Přehled tisku
O dozor nad biologickými a chemickými látkami, které by mohly být zneužity teroristy, se zajímal premiér Vladimír Špidla při čtvrteční návštěvě nově otevřené laboratoře v Kamenné u Příbrami. Píše o tom deník Právo.
O dozor nad biologickými a chemickými látkami, které by mohly být zneužity teroristy, se zajímal premiér Vladimír Špidla při čtvrteční návštěvě nově otevřené laboratoře v Kamenné u Příbrami. Píše o tom deník Právo.
Hermeticky uzavřená laboratoř spadá do režimu zvláštní ochrany. Její zařízení například rychleji rozpoznávají smrtící viry a bakterie v podezřelých poštovních zásilkách. Po ověření, že zásilka neobsahuje výbušninu, je taková analýza možná do pěti minut, uvádí deník. O významu laboratoře svědčí podle jejích pracovníků skutečnost, že rozesílání zásilek s bílým práškem, o kterém anonymové tvrdí, že je to antrax, v České republice dosud neustalo.
Komentář Lidových novin se věnuje se vrací k předloňskému sjezdu Mezinárodního měnového fondu a Světové banky , kdy se mnoho publicistů, čtenářů a televizních diváků rozčilovalo nad tím, jak bombasticky a přehnaně o něm informovala česká média. Byli i tací, kteří si všimli, že krev a násilí byly dopředu přivolány, protože noviny do nekonečna omílaly, že se v Praze určitě něco semele, aniž by si přitom všímaly, o čem se bude jednat. Něco podobného se opakuje i v těchto dnech, kdy se v Praze chystá summit Severoatlantické aliance. Vidět v novinách válku a tvrdý zásah, třeba jen virtuální, potřebuje především ministerstvo vnitra. Důvod mediální invaze je zřejmý: policie chce rozšíření své moci. A lidé, kteří jsou zvyklí hodit všechny demonstranty do jednoho násilnického pytle, jí to klidně odkývou. Podhoubí pro posílení policejního státu, v němž násilí policie legitimizuje zase jenom policie, je až nebezpečně silně nakypřené. I to lze číst mezi zprávami médií o přípravě summitu NATO, jenom chtít dohlédnout, míní list.
Kampaň, která předcházela pátečnímu kolu senátních voleb, ničím nepřekvapila. Poklidný dojezd do volebního cíle narušily jen dvě události: finiš hyperaktivního šéfa TV Nova a zpráva o tom, že voliči žijící v České republice jsou vůči zahraničním krajanům v nevýhodě. Češi v zahraničí mohou do Senátu volit každé dva roky, a ještě k tomu ve volebním obvodě podle vlastního výběru. Jak připomínají Lidové noviny, ve volbách do sněmovny byly desetitisíce krajanů v cizině znevýhodněny tím, že jim stát vymezil volební místnost někdy až tisíce kilometrů od domova. Prakticky tak neměli možnost uplatnit své volební právo, zaručené ústavou. Domácí to měli takříkajíc za rohem, samozřejmě. Je pozoruhodné, že tato ˝obrácená˝ nerovnost politiky dodnes příliš nepálí. Když se teď narovnávají pravidla voleb do Senátu, mohl by se snad někdo konečně poohlédnout i po předpisech pro volby sněmovní. Volit se dá přece i poštou - nebo elektronicky, uvádí komentář listu.
Gama nůž slaví deset let. Deník Právo připomíná, že unikátní přístroj na léčbu mozkových onemocnění - především nádorů, cévních a mozkových abnormalit byl zakoupen z celonárodní sbírky a od té doby na něm bylo v pražské Nemocnici na Homolce léčeno přes 4 tisíce pacientů. Ačkoliv je tento přístroj jediný v zemích bývalého východního bloku, léčba je pro potřebné pacienty zcela dostupná. Operace stojí 44 tisíc korun, pacient sám neplatí nic. V zemích Evropské unie stojí podobný zákrok 12 tisíc eur, v Kanadě a Spojených státech 15 tisíc dolarů.
Lidové noviny se zajímaly o vysokoškolské vzdělání. Podle deníku se však v České republice nesleduje úspěšnost absolventů jednotlivých oborů na trhu práce. Školy samé se touto statistikou zabývají jen naprosto výjimečně a nesoustavně. Ministerstvo práce a sociálních věcí sleduje jen počty absolventů, kteří jsou v evidenci úřadů práce jako nezaměstnaní.
Majitel cestovní kanceláře a dosluhující senátor Václav Fischer má podle Mladé fronty Dnes velkolepé plány. Během pěti let se chce stáhnout z podnikání a zúčastnit volebního klání o příští hlavu státu v roce 2008, pokud se bude ovšem prezident volit v přímé volbě. Což je podle Fischera velmi pravděpodobné. V exkluzivním rozhovoru pro list Fischer přiznává, že plánuje spojit cestovní kancelář s velkým západoevropským koncernem. Potom se do politiky vrátí, nejraději právě na Hrad. Fischer patřil ještě letos na jaře k nejoblíbenějším politikům. On sám má ale pocit, že ho politika poškodila, především v oblasti podnikání.
Hospodářské noviny zveřejnily předpovědi expertů z vídeňského Ústavu pro mezinárodní hospodářská srovnání. Nejvyššího hospodářského růstu z pětice středoevropských letos podle zprávy dosáhne Slovensko. Polepšila si i polská ekonomika, mající ve střední Evropě největší váhu. Hlavním důvodem, proč středoevropské ekonomiky letos ve srovnání s loňskem zpomalí, je slabá poptávka v západní Evropě i to, že většina měn ve střední a východní Evropě letos vůči euru posílila. Na západní konjunktuře je nejméně závislé Polsko, protože má velký vnitřní trh. V jeho exportu hrají oproti vývozu českému či maďarskému významnější roli východní trhy. Ve střední Evropě se dále zvyšuje produktivita práce, avšak hlavně v důsledku propouštění.
Náprava minulosti probíhá podle nepsaného, drtivou většinou však schvalovaného zákona: do zločinů komunismu a zločinů na Němcích po ukončení války nebude se už nikdy šťourat. Ostatně ani trestání zločinů Němců, kolaborantů a zrádců z doby války nedopadlo příliš dobře, připomíná páteční Mladá fronta Dnes. Pamětníci si vzpomenou, že poválečné trestání válečných zločinů bylo jednou velkou, novou nespravedlností, křivdou a vyřizováním osobních účtů křivých lidí. Padesát let po válce nikdo Čechy nedonutí napravovat či odčiňovat zločiny spáchané po válce na Němcích a nikdo je také nedonutí odčiňovat komunistické čtyřicetiletí. Žijeme v zemi se sníženou citlivostí pro spravedlnost, zato se vzedmutou touhou po trestu. Máme však božský dar - být slepí, být hluší. Lépe se nám žije, uvádí komentátor listu.
Lidové noviny zjistily, že dokončení dálničního obchvatu Plzně provázejí další komplikace. Sedmdesát pět především ekologických aktivistů, kteří nesouhlasili se stavbou dálnice, koupilo před šesti lety pozemek v místě, kudy má dálnice vést a nyní ho odmítají prodat. Navíc situaci komplikuje fakt, že pozemek je ve spoluvlastnictví všech majitelů. Nakonec tak budou muset být vyvlastněni. Vyvlastňovací řízení už probíhá. Jak deník dodává, obchvat by měl být dokončen v letech 2005 až 2006.
Za povinné ručení, jehož ceny v příštím roce nebudou poprvé omezeny regulací, zaplatí majitelé malých aut a tahačů v Česku výrazně více peněz než letos. Zdražení se naopak nedotkne těch motoristů, kteří si pořídili vůz s obsahem motoru nad dva a půl tisíce kubických centimetrů. Hospodářské noviny připomínají, že u mnoha pojišťoven mohou řidiči, kteří jezdí bez nehody, ušetřit přiznaným bonusem.
Deník Právo si všímá kampaně, kterou chce od ledna příštího roku rozjet ministerstvo zahraničí před referendem o vstupu republiky do Evropské unie. V té době by měla být uzavřena výběrová řízení na firmy, které budou mít kampaň na starosti. Ze čtyř firem ministerská komise vybere tu, která bude organizovat konkursní řízení na propagační a vysvětlovací akce před vstupem republiky do EU. Půjde o televizní a rozhlasové spoty, billboardy, novinové inzeráty, besedy. Vítězové jednotlivých výběrových řízení vždy budou odpovídat za konkrétní část kampaně, aby finanční toky byly naprosto průhledné.
Pryč je pocit méněcennosti a skepse. Češi jsou optimisté s nebývalým sebevědomím. Věří, že budoucnost je plna dobrých příslibů a že jejich země se záhy dostane mezi nejvyspělejší státy Evropy, které mají co nabídnout. Takový obrázek budoucnosti českého národa vyplynul z letošního průzkumu Centra pro sociální a ekonomické strategie, zveřejněný v Mladé frontě Dnes. Avšak podle autorů průzkumu Češi nemají pro tak velký optimismus důvod. Hodně dají na vědu a technologie, věří, že pokrok přijde samospádem. Přitom je to spíš tak, že jsme si ještě neprožili deziluzi z technologií. Na druhou stranu by modernizaci podle západního vzoru česká společnost odmítla ve chvíli, kdy by se zvedla nezaměstnanost, přibylo by cizinců a nastaly sociálních otřesy. Možná i proto nejsou Češi nijak zvlášť nadšeni ze vstupu do Evropské unie, ale zároveň ho berou jako nezbytnou věc, píše se v Mladé frontě Dnes.
Češi dnes přispívají na dobročinnost víc než před deseti lety. Zásadní obrat přinesly povodně, které v tomto roce postihly Moravu a východní Čechy. Nadšení od té doby opadává, pokles počtu dárců však není nijak dramatický. Étos solidarity zapustil v české společnosti kořeny, vysvětluje v Mladé frontě Dnes sociolog Frič. Dary lidé dávají nejčastěji neziskovým organizacím, které se věnují organizování charity. Nejsnáze se vybírá na děti, lidi s tělesným postižením anebo na ty, které zasáhla přírodní katastrofa. Češi ale na rozdíl od svých západních sousedů dárcovství nevnímají jako něco, co k životu patří. Pohlížejí na ně spíš jako na dočasnou náhradu za nedostatečnou státní péči.
Prezident Václav Havel se rozhodl využít poslední možnosti, kdy jako hlava státu může u příležitosti státního svátku ocenit některé své přátele a spolupracovníky. Mezi těmi, kdo by měli v pondělí převzít Řád T. G. Masaryka, je podle informací Práva kardinál Miroslav Vlk, bývalý kancléř Luboš Dobrovský a jeho předchůdce ve funkci šéfa hradní kanceláře Karel Schwarzenberg. Havel se ale na poslední chvíli rozhodl rozšířit okruh lidí, jimž chce v pondělí na Hradě předat státní vyznamenání. Medailí za hrdinství ocení desítku záchranářů, kteří zasáhli při povodních. Nejpočetnější mezi poctěnými je skupina osobností, které převezmou medaili Za zásluhy. Jsou mezi nimi například herci Stella Zázvorková, Pavel Landovský a Jan Tříska, zpěvačka Hana Hegerová, skladatel Petr Eben, nebo spisovatelé Ivan Klíma či Ivan Wernisch.
