlastně obohatila své klienty. Právo poznamenává, že právě tímto argumentem pojišťovna odmítla kritiku kontrolního úřadu, který konstatoval, že její počínání nebylo v souladu s vyhláškou.
Nepříjemnou návštěvu mohou během příštích týdnů očekávat pražané, kteří neplatí za dodávky zemního plynu - upozorňují Lidové noviny. Pražská plynárenská totiž vyšle k těm, kteří do dnešního dne dluhy neuhradí, dvoučlenné týmy vymahačů. Ti mají dát dlužníkům ještě poslední šanci, aby své závazky splatili na místě a v hotovosti. Pokud tak neučiní, odpojí jim pracovníci vymahačských firem plyn. Firma už podobnou akci uspořádala loni. Tehdy se jí podařilo vybrat téměř 12 miliónů korun od 6,5 tisíce dlužníků.
I Právo se zamýšlí nad dopadem teroristických útoků na společnost. Přicházející generace lidí bude terorismem do jisté míry poznamenána a zážitky z tragédií, jaká se stala nyní na Bali, budou typické pro utváření její psychiky, domnívá se psycholog Karel Bláha, expert na krizové situace. Zároveň ale paradoxně předpokládá, že ani tyto jevy s běžnou lidskou psychikou příliš nehnou. "Strach, fobie vždy byly, lidé se s nimi vyrovnávali podle stupně svého vývoje. Je jinou věcí, pokud sám něco takového člověk zažije, pak se může stát až hyperagresívní. To bylo znát i dříve na lidech, kteří prošli válkami," řekl deníku. Generace, které přicházejí do dnešní doby, však podle jeho názoru začínají brát terorismus jako průvodní, "normální" jev současnosti. "Psychika se podle toho ustálí, sedne si do normálu. Je to tvrdá spekulace: bezprostředně výkyvy v chování budou, ale v podstatě lidé dál budou žít, milovat se, nenávidět, létat letadly a cestovat," tvrdí v úterním Právu Karel Bláha.
Hospodářské noviny se vracejí k povodněmi postiženým obcím. Jak uvádí list, uprostřed protržené hráze metelského rybníka stále zeje obrovská díra. Na jejím levém okraji je pak ještě jedna menší. Prostor pod hrází, kde voda při srpnové katastrofě zničila patnáct domů, je srovnán se zemí a vyklizen. Od záplav uběhly dva měsíce a jedna z nejvíc postižených vesnic, která se stala i symbolem letní pohromy, se jen těžko staví na nohy. Zatímco v nedaleké Blatné město zkolauduje do Vánoc třicet montovaných domků, v Metlích jako by se čas zastavil. V Blatné vsadili na montované stavby s obytnou plochou 80 metrů čtverečních a s možností později dostavět podkroví. Zájem je velký. Už dnes je ale jisté, že se na všechny nedostane. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase je nejdůležitější, aby výstavba rychle vyřešila desítkám lidí náhradní bydlení. "Každé město mohlo začít stavět. Záleželo na zastupitelstvu, jak se k tomu postavilo, jaký projekt náhradního bydlení si pro vyplavené lidi vybralo," říká ministr.
Jak píší Lidové noviny, Česká vláda schválila nařízení, jež má lépe chránit zdraví zaměstnanců při práci. Rozhodnutí padlo s ohledem na evropskou směrnici upravující ochranu zaměstnanců před biologickými riziky. Vládní nařízení prý reaguje na nejnovější vědecké poznatky zejména z oboru fyziologie práce. V již neexistující ČSSR všechny továrny začínaly v také v šest hodin, úřady většinou v sedm a školy ještě o hodinu později. Za posledních dvanáct let se v tomto ohledu dost změnilo. Tedy, daleko větší část národa již nemusí vstávat po páté ranní, což je mimochodem rozhodně pro mnohé ˝biologické riziko˝. Je v tomto směru premiér, který je poslední dobou podezírán z toho nejhoršího, reprezentantem tendence ˝návratu starých pořádků˝? Rozhodně ne, spíš ilustrací k přísloví o kovářově kobyle, případně ke spisu o poruchách spánku, uvádí komentář listu.
V areálu muzea Mezinárodního olympijského výboru ve švýcarském Lausanne bude 22. října odhalena socha Emila Zátopka u příležitosti 80. výročí jeho narození a 50. výročí letních olympijských her v Helsinkách. Potvrdila to deníku Právo mluvčí vlády Anna Stárková. Slavnostního aktu se podle ní zúčastní např. významní olympionici. Vláda se rozhodla přepravit delegaci dvěma speciálními vojenskými letadly s tím, že náklady jdou na vrub Českého olympijského výboru.
Získat místo na hvězdné obloze není snadné - píše Mladá fronta Dnes. Český génius Jára Cimrman už svou planetku má. Také věhlas Spejbla a Hurvínka dosáhl až za planetu Mars. Zato prezident Václav Havel si na ni musí počkat ještě nejméně sto let. Každý astronom, který ve vesmíru objeví novou planetku, má právo pojmenovat ji podle svého uvážení. Protože čeští astronomové patří v jejich objevování mezi nejúspěšnější na světě, krouží sluneční soustavou bezmála bezmála 500 planetek, z nichž mnohé nesou jména slavných osobností českých dějin i současnosti. Jenže podle komise, která přidělování jmen schvaluje, nepatří na hvězdnou oblohu jména politiků ani osobností spjatých s vojenskými akcemi.
