Přehled tisku
Blížící se prezidentské volby a další odročení procesu s někdejším vyšetřovatelem komunistické Státní bezpečnosti Aloisem Grebeníčkem - to jsou hlavní náměty komentářů českých novin.
Jak uvádí sloupek deníku Právo, bývalý estébácký vyšetřovatel Alois Grebeníček se už šest let vyhýbá soudu, jenž by měl rozhodnout o tom, zda mučil a týral vyslýchané. V pondělí k soudu nepřišel jeho obhájce. Dostal chřipku. Obstrukce začaly už při vyšetřování. Grebeníček byl obviněn v roce 1994, ale případ se k soudu dostal až o tři roky později. "Nikdo přitom nebral ohled na to, že kauza je stará padesát let a důležití svědci mohou postupně přirozenou cestou mizet z tohoto světa. Už dávno se zákonodárci měli zamyslet nad tím, jak zamezit tomu, aby k podobným průtahům, a odkladu spravedlnosti mohlo docházet," píše deník. "Je-li evidentní, že se obžalovaný k soudu za žádnou cenu dostavit nechce, pak by neměl být problém soudit jej v nepřítomnosti. Nacistu Antona Mallotha, jenž mučil vězně v terezínské Malé pevnosti, dostihla spravedlnost po plných 56 letech. Bude v případě Aloise Grebeníčka stejně ˝rychlá˝, nebo se jí nedočkáme nikdy?" - ptá se v závěru list.
"Jindy by to byla už všední, skoro nudná zpráva. Číst si ji v novinách právě dnes, v den pětapadesátého výročí komunistického puče, je však velmi pikantní: Alois Grebeníček, bývalý vyšetřovatel StB, se opět vyhnul soudnímu líčení, " konstatuje Mladá fronta Dnes. Podle listu skepse vůči zdejší spravedlnosti zase o fous povyrostla. "Proces, v němž je Grebeníček senior stíhán za mučení vězňů v padesátých letech, trvá dlouhá léta. Grebeníček se za tu dobu naučil využívat korektnosti i neschopnosti tuzemské justice, veškeré její "nástrahy" překonává, k soudu nechodí. Obvykle choroba skolí obžalovaného, včera skolila obhájce. Příště to bude naopak, a tak dokola... Mohli bychom se vsadit. Předseda Konfederace politických vězňů Stanislav Drobný si na včerejší odročení a další nemoc vsadil tisíc korun. Bohužel vyhrál. Jestli po těch letech na stereotypním (čti: skandálním) procesu něco udiví, pak jedině skutečnost, že se s panem Drobným ještě někdo vsadil," píše list.
Podle Hospodářských novin by bylo možno nad nejnovějším odkladem hlavního líčení s bývalým vyšetřovatelem komunistické Státní bezpečnosti Aloisem Grebeníčkem jen povzdechnout - kdyby nebudilo tolik pohoršení. "Vinu, či nevinu vyšetřovatele obžalovaného z mučení politických vězňů soud nemohl posuzovat tentokrát proto, že obhájce se nemohl procesu účastnit. Lze se jen domýšlet, co si o jeho nachlazení myslí svědci, na jejichž zdraví se podepsalo věznění před padesáti lety. Tím spíše, že před časem sami řekli, že nejde o trest, ale aby soud rozhodl," píše deník. "Minulý týden nabídl případ podobný i jiný. Nejvyšší soud nařídil revizi rozsudku nad členy skupiny The Plastic People of Universe. Znovu se asi bude zjišťovat, zda texty jejich písní plné znechucení ze života v komunismu nejsou přece jen výtržností - více než třináct let po pádu komunismu a více než čtvrtstoletí po tom, co si na "plastiky" režim vyšlápl. Snad jen strana, která si stále říká komunistická a která dnes tolik mluví o právu, by mohla vysvětlit, jak je to možné," soudí deník.
"Z filozofa Jana Sokola doslova čiší touha usednout po Václavu Havlovi na Hradě," míní Lidové noviny a pokračují: "Téměř stejnou měrou se však také ukazuje, že má značné potíže být dobrým diplomatem. To by přitom měl politik, chce-li být úspěšný a míří-li vysoko, zvládat bez zaváhání. Jan Sokol zaváhal už několikrát. Vždyť co si lze pomyslet o muži, který na jedné straně chce získat stoprocentní podporu velké skupiny lidí, na druhé straně některé z nich označuje za hlupáky a otázky dalších pak za ˝pseudoproblémy˝? To mu oblibu v poslaneckém klubu ČSSD nezíská. Je zbytečné dohadovat se o tom, jestli bylo od poslanců ČSSD irelevantní ptát se prezidentského kandidáta třeba na postoj ke školnému, když prezident jeho zavedení prakticky nemůže ovlivnit. Zkušený politik-diplomat by na takové dotazy odpověděl a víc by je nekomentoval, byť by se mu zdály sebehloupější. Ne tak Sokol. Ten se místo toho vydá do klubu US-DEU a pak tvrdí, že tam si opravdu dobře popovídal, protože ho nikdo s ˝pseudoproblémy˝ neobtěžoval. Následně svůj výrok omlouvá tím, že ˝odpovídat na otázky v tlačenici přede dveřmi je ošidné˝, uvádí v závěru list a dodává: "Můžeme jen doufat, že se nový prezident buď naučí být diplomatem, nebo se obklopí týmem schopných poradců, které bude respektovat."
Kandidát vládní koalice na prezidenta Jan Sokol se snaží zabránit skandalizaci. Píšou o tom Hospodářské noviny s tím, že Sokol se rozhodl sám zveřejnit některé informace o svém otci, aby tak sám předešel případné skandalizaci své osoby. Jak v pondělí uvedl, jeho otec dostal za války Svatováclavskou orlici, tak jako třeba pan Talich. "Otec tehdy učil na Uměleckoprůmyslové škole, která nebyla vysoká, ale Němci ji chtěli také zavřít jako hnízdo levicových intelektuálů. Ti otce přemluvili, aby se ještě pokusil školu zachránit. A to také udělal a stovka mladých lidí mohla jít studovat, místo aby šli do totálního nasazení," vysvětlil Sokol. Bezprostředně tak reagoval na vystoupení místopředsedy KSČM Miloslava Ransdorfa, který v nedělní Partii na Primě řekl, že je třeba prozkoumat, zda postoje kandidátů mají nějakou souvislost s jejich rodinným zázemím. Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny Stanislav Kokoška vysvětlil, že šlo o vyznamenání, které se za druhé světové války - od roku 1944 - udílelo za loajální spolupráci s Němci a za prosazování říšské myšlenky v Čechách. Právě komunisté a část ČSSD zatím Sokolovi vytýkali jeho údajně proněmecké postoje. Sokol v roce 1995 podepsal výzvu Smíření 95, podle níž by česká vláda měla vést dialog s reprezentací sudetských Němců. Poválečné vyhnání Němců z ČSR označil za hanebnost. Proti Sokolovi vystoupil v minulých dnech kvůli jeho názorům na česko-německé vztahy Svaz bojovníků za svobodu. Vyzval poslance a senátory, aby ho nevolili, připomíná list.
Skupina studentů Univerzity Karlovy chce demonstrací podpořit vládního kandidáta na prezidentský úřad, děkana Fakulty humanitních studií UK Jana Sokola. Akce vysokoškolských studentů se bude konat v pátek u sochy Tomáše Garrigua Masaryka na pražském Hradčanském náměstí. Tedy jen pár metrů od Pražského hradu, kde budou poslanci a senátoři právě v ten den volit nového prezidenta. "Není to protest proti někomu. My bychom chtěli, aby se Jan Sokol stal novým prezidentem," řekla Lidovým novinám jedna z organizátorek akce. Zatím prý účast přislíbilo asi 20 studentů. Před Pražským hradem by jich však podle listu měly být desítky. Přestože Sokol do souboje pravděpodobně půjde jako oficiální kandidát vládní koalice, není jisté že bude zvolen. Zatímco hlasy lidovců a unionistů si může být téměř jist, v sociální demokracii existuje skupina zákonodárců, která pro něj asi hlasovat nebude. Podle politických komentátorů by tak velkou roli ve volbách mohli sehrát komunisté.
Jak uvádí Mladá fronta Dnes, donedávna přísně tajné komunistické archivy vydaly pozoruhodné svědectví: komunisté měli už na podzim 1947 takovou moc, že prakticky ovládli Československo a boj s nimi byl pro demokraty předem ztracený. "Poslední možnost účinného odporu proti komunistům skončila na podzim roku 1947," řekl listu historik František Hanzlík, který studuje roli tajných služeb před "Vítězným únorem". Analyzoval donedávna neznámé archivní dokumenty, které detailně popisovaly plány provokací, vyděračských akcí a dalších nezákonných kroků z dílny KSČ. Některé z archiválií byly označeny "Přísně tajné - po přečtení zničit" a zachovaly se jen náhodou. 25. února 1948 komunisté formálně uchvátili moc, kterou fakticky měli už dávno předtím. Otázky, proč se Beneš nepostavil v únoru komunistům na odpor, působí dnes ve světle těchto informací spíše nadbytečně. "Situace nic takového neumožňovala," říká Hanzlík. Dokumenty se dostávaly z archivů postupně. Některé z nich až ve druhé půlce devadesátých let. Ukazují, že na podzim 1947 komunisté ovládali policii a tajné služby. Na řadu nepřátel už měli připraveny provokační "důkazy", které měly buď sloužit k vydírání, nebo měly být uvolňovány tisku podle předem připraveného písemného scénáře. Důvěrný rozkaz nařizoval tajné policii, že nesmí zatýkat komunisty. Hlavní dokument, který například nařizoval zjistit z ministerstva financí majetkové poměry všech význačných politických činitelů, se jmenoval "Plán k rozvinutí podzimního nástupu strany..." Podepsán byl v srpnu 1947, uvádí deník.
Přibližně sedm hodin trvalo vojákům, než nalezli takzvanou černou skříňku z letadla L-159 Alca. Stroj se v pondělí hodinu před polednem zřítil ve vojenském výcvikovém prostoru Jince na Příbramsku. O nálezu skříňky píše Mladá fronta Dnes. Nyní by tedy vojáci mohli určit příčinu pádu stroje, neboť do černé skříňky se zapisují veškeré údaje o letu. Havárii podzvukového bitevníku nepřežil třicetiletý pilot. Podle dnešního deníku Právo se pilot jmenoval Petr Vašíček, byl svobodný a oba jeho rodiče jsou invalidní. Vzhledem k tomu, že kapitán čáslavské základny byl velmi zkušený letec, vyloučil velitel vzdušných sil Jan Vachek, že by pád letadla zavinila pilotova nekázeň. Kvůli nehodě ministr obrany Jaroslav Tvrdík zastavil výcvik na strojích L-159. Katastrofu vyšetřuje zvláštní komise náčelníka generálního štábu, informuje list.
"Není sice nijak jisté, že teroristé unesou letadlo a budou jím chtít napadnout nějaký cíl v České republice, i když se to úplně vyloučit nedá," konstatují Lidové noviny a dodávají: "Jisté ale je, že naše armáda nemůže sama ochránit český vzdušný prostor. Musela dokonce požádat NATO o zrušení plánu Odpadlík, podle něhož se má každý stát chránit proti útokům teroristů bez pomoci spojenců. Letci i ministerstvo obrany by chtěli nákup nových letadel, jenže politikům se takové obrovské vydání nelíbí. S českými stíhačkami je to opravdu problém, a bylo by vhodné najít nějaké zásadní řešení," míní deník. "Myšlenka na společnou vzdušnou obranu se Slovenskem však bohužel padla. Přitom právě to by byla nepochybně nejschůdnější cesta a je málo srozumitelné, proč byla zavržena. Vzdušné prostory Česka a Slovenska, ale i Maďarska jsou nevelké, stíhačka jen vyletí, a už musí přistávat. Nejrozumnější by proto nepochybně bylo, kdyby se všechny tři země dohodly s velkým Polskem a pořídily si potřebné stíhačky společně. Taková ˝visegrádská˝ spolupráce v rámci Severoatlantické aliance by zabila několik much jednou ranou. Prokázali bychom, že umíme být spolehlivým a vstřícným partnerem, velmi bychom ušetřili a dosáhli bychom toho, co potřebujeme. Má to ovšem i ˝úskalí˝ - při mezinárodní spolupráci by jednání musela být přehlednější, jeden by druhému lépe viděl na prsty a patrně by se méně dařilo možným úplatkům," uzavírá svůj komentář deník.
Hospodářské noviny si všímají posledního dění v elektroenergetice. Současná situace v energetice se podle deníku vyznačuje nebývalou výbušností. "Zatímco politici se snaží ukrýt svůj poziční boj v zákulisí, odbory vyhlašují jednu stávkovou pohotovost za druhou. Hraje se totiž o vliv, budoucí podobu elektroenergetiky, pozice před prodejem státních podílů v ČEZ a distributorech a rovněž o přístup k odběratelům elektřiny i o tisíce pracovních míst," uvádějí Hospodářské noviny.
Policie si zřídila služebnu přímo v jedné jihlavské základní škole. Uvádí to Mladá fronta Dnes s tím, že strážníci hlídají učitele před agresivními rodiči. Zhruba před týdnem se totiž na škole odehrál konflikt, při kterém rodiče dvou dětí napadli ředitele školy. Ten chránil učitelku, která nechala dva své žáky za trest po škole. Rodičům se to ale nelíbilo a ředitele zfackovali. Kromě strážníků se teď o bezpečnost učitelů stará i kamera, která je umístěna přímo u vchodu do budovy. Deník kromě jiného připomíná, že škola sídlí v části Jihlavy, kde žije početná romská komunita. Řada rodičů prý už své děti přihlásila do jiné školy a někteří se údajně i ze čtvrtě odstěhovali.
Uvnitř ČSSD vznikla ekologická platforma. Píší to Lidové noviny s odvoláním na senátora Petra Smutného. Nová "zelená" iniciativa má prý podporu samotného šéfa strany Vladimíra Špidly, který dal první impuls k jejímu založení. "Platan", jak sociální demokraté platformu nazvali, by ale neměl být konkurentem neparlamentní Strany Zelených. Podle Smutného by časem mělo dojít ke spolupráci obou subjektů. Tolik Lidové noviny.
Policie od loňského listopadu vyšetřuje na ministerstvu pro místní rozvoj údajné ztráty za 150 milionů korun. O ztrátách na majetku ministerstva za 2,5 miliardy korun však policisté nevědí. Uvádí to deník Právo a dodává, že o tom nevědí ani pracovníci ministerstva. "Naprosto nic o tom nevíme a nic v této souvislosti nevyšetřujeme," řekl Právuředitel Úřadu finanční kriminality a ochrany státu Martin Hádek, jehož detektivové jsou povinni vyšetřovat případy se škodou nad padesát milionů korun. Nejvyššímu kontrolnímu úřadu se při prověrce hospodaření MMR nepodařilo dohledat majetek v hodnotě 2,5 miliardy korun. Konečná zpráva výsledku šetření NKÚ bude známa pravděpodobně v květnu, uvádí deník.
Ve stejném deníku se dočteme, že sociální demokraté překročili o polovinu své původní náklady na loňské volby. Nejdřív předpokládali, že za kampaň utratí celkem 75 milionů korun, nakonec je ale stála o 45 milionů víc. Listu to potvrdil místopředseda strany Karel Kobes s tím, že ČSSD i takto zvýšené náklady uhradila ze svých vlastních zdrojů - bez půjček. Teď se podle deníku schyluje uvnitř strany před jejím sjezdem k dalšímu střetu - tentokrát ale kvůli financování.
"Statisíce vzácných knih, které se mrazí v Mochově a dalších místech v Česku, mají zase o něco nadějnější vyhlídky," píše Mladá fronta Dnes. "Po třech vysoušečích, které dorazily do Prahy loni na podzim, přišlo z Británie dalších pět. Britský podnikatel italského původu Guido Modiano si naladil BBC zrovna tehdy, když šéf Britské rady v České republice mluvil o fatálních následcích povodní a škodách pro literární svět. Modiano vypomohl padesáti tisíci liber (v přepočtu dva a půl milionu korun), které pokryly většinu výdajů na koupi pěti nových vakuových baliček, zbytek dodala Kancelář prince z Walesu, britské ministerstvo zahraničí a britské velvyslanectví v Praze. Přístroje, které dokážou velmi šetrně vysušit mokré či zamrazené knihy, se právě zkoušejí na půdě Národního technického muzea, pomoci by však měly i dalším institucím, kupříkladu Muzeu české hudby," uvádí dále deník. "První tři vysoušeče, které hradila převážně Britská rada, se už v tuzemsku výtečně osvědčily. Fungují na principu vakuové baličky, jen s tím rozdílem, že se v sáčku místo jídla "zavařuje" zasažená kniha dohromady s filtračním papírem, použít lze i noviny. Savý materiál vytáhne z knihy vodu, je to však proces, který se musí zopakovat několikrát, než se kniha vysuší. Případ od případu pak zasahují restaurátoři, v tom nejlepším případě už titul po vytažení ze sušičky jen dezinfikují. Na stovky svých knih už s britskými přístroji vysušila Městská knihovna, ostatně právě v těchto dnech zachraňuje unikátní Pražskou bibli z 15. století, " informuje list.
Už druhé mládě vzácného orlosupa bradatého se během jediného týdne vyklubalo v liberecké zoologické zahradě. Zoo tak má od neděle už čtyřčlennou rodinu těchto dravců, kteří ve volné přírodě vymřeli před sto lety. Uvádí to deník Právo. "První mládě se narodilo minulé pondělí, druhé se vyklubalo po 55 dnech v neděli, a i když je o něco slabší než to první, je také poměrně vitální," řekl deníku ředitel zoo Josef Janeček. Odchovat jedno mládě orlosupa je podle Janečka ve světě vzácnost, ale odchovat hned dvě najednou je mimořádný chovatelský úspěch. Orlosupy chová liberecká zahrada od roku 1993, celkem se tu už narodila čtyři mláďata. Orlosup je jeden z největších dravců - v rozpětí křídel měří 2,8 metru a váží až šest a půl kilogramu. Žije v horách, původně na jihu Evropy, a jako potrava mu slouží mršiny zvířat, hlavně kosti. Ve volné přírodě byl vyhuben před sto lety, dodává list.
