Přehled tisku
Titulní strany hlavních českých deníků dnes nenechají nikoho na pochybách, že Češi v pátečním a sobotním referendu podpořili vstup země do Evropské unie. "ANO, jsme Evropané", "Zvolili jsme Evropu" nebo "ANO EU: 77,33%" hlásají jejich palcové titulky. Listy rozebírají zajímavosti ze statistiky plebiscitu, přinášejí reakce předních českých i evropských politiků a zamýšlejí se nad budoucností koaliční vlády. Všímají si reakce prezidenta Václava Klause, který neprozradil, jak hlasoval. Poukazují i na to, že oslavy vítězství eurooptimistů nebyly zrovna vydařené. Vstup do EU podpořilo v referendu 77,3 procenta voličů. Volební účast byla 55,2 procenta, což v přepočtu znamená, že vstup do EU podpořilo jen 42 procent z těch, kdo volit mohli. Z postkomunistických zemí byla podpora při přepočtu na všechny voliče nižší jen v Maďarsku.
"Souhlas se vstupem byl více než dostatečný, oslnivě vysoký však nebyl," hodnotí výsledky referenda komentátor Práva Jiří Hanák. Výslovně znepokojující ale podle něj je, že pětačtyřicet procent občanů k urnám vůbec nepřišlo. V nepříliš podařené kampani to podle komentátora nebylo. "Holt asi nejsme takovým výlupkem demokratických tradic a občanské odpovědnosti, jak si často nahlas myslíme," konstatuje Jiří Hanák v Právu.
Česká republika se vrátila do Evropy, národní program, který po pádu komunismu přijala převážná část společnosti, se naplňuje, konstatuje Petr Zavadil v úvodníku Lidových novin. Je však podle něj třeba položit si otázku, jaký bude další národní program. "Odpověď nevyžaduje příliš přemýšlení. Příštím národním programem musí být uzdravení české ekonomiky," míní Zavadil. Jde podle něj o hodně, neboť reforma veřejných financí ovlivní podobu životů Čechů na mnoho let.
Mladá fronta Dnes si všímá spíše zdrženlivé reakce prezidenta Václava Klause na výsledky hlasování. V sobotu, po ohlášení výsledků referenda, se pouze omezil na vzkaz přes svého mluvčího. Uvedl v něm mimo jiné, že nyní je zapotřebí se dívat dopředu, přičemž velmi bude záležet na tom, jak se ČR v EU zabydlí. "Pokud chce být prezident i v případě tak závažných rozhodnutí, jakým české hlasování o unii nesporně bylo, 'prezidentem všech' a v podstatě nic neříká, nechová se jako státník," domnívá se Viliam Buchert v Mladé frontě Dnes.
Komentátorka Hospodářských novin Patricie Polanská se pozastavuje nad tím, že Klaus nikdy neřekl, jak bude v referendu hlasovat. I ve volební místnosti pouze konstatoval, že hlasoval správně. Podle Polanské se to dá přeložit tak, že prezident se rozhodl, že se rozhodl správně, a občanům nezbývá než tomu věřit, protože konkrétně "jak" se nedozvědí. "Jediné, co vědí, je, že prezident má patent na to, rozhodnout se 'správně'. To se ovšem spíš blíží něčemu takovému, jako je neposkvrněné početí. Tam vám také nezbývá než věřit," dodává Patricie Polanská v Hospodářských novinách.
Právo uvádí, že krátce po zveřejnění výsledků referenda se Unii svobody-DEU rozhořela debata o tom, zda není nejvyšší čas k vystoupení z vlády. Někteří unionistů jsou podle listu přesvědčeni, že strana splnila svůj úkol, když dovedla zemi do EU, a neměla by proto nadále vládnout se sociálními demokraty. Takový okamžik nastal podle místopředsedy unie a šéfa platformy DEU Ratibora Majzlíka. Předseda unie Petr Mareš v rozhovoru pro Právo připouští, že se taková diskuse jistě objeví. US-DEU však podle něj vstupovala do vlády ze tří důvodů: přípravě ČR na vstup do EU, vyřešení problému veřejných financí a boji s korupcí. "Naše mise v této koaliční vládě ještě neskončila. Unie svobody-DEU to jako celek, myslím, pochopí," uvedl Mareš.
Lidové noviny dále hodnotí úroveň koncertu na oslavu výsledků referenda na Hradčanském náměstí. List konstatuje, že oslava potřebovala přísnější režii a jasnější záměr. Nevyrovnaná úroveň moderátorů, málo humoru, dojetí nezabralo, výběru písní chyběl klíč, vypočítává deník. U televizních obrazovek podle něj zbyly jen dva pocity: křeč a rozpaky.
Všechny tuzemské deníky se v komentářích soustředí také na hospodářské aspekty úspěšného referenda o vstupu České republiky do Evropské unie. Země se podle deníků vrací zpět do Evropy a pro jednotlivce i firmy se tak otevírá více možností, jak uspět.
"V EU máme stoprocentní záruku, že budeme slyšet přesně tak, jak rozumně a hlasitě dokážeme promluvit," míní komentátor Mladé fronty Dnes Martin Komárek. Upozorňuje však zároveň na to, že většina států unii, podobně jako ČR, trpí přebujelý sociálním systémem, který již lidem nepomáhá, naopak jim škodí. "Změnit to však je těžké a můžeme čekat otřesy i bouře," dodává Komárek. A nakonec - evropský trh je velmi liberální a konkurence velmi tvrdá, což může zdejší podnikatele i zaměstnance bolet. "Král volič však rizika posoudil a jasně si vybral výhody: příležitost udělat z naší země bohaté, ale hlavně důstojné a příjemné místo k životu," píše komentátor Mladé fronty Dnes.
Hospodářské noviny připomínají, že Češi volili skeptičtěji, než obyvatelé ostatních postkomunistických zemí - pokud se výsledky přepočítají přes celkové množství oprávněných voličů, pak Unii řeklo ano jen 42 procent lidí. Menší podporu vyjádřili už jenom Maďaři. List se pozastavuje nad tím, že doma zůstaly zdrcující tři milióny sedm set tisíc voličů. Je to absence natolik alarmující, že ji není možné přejít vyjmenováním obvyklých důvodů, proč se stále více lidí ve všech vyspělých zemích stává nevoliči.
Hospodářské noviny dále dodávají, že zdaleka není hotovo. Češi například nebudou moci hned po vstupu pracovat ve většině nynějších zemí unie. Pokud místní zákonodárci neschválí zákon o vzájemném uznávání profesních kvalifikací, budou muset i v zemích, které Česku práci neodepřely, skládat speciální zkoušky. Chybějí i jiné zákony - například o zadávání veřejných zakázek, bez kterého nebude možné čerpat peníze z fondů Evropské unie. Také jednotlivá ministerstva přiznávají, že stále nemají dost úředníků schopných se s Bruselem domluvit tak, aby obce získaly evropské dotace.
Také před samotnou Evropskou unií leží aktuální problém - evropská ústava, připomíná Mladá fronta Dnes. Na jejím základě se změní fungování unie tak, aby byla schopna pojmout deset nových členů. V pátek ji schválil Konvent, v říjnu se nad jejím návrhem sejdou zástupci vlád pětadvaceti členských i kandidátských zemí, z nichž každá včetně české bude mít právo dokument zablokovat. Náš ministerský předseda Právuřekl, že je připraven práva veta použit, bude-li Česku hrozit ztráta rovnoprávnosti.
Mladá fronta Dnes zdůrazňuje, že unii doženeme možná až v příští generaci. Ale mimo ni by to bylo prakticky vyloučeno. Současně připomíná, že vládu teď čeká obtížný úkol prosadit reformu veřejných financí. Její další odklad - i s ohledem na Brusel - není možný. Klíčová jednání mají proběhnout tento týden, dodává list. Premiér Špidla už avizoval, že nebude ustupovat těm, kterým se zdá příliš tvrdá, tedy odborům a levicověji zaměřeným politikům ČSSD.
Přes 600 miliónů korun zaplatí náš stát konsorciu Housing&Construction za zrušení smlouvy o stavbě dálnice D47, uvádí Právo. Podle něj právě skutečnost, že se izraelská firma ještě kompenzace nedočkala, způsobila zastavení prací na dvoukilometrovém obchvatu Ostravy, jehož dodavatelem jsou Ostravské dopravní stavby. Vyplacení kompenzace by měla ještě před prázdninami odsouhlasit vláda.
Už více než půl roku porušuje zhruba sto českých nemocnic a další zdravotnická zařízení, která přešla pod správu krajů, platné zákony. Chybí jim povinná registrace od krajského úřadu se souhlasným stanoviskem České lékařské komory. Z pohledu zákona tudíž léčí nelegálně, nelegálně čerpají peníze od zdravotních pojišťoven a nakládají s léčivy, upozorňují na to dnešní Lidové noviny. Podle právníka Asociace českých a moravských nemocnic Stanislava Fialy selhalo ministerstvo zdravotnictví. Stanovilo totiž pouze, dokdy mají být registrační řízení ukončena, ale už neřeklo, že do té doby jsou nemocnice povinnosti mít registraci zbaveny. Ministryně Marie Součková dala posunout původně stanovený termín 30. dubna až na konec roku, ale o nápravu se nezasadila. Ministerstvo si však žádné pochybení nepřipouští: nemocnice si prý změnu právních pravidel při přechodu pod jiného zřizovatele měly včas uvědomit a o registraci si zažádat.
Neplatíš-nebydlíš ! Takovým heslem se řídí starosta Slaného Ivo Roubík, který nechal z ubytovny zvané Mexiko vystěhovat na ulici pět romských rodin i s dětmi. Je mezi nimi i těhotná žena se třemi malými dětmi. O případu píší Lidové noviny. Starosta vyhrožuje, že každých čtrnáct dní budou následovat další, dokud bude ve městě jediný neplatič. Romové ale tvrdí, že je to kvůli barvě pleti. Mezi vystěhovanými jsou i dvě rodiny, které žádné dluhy vůči městu nemají. Další sice dluží, ale chtěly se domluvit na splátkovém kalendáři. Město však odmítlo. Lidé, kteří se zabývají romskými komunitami říkají, že vedení města nemá chuť řešit sociální potíže a Romů se prostě zbavuje. Případ proto začala vyšetřovat i zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová.
Prezident Václav Klaus odletí ve středu na svoji první cestu do USA v roli prezidenta, informuje dnešní Mladá fronta Dnes. Se svým americkým protějškem, prezidentem Bushem, se však při této příležitosti nesejde. Klausova cesta do Spojených států má jen pracovně-soukromý charakter. Proto prezident nepoletí speciálem, ale běžnou linkou.
Lidovci už zahájili jednání o tom, kdo nahradí Pavla Severu na postu náměstka ministra obrany. Žhavým kandidátem je bývalý poradce exministra Viléma Holáně a stranický sponzor Aleš Doležal. Informují o tom dnešní Lidové noviny. Severa se rozhodl funkci opustit poté, co se rozhodl nastoupit do Poslanecké sněmovny místo Miloslava Výborného, který se stal ústavním soudcem. Čtyřiatřicetiletý Doležal pracoval na ministerstvu obrany ve druhé polovině 90. let jako poradce a vrchní ředitel kabinetu ministrů za KDU-ČSL Miloslava Výborného a Viléma Holáně. Ministerstvo dobrovolně opustil v roce 1998 a začal podnikat. Ještě předtím se ale "proslavil" tím, že daroval své straně 250 tisíc korun - prý ze svých úspor - jako sponzorský dar, připomíná list.