Přehled tisku

Referendum o vstupu do EU v Polsku, foto: ČTK

Komentáře pondělních vydání hlavních českých deníků si všímají především referenda o vstupu do Evropské unie. Listy hodnotí nejen polský plebiscit, který se uskutečnil o víkendu, ale glosují také referendum, jež čeká občany České republiky na sklonku týdne. Autoři popisují i víkendový sněm sudetských Němců v Bavorsku.

Referendum o vstupu do EU v Polsku,  foto: ČTK
Komentáře pondělních vydání hlavních českých deníků si všímají především referenda o vstupu do Evropské unie. Listy hodnotí nejen polský plebiscit, který se uskutečnil o víkendu, ale glosují také referendum, jež čeká občany České republiky na sklonku týdne. Autoři popisují i víkendový sněm sudetských Němců v Bavorsku.

V Maďarsku, Slovensku i Polsku byla účast v referendu o vstupu těchto zemí do evropského společenství podle komentátora Mladé fronty Dnes mizerná. Polsko v neděli do posledních chvil trnulo, jestli jeho plebiscit bude platný, píše deník. Táže se zároveň, mají-li procentní hranice pro účast ve všelidovém hlasování smysl. Autor glosy se domnívá, že "česká cesta" je v tomto ohledu výjimečně rozumnější. Rozhýbat tak drahý podnik, na jehož konci bude stát nikoli ano či ne, ale jen konstatování, že hlasování nebylo platné, je k ničemu, konstatuje Mladá fronta Dnes. Lepší je podle něj nastavit pravidla tak, abychom vždycky k nějakému výsledku dospěli.

Když do EU,  tak s ODS: zleva Nečas,  Zahradil,  Topolánek,  foto: ČTK
Coby jasně pozitivní zprávu hodnotí komentátor Lidových novin shodu hlavních českých politických stran v tom, že evropská "ústava" bude předložena vnitrostátnímu referendu. Všelidové hlasování by se mělo uskutečnit na popud občanských demokratů. Po období, kdy se rozhodující politici křižovali při zaznění slova referendum jako fráter při spatření ďábla, tak alespoň virtuálně nadchází epocha jejich přímých konzultací s lidem, domnívá se list. Lidové noviny se ale zároveň pozastavují nad některými výroky předsedy ODS Mirka Topolánka, které zazněly v souvislosti možného vstupu země do evropských struktur. Topolánek totiž prohlásil, že unie již nyní "pokulhává za USA" a v budoucnu nás možná "potáhne dolů" německá ekonomika. Ujištění o možnosti vystoupení z EU, kterého se nám díky jeho naléhání na premiéra Špidlu dostalo, nicméně může aktuálně pomoci přesvědčit ty voliče, kteří se bojí osudové nezvratnosti našeho vstupu, píše deník.


Z víkendového sudetoněmeckého sněmu v bavorském Augsburgu,  foto: ČTK
Sudetští Němci na svých postojích nezměnili nic. Alespoň to po víkendovém 54. sudetoněmeckém sněmu v bavorském Augsburgu shodně konstatují deník Právo i Mladá fronta Dnes. Jako obvykle se jejich výrazná snaha soustředila na známou výměnu rolí: totiž postavit odsunuté do pozice obětí a ani nepípnout o jejich prokázané historické vině na rozbití Československa, na rozpoutání války a na válečných zločinech, píše autor glosy v Právu. Deník se pozastavuje nad tím, že tuto výměnu rolí pomáhal v Augsburgu znovu inscenovat také bavorský premiér Edmund Stoiber. Po střízlivém pohledu na celou dosti halasnou scénu je ale třeba mít na zřeteli, že v Bavorsku jsou v září zemské volby. "A po nich - jako obvykle - přejde hřímavý Stoiber zas do normálnějších kolejí," uzavírá list.

Podle autora poznámky v Mladé frontě Dnes mluvili sudetští Němci na svém srazu, jako by je platil Grebeníček. A ačkoli se komentátor sám přiřazuje k menšině Čechů, kteří hodnotí poválečný odsun Němců jako zlou křivdu, evropský problém se z tohoto tématu podle něj nikdy nestane. Budeme se o to muset pohádat jen my zde. Grebeníčkovi nevěřme, uzavírá Mladá fronta Dnes.


Vladimír Špidla,  foto: ČTK
Vláda Vladimíra Špidly činí zásadní kroky v boji proti korupci a to je velmi důležitý pozitivní signál pro všechny zahraniční investory, řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny velvyslanec USA v České republice Craig Roberts Stapleton. "Zaznamenáváme velký pokrok, co se týká pravidel byznysu, reformy soudního systému, obchodního rejstříku, zákona o bankrotech," chválil vládu Stapleton. Mezi hlavní protikorupční kroky kabinetu zařadil americký velvyslanec zrušení smlouvy na výstavbu dálnice D47, odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a zavedení majetkových přiznání pro ministry. Hlavním lákadlem pro zahraniční investory v České republice vysoce je kvalifikovaná a motivovaná pracovní síla a také široká znalost angličtiny, řekl velvyslanec listu. Naopak největší komplikací je podle něj stav české dopravní sítě. "Doufám, že zároveň se vstupem do EU dálnice, silnice a letiště zlepší," sdělil Stapleton. Časté čerpání nemocenské považuje Stapleton za přežitek předchozího režimu, který bude samovolně mizet, protože český zaměstnanec začínající u zahraniční firmy zjistí, co pro něj dlouhodobá nepřítomnost z hlediska profese a finančního zajištění znamená. V rozhovoru pro Hospodářské noviny však připouští, že jde o problém, který může zahraničního investora odradit.


Šéfovi poslaneckého klubu sociálních demokratů Petru Iblovi se nelíbí, že předseda strany a premiér Vladimír Špidla neumí komunikovat se svými poslanci. Proti Špidlovi se postavil i další významný člen ČSSD, předseda středočeské organizace sociálních demokratů Richard Dolejš. Kritizoval premiéra za to, že nechává ve vládě hodně prostoru lidovcům a unionistům. Informuje o tom Mladá fronta Dnes. "Vidím jako problém, když se poslanci dozvídají některé věci až před hlasováním," řekl listu Ibl. Dolejš zase minulý týden premiérovi nabídl, aby koaličním partnerům nechal namísto ministerstev dopravy, pro místní rozvoj a životního prostředí nějaké méně důležité resorty. Podle Mladé fronty Dnes patří Ibl i Dolejš k takzvanému Grossovu křídlu.


Propad preferencí Unie Svobody-DEU, která se podle posledních průzkumů propadla pod hranici volitelnosti, má vyřešit poradenská agentura TAKT. Stejná firma dokázala na Slovensku koncem devadesátých let udělat z nevolitelného Křesťanskodemokratického hnutí třetí nejsilnější vládní stranu, informují Lidové noviny. O víkendu nejužší vedení strany zpracovávalo výsledky analýzy vzniklé na základě výzkumu mezi členy i voliči US-DEU. "Potenciál našich možných voličů je zhruba okolo deseti procent," řekl listu šéf unionistů Petr Mareš. Členská základna US-DEU se podle jeho slov snížila přibližně o 15 procent.


Nejvyšší správní soud, který má řešit žaloby na postup či nečinnost úřadů, je zavalen množstvím nevyřízených stížností. Velkou část z nich tvoří žaloby cizinců, kteří v ČR neúspěšně požádali o azyl. Píšou to Hospodářské noviny. "Máme z toho skutečně obavy. Už teď je zřejmé, že nás to bude velmi dlouho zatěžovat. Chyba je v zákoně o azylu," řekl deníku předseda soudu Josef Baxa. Pro deník Právo Baxa uvedl, že nejhorší situace je na krajských soudech v Brně a Ostravě. Řešením celé situace by podle něj mohl být vznik nezávislého správního tribunálu, který by plnil roli filtru mezi klasickým správním řízením a správním soudnictvím. "Je to věc, kterou my jsme už dávno navrhovali, ale ministerstvo vnitra tuto myšlenku odmítlo," dodal.


Blízko výletního místa Réna u Ivančic na Brněnsku se již letos začne těžit bentonit. Ústavní soud totiž minulý týden odmítl stížnost místního občanského sdružení na postup obecního úřadu v celé záležitosti. Okolnostmi těžby se zabývají Hospodářské noviny. Protesty místních trvaly tři roky. Ivančické občanské sdružení požadovalo po obecním úřadě vypsání referenda, v němž by se obyvatelé Ivančic k těžbě suroviny vyjádřili. Zastupitelé tento krok odmítli s tím, že rodná čísla k podepsaným jménům v petici doplnili sami organizátoři petice. Občanské sdružení si stěžovalo u Ústavního soudu, který ale na straně představitelů obce nezjistil porušení zákona. Radnice nyní jedná o podmínkách těžby s majitelem těžebních práv, společností Bentex Bohemia. Místostarosta Ivančic Jaroslav Pospíšil listu řekl, že vedení obce bude po firmě chtít, aby celou lokalitu po vytěžení suroviny rekultivovala. "Pokud budou v případné smlouvě jasně stanovené záruky, tak její podepsání nebudeme bránit," uvedl v Hospodářských novinách organizátor petice za uspořádání referenda Josef Valenta. Organizátoři ale zároveň nevylučují možnost odvolání se k Evropskému soudu ve Štrasburku. Obec má dostávat za těžbu bentonitu, který by se měl těžit sedm let, jeden a půl milionu korun ročně. Surovina se využívá hlavně v hutnictví, slévárenství, zemědělství či elektrotechnice. Do ČR se dováží kolem jedenácti tun bentonitu ročně, vyváží se především do Rakouska, Německa a na Slovensko.