Přehled tisku
Aktuální situace v Iráku patří nadále mezi hlavní témata komentářů českého tisku. Komentátor Mladé fronty Dnes se také zaměřil na nejasnosti kolem financování politických stran. Lidové noviny se pozastavují nad tím, že spolupracovníkům prezidenta Václava Klause chybějí bezpečnostní prověrky.
Hospodářské noviny poukazují na pokračující propagandu kolem Iráku. I když v zemi o víkendu pokračovalo rabování a konaly se i protiamerické demonstrace, prezident USA George Bush se nechal slyšet, že "celý Irák oslavuje příchod svobody", upozorňuje list. O propagandě podle něj svědčí i výpad amerického ministra obrany Donalda Rumsfelda proti novinářům. Podivoval se nad tím, že místo aby popisovali zemi osvobozenou od kruté diktatury, vykreslují stát pustošený rabiáty, což je podle něj důsledek náhle nabyté svobody. Ačkoli je podle listu úspěch Američany vedené vojenské operace zřejmý a nezpochybnitelný, z politického hlediska je pro ně velmi důležité, aby svět viděl slavící Iráčany. USA se totiž nepodařilo zatím nalézt přesvědčivý důkaz o tom, že Irák vlastní zakázané zbraně hromadného ničení. A tak lidé radující se ze svobody, zůstávají jediným nenapadnutelným důvodem války. Vydávat prohlášení, která jsou v očividném rozporu s realitou, ale nemá smysl. Američané především musí udělat všechno pro to, aby Iráčané skutečně měli důvod slavit, uzavírají Hospodářské noviny.
Hospodaření českých politických stran komentuje Mladá fronta Dnes. List napsal, že ČSSD čelí podezření, že mezi jejími loňskými sponzory jsou fiktivní dárci. Skandály s financováním politických stran se z mlh a šera politického života vynořují pravidelně, nečekaně, jak lochneská potvora ze skotských vod, připomíná například dřívější aféry Občanské demokratické strany či Občanské demokratické aliance. K úvaze, že dárce, který dá straně peníze, za to něco chce, není podle deníku daleko. Dát straně peníze - to je už málem přiznání: jsem lump, podotýká. A často tomu tak podle něj je. Proti skrytému, nezákonnému financování politických stran vášnivě bojujeme náš nekonečný boj. Ať už porušuje zákon nebo jen dobrý vkus. Nechtějme žít v šeru, nýbrž na slunci, dodává Mladá fronta Dnes.
Lidové noviny upozorňují, že vedoucí pracovníci kanceláře prezidenta Václava Klause nemají bezpečnostní prověrky, a tak se nemohou seznamovat s tajnými materiály, se kterými musí pracovat. Prověrky, které stanoví zákon, jsou ale složité a trvají dlouho. Nezbývá tedy než záležitost provizorně řešit výjimkami ze zákona. V zavedených demokraciích je podle listu běžné, že do podobných funkcích přicházejí lidé, kteří jsou již prověřeni, protože již většinou ve státní správě prošli jinými funkcemi. Neobvyklost české situace tedy spočívá jen v tom, že za sebou nemáme desítky let zavedené demokracie a hlava státu prostě nemá k dispozici dostatek osvědčených a prověřených úředníků, vysvětlují Lidové noviny.
Právníci Úřadu vlády začali v těchto dnech na popud ministra spravedlnosti Pavla Rychetského zpracovávat novou verzi zákona o důchodu pro bývalé prezidenty, píše Mladá fronta Dnes. S první verzí zákona o zabezpečení exprezidentů Rychetský ve sněmovně neuspěl na konci února. Proti zákonu se tehdy postavili zejména poslanci ODS, komunisté a polovina sociálních demokratů. Vadila jim především výše požitků, které měl exprezident mít - sedmdestátitisícový měsíční důchod, přes 40 tisíc na výdaje a až 40 tisíc na pronájem a zabezpečení kanceláře. Nový zákon by měl být podle deníku pro poslance přijatelnější. Kolik peněz a jaké zajištění bývalá hlava státu přesně dostane, však není zatím jasné. "Zákon je ještě úplně na začátku," řekla listu Rychetského asistentka Jana Muchová. Václav Havel, jediný český žijící exprezident, svou kancelář sice má, ale kvůli neexistenci zákona o zabezpečení bývalých prezidentů si musí hradit veškeré náklady ze svého, včetně platu tajemníka a sekretářky. "Hradí si úplně všechno. Nájmem počínaje, přes telefony, fax, internet, poštovné, cestovní výlohy, přijímání oficiálních hostů až po můj plat," popsal listu Havlův tajemník Jakub Hladík. Kolik to Havla dohromady stojí, a kolik by tedy od státu potřeboval, nechtěl Hladík Mladé frontě Dnes prozradit.
Elektrárenská společnost ČEZ chce postavit nové tepelné elektrárny a do jejich výstavby chce vložit asi 160 miliard korun. V příštím roce rozhodne o umístění a výkonu prvního energetického zdroje, který bude spalovat severočeské hnědé uhlí. Píšou to Hospodářské noviny. ČEZ uvažuje, že vloží zhruba 45 miliard korun do opuštěné elektrárny Tušimice I, která ukončila provoz před necelými pěti lety. "Je to náš areál a kromě toho je vybaven infrastrukturou. Stavba nové elektrárny by se zjednodušila a zlevnila," citují Hospodářské noviny mluvčího firmy Ladislava Kříže. ČEZ si do dvou let najde vhodného dodavatele paliva a vítězná firma bude muset garantovat dodávky nejméně na období do roku 2060. ČEZ podle Kříže zvažuje, že v severních Čechách postaví několik energetických zdrojů. Investiční období chce rozložit na nejméně deset let a většinu zakázek míní svěřit domácím dodavatelům.
Přibližně deset procent českých domácností se považuje za chudé. Česko však s tímto počtem není v Evropské unii výjimkou, protože podle oficiálních průzkumů hrozí chudoba i 15 procentům obyvatel Unie. Píše to deník Právo a odvolává se na průzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí (VÚPSV) a šetření Eurostatu. Stejně jako v Evropské unii se i v tuzemsku považují za chudé převážně ty domácnosti, kde je jeden či víc nezaměstnaných. Počet rodin, které se považují za chudé, se však v tuzemsku již několik let příliš nemění. Za chudé se v České republice rozhodně nepovažuje 17 procent domácností a chudobu nepociťuje 22 procent mladých domácností ve věku do 30 let. Ve vnímání chudoby není velký rozdíl mezi muži a ženami. Chudobu však těžce pociťují starší občané. Těch, kteří se považují za chudé, je mezi lidmi s nižším vzděláním. S dosaženým vyšším stupněm vzdělání pocit chudoby klesá. Se svým příjmem není spokojeno zhruba 60 procent občanů, uvádí deník Právo.
Už třetí světlovláska za sebou získala v sobotu v Brně korunku české královny krásy. Osmnáctiletá gymnazistka z Příbrami Lucie Váchová oslnila porotu nejen svými mírami 90-60-90 a dokonale zpevněným tělem, ale hlavně svou bezprostředností. "Je to milá a usměvavá holčina, která se nemusí přetvařovat," ohodnotila pro deník Právo vítězku návrhářka Beata Rajská. Nejvíce titulů si z letošního 15. ročníku soutěže odnesla studentka Klára Medková (19) z Vyškova, která s téměř 80 tisíci hlasy zabodovala u televizních diváků, stala se Miss sympatie a nakonec také s mírami 85-61-90 druhou nejkrásnější dívkou v zemi, píše deník Právo. Jak list dodává, na tiskové konferenci prezident soutěže Miloslav Zapletal oznámil, že poprvé v historii Miss ČR odebral titul vítězce z roku 2001 Dianě Kobzanové, která se nedávno nechala nafotit do pornočasopisu Leo. "Tím hrubě porušila smlouvu s agenturou a špatně reprezentovala tuto soutěž," uvedl Zapletal. Na korunovačním plese se tradičně dražila korunka vítězky, kterou si letos za cenu 200 tisíc korun odnesl jeden ze sponzorů soutěže, Karel Holoubek. Stejnou částku přidal prezident soutěže Miloslav Zapletal a 20 tisíc podnikatel Tomáš Vejsada. Celková suma je určena na obnovu povodní zničeného dětského hřiště v obci Hořín u Mělníka, uvádí deník Právo.
