Přehled tisku
Nad důvody malé podpory zásahu v Iráku u české veřejnosti se zamýšlí komentátor Lidových novin. Poukazuje přitom na omyl amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda, když označil nové členy NATO, tedy i ČR, za "novu Evropu", která narozdíl od Francie a Německa chápe nutnost preventivního zásahu proti Iráku.
Jak píše list Právo, Česká republika má získat od Spojených států 15 miliónů dolarů za to, že Washington podpořila v jeho tažení proti Iráku. Jde o částku z balíku dodatečných téměř 75 miliard dolarů, o které v úterý jako o navýšení válečných výdajů požádal prezident USA George Bush americký Kongres. USA nabídly v rámci této sumy finanční pomoc zejména hlavním spojencům na Blízkém východě, včetně Izraele, Jordánska a Egypta. Dostanou ji však i méně důležití členové takzvané "koalice ochotných, kteří Bushovi slíbili "vést širokou válku proti teroru". Patnáct miliónů dolarů jako Česko získají Polsko a Maďarsko.
Prezident Václav Klaus zamíří příští týden do Polska na svou druhou zahraniční cestu. Společně s manželkou Livií navštíví 3. a 4. dubna Varšavu a Gdaňsk. Uvedl to šéf tiskového odboru Klausovy kanceláře Petr Hájek. Jak připomínají Lidové noviny, minulý týden byl Václav Klaus na své první zahraniční cestě v roli hlavy státu na Slovensku. Na oficiální návštěvu Polska pozval Klause jeho protějšek Aleksander Kwaśniewski.
Mladá fronta Dnes píše, že stačí letmý pohled do právě vydaných oficiálních seznamů agentů StB a je jasno: spousta prokazatelných estébáků v nich chybí. Jako třeba zřejmě nejznámější agent, bývalý šéf lidové strany Josef Bartončík. Přitom jeho patnáctiletá spolupráce s StB vyšla najevo hned po pádu komunismu a mimo jiné přispěla k přijetí lustračního zákona. To, že zveřejněné seznamy jsou neúplné, a tečka za vyrovnáním se s minulostí se tedy úplně nepovedla, přiznává i ministerstvo vnitra. Resort uvažuje také o tom, že udělá dotisk seznamů. Ovšem do doby, než chyby napraví, lidem nezbývá než se i nadále spoléhat na legendární Cibulkovy seznamy.
Hospodářské noviny upozorňují, že škodliviny z hořící ropy v Iráku ohrožují zdraví lidí po celém světě - včetně obyvatel Česka. Látky, které při spalování vznikají jsou považovány za karcinogeny. Podle Karla Bláhy z Ministerstva životního prostředí zplodiny nezůstávají jen na místě ekologické havárie, ale jsou schopny transportu po celém světě. Navíc se mohou uložit třeba do tukových tkání hospodářských zvířat nebo ryb a odtud se pak v potravě dostat do těla člověka. Při první válce v Zálivu v letech 90 a 91 hořelo na 650 ropných vrtů. Do ovzduší vychrlily každý den téměř 14 tisíc tun karcinogenního kouře.
Právo píše, že neznámý olomoucký vyděrač, který vyhrožoval bombovými útoky na střední Moravě, změnil podle kriminalistů taktiku. Pokusil se získat peníze nabídkou exkluzivních informací médiím a policii. Současně se snaží svést kriminalisty na falešnou stopu rozesíláním nepravdivých obvinění na ruské e-mailové adrese.
Mladá fronta Dnes podrobněji informuje o tom, že se ministr financí Bohuslav Sobotka dohodl s šéfem CME Fredem Klinkhammerem. Stát tedy nakonec uloží více než 10 miliard korun z prohrané arbitráže o Novu na speciální účet a částka už neporoste o úroky.
Právo zjistilo, že od úterního večera leží v Příbramské nemocnici žena, která přišla do styku s člověkem u něhož je vážné podezření na akutní syndrom dýchacích cest (SARS). V České republice bylo kvůli podezření na nebezpečný zápal plic, který se šíří z Asie, vyšetřeno několik lidí. Tři pacienti jsou teď na pozorování v Brně a dva v Praze. Vietnamka, která bydlí v Příbrami na ubytovně, letěla z návštěvy jihovýchodní Asie do Paříže. Podle hlavního hygienika Michaela Víta, při cestě seděla v letadle blízko člověka s podezřením na smrtící zápal plic. Žena zatím žádné příznaky onemocnění nemá. Světová zdravotnická organizace ale nařídila, aby ten kdo letěl v letadle a byl ve vzdálenosti do dvou metrů od nakaženého, měl zpřísněný zdravotní dozor po dobu přibližně deseti dnů. Více ve čtvrtečním Právu.
Statisíce korun stojí podle Hospodářských novin náklady na jedno bezpečnostní opatření proti anonymní výhružce. Například Českou správu letišť přijde jeden takový zásah na 88 tisíc. O něco nižší jsou v případě anonymních hrozeb ztráty Českých drah. V poslední době se s telefonickými anonymy, kteří ohlašují bomby na železnici, v nemocnicích a jiných veřejných budovách, doslova roztrhl pytel. Psycholožka Ludmila Čírtková tvrdí, že vlna anonymů není důsledkem války v Iráku. Situaci spojuje spíš s domácími událostmi. Valnou měrou se podle ní na nebývale vysokém počtu anonymů podlepsaly výhružky neznámého pachatele v Olomouci. Jenže anonymové si nemohou být jistí, že je policie neodhalí ani když volají z mobilních telefonů z předplacené karty, kterou po telefonátu zahodí. Mobilní operátor totiž při rozhovoru zaznamenává také identifikační číslo mobilu a dokáže ho zaměřit i s jinou kartou. Tolik Hospodářské noviny.
Jak informuje Mladá fronta Dnes, bývalý šéf ČSSD Miloš Zeman opět zaútočil na svého nástupce Vladimíra Špidlu. Dva dny před sjezdem strany a volbou jejího předsedy, znovu doporučil do vedení ČSSD ministra práce a Špidlova odpůrce Zdeňka Škromacha. "Je pouze na delegátech, zda budou přihlížet pádu sociální demokracie, nebo zda se tento pád pokusí zastavit," řekl Zeman. Expremiér ovšem útočí jen přes média, což rozhořčilo i ty členy strany, kteří patří do "zemanovského" křídla, míní deník. Ani na sjezd nechce bývalý předseda ČSSD přijet. "Vzhledem k tomu, že nechci ovlivňovat delegáty a nechci se vystavovat podezření, že někomu radím z Vysočiny, tak z tohoto důvodu na sjezd nepojedu," řekl včera. Pak připustil, že už své názory stejně zveřejnil.
Lidové noviny upozorňují na to, že se klienti českých bank musejí v souvislosti s přechodem na čipové karty připravit na vyšší bankovní poplatky. Čipovou technologií mají být do roku 2005 obdařeny všechny platební karty v zemi. Banky ale budou muset investovat poměrně vysoké částky do všeho, co se zavedení čipových karet týká. Tedy také do úpravy akceptačních sítí u obchodníků nebo bankomatů. V konečném důsledku však velká část výdajů dopadne na klienty banky, tedy držitele karet, kteří si za čip budou muset připlatit. Experti z asociací platebních karet ale tvrdí, že existují další, levnější způsoby jak zabezpečit ochranu peněz klientů, než jsou právě čipy. Podrobnosti najdete v Lidových novinách.
Mladá fronta Dnes píše, že mnozí lidé z Hranicka ani netuší, jaké nebezpečí číhá jen pár kroků za jejich domy. Přímo pod širým nebem, na dřevěných paletách a pod igelitem leží desetitisíce vadných televizních obrazovek firmy LG Philips Displeys, která v Hranicích sídlí. Společnost skladuje tento nebezpečný materiál v areálu bývalého zemědělského družstva v Milenově už několik měsíců. Každá obrazovka má vrstvu luminoforu na čelní části. Pokud se sklo rozbije, látka se snadno dostane do půdy a zamoří ji těžkými kovy. Případem se podle Mladé fronty Dnes už začala zabývat Česká inspekce životního prostředí. Philipsu teď hrozí až 10miliónová pokuta.
Mladá fronta Dnes si všímá, jak české mateřské školy - hlavně ve větších městech - zažívají boom. K zápisům letos přichází dokonce více dětí, než na kolik stačí jejich kapacita. Před překotnými zápisy dětí do školek v co nejranějším věku, ke kterému se rodiče stále častěji z ekonomických důvodů uchylují, ovšem varují psychologové: ne každé dítě je ve třech letech pro nástup do školky dost zralé. "Některé děti nezvládají spoustu věcí a potřebují být ještě s maminkou," říká na stránkách listu psycholožka Václava Macáková.
