Přehled tisku
Komentář Mladé fronty Dnes se věnuje druhému kolu senátních voleb. Píše, že první kolo ukázalo sílu jednotlivých kandidátů, případně sílu stran, druhé kolo otestuje jejich vliv. Všechny strany už vydaly doporučení voličům, koho mají volit v druhém kole, když se tam jejich kandidát nedostal. Předáci stran vytvářejí dva jasné volební bloky: vládní koalice, případně plus KSČM, a osamocená ODS, která by podpořila US, k čemuž reálnou příležitost má jen v jednom obvodu. Můžeme se dočkat stejného efektu jako při minulých senátních volbách, kdy spojenectví všech proti ODS v druhém kole zničilo její úspěch z prvního kola. ODS by pak mohla konečně začít zkoumat, proč vlastně nemá spojence, notabene v zemi, kde nic nestojí na vítězství, nýbrž vše na spojenectví.
Komentář Mladé fronty Dnes se věnuje druhému kolu senátních voleb. Píše, že první kolo ukázalo sílu jednotlivých kandidátů, případně sílu stran, druhé kolo otestuje jejich vliv. Všechny strany už vydaly doporučení voličům, koho mají volit v druhém kole, když se tam jejich kandidát nedostal. Předáci stran vytvářejí dva jasné volební bloky: vládní koalice, případně plus KSČM, a osamocená ODS, která by podpořila US, k čemuž reálnou příležitost má jen v jednom obvodu. Můžeme se dočkat stejného efektu jako při minulých senátních volbách, kdy spojenectví všech proti ODS v druhém kole zničilo její úspěch z prvního kola. ODS by pak mohla konečně začít zkoumat, proč vlastně nemá spojence, notabene v zemi, kde nic nestojí na vítězství, nýbrž vše na spojenectví.
Čeští úředníci se nechtějí učit jazyky - z letargie je nevytrhl ani blížící se vstup do Evropské unie - konstatuje Právo. Už před dvěma lety přitom vláda rozhodla, že svým usnesením státní úředníky ve vysokých funkcích ke studiu cizích jazyků přiměje. Potřebnou jazykovou kvalifikaci ale zatím splňuje pouze kolem 22ti procent zaměstnanců. Studium jazyků je přitom bezplatné, protože ho hradí úřad, a je součástí pracovní doby. Úředníci se ale často brání tím, že pro svou funkci znalost cizího jazyka nezbytně nepotřebují. Tvrdí také, že jsou silně pracovně vytíženi a na studium jim nezbývá čas - dodává Právo.
Stát chce zabránit zneužívání nemocenské. Jak zjistila Mladá fronta Dnes od lidí, kteří spolupracují s ministrem financí Bohuslavem Sobotkou na reformě veřejných financí, uvažuje se o tom, že první tři týdny nemoci bude platit přímo zaměstnavatel. Právě firma si totiž dokáže výrazně lépe ohlídat, zda jsou lidé skutečně nemocní, nebo jen chorobu předstírají a prostřednictvím nemocenské řeší jiné problémy. Odpadly by tak i případy, kdy si takto firma nebo podnikatel řeší vlastní složitou situaci na úkor státu. Pokud podnik nemá příliš mnoho nemocných, neměl by tento krok na svých financí výrazně pocítit - konstatuje Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny si všímají, že řada supermarketů nenabízí zboží ve vratných obalech, přestože jim to ukládá zákon. Za to jim hrozí až půlmiliónová pokuta. Zákon, podle kterého musí obchodníci zákazníkům nabízet stejné druhy výrobků i ve vratných obalech, nabyl účinnosti letos v lednu. Vztahuje se na minerální vody, sirupy, vína, piva a limonády. Dodnes je ale často porušován. Sjednat nápravu může obchodní inspekce. Její pracovníci od začátku roku zkontrolovali 46 obchodů a porušení zákona zjistili ve více než polovině z nich. Šetření ale zatím neskončilo, a proto ještě žádnou pokutu neudělili - píší Lidové noviny.
V českých nemocnicích se může stát, že uklízečky najaté od soukromé firmy berou víc než vrchní sestra odpovědná za chod celého oddělení včetně úklidu, jenže placená podle zdravotnických tabulek. Nikdo dnes důkladně nesleduje, jaké smlouvy nemocnice uzavírají, tvrdí v Mladé frontě Dnes někdejší poradce exministra Bohumila Fišera Petr Fiala. Fiala zpracoval studii, podle níž nejméně deset miliard korun mizí úplně zbytečně v nelogických rozdílech, za něž nemocnice léčí nebo si zajišťují různé služby - úklid či stravování. Studie se uskutečnila v sedmi nemocnicích a sledovala roky 2000 a 2001. Některé nemocnice dokážou uvařit denní dávku za sto korun, jiné potřebují 140 korun. List uvedl, že studii Fišerova exporadce už dostala i nová ministryně zdravotnictví Marie Součková.
Z Lidových novin se také dozvíme, že se zřejmě výrazně rozroste plocha chráněných šumavských pralesů - tedy oblastí, ve kterých člověk nesmí zasahovat do přírodního vývoje. Správa Národního parku Šumava navrhuje, aby se plocha rozšířila o 5 tisíc hektarů. Návrh ale ještě musí projít přes odborníky a zástupce šumavských obcí. Starostové ale v této souvislosti od státu žádají výraznější kompenzace za to, že kvůli ochraně přírody ztratí tamní obyvatelé pracovní příležitosti. Rozvoj průmyslu je totiž v sousedství parku vyloučen.
Ministr kultury Pavel Dostál chystá změnu mediálního zákona. Podle Hospodářských novin by měl Radu pro rozhlasové a televizní vysílání nahradit nový státní úřad. Má se tak zabránit opakování situace, která pomohla řediteli televize Nova Vladimíru Železnému ke zvolení do Senátu. Současná velká mediální rada totiž nezasáhla, když Železný promlouval k voličům v sobotním pořadu Volejte řediteli v době kampaně. Nikdo jiný z kandidátů přitom tuto možnost neměl. Nový zákon by měl podle Dostála jasněji vymezit podmínky pro ty, kteří provozují rozhlasové a televizní vysílání. Bude myslet i na to, aby nikdo nemohl využívat vysílání pro své politické cíle - dodávají Hospodářské noviny.
Komentář dnešních Lidových novin se zabývá tím, co všechno musí ministr financí udělat, aby snížil schodek schodek rozpočtu
Deficit státního rozpočtu na rok 2004 má klesnout na 107,1 miliardy korun. Ani toto číslo však podle listu nesplňuje představu Hany Marvanové, která chce snížit schodek pod 84 miliard korun. Záleží jen na ministrech, jak daleko budou chtít v rozpočtové reformě zajít. "Odhodlá-li se vláda k dostatečně razantním škrtům, může se deficit ještě o něco zmenšit už v roce 2004. Odečteme-li od prognózy zhruba 20 miliard korun na úhradu ztráty (České) konsolidační agentury, mohl by tzv. čistý schodek klesnout i pod 84 miliard, jak žádá Marvanová. S odřenýma ušima a zatím pouze na papíru," dodávají Lidové noviny.
Vichřici, která o víkendu zasáhla část Evropy a také naši republiku, není možné spojovat s globálním oteplováním. "Jde o místní záležitosti i přesto, že tato vichřice zasáhla poměrně velké území. Nejde však o jev častý a všeobecný," řekl Právu meteorolog Vladimír Seifert z Českého hydrometeorologického ústavu v Praze. Podle odborníků na několika místech vichřice přerostla v orkán. "Vichr, jaký zde byl o víkendu, ale není zcela výjimečný. Během několika uplynulých let zde už byl, i když ne v takové síle. Podle něj vždy na podzim se pozůstatky hurikánů dostávají přes USA na sever a severozápad do Atlantiku a tam prohlubují tlakové níže, které postupují k Evropě a způsobují silné větry.
Deník Právo se věnuje existenci drobného elektronického přístroje, který dokáže pod kůži nemocných vpravit zcela bezbolestně inzulín a zřejmě i další léky. Úspěšný průběh pokusů na krysách a na lidské kůži prokázaly, že zařízení je schopno opakovaně aplikovat účinné množství léku tím, že je ultrazvukové vlny bez poškození pokožky "protlačí" do krevního oběhu. Tak svítá další naděje stovkám miliónů diabetiků a dalších nemocných, kteří si dosud musí i několikrát denně aplikovat svůj lék injekcemi. Jak uvádí list, v České republice bylo před čtvrtstoletím 220 tisíc diabetiků, loni 624 tisíc. Inzulínem se léčí asi 100 tisíc pacientů. Někteří si píchají i čtyřikrát denně. Za dvacet let touto nevyléčitelnou nemocí prý může být v ČR postižen milión osob, tedy desetina národa. Právu to sdělila profesorka Terezie Pelikánová, přednostka Centra diabetologie v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny.
Skláři, hutníci a další pracovníci v horkých provozech se při práci pořádně zapotí. Právě proto měli i za totality výjimečné postavení v pracovním procesu - mohli pít během směny nejtypičtější český alkoholický nápoj: pivo, i když jen nízkostupňové. Po práci ale přijde na řadu i chuť na něco "onačejšího". A správný Čech vyrazí ... na pivo. Jak ale píší Hospodářské noviny, v téhle chvíli už ale o mok s minimem alkoholu nemá nikdo zájem. Pivovarníci už mají dávno vytipované oblasti, kde pivaři požadují desítku, a jiné, kde se zase pije dvanáctka. A kupodivu, na ceně až tolik nezáleží - i v regionech s mnoha nezaměstnanými se pije "drahá" dvanáctka. Češi a Moravané jsou prostě tradicionisté a dávají si "to svoje", ať to stojí, co to stojí. Kvůli ceně se přeci nepřipravíme o gloriolu pivních fajnšmekrů! Uvádí list.
Jak píše Právo, nejpopulárnějšímu českému géniovi Járovi da Cimrmanovi odhalil na budově Českého rozhlasu v pražské Dykově ulici (někdejší Hviezdoslavově) pamětní desku jeden z jeho otců Jiří Šebánek. Ačkoli je Cimrman znám jako vídeňský rodák, narodil se ve skutečnosti právě v domě, kde se 29. října 1966 sešli redaktoři armádního vysílání Čs. rozhlasu Miloň Čepelka, Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek s Ladislavem Smoljakem, aby rozhlasové Vinárny U pavouka proměnili v Divadlo Járy Cimrmana. "Tenkrát jsme ovšem netušili, že divadlo budeme hrát pětatřicet let," prohlásil Svěrák. Před odhalením desky předvedli herci Cimrmanova divadla mistrovu první rozhlasovou hru na světě s názvem Tma jako v pytli, kterou Cimrman napsal pro chvíle, kdy v divadle vypadne elektřina.
Scenárista a dramaturg Jindřich Švehla, který se podílel na zábavných pořadech někdejší Československé televize, zemřel v pondělí v Praze ve věku 80 let. Jak uvádí Mladá fronta Dnes, připravoval koncept mikrokomedií, z nichž nejznámějšími se staly příběhy Bohouš či Uspořená libra, v sedmdesátých letech uvedl na obrazovku sérii silvestrovských pořadů s Josefem Kobrem, Oldřichem Hlaváčkem a Vladimírem Menšíkem. Byl dramaturgem seriálu Chalupáři, autorem scénářů děl Toulavý Engelbert či Fantom operety. Rovněž přeložil verše Wilhelma Busche, psal písňové texty a povídky.
