Přehled tisku
Postoj České republiky k aktuální krizi kolem Iráku je hlavním námětem komentářů českých novin.
Podle Mladé fronty Dnes je podivné, že nejvyšší představitelé České republiky hodlají zaujmout stanovisko k připravovanému útoku na Irák až v okamžiku, kdy protiirácké tažení vypukne. Zkoumat na tom není co, protože karty jsou na stole, kritizuje pondělní verdikt Bezpečnostní rady státu komentátor listu. Jsou názory, které mají větší cenu předem než potom, protože něco vypovídají o hlavách, v nichž se rodí. Jednoznačné prohlášení by tak mělo smysl jako signál do vlastních řad, že máme reprezentaci, která ví, co chce, soudí autor sloupku Mladé fronty Dnes.
Po jasnějším stanovisku, ať již bude jakékoli, volá rovněž glosa deníku Právo. Ať už zvítězí duch oddaného proamerikanismu, nebo se dočkáme posunu směrem k většinovému mínění české veřejnosti, o které usiluje prezident Václav Klaus, musí zaznít jasná pozice a také její zdůvodnění. V opačném případě totiž podle autora glosy deníku Právo hrozí, že se mnozí občané budou za své zástupce stydět.
Lidové noviny soudí, že současné hledání nejvhodnějšího postoje k irácké otázce je dobrým testem kohabitace konzervativního liberála Václava Klause a středolevé vlády Vladimíra Špidly. V jiném komentáři však list píše, že vládní opatření schválená parlamentem nesou "znaky moudrosti chytré horákyně". Česká republika vyšla z diskusí před iráckou válkou jako stát nepříliš čitelný. V předvečer války pak svůj postoj korunovala, míní komentátor Lidových novin.
Hospodářské noviny se v poznámce zamýšlejí nad tím, zda je připravovaný vojenský úder opravdovým řešením, jež odvrátí hrozbu použití zbraní hromadného ničení. Co když tato válka nebude na jiné nepřátelské režimy a teroristické sítě působit jako prevence, která je odstraší, ale naopak jako výzva, aby si zbraně hromadného ničení opatřily co nejdříve? obává se list.
Některé tuzemské firmy přeruší nebo posunou reklamní kampaně. Nechtějí totiž spojovat svou image s násilím, které se v médiích objeví ve zpravodajství z připravované války USA a spojenců proti režimu iráckého diktátora Saddáma Husajna, píší Hospodářské noviny. Podle ředitele mediální agentury Carat CR Petra Majerika jde o firmy, nabízející rychloobrátkové zboží. "Firmy, spadající do větších mezinárodních korporací s centrálou ve Spojených státech v určité omezené míře reklamní kampaně pozastaví. Nechtějí spojovat své produkty s obrázky, kde třeba teče krev," řekl Majerik. Jde hlavně o potraviny, parfumérii a drogistické zboží, tedy sektory, které v televizní reklamě převažují. Omezení televizní reklamní kampaně potvrdila například americká Procter & Gamble. "Nebudeme zveřejňovat reklamu ve zpravodajství, které by se eventuální válce věnovalo," řekla vedoucí marketingu české pobočky firmy Petra Šťovíčková. Bude-li válka krátká, na český reklamní trh vliv mít nebude. Pokud by se konflikt prodloužil, mohl by být pokles řádově větší než jen jednotky procent a dotkl by se televize i tisku. Podle Majerika jde ale o katastrofickou vizi. Mediální agentura ARBOmedia na svém odhadu letošního růstu reklamního trhu o 3,9 procenta na 16,34 miliardy korun zatím nic nemění, píší Hospodářské noviny.
Tentýž deník se věnuje i ohlášenému zveřejnění seznamu evidovaných spolupracovníků bývalé komunistické Státní bezpečnosti, jakési oficiální verze takzvaných Cibulkových seznamů, která by měla být od čtvrtka dostupná na internetových stránkách ministerstva vnitra. Hospodářské noviny vítají, že konečně skončí dlouhá kapitola diskusí o tom, jak naložit s nejtemnějšími archivy neslavného období české historie. Rozplést temné pavučiny strachu a to, jakým způsobem udržovaly moc neschopných vládců, je úkolem pro odborníky. Dnes už na něm mohou pracovat, oceňuje komentátor Hospodářských novin.
Deník Právo se pozastavuje nad úterní návštěvou prezidenta Václava Klause na Slovensku. Podle listu se během ní diplomaticky nemluvilo o postoji slovenské reprezentace a českého prezidenta k visegrádské spolupráci. Deník připomíná, že Klaus této myšlence není příliš nakloněn a dává raději přednost dobrému sousedství s každým státem zvlášť. Deník Právo si také všímá, že během Klausovy návštěvy zaujala jeho domovská strana, tedy Občanské demokratická strana, razantnější stanovisko k řešení irácké krize. Nedávno zvolený prezident by se podle listu mohl nakonec stát posledním váhavým střelcem na špici české politiky, píše v poznámce deník Právo.
Ministr vnitra a první místopředseda ČSSD Stanislav Gross je odhodlán kandidovat na funkci předsedy strany. O křeslo se ale chce ucházet pouze v případě, že by nebyl jediným protikandidátem současného šéfa ČSSD Vladimíra Špidly. V rozhovoru pro Lidové noviny to uvedl čerstvě zvolený předseda poslanců ČSSD Petr Ibl. Podle listu je za stejných okolností připraven kandidovat i další ze stranických místopředsedů, ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. "Řekl mi, že do nějakého střetu pouze proti Vladimíru Špidlovi nepůjde. Pokud by ale měl Špidla více konkurentů, tak by nastoupil," prozradil na Grosse Ibl, který bývá řazen mezi Grossovy blízké spolupracovníky. Také Škromach listu sdělil, že "proti Špidlovi nepůjde". "Pokud by byl ale další houf zájemců, mění to situaci a zřejmě bych kandidoval," dodal. Premiér Špidla je zatím jediným, kdo veřejně oznámil, že se chce na nadcházejícím sjezdu ČSSD o post předsedy ucházet. V rozhovoru pro Lidové noviny Ibl na Špidlovu adresu poznamenal, že za jeho předsedování zavládla ve straně příliš velká demokracie, která přerůstá až v anarchii. Soudí přitom, že Gross by se nejvyšší stranické funkce zhostil lépe.
Více než desetimiliardové odškodné, které má podle soudního rozhodnutí Česká republika kvůli zničené investici v televizi Nova zaplatit firmě CME, zůstává v popředí pozornosti ekonomických stránek českého tisku.
Lidové noviny zaujal lidovecký návrh, podle kterého by český stát mohl na úhradu prohrané arbitráže se společností CME za znehodnocení její investice do české soukromé televize Nova vypsat zvláštní daně. Desetimiliardový dluh, který vznikl vinou špatné práce v parlamentu a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, by tak měli zaplatit všichni občané, tedy i ti, kteří televizní přijímač v životě nevlastnili. Když někdo poškodí nebo zničí někomu jinému nějakou věc, musí mu nahradit škodu. Například traktorista, jenž utopí traktor, musí svému zaměstnavateli splácet jeho uvedení do původního stavu. Naznačený zaběhnutý pořádek se zjevně nelíbí lidoveckým konzervativcům, píše list v sloupku. Co kdyby se poslanci místo zadlužování všech občanů začali zabírat vlastní odpovědností? Co kdyby se jim a všem budoucím poslancům strhávala část platu tak dlouho, dokud by se dluh nevyrovnal? Co takhle zatížit větší sazbou DPH parlamentní bufet? Možností korektního a slušného řešení je víc. Jaké řešení navrhují, se můžete ptát těch, kteří ve své době ve sněmovně seděli, naznačují Lidové noviny a uvádějí internetovou adresu, kde jsou jmenovitě uvedeni. Deník si všímá i absence informací o následcích arbitráže ve zpravodajství TV Nova. Jakoby pro ni ve zpravodajství desetimiliardový tunel do státního rozpočtu neexistoval.
Zatímco v šedesátých letech byla v bývalém Československu zastavena výroba vrtulníků a jejich potřeba se řešila dovozem, loni se Česká republika naopak stala jejich výrazným exportérem. Největší česká zbrojovka Aero Vodochody, která je jejich jediným producentem, jich loni vyvezla za bezmála 650 milionů korun. Informují o tom Hospodářské noviny. Aero civilní vrtulníky vyrábí pro americkou firmu Sikorsky. "Loni jsme jich vyrobili patnáct a letos jich dodáme již osmnáct," řekl listu viceprezident programu Sikorsky Aero Vodochody Jan Janík. Aero, které nyní začíná výrobu malých dopravních letounů Ae270 Ibis a dokončuje dodávku L159 pro českou armádu, podle Hospodářských novin předpokládá, že v budoucnu bude činit výroba civilních vrtulníků až čtvrtinu jeho obratu. Stroje se v největší české zbrojovce montují z amerických i českých dílů. Motor s rotorem jsou ale instalovány až v USA v dílnách společnosti Sikorsky.
