Přehled tisku

Místopředseda vlády Pavel Rychetský, foto: ČTK

Čtvrteční tisk věnuje největší pozornost volbě ředitele České televize (ČT), jednání senátorů o kandidátech na soudce Ústavního soudu a návštěvě premiéra Vladimíra Špidly ve Spojených státech, kde mj. jednal o možné účasti českých firem na obnově Iráku.

Místopředseda vlády Pavel Rychetský,  foto: ČTK
Senátoři ve středu posuzovali čtyři kandidáty, které do Ústavního soudu navrhl prezident Václav Klaus. Schválili kandidaturu vicepremiéra Pavla Rychetského (ČSSD), podpořili též dosavadní ústavní soudce Vojena Güttlera a Pavla Holländera. Horní komora naopak nesouhlasila se jmenováním advokáta Aleše Pejchala.

Nominace a volba ústavních soudců je pro dlouhodobý vývoj státu podstatně důležitější než běžné volby do poslanecké sněmovny, konstatují Hospodářské noviny (HN). Prezident Václav Klaus na posty devíti ústavních soudců postupně navrhl lidi, z nichž každý při hlasování v senátu u někoho vzbudil výhrady. Podle HN je to však nepřímým důkazem, že jde o výjimečné a nepřehlédnutelné osobnosti. Je to určitě lepší, než kdyby Klaus nominoval devět kancelářských šedých myší, které se mohou prezentovat pouze dokonalou znalostí zákonů, myslí si list. "Právě různorodý mix teoretiků práva, aktivních advokátů a politiků dává naději, že výsledkem může být těleso, pro které Ústava nebude pouze soupisem jednotlivých paragrafů, ale opravdu základním zákonem státu," píší HN. Není potom překvapivé, že se v takovém mixu najde někdo, kdo v senátu zvolen nebude, dodávají.

Hlavní zprávou ze středečního rozhodování senátu je úspěch Pavla Rychetského, myslí si Mladá fronta Dnes (MfD). "Potvrzuje se, že v Ústavním soudu již nic nebude, jak bývalo," konstatuje list. Jediným problémem a změnou však podle listu není jen jeho svázanost s politickou stranou. "Principiální problém je v tom, že Pavel Rychetský byl až dosud ostrým kritikem Ústavního soudu. V případě některých nálezů - jako tomu bylo opakovaně v kauze nájemné - dokonce vymýšlel právní kličky, jak na verdikt Ústavního soudu vyzrát," připomíná MfD. Rychetský je navíc jako ministr spravedlnosti konečným autorem většiny norem, které bude soud i nadále posuzovat.


Jiří Janeček před odpoledním tajným hlasováním Rady ČT,  foto: ČTK
MfD komentuje rovněž volbu generálního ředitele ČT. Novým ředitelem se podle středečního rozhodnutí Rady ČT stal Jiří Janeček, který byl dosud pověřen řízením zpravodajství ČT a který léta moderoval hlavní zpravodajský pořad televize Události. "Kdyby Janeček zvládl polovinu toho, co televize potřebuje, byl by to skoro zázrak," myslí si MfD. Všechno, co stáhlo bývalé ředitele ČT ke dnu, totiž zůstalo při starém. Jsou to nejen politické strany, jejichž představitelé dostávají neurotické třesení, pokud se neobjeví na obrazovce často a nedostávají uctivé otázky, píše list. Je tu také televizní kolos sám - nad institucí totiž stále visí podezření z neefektivity a neprůhlednosti. "Zhoubným pokušením je snaha dohánět komerční konkurenci ve sledovanosti," varuje také MfD. A zbývají ještě silné odbory nebo problémy rozpočtu, vypočítává list problémy, které na nového ředitele čekají.

HN se domnívají, že se Rada ČT volbou Janečka odklonila od myšlenky hledání manažera a člověka s pohledem "zvenčí" k jistotě a znalosti věci "zevnitř". České televizi by přitom prospěl silnější otřes a nejlépe zásah zvenčí, konstatuje list. "Těžko ovšem čekat něco podobného od člověka, jež byl léta jedním z článků organismu veřejnoprávní televize," dodává.

S tím souhlasí také Lidové noviny (LN). Personál České televize se podle listu může radovat, že v čele podniku stane "jeden z nich". "Brzy se ukáže, zda Janeček o funkci stál proto, aby své druhy pokryl, anebo proto, aby provedl reformy, které jsou stejně nevyhnutelné. První varianta se zdá být pravděpodobnější," konstatují LN.


Vladimír Špidla a George Bush,  foto: ČTK
Americký prezident George Bush sice slíbil připomenout americkým firmám, aby vážně jednaly s českými podniky o účasti na rekonstrukci Iráku, podle deníku Právo přesto zůstává podíl Česka na dodávkách do válkou poškozené země spíše hudbou budoucnosti než realitou. Podle komentátora Jiřího Roškota do hry vstupuje značná nestabilita v postsaddámovském Iráku a také fakt, že vliv administrativy na komerční rozhodování například stavebního koncernu Bechtel, který získal hlavní kontrakt v Iráku, může být - a také je - omezený. České firmy se navíc v soutěži o dodávky setkají s velkým množstvím dalších konkurentů - zkušenějších, flexibilnějších a většinou s neporovnatelně silnějším finančním zázemím. "Nicméně české vojenské účasti po invazi v Iráku si Bílý dům vysoce cení a dal to ostatně nepřehlédnutelně najevo," dodává komentátor Jiří Roškot v Právu.


"Vysoké daně k nám investory nepřilákají," konstatuje Michaela Rulíšková v komentáři Lidových novin. Zahraniční investoři podle ní totiž rozhodně nepatří na seznam známých filantropů, kteří ve snaze pomoci rozvíjející se ekonomice své peníze rádi rozpustí v jejím daňovém systému. "Jde jen o peníze!" dodává Rulíšková. Poukazuje přitom na to, že rozdíl mezi tuzemskými daňovými sazbami a těmi v okolních zemích bude činit až deset procentních bodů.


Na majetek obchodního domu Kotva se podle výpisu z katastru nemovitostí vážou stamilionová zástavní práva dvou firem. Další dvě firmy se vkladu zástav domáhají. Informují o tom čtvrteční


První česko-ruská banka (PČRB), v níž má Česká konsolidační agentura 5,53 procenta, by se mohla zapojit do vypořádání ruského dluhu. Banka má profinancovávat velké kontrakty pro české firmy a podle čtvrtečních Hospodářských novin oznámila mnohonásobné navýšení základního kapitálu a aktiv. Přes 94 procenta má nyní v bance ruský Strojtransgaz, který se stal loni strategickým investorem. Česká strana však nechce v bance ztratit vliv a chystá rovněž navyšovat kapitál. "S navyšováním by se mělo začít asi do dvou měsíců," řekl Hospodářským novinám mluvčí ČKA Jiří Pekárek. Česká republika přitom může navýšit jmění až na 50procentní podíl na základním kapitálu. "S nárůstem základního kapitálu po vstupu strategického investora roste respekt vůči bance a tedy i možnosti zapojit se případně do jinak velmi složité oblasti vypořádání českých pohledávek v Rusku," řekl HN Pekárek. Tato možnost se však podle něj teprve posuzuje.


Irácké velvyslanectví v Praze bude uzavřeno. V současné době se rozprodává zařízení a nábytek z budovy velvyslanectví v Praze 6. Do výprodeje jde také vybavení rezidence iráckého velvyslance, píší čtvrteční Lidové noviny(LN). "Velvyslanectví bude zavřeno. Rozhodlo o tom irácké ministerstvo zahraničí," potvrdil listu informaci Tomáš Saidl z tiskového odboru českého ministerstva zahraničí. Irácké ministerstvo také rozhodne o tom, zda bude činnost velvyslanectví v České republice v budoucnu obnovena, píší LN. Česko není podle Saidla jedinou zemí, kde činnost iráckých zastupitelských úřadů končí. "Máme informace, že jde o plošný krok. Saddámovská zařízení se ruší v mnoha dalších zemích. Poté se mají vybudovat nová," vysvětlil Saidl. V České republice nyní žije několik set Iráčanů, uvádí LN. Člen iráckého klubu v České republice Sulaiman Fahad, který žije v Česku už od roku 1959, listu řekl, že tento krok nechápe. Koncem března vyhostila Česká republika pět iráckých diplomatů, včetně chargé d'affaires Málika Muhammada Aního. Vyhoštění diplomaté podle Bezpečnostní informační služby usilovali o zastavení vysílání Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda do Iráku a jedním z plánovaných scénářů mělo být i provedení teroristického útoku.


Ministerstvo zemědělství chce zákonem nařídit majitelům pozemků, aby půdu rolníkům pronajímali nejméně na sedm let. "Dosavadní jednoletá výpovědní lhůta je nedostatečná," tvrdí ministr Jaroslav Palas. Podle čtvrtečních Hospodářských novin tak ministerstvo vychází vstříc zemědělcům, kteří tvrdí, že pro stabilitu podnikání je nutné, aby zemědělec měl alespoň nějakou jistotu, že na půdě bude moci dlouhodobě hospodařit. Ostře však proti těmto návrhům, které by měly být schváleny ještě před vstupem do EU, vystupuje ODS. "Omezí to práva více než dvou milionů vlastníků půdy. Nebudou moci s půdou svobodně nakládat a navíc se uměle stlačí cena nájmu," tvrdí poslanec a stínový ministr zemědělství Jiří Papež. Skupina poslanců KSČM jde však podle listu ještě dál než ministerstvo zemědělství a navrhuje, aby lhůta byla devítiletá. Palas však tvrdí, že radikální návrhy poslanců nepodpoří. "Stabilnější podnikatelské prostředí ale rolníci potřebují," dodal.


Armáda, která se připravuje na reorganizaci, nabídne za několik měsíců k prodeji armádní nemovitosti za miliardy korun. Podle realitních odborníků půjde o obchod století. Větším obchodem byla podle nich pouze privatizace v devadesátých letech. Jak informuje čtvrteční Mladá fronta DNES, nemovitosti chce ministerstvo obrany hlavně dobře zpeněžit. "Kdo dá víc, ten v soutěži vyhraje," řekl listu náměstek ministra Jan Dzvoník. Poptávka investorů po opuštěném armádním majetku ve velkých městech podle Dzvoníka den ode dnes roste. Také realitní experti tvrdí, že zatímco menší obce odchod vojska většinou poškodí, protože vojáci dávají místním práci a zvyšují i kupní sílu obyvatelstva, Praha, Brno či Olomouc mohou na vyklízení posádek velmi vydělat. V armádních zónách mohou totiž vzniknout hotely, turistická či obchodní centra, ale také parky. Jenom tržní cenu tří objektů ministerstva obrany na Hradčanech a v Dejvicích odhadují realitní kanceláře přinejmenším na stovky milionů, dodává deník.


Ministryně zdravotnictví Marie Součková a ministr vnitra Stanislav Gross,  foto: ČTK
Ministr vnitra Stanislav Gross chce navrhnout vládě, aby umožnila léčení nemocných obyvatel Iráku v České republice. Gross vládu požádá o 13 milionů korun na program humanitárních evakuací zdravotně postižených Iráčanů, píše čtvrteční Právo. Do programu evakuace mají být zařazeny především děti, kterým nemohou pomoci ani čeští lékaři ze 7. polní nemocnice v Basře a které potřebují operaci očí, srdce či po střelných zraněních. "Předpokladem zařazení do projektu je prognóza úspěšného vyléčení v ČR," řekl listu Gross. Spolu s těmito pacienty by do Česka měl přicestovat jejich doprovod. I rodičům by pobyt u nás hradila vláda, stejně jako jejich návrat do vlasti, píše Právo. Před návratem do Iráku by měli být pacienti navíc vybaveni nezbytnými léky a finančními prostředky na zajištění rekonvalescence. Peníze na program by v rozpočtu neměly chybět, neboť původně měly pokrýt náklady na dočasnou ochranu cizinců. Příslušný zákon však začne platit až od příštího roku a několik desítek milionů korun se tak ušetří, dodává list. Gross vládě navrhuje celkem tři projekty zaměřené na řešení humanitární krize v poválečném Iráku. Kromě evakuace postižených do Česka je to podle Práva dodávka léků a zdravotnického materiálu do oblasti a pomoc při zprovoznění iráckých zdravotnických zařízení. Do Iráku by měly putovat například antibiotika, chemoterapeutika a léky proti parazitům.


Na Kanárských ostrovech bylo 7. července nalezeno tělo mrtvé ženy, která u sebe měla české doklady. Žena zřejmě zemřela násilnou smrtí, píše čtvrteční vydání Blesku. "Bylo nalezeno tělo s českými doklady. Dosud není známa identita ani příčina smrti," sdělila listu tisková tajemnice české ambasády v Madridu Markéta Sajmová. Podle občanského průkazu, který policie nalezla u těla, je mrtvá pravděpodobně pětadvacetiletá Linda Kociánová, píše Blesk. Dívka již několik týdnů pracovala na ostrově Tenerife jako příležitostná servírka nebo prodavačka. Od 7. července o ní její rodina nemá zprávu. Podle Blesku je Kociánová sestra bývalého člena hudební skupiny Lunetic Martina Kociána. Pokud se potvrdí, že žena byla zavražděna, půjde již o třetí případ násilné smrti Češky v zahraničí. V dubnu byla ve švédské Uppsale zavražděna čtyřiadvacetiletá studentka a minulý týden bylo nalezeno tělo zavražděné sedmadvacetileté ženy v Izraeli.