Přehled tisku
Vyznamenání pro bývalého prezidenta Havla, riziko nákazy virem SARS, nejnovější návrhy na obsazení míst ústavních soudců a nárůst volebních preferencí opoziční ODS jsou častými tématy čtvrtečních českých novin.
Vyznamenání pro bývalého prezidenta Havla, riziko nákazy virem SARS, nejnovější návrhy na obsazení míst ústavních soudců a nárůst volebních preferencí opoziční ODS jsou častými tématy čtvrtečních českých novin.
S podezřením na nemoc SARS je od úterý na infekční klinice Fakultní nemocnice Bulovka pětadvacetiletý mladík, který dlouhodobě pobýval v Thajsku a navštívil také Kambodžu. Podle lékařů jde zatím o nejvážnější podezření - některé testy totiž přítomnost SARS potvrdily. Mladá fronta Dnes soudí, že riziko nákazy by lidé v České republice neměli podceňovat. SARS je blízko. Je velmi blízko i v případě, že mladý muž ležící v pražské nemocnici tuto smrtelnou chorobu nemá, upozorňuje autor poznámky. Podle něj je pravděpodobné, že se při dnešním způsobu cestování a rychlosti dopravy země smrtelnému viru nevyhne. České republice, ale přiznejme, že hodnotíme pouze současný stav, teď nehrozí lavina šíření SARS. Velká opatrnost ve všech směrech je však na místě. Jenom podcenění a panika mohou vést ke komplikacím či dokonce mnoha úmrtím, podotýká komentátor Mladé fronty Dnes.
Sloupek Hospodářských novin se věnuje dalším osobnostem navrženým na pozice soudců Ústavního soudu. Prezident Václav Klaus ve středu doporučil jmenovat do těchto funkcí vicepremiéra a ministra spravedlnosti Pavla Rychetského, advokáta Aleše Pejchala a současného ústavního soudce Vojena Güttlera. Podle listu se zdá, že prezident Klaus se nechystá doplnit Ústavní soud jen lidmi, kteří "se musí vykulit ze stranického lůna". "Uvidíme, až budou prezidentovy návrhy kompletní, uzavírají Hospodářské noviny.
Deník Právo se v glose pozastavuje nad nárůstem volebních preferencí Občanské demokratické strany. Poslední průzkum agentury TNS Factum totiž zjistil, že kdyby se volby do Poslanecké sněmovny konaly nyní, svůj hlas by této straně odevzdalo 38,4 procenta voličů. Na druhém místě by se s 19,2 procenta hlasů umístili komunisté; vládní sociální demokracie by získala 18,9 procenta. Deník Právo se zamýšlí nad příčinami, které mohly tak překotný růst preferencí vyvolat. Možná že respondenti ocenili vlídnou politiku ODS vůči komunistům, druhé preferenčně nejsilnější straně, uvažuje autor glosy. K pravděpodobným příčinám však podle něj mohla patřit i obměna v nejvyšším stranickém vedení či nesouhlas s restrikčními opatřeními, k nimž se nyní chystá vládní koalice.
Komentátorka Hospodářských novin uvítala středeční nesouhlas poslanců s návrhem snížit věkovou hranici trestní odpovědnosti na 14 let. Odvolává se na tvrzení některých psychologů, podle kterých zhrubl dětský projev, ale duše dětí je pořád stejná. Při stíhání dětí je třeba pečlivě zvážit všechny okolnosti. Autorka se domnívá, že by to mělo být námětem zevrubné diskuse, která se u nás podle jejích slov zatím nekonala.
Ministerstvo průmyslu a obchodu chystá další sousto pro odpůrce jaderných elektráren. Nová energetická politika ministra průmyslu Milana Urbana počítá s podporou jaderné energie. Jak informuje Mladá fronta Dnes, měly by podle Urbana další dva bloky jaderné elektrárny Temelín nahradit po roce 2015 část uhelných elektráren, které doslouží. "Řeknu to diplomaticky. Temelín prostě ještě není dostavěn," cituje deník ministra Urbana. Temelín, s jehož stavbou se začalo v druhé polovině 80. let, má dva bloky, přičemž v původním projektu se počítalo se čtyřmi. "Pokud se bude v Temelíně stavět, tak by se muselo začít projektovat kolem roku 2010," řekl Urban. Rozhodnout by se v tom případě mělo v nejbližších letech. Mladá fronta Dnes připomíná, že jaderné energetice fandil již bývalý ministr průmysl Miroslav Grégr, který uvažoval i o výstavbě nové jaderné elektrárny. Firma ČEZ, které Temelín patří, tvrdí, že zatím ve svých plánech s dostavbou Temelína nepočítá. Staré uhelné elektrárny chce nahradit z 60 procent opět zdroji na uhlí. Zbytek by měla pokrýt výroba obou dvou nyní dokončených bloků Temelína. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce v energetické politice klást důraz nejen na jadernou energii, ale i na těžbu tuzemského uhlí. Urban navrhne, aby se zrušily nynější limity těžby uhlí. Tím by se odblokovala další ložiska a těžit by se mohlo i po roce 2030, uvedla Mladá fronta Dnes.
Legalizace držení a pěstování marihuany pro vlastní potřebu, kterou navrhuje místopředseda vlády Petr Mareš, je nepřijatelná. V rozhovoru pro deník Právo to prohlásil ředitel Národní protidrogové centrály Jiří Komorous. Uvedl, že právě proto zaslal všem poslancům dopis, v němž je před podobnými snahami varuje. Komorous se odvolává na nejnovější studii Organizace spojených národů, která kritizuje změkčení protidrogové politiky ve Velké Británii, Austrálii a dalších zemích. Podle OSN například Británie omezením trestů za užívání marihuany riskuje, že se droga mezi uživateli rozšíří jako tabák. Šéf Národní protidrogové centrály je také přesvědčen o tom, že látky obsažené v marihuaně nemají léčebné účinky. Vědecké výzkumy provedené ve světě to nepotvrzují, řekl deníku Právo.
Mýtné pro kamiony, které Německo zavede od konce srpna na svých dálnicích, zvýší náklady českých dopravců o 15 až 20 procent. Kilometr jízdy po německé dálnici tak podraží pro nákladní auta v průměru o čtyři koruny na kilometr. Jak s odvoláním na sdružení Česmad informují Hospodářské noviny, pro některé české dopravce mohou vyšší náklady znamenat i konec jejich podnikání. Martin Felix ze sdružení Česmad soudí, že zvýšení o 15 až 20 procent dopravci ve svých nákladech neukryjí. "Buď to promítnou do cen a tím se v konečném důsledku zvýší ceny zboží, které pro své zákazníky přepravují, nebo konkurence zdražení dopravy nedovolí a někteří dopravci zkrachují," obává se. "Mýtné výběrčí inkasuje hned, ale za dopravu firma dostane zaplaceno za tři až šest měsíců, což je doba splatnosti faktur. Dopravcům budou chybět peníze, to je nejhorší důsledek zavedení německého mýta," citují Hospodářské noviny Felixe.
Lidové noviny se v poznámce zabývají takém situací v českých celoplošných televizích. Nastolení prozatímních ředitelů do České televize (ČT) a Novy je podle listu důsledkem snahy politiků strkat nos do médií. Ačkoli najít schopného šéfa pro ČT je zřejmě nadlidský úkol, odstranění bývalého vedení Novy zvládli politici jakoby nic, píše autor. Jako kuriózní přitom hodnotí to, že se v kuloárech při diskusi o novém řediteli Novy spekulovalo o podobných jménech, jež padají i při hledání kandidátů na ředitele ČT. Nové vedení nejsledovanější komerční televize je ústupkem vládě, která je ale vzhledem k rozložení politických sil také spíše prozatímní. Proč by tedy za takových okolností měl být odchod Vladimíra Železného definitivní? ptá se závěrem komentátor Lidových novin.
Důstojník německého bundeswehru Roland Ströbel, který v roce 1994 zahynul při cvičném seskoku z letadla ve Sklářích na Chebsku, si může za svou smrt sám. S odvoláním na soudního znalce Ladislava Horáka o tom informuje deník Právo. "Byl po flámu nevyspalý a ještě pod vlivem zbytkového alkoholu. To sehrálo zásadní roli při seskoku. Jasně podcenil celou situaci," uvedl Horák. Policie až donedávna podezřívala z podílu na nehodě úředníka civilněsprávního úseku ministerstva vnitra Vlastimila Němce, který odpovídal za kontrolu výstroje. Jeho pochybení se však policistům nepodařilo prokázat, a trestní stíhání úředníka bylo proto zastaveno, píše deník Právo.
