Přehled tisku
Výsledkům komunálních a senátních voleb věnují téměř veškerou pozornost hlavní deníky. Zaznamenávají skutečnost, že komunální volby mají dva vítěze - ODS a nezávislé kandidáty. Také ve volbách do Senátu připravili zástupci ODS a dosud neparlamentních stran vládní koalici o většinu. Listy především konstatují, že výsledek voleb není tak jednoznačný, aby to významně ovlivnilo šance jednotlivých uchazečů o prezidentskou funkci. Podle Hospodářských novin si lze velmi dobře představit, že pokud by proti sobě stáli dva protichůdní prezidentští kandidáti, shodne se vládní koalice a dostatečný počet nezávislých senátorů na podpoře jednoho z nich.
Výsledkům komunálních a senátních voleb věnují téměř veškerou pozornost hlavní deníky. Zaznamenávají skutečnost, že komunální volby mají dva vítěze - ODS a nezávislé kandidáty. Také ve volbách do Senátu připravili zástupci ODS a dosud neparlamentních stran vládní koalici o většinu. Listy především konstatují, že výsledek voleb není tak jednoznačný, aby to významně ovlivnilo šance jednotlivých uchazečů o prezidentskou funkci. Podle Hospodářských novin si lze velmi dobře představit, že pokud by proti sobě stáli dva protichůdní prezidentští kandidáti, shodne se vládní koalice a dostatečný počet nezávislých senátorů na podpoře jednoho z nich.
Komentátor Lidových novin poukazuje na to, že rázný průnik nezávislých kandidátů do horní komory parlamentu znovu výrazně zkomplikoval už nepřehlednou situaci před volbou prezidenta. Volba hlavy státu podle něho přitom bude pouze první významnou příležitostí, kdy se ukáže nečekaná síla "volných" senátorů, kteří k zisku mandátu nepotřebovali stranický sekretariát. Vzápětí totiž přijdou klíčové zákony o referendu, daních nebo penzijní reformě. Zdvižené ruce nezávislých, kteří zřejmě vplují do společného senátorského klubu, budou mít pro vládu časem stejnou hodnotu jako stoprvní sněmovní hlas unionistky Hany Marvanové. A možná, že i sami nezávislí nakonec s překvapením zjistí, jak strašně závislá dokáže být získaná politická moc - míní komentář Lidových novin .
Nízkou účast ve všech letošních volbách rozebírají Hospodářské noviny. List nepřekvapuje, že občany tolik nepálí změny v ústavě a zákonodárná mašinerie vůbec. Pokud je jim ale jedno, kdo a jak rozhodne o tom, zda se jejich obec zadluží nebo jestli poblíž vyroste supermarket, je to podivné. A také varující - na radnicích, o které se voliči nestarají, to mívá jednodušší korupce všeho druhu. Slabá volební účast je důkazem občanské apatie. Změnu by podle deníku mohla přinést přímá volba starostů. Ta by totiž znamenala konkrétnější a větší vliv občanů na správu obce.
Předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda by měl kvůli výraznému neúspěchu své strany v senátních volbách rezignovat na funkci lidoveckého lídra. V Právu ho k tomu vyzývá poslanec a zároveň největší stranický rival Miroslav Kalousek. Podle něho by mělo odstoupit také celé předsednictvo křesťanských demokratů. Kalousek tvrdí, že Svoboda má svou funkci položit okamžitě, předsednictvo by dalo své mandáty k dispozici sjezdu, který by měl být svolán nejpozději na jaře.
Jako kandidátka za sociální demokracii byla manželka premiéra Valerie Špidlová v komunálních volbách zvolena do zastupitelstva Jindřichova Hradce. Uvádí to Mladá fronta Dnes s tím, že Špidlová tak po čtyřech letech v zastupitelstvu úspěšně obhájila mandát, ačkoliv už v jihočeském městě nebydlí. Podle deníku svou kandidaturu obhajuje tím, že si chce zachovat kontakt s milovaným městem. Manželka českého premiéra se v listu netajila tím, že se jí z Hradce, kde měla práci a přátele, do hlavního města moc nechce. I v roli manželky premiéra si přála pracovat a hledala zaměstnání ve svém oboru.
Zproštění odpovědnosti za použití zbraní a za případné majetkové ztráty má americkým vojákům umožnit zákon, jehož návrh jednomyslně schválila na mimořádném zasedání česká vláda. Právo píše, že důvodem k nezvyklé právní úpravě je fakt, že bez ní by se nemohly americké stíhačky podílet na ochraně Česka při summitu NATO. Důvodem, proč se aranžmá ochrany českého prostoru letectvem USA protáhlo, nebyl nějaký zásadní problém, ale to, že američtí vojáci i právníci chtěli mít jistotu v každém detailu. Právu to ve Washingtonu řekla zástupkyně náměstka ministra zahraničí pro Evropu Heather Conleyová. Jaka informuje deník, šlo hlavně o velení. Kdo bude mít konečné rozhodnutí, které musí být opravdu velmi rychlé, i o vytvoření bezletového prostředí v maximální možné míře.
Firmy okolo Viktora Koženého požadují až čtyři miliardy dolarů od Ázerbájdžánské republiky, jejího státního majetkové fondu, od ázerbájdžánského prezidenta Hejdara Alijeva a jeho syna Ilhama, od švýcarské banky Hyposwiss a od několika právníků, kteří Ázerbájdžánce zastupovali. Informují o tom Lidové noviny s odvoláním na žalobu, kterou mají k dispozici. Žalobu podali američtí právníci u federálního soudu v jižním okrsku New Yorku už v září, píše deník. Syn ázerbájdžánského prezidenta a viceprezident státní ropné společnosti SOCAR Illham Alijev však všechna obvinění podle listu popírá. V rozhovoru pro deník Kožený uvedl, že žaloby, které na něj podali V Londýně, v New Yorku a na Bahamách investoři kvůli ázerbájdžánským investicím, jsou zastavené.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr má podle Mladé fronty Dnes i nadále vliv na ekonomické dění v zemi. V současné době je totiž jedním z mužů, kteří radí premiéru Vladimíru Špidlovi. Ten přiznává, že s Miroslavem Grégrem příležitostně konzultuje věci související s průmyslem jako například dopad tvrdé koruny na podniky. Narozdíl od většiny premiérových poradců ale není Grégr zaměstnancem Úřadu vlády, takže za svou práci pro Špidlu nedostává plat. Někdejší ministr průmyslu, který v minulosti udivoval svými masivními projekty ve snaze rozhýbat českou ekonomiku, už krátce po volbách říkal, že si chce nejen užívat důchodu, ale věnovat se i konzultantství, dodává Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny připomínají, že České lékařské komoře bude i další čtyři roky šéfovat David Rath. Před delegáty brněnského sjezdu dokázal se záštitou loni zvoleného předsednictva obhájit své dosavadní působení ve funkci. Rathovi protikandidáti podporováni sdruženími soukromých lékařů, obviňovali současné vedení komory z přílišného stranění lékařům-zaměstnancům a velkého zasahování do práce odborů. Požadovali, aby se Česká lékařská komara do budoucna od odborové práce oprostila a sloužila všem lékařům. Po bouřlivé diskusi, která naznačila rozkol mezi privátními lékaři a zaměstnanci, nakonec Rath v tajných volbách vyhrál ziskem 196 z 292 hlasů.
Hospodářské noviny si všímají, že tradiční poutě už netáhnou tak jako dříve. Za nezájmem stojí především řada jiných možností zábavy. Důvody je ale třeba hledat i jinde - návštěva takovéto akce totiž vyjde i na několik set korun. Provozovatelé ale tvrdí, že zlevnit nemůžou, protože jejich provozní náklady neustále rostou - píší Hospodářské noviny. Nejvíce zaplatí za pronájem místa, nezanedbatelné výdaje znamená také elektřina, poplatky za technické kontroly či náklady na údržbu atrakcí a cestování.
V Mladé frontě Dnes se dočteme, že Albatros, české nakladatelství s třiapadesátiletou tradicí, zaměřené na knihy pro děti a mládež, je na prodej. Společnost Bonton se rozhodla zavedenou značku prodat. Jak uvádí list, zájem o Albatros mělo přes třicet zájemců, řada z nich se přihlásila sama. V současnosti Bonton vybírá z deseti kandidátů, mezi nimiž jsou evropské i americké společnosti. Albatros v současnosti pokrývá pětatřicet procent trhu s dětskou literaturou. Celkově nejúspěšnějším autorem firmy je Zdeněk Miler, jehož pohádky o Krtkovi se dočkaly více než pěti milionů prodaných výtisků. Nejvydávanější knihou je pak Povídání o pejskovi a kočičce od Josefa Čapka, kterého se prodalo ve 14 vydáních bezmála milion exemplářů.
Podívat se mezi domorodé kmeny žijící v Jižní Americe, plout mezi krokodýly, liánami, vnímat vůni pralesa a pozorovat nedotčenou přírodu Venezuely, takový sen si splní šestice mladých lidí z Česka. Jak píše Mladá fronta Dnes, už tento týden vyplují čtyři muži a dvě ženy do neznáma na cestu dlouhou dva roky. Přes Atlantský oceán se přepraví k cíli, k řece Orinoko, podle níž se jmenuje i celá expedice. Po jejím toku chtějí stoupat vzhůru k prameni, až kam to stavba dvanáctimetrové lodi dovolí. Posádka lodi už má za sebou hodně cest, žádná však zatím nevedla do Venezuely. Jediné, čeho se mladí lidé bojí, je ponorková nemoc. "Kdybychom měli strach, tak bychom se nikam nedostali. Všechno se řeší, až nějaký problém nastane," říká v listu navigátor Zdeněk Koška.
