Přehled tisku

Vojenský zásah v Iráku převládá na komentářových stránkách všech pondělních český novin. Z domácích námětů komentují deníky hlavně reakci Stanislava Grosse na sobotní výzvu severočeských sociálních demokratů, aby kandidoval na blížícím se sjezdu na předsedu ČSSD.

Vojenský zásah v Iráku převládá na komentářových stránkách všech pondělních český novin. Z domácích námětů komentují deníky hlavně reakci Stanislava Grosse na sobotní výzvu severočeských sociálních demokratů, aby kandidoval na blížícím se sjezdu na předsedu ČSSD.

Podle Lidových novin ukazují dosavadní výsledky vojenské operace v Iráku, že odpor proti válce ještě poroste. Přestože totiž spojenci ujišťují, že mají přesné zbraně a zbytečným obětem se vyhnou, katarská televize Al Džazíra odvysílala v neděli záběry mrtvých dětí a žen vytahovaných z trosek domů v irácké Basře, píšou Lidové noviny. Šance Saddáma Husajna na růst protiválečného tlaku veřejnosti i politiků tak stále ještě nepadla, soudí autor komentáře.

Mladá fronta Dnes poukazuje na častou zmatečnost a nespolehlivost válečného zpravodajství. Na vině je podle komentátora listu příliš velký počet zpráv. Informace přicházejí v masovém množství a nelze říct, jak jsou spolehlivé, míní autor. Navíc je podle něj nutné brát v úvahu, že i ty nejčestnější z bojujících stran vedou také tichou válku slov. Snaží se tak odsunout přiznání neúspěchu, zmást nepřítele zkreslením zpráv a dostat na svou stranu veřejnost. Dobře použitá zpráva má cenu divizí. První dva dny války se zdálo, že Američané se snaží přesvědčit svět i Iráčany, že Saddám je mrtev, píše Mladá fronta Dnes. V případě, že by se jim to povedlo, by se pak spojenci možná setkali s menším odporem, spekuluje v závěru komentář.

Malý zájem Čechů o projevení protestu proti válce zaujal komentátora Hospodářských novin. Zatímco v zahraničí demonstrují i statisíce lidí, Češi se do protestů příliš nezapojují, připomíná autor. Tento fakt podle něj vydává jisté svědectví o českých občanech. Důvody hledá v jejich přístupu k veřejnému dění. Říci vlastní názor nahlas stále není samozřejmostí. Natož se připojit k těm, kteří akce organizují, píše autor. Připomíná, že pro Čechy je typický nezájem o dění ve světě a snaha nevměšovat se do cizích sporů. Asi bude ještě nějaký čas trvat, než tisíce Čechů přiláká na náměstí akce, která je sice navýsost politická, kterou však nechápou jako ohrožení vlastní svobody, uzavírají svůj komentář Hospodářské noviny.

Hospodářské noviny se také zamýšlejí nad tím, že na válce v Iráku vydělávají i jiné než zbrojařské firmy. Konflikt je obchodně zajímavý například pro dodavatele speciálního jídla pro vojáky nebo pro dopravce vojenské techniky. Naopak na válku, oproti původním předpokladům, doplácejí výrobci luxusního zboží. Zisky jim až o 15 procent snižuje také pokles turistického ruchu. Výrobci luxusního zboží totiž přijdou o část klientely, která využívá možnosti nakupovat bez zdanění během cest do zahraničí, soudí Hospodářské noviny.


Nad tím, zda by bylo pro Stanislava Grosse výhodné přijmout kandidaturu na předsedu ČSSD, se zamýšlí deník Právo. Podle jeho komentátora není třiatřicetiletý Gross ještě ve státnickém věku a výrazně mu chybí hlubší znalosti především v zahraniční politice. Nynější první místopředseda ČSSD Gross v sobotním tisku prohlásil, že pokud na sjezdu koncem tohoto týdne převládne názor, že by měl nejvyšší stranickou funkci obsadit, nebude se této myšlence bránit. Jeho reakce se podle autora komentáře podobá chování nevěsty před svatební nocí. Podobně jako panna se pýří a pološeptem odpovídá ještě ne, píše. Uhýbá tak podle deníku Právo okamžiku, kdy definitivně ztratí pel nevinnosti a dostane se pod stranický čepec.

Podle komentátorky Mladé fronty Dnes nemá Gross kam spěchat. Ví, že jednou se tam úplně nahoru dostane. Pohodlněji, než by se dostal teď proti Špidlovi. V bezpečnější situaci, než je rozbouřená atmosféra současné ČSSD, píše list.

Podle Hospodářských novin možná Gross plánoval pokus stanout v čele strany až na volební rok 2006. Při dosavadním průběhu Špidlovy vlády nicméně není divu, že dnes už tak kategoricky nevylučuje, že se pokusí o Lidový dům již tento víkend, uzavírá komentátor Hospodářských novin.


Členka sněmovní mediální komise Hana Marvanová chce v Poslanecké sněmovně prosazovat návrh, aby Rada pro rozhlasové a televizní vysílání změnila licenční podmínky pro vysílání české soukromé televize Nova v případě, že ta se nebude chtít podílet na zaplacení alespoň části desetimiliardového odškodného společnosti CME. Píše to deník Právo. Marvanová je přesvědčena, že rada by měla začít okamžitě jednat a vyzvat Novu a CME, aby se pokusily situaci řešit samy. Pokud by takovému požadavku strany sporu nevyhověly, pak by rada měla zahájit řízení o odnětí licence, míní Marvanová. Rada může podle Marvanové využít ustanovení zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v němž se jí umožňuje změnit podmínky licence bez souhlasu provozovatele vysílání, pokud to je nezbytné k dodržení mezinárodních závazků, jimiž je Česká republika vázána, píše deník Právo a připomíná, že Česko zřejmě bude muset zaplatit více než deset miliard korun firmě CME jako odškodnění za znehodnocení její investice do televize Nova. Řada poslanců se domnívá, že viníkem prohrané arbitráže je rada pro vysílání. Členové rady ale tvrdí, že ve sporu kolem televize Nova se chovali tak, jak jim to umožňovaly platné zákony.


Policie chce potrestat řidiče, kteří neposkytli pomoc karlovarskému autobusu havarovanému u Nažidel na Českokrumlovsku. Deník Právo tvrdí, že policisté chtějí pátrat po řidičích, kteří po nehodě kolem havarovaného autobusu projížděli a obětem havárie neposkytli první pomoc. Podle jednoho z postižených cestujících projelo kolem nejméně patnáct aut zcela bez povšimnutí. Nejméně dva z nich, když zranění lidé mávali o pomoc, dokonce přidali plyn a ujeli. Ani policie však nemá jasno, jak je to s poskytnutím pomoci. Podle některých poskytnutí pomoci vyžaduje zákon, podle jiných je to pouze otázka morálky, uvádí deník Právo.


Výtvarník Theodor Pištěk požaduje stažení uniforem Hradní stráže, které v roce 1990 vytvořil pro tehdejšího prezidenta Václava Havla. O dopise, který s tímto přáním zaslal Kanceláři prezidenta republiky, informuje Mladá fronta Dnes. "Sděluji Vám, že si nepřeji, aby stávající uniformy byly nadále používány jako jeden z vizuálních symbolů následujícího prezidentského období," cituje z výtvarníkova dopisu list. Podle něj tak Pištěk reaguje na vyjádření současného prezidenta Václava Klause, který uniformy kritizoval ještě v době před svým zvolením do funkce. Klaus podle deníku charakterizoval oblečení strážců Hradu jako "trochu nadsazené, trochu umělé, trochu nepatřičné, trochu nestandardní". Z právního hlediska je Pištěkův požadavek sporný. Neexistuje totiž žádný záznam o objednávce uniforem nebo písemná smlouva o jejich užívaní. Pištěk za ně ani nedostal honorář. Podle tehdy platného zákona by autor mohl o svém díle pro Hrad rozhodovat, píše Mladá fronta Dnes a připomíná, že Theodor Pištěk vytvořil například kostýmy k filmu Miloše Formana Amadeus, které mu vynesly americkou filmovou cenu Oscar. Nominován byl na ni také za kostýmy pro Formanův film Valmont. Pištěk je rovněž autorem mnoha divadelních a muzikálových kostýmů.