Přehled tisku
Jana Bendová z Mladé fronty Dnes se v souvislosti s kandidaturou expremiérů Miloše Zemana a Václava Klause na prezidentský úřad táže, zda se schyluje k souboji Titánů, kteří zemi vyzvedli z bláta, nebo k souboji Titaniků, kteří zemi potopili do marasmu. Oba podle ní mají na kontě řadu politických neúspěchů a hříchů. Na druhé straně podle komentátorky nejsou jen šedivými myškami, které získaly nominaci jen proto, že nikomu nevadí a nikoho nezajímají. Zeman je, jak píše Jana Bendová, jako kandidát levice přijatelnější pro komunisty. Je však podle ní také vážnou hrozbou pro další existenci vládní koalice a osobně pro Vladimíra Špidlu. Klaus je zase přijatelnější pro některé Unionisty.
Jana Bendová z Mladé fronty Dnes se v souvislosti s kandidaturou expremiérů Miloše Zemana a Václava Klause na prezidentský úřad táže, zda se schyluje k souboji Titánů, kteří zemi vyzvedli z bláta, nebo k souboji Titaniků, kteří zemi potopili do marasmu. Oba podle ní mají na kontě řadu politických neúspěchů a hříchů. Na druhé straně podle komentátorky nejsou jen šedivými myškami, které získaly nominaci jen proto, že nikomu nevadí a nikoho nezajímají. Zeman je, jak píše Jana Bendová, jako kandidát levice přijatelnější pro komunisty. Je však podle ní také vážnou hrozbou pro další existenci vládní koalice a osobně pro Vladimíra Špidlu. Klaus je zase přijatelnější pro některé Unionisty.
Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi možná v klání o křeslo na Hradě přibude konkurence. Jak informují Lidové noviny, senátorka Jaroslava Moserová totiž v neděli připustila, že je ochotna do druhé volby nastoupit a někteří senátoři jí vyslovili podporu. Šance Zemana a Klause na zvolení nejsou příliš velké. Moserová by tak mohla posbírat tolik hlasů, že by nezbylo než uspořádat třetí volbu. Do ní už chce nastoupit napříč stranami respektovaný kandidát - Otakar Motejl. Jasný navíc není ani postoj lidovců a unionistů. Šéf KDU-ČSL Cyril Svoboda prohlásil, že lidovci nebudou volit ani Klause, ani Zemana. Podle jednoho ze senátorů KDU-ČSL, který si nepřál být jmenován, by byla Jaroslava Moserová "přijatelnou alternativou, která by zabránila zvolení Klause nebo Zemana."
Jak uvádí deník Právo, někteří vlivní Lidovci navštívili v uplynulých týdnech na Vysočině Miloše Zemana. V kuloárech se spekuluje o tom, že se jedná o křídlo, které chce expremiéra dostat na Hrad. Jde údajně o 12 lidoveckých poslanců. Miloše Zemana navštívili na konci loňského roku místopředseda KDU-ČSL Jan Kasal, a také předseda sněmovního rozpočtového výboru, Lidovec Miroslav Kalousek. Podle Práva může nastat i situace, že ve druhé prezidentské volbě zvednou ruku pro kandidáta ODS Václava Klause někteří komunisté. Tuto variantu naznačil podle deníku místopředseda KSČM Jiří Dolejš. Klaus se přitom hlasům komunistů nebrání. "Bylo by lepší, kdyby dali hlasi mně, než mému protikandidátovi," uvádí v Právu bývalý předseda ODS.
Tisk komentuje také výsledky víkendového sjezdu Unie svobody-DEU a jejího rozhodnutí o setrvání ve vládě s ČSSD. Podle Patricie Polanské z Hospodářských novin je ovšem debata o setrvání ve vládě stále otevřena. Spor podle ní vypukne nejpozději ve chvíli, kdy bude odsouzena k neúspěchu reforma veřejných financí ministra Bohuslava Sobotky. "Pak ožije i to křídlo unionistů, pro které je účast v kabinetu nepřijatelnou mesaliancí. A to, co se odehrávalo o víkendu, se může opakovat," konstatuje autorka. Navíc se podle ní stáhly z čela unie známé osobnosti. Nový předseda Mareš je sice členem vlády, ale neviditelným. Strana podle ní nemá jasno, co chce, pro koho to chce a na koho se svým programem obrací.
Podle komentátora Lidových novin Petra Fischera nemá volba mezi dvěma zly - zůstat ve vládě, či jít do opozice - z dlouhodobého pohledu žádné dobré řešení. Unie může přes ČSSD prosadit pár dobrých věcí, které voliče přesvědčí, může se ale také definitivně zničit. "Unii tak může spasit jen včasná integrace s konkurenty, jejichž vymezení zatím neztratilo ostré kontury. Když to nejde s ODS, proč ne třeba s Kaslovými demokraty," uzavírá Petr Fischer v Lidových novinách.
Korupce na ministerstvu zahraničí připravila státní pokladnu o 200 milionů korun. Odhadují to detektivové z protikorupční služby, kteří zmanipulované veřejné soutěže již déle než půl roku vyšetřují a kteří před Vánocemi vyslechli bývalého ministra zahraničí Jana Kavana, píše Mladá fronta Dnes. List s odvoláním na důvěryhodné informace uvádí, že se na ministerstvu za Kavana zakázky na rekonstrukce či stavby českých zastupitelských úřadů v zahraničí udělovaly tak, že si je firmy kupovaly. Kavanovi, který je nyní předsedou Valného shromáždění OSN, však trestní stíhání zatím nehrozí. Při výslechu totiž popřel, že by v zakázkách sehrál jakoukoli roli, a přehodil zodpovědnost na svou náměstkyni Helenu Opoleckou. Ta je ředitelkou Kavanova kabinetu v New Yorku, uvádí deník.
Stát, který loni v létě převzal dluhy firem kolem podnikatele Antonína Charouze zhruba za šest miliard korun, zahájil prodej pohledávek za prvními třemi podniky. Ještě letos bude zřejmě prodávat i další dluhy 40 firem skupiny. Píše do Mladá fronta Dnes. Podle listu se tak teprve dva a půl roku po pádu IPB začíná rýsovat konečné řešení případu jednoho z jejích největších dlužníků. Konsolidační agentura nyní prodává pohledávky. Problém prodeje pohledávek je podle listu v tom, že ve skupině se vyzná jen Charouz a jemu blízcí lidé. Kdo tedy bude chtít dluhy koupit, bude se s Charouzem muset později dohodnout nebo přímo předem spojit. Charouz je dál jedním z nejmocnějších mužů českého sportovního byznysu, poznamenává Mladá fronta Dnes. Charouz má nyní několik zdravých společností, mezi nimi i hokejovou Spartu.
"Vyprodáno" hlásaly cedule u vchodu do sálů v Brně, Ostravě, ve Zlíně i v Praze, a jak se dočteme v Lidových novinách, na programu nebyla žádná stálice českého kulturního nebe, ale 24 malých neznámých Čečenců z uprchlického tábora Sputnik. Jejich tance provázené národní hudbou a hymnou byly doslova nabité hrdostí a radostí. Čečenské děti si tak svým tancem vydělávaly v Česku peníze pro celý tábor. Ten má být stejně jako ostatní uprchlické tábory v Čečensku uzavřen. Podle ochránců lidských práv chce ruská vláda světu dokázat, že žádný čečenský problém neexistuje. Pokud se tak stane, nebudou se mít ani tyto děti kam vrátit, neboť z jejich domovů v Grozném zbyly jen ruiny, píší Lidové noviny.
V pondělním Právu se dozvíme, že kostce cukru je 160 let. Jak list uvádí, podle historických pramenů vznikla rafinérie cukru v Dačicích v roce 1833. Cukr se v té době prodával ve tvaru homolí, které byly sice atraktivní, ale velmi nepraktické. Jejich dělení na použitelné kousky vyžadovalo velkou sílu a bylo i nebezpečné. Majitel rafinerie Švýcar Jakub Kryštof Rad proto přemýšlel, v jaké formě by se cukr měl vyrábět. Zanedlouho položil své ženě na prostřený kuchyňský stůl krabičku a s úsměvem prohlásil: "Drahá, konečně jsem ti splnil přání." V krabičce bylo prvních 300 bílých a růžových kostek řepného cukru. Zrodil se vynález, jehož praktické využití poznal brzy celý svět. Patent dostal Rad 23. ledna 1843 - právě před 160 lety.
