Přehled tisku
Pondělní verdikt soudu, který poslal na čtyři roky do vězení předlistopadového vysokého funkcionáře Karla Hoffmanna, je společným tématem komentářů úterních novin. Trest soud vyměřil Hoffmannovi za to, že v noci 21. srpna 1968, kdy do země vstoupily armády Varšavské smlouvy, nařídil zastavit vysílání Československého rozhlasu.
Adam Černý v Hospodářských novinách píše, že rozsudek nad Hoffmannem je významný svou ojedinělostí. Je to totiž poprvé, co byl odsouzen někdo, kdo se podílel na obsazení vlastní země cizími vojsky. K paradoxu rozsudku přispěla i dnešní doba. Rozsudek byl zdůvodněn odvoláním na někdejší článek v ústavě o vedoucí úloze KSČ, tedy na cosi, co je v právním státě nepředstavitelné. "Možná, že výstižnější pojmenování pro lidi druhu Karla Hoffmanna najdou až ti, kteří s jejich dobou nebudou mít nic společného," domnívá se komnetátor Hospodářských novin. Hoffmann se ale podle deníku vyhnul jedné slabosti. Na rozdíl od bývalého vyšetřovatele komunistické tajné policie Aloise Grebeníčka totiž alespoň k soudu přišel.
Petruška Šustrová se v Lidových novinách pozastavuje nad tím, že Hoffmann byl odsouzen nikoli za vlastizradu, nýbrž za zneužití pravomocí veřejného činitele. "Trochu to připomíná odsouzení mafiánského šéfa Al Capona za daňové nedoplatky," myslí si komentátorka Lidových novin. Jenže: jak dokázat, že odsouzený jednal v dohodě s vyšší mocí? ptá se list. On přece možná ani žádnou dohodu nepotřeboval. Myslel stejně jako nejvyšší páni v Kremlu, potlačení svobody bylo i v jeho zájmu. A i kdyby se byl dohodl, dnes se k tomu on ani představitelé "cizí moci" nepřiznají, uzavírá Šustrová.
Zlepšení podnikatelského prostředí je podle Hospodářských novin cesta ke změně struktury HDP a k vyšší výkonnosti ekonomiky ČR. K více než dvouprocentnímu růstu jsme se totiž v podstatě projedli, stojí v komentáři Jiřího Němečka. Pouze na spotřebě domácností nezle dlouhodobě stavět, podporovat je nutné obchod, výrobu a nové investice. Bude to však obtížné. Spotřebu podporuje růst reálných mezd, nízké úroky, stabilní ceny a v neposlední řadě zvyšující se obliba žití na dluh, píší Hospodářské noviny. Naopak zahraniční investice jsou v nedohlednu, protože oživení západních ekonomik nepřichází a silná koruna a recese našich největších obchodních partnerů tlumí český vývoz.
Také komentátorka Lidových novin Michaela Rulíšková tvrdí, že se solidní výsledek HDP v prvním čtvrtletí není důvod k optimismu. Všímá si také, že na kromě zahraničních investic klesá i zájem zahraničních turistů o pobyt v České republice. Odpověď na otázku, jak dlouho tento trend česká ekonomika vydrží, je podle Lidových novin velmi smutná.
Napomoci při léčení nezdravé struktury růstu HDP může podle komentátora Práva Jiřího Vavroně především vstup do Evropské unie. Zájem investorů o naši zemi začleněním do unie stoupne a zvýší se snad i možnost odbytu pro české výrobce. Také pravidla EU a podmínky eurozóny přispějí k tlaku na změnu struktury HDP. Přispět by měla i připravovaná reforma veřejných financí, stojí v komentáři Práva, protože stát v ní nepočítá se snižováním investic, zatímco spotřebu omezí vyšší daně a zmrazení růstu mezd.
Místopředseda KSČM Jiří Dolejš bude muset podle Práva brzy hájit svou funkci. Komunistickým odpůrcům vstupu Česka do Evropské unie totiž leží v žaludku, že otevřeně deklaruje své ANO pro nadcházející referendum, když vedení strany doporučilo NE. S návrhem na odvolání Dolejše má na zasedání ústředního výboru příští týden vystoupit Václav Svatek za českolipskou organizaci. Listu to potvrdily nezávisle na sobě tři zdroje. Podle předsedy strany Miroslava Grebeníčka jde ale o jinou kauzu, která nemá s EU nic společného. Odpůrci Dolejšovi vyčítají, že kromě svého kladného postoje v referendu poodhalil názorové rozdíly v KSČM. O skutečnosti, že strana nemusí být tak jednotná ohledně Evropské unie, vypovídá anketa na webové stránce komunistů. Navíc mnozí straničtí funkcionáři, jak se někteří přiznali, se bojí říci svůj postoj nahlas, aby je konzervativní křídlo nesemlelo a reformisté by tak ztratili těžce vybojované pozice, píše úterní Právo.
Na jedno pracovní místo čeká čtyřicet vozíčkářů, konstatují Hospodářské noviny. Firmy s více než pětadvaceti zaměstnanci i nadále raději platí "invalidní daň", než by zaměstnaly čtyři procenta handicapovaných, nebo kupovaly zboží od firem, kde pracuje polovina postižených. Nepomohlo ani zvýšení odvodů, které před dvěma lety odsouhlasili poslanci. Místo tehdejších zhruba sedmi tisíc korun nyní platí firmy třiadvacet tisíc za každé místo neobsazené handicapovaným. Zdravotně postižení doplácejí i na restrukturalizaci firem a související propouštění. Podle mluvčí ministerstva práce Kateřiny Prejdové například ústředny, kde dříve pracovali, jsou digitální. Na hlídání firmy najímají bezpečnostní agentury. Když už firmy handicapované zaměstnat chtějí, těžko seženou kvalifikované pracovníky. Za minulého režimu totiž zdravotně postižení chodili do speciálních škol. Poté nastoupili do vyčleněných učebních oborů a pracovali v družstvech invalidů, dodávají Hospodářské noviny.
V dokonalém utajení studuje už rok na liberecké Technické univerzitě třicetiletý vězeň, píše Mladá fronta Dnes. O tom, že si v nedalekých Rýnovicích odpykává třináctiletý trest za pokus o vraždu, vědí pouze dva jeho spolužáci. Ostatní nemají tušení, že student, který chodí po budově, se večer nevrací na kolej, ale na celu. Muž, který na svobodě vystudoval gymnázium, se ve vězení stihl vyučit. Chtěl se vzdělávat dál a začal uvažovat o vysokoškolském studiu. Vedení rýnovické věznice mu vyšlo vstříc. Na univerzitě si dohodl dálkové studium. Do školy chodí vždy tři dny v měsíci za sebou, je to vlastně formou vycházky, vysvětluje mluvčí rýnovické věznice Monika Králová. Ráno opustí věznici a večer se zase vrátí, aby tu přespal. Rektora liberecké Technické univerzity Vojtěcha Konopu informace o tom, že mezi studenty je muž, který začal studovat v době, kdy už si odpykával trest, překvapila. Studentovu snahu zvýšit si vzdělání však oceňuje, uvádí úterní Mladá fronta Dnes.
Snad s žádným jiným trhem nehýbe očekávaný vstup Česka do EU tolik jako s trhem nemovitostí, konstatuje Mladá fronta Dnes. Odborníci na bydlení už dlouho ale upozorňují, že ho ovládla nákupní horečka, ze které se Češi vyléčí až poté, co se stanou obyvateli sjednocené Evropy. Vstup do EU by tak mohl přinést na český trh s byty vystřízlivění podobně, jako to zažilo Španělsko či Portugalsko. Ceny v Praze jsou mnohdy nepřiměřeně vysoké a lze očekávat jejich pokles.
Jak uvádí Mladá fronta Dnes, hradní stráž, která by měla být prestižní jednotkou armády a jedním ze symbolů sídla hlavy státu, se topí ve skandálu - její vojáci si přivydělávají v pornobyznysu. Na začátku května se nechali fotit pro internetové pornostránky. Byli při tom částečně oblečeni ve slavnostních uniformách.
Tuzemské banky nepočítají s redukcí poboček, jako se to děje například v Německu, píší Hospodářské noviny. Naopak, po období zeštíhlení v minulých třech letech se bankovní síť v Česku začíná znovu zahušťovat.
Český projekt byl oceněn v mezinárodní architektonické soutěži na projekt největšího egyptologického muzea na světě, informují o tom Lidové noviny. Soutěž vyhlásil loni Egypt ve spolupráci s UNESCO s cílem vybudovat stavbu nedaleko velkých pyramid v Gíze, kam by se soustředily veškeré památky jedné z nejstarších lidských civilizací.
