Přehled tisku
Českým školám chybějí žáci - konstatuje čtvrteční Mladá fronta Dnes. Dětí se rodí stále méně a počet škol zůstává téměř stejný. Gymnázia a střední odborné školy odmítají tisíce zájemců o studium. Učiliště přitom nabízejí víc míst, než o kolik mají děti zájem. A například už dnes je prázdná pětina lavic v základních školách. Pokud se nic nezmění, stoupne do roku 2010 jejich podíl na 35 procent. Změnit tento stav navrhuje dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání, který zpracovalo ministerstvo školství. Rozhodující slovo v debatě o příští podobě základního a středního školství, ovšem nebude mít ministerstvo, ale kraje.
Českým školám chybějí žáci - konstatuje čtvrteční Mladá fronta Dnes. Dětí se rodí stále méně a počet škol zůstává téměř stejný. Gymnázia a střední odborné školy odmítají tisíce zájemců o studium. Učiliště přitom nabízejí víc míst, než o kolik mají děti zájem. A například už dnes je prázdná pětina lavic v základních školách. Pokud se nic nezmění, stoupne do roku 2010 jejich podíl na 35 procent. Změnit tento stav navrhuje dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání, který zpracovalo ministerstvo školství. Rozhodující slovo v debatě o příští podobě základního a středního školství, ovšem nebude mít ministerstvo, ale kraje.
České televizi (ČT) hrozí v Mnichově soudní spor s německou televizní společností Art Oko, která podala na ČT žalobu kvůli filmu Největší z pierotů. Německá společnost ČT viní z toho, že nerespektovala připomínky firmy Art Oko ke scénáři a výrobě, film odvysílala bez souhlasu koprodukčního partnera a nedodala společnosti negativy, takzvaný hrubý materiál, uvádí list Právo. Spor se táhne od vzniku filmu, letos v lednu ale společnost požádala generálního ředitele ČT Jiřího Balvína, aby vrátil negativy filmu, jinak věc dá k soudu. V pátek bude Balvín jednat se zástupci firmy Art Oko a pokusí se podle deníku odvrátit soud nabídnutím mimosoudního vyrovnání. Kožík napsal román Největší z pierotů za dva měsíce, v atmosféře těsně po mnichovské zradě. Osud Čecha Deburaua, který z hlubin bídy dosáhne díky neústupnosti a vytrvalosti svého cíle a dokonce slávy, spojovali čtenáři s osudem českého národa.
Lidové noviny připomínají situaci, kdy polský poslanec Krzysztof Rutkowski a shodou okolností i majitel detektivní kanceláře v pondělí ve tři hodiny nad ránem vykopl dveře pokoje v hotelu Piast v Českém Těšíně a se svými zaměstnanci ˝zatkl˝ jednoho polského občana podezřelého z vraždy. Toho pak detektivové neprodleně eskortovali na polské území. Pan Rutkowski není policista, neměl mezinárodní zatykač, a přesto je přesvědčen, že jednal ve shodě s právem. Hlavně si pochvaloval, že byl rychlejší než policie. Poslanec, kterého polská média titulují detektiv, je příslušníkem populistické strany Andrzeje Leppera a kovbojský kousek vykonaný na žádost rodiny zavražděné jistě straně přidá před volbami nějaké hlasy. Česká strana již proti jednání polského zastupitele oficiálně protestovala. "Pan Rutkowski sice možná zadržel vraha, avšak ignoroval přitom veškeré zákony a státní hranice", míní komentátor listu.
Právo informuje, že po téměř 15-ti letech se letos podařilo obnovit výstavbu dálnice D11 z Prahy přes Hradec Králové na hranice s Polskem. Z plánovaných 145 kilometrů dálnice je zatím hotov jen 45-ti kilometrový úsek z Prahy do Poděbrad. Ředitelství silnic a dálnic ale ještě do konce roku zahájí stavbu úseku dálnice mezi Poděbrady a Libicemi nad Cidlinou. Ředitelství předpokládalo, že práce letos zahájí také mezi Chýští a Hradcem Králové. Jenže tento postup brzdí problémy s výkupem pozemků. Celkové dokončení dálnice D11 si vyžádá nejméně 27 miliard korun.
Téma Benešových dekretů se objevuje i v komentáři Mladé fronty Dnes. Dekretová bouře ještě nezmizela za obzorem a Čechy už posedá zpupnost: neomluví se už nikomu a za nic. Zopakovat gesto česko- německé deklarace z roku 1997 je asi pod důstojnost nynější "evropské" vlády v Praze. Vylučování jakýchkoli dalších omluv za prokazatelné zločiny, může být hrubou politickou chybou. Nikdo z nás by si neměl dělat iluze, že sebelogičtější a sebejasnější odborné posudky na téma dekretů určí politiku v EU. Tu dělají členské země. Každá z nich se může rozhodnout, že z těch či oněch důvodů bude vystupovat proti Praze a proti jejím snahám o vstup do EU. Tím důvodem mohou být i Benešovy dekrety, ať už si o tom právní experti myslí cokoli. A pokud se Česko už nyní nenaučí hledat smírná řešení v bolestných věcech, po vstupu do unie se může samo vmanévrovat do nekompromisní autistické pozice, z níž neovlivní nikoho a nic, i když by chtělo, uvádí Mladá fronta Dnes.
