Přehled tisku

Přehled tisku

Úterní denní tisk se věnuje mimo jiné problémům firem Václava Fischera. Lidové noviny uvedly, že Komerční banka zřejmě stáhne žádost o exekuci na jeho majetek. Podle informací listu má Fischer dohodu s bankou, které dluží zhruba 450 milionů korun, podepsat během úterý. Exekutor Jan Grosam, kterého si banka vybrala a který prostřednictvím nuceného správce kontroluje Fischerovo podnikání, ale naznačil, že to nepovažuje za výhodné řešení. Zastavení exekuce je z jeho pohledu nejhorším krokem, který by mohl pro věřitele nastat. Lidové noviny dále upozorňují, že Fischerovi mezitím začaly hrozit další problémy v podobě nových dlužníků. Jsou jimi cestovní agentury, které za provize prodávají jeho zájezdy a kterým majitel největší české cestovní kanceláře několik měsíců neplatil. Prodejci tak nyní, kdy není stále jasné, zda největší tuzemská cestovka neukončí činnost, budou chtít své peníze zpět. Také Mladá fronta Dnes upozorňuje, že postupně se objevují další hlasy firem a obchodních partnerů, kterým Fischer dluží. S těmi však zatím nikdo nejedná, a jejich pohledávky tak zůstávají mimo hru. Zatím se na nás nikdo neobrátil a přitom bych to očekával, řekl listu Miroslav Tacl, šéf tuzemské pojišťovny Allianz, která kvůli neplacení pojištění leteckých rizik vypověděla Fischerovým letadlům smlouvu. Allianz proto zvažuje, jaký zvolí další postup.

Podle Hospodářských novin by měla navíc soudkyně v Praze 6 rozhodnout o další, v pořadí už čtvrté exekuci, tentokrát na leteckou společnost Fischer Air. Podle listu musí Fischer do konce srpna krizi vyřešit a najít pojišťovnu, která by se odhodlala poskytnout jeho letadlům povinné ručení. Pokud se mu to nepodaří, nebudou po tomto datu moci vzlétnout.

V kauze směnek zkrachovalé Investiční a Poštovní banky, se kterými se už několik let obchoduje na trhu, padl první rozsudek. Městský soud v Praze potvrdil, že směnky s podpisy bývalých šéfů IPB Libora Procházky a Jana Klacka jsou falešné. U|vádějí to Lidové noviny. Kriminalistický ústav podle nich stanovil, že podpisy na směnkách nejsou pravé. Falešné byly i formuláře či razítka, dodává deník.

Prezident Václav Klaus zatím neodevzdal přiznání o vedlejších příjmech a darech. Podle Mladé fronty Dnesředitel tiskového odboru Klausovy kanceláře Petr Hájek před měsícem tvrdil, že prezident své přiznání zrovna dokončuje. "Lhůtu nestihl kvůli návalu práce a návštěv," řekl listu. Hájek ale nyní uvádí, že chce nejdříve zjistit, zda bývalý poslanec a současný prezident Klaus má vůbec povinnost přiznání o vedlejších příjmech podávat. Podle Václava Šedivého, tajemníka mandátového a imunitního výboru Senátu, kam zasílají svá přiznání poslanci, není Klaus jediný, kdo ještě přiznání neodevzdal. "Je jich poměrně dost - asi 50," dodává deník.

Majetkové přiznání nepodal ani Klausův nástupce v čele ODS senátor Mirek Topolánek. Jak připomíná deník Právo, měl tak učinit do konce června. Přesto se jeho jméno neobjevilo ani mezi politiky, kteří přiznání odevzdali opožděně. Listu se Topolánek před časem přiznal, že na majetkové přiznání jednoduše zapomněl. Svěřil se ale, že si loni přivydělal asi 300 tisíc korun a že si s manželkou pořídili na hypotéku chatu za necelý půl milión.

Předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan porušuje podle deníků Bohemia zákon. Neuvedl totiž ve svém majetkovém přiznání výši svých příjmů. Pouze napsal, že pobíral také plat diplomata a zaměstnance ministerstva zahraničí ve funkci předsedy Valného shromáždění OSN. Žádná sankce mu však nehrozí. Kavan naopak přiznal dva dary: knihu o Aljašce a reprodukci obrazu, který ve vězení namaloval prezident Východního Timoru, dodávají deníky Bohemia.

Komentátoři deníků se zamýšlejí nad snahou ministra práce a sociálních věcí Zdeňka Škromacha získat další peníze na platy státních zaměstnanců. Autorka poznámky v Lidových novinách si myslí, že Škromachova snaha dostat z rozpočtu co nejvíc na platy státních zaměstnanců je přirozená a správná. Totéž ale podle ní platí o výhradách ministerstva financí, které peníze uvolnit nechce. "Těžko si totiž lze představit rozpočet, který by mohl vyhovět všem požadavkům zaměstnanců. Ten současný český to bohužel určitě není - a podle toho nejspíš spor ministerstev také dopadne," míní Lidové noviny.

Komentátor Mladé fronty Dnes píše, že žádná skupina zaměstnanců nechce být tou, na kterou se nedostane. "Nejprve si dupl ministr vnitra Stanislav Gross a na své si přišli policisté. Nyní štědrý strýček Škromach žádá kaši i pro učitele, zdravotníky a úředníky,." uvádí se v komentáři. Zdravý rozum přitom podle autora říká, že ministr práce a sociálních věcí má pravdu. Zároveň se ale komentátor ptá, co reforma financí? "Ta se dále drolí," odpovídá. Před volbami podle něj premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla sliboval každému, co hrdlo ráčí. Když pak u vlády zjistil, že to nejde, snažil se najít "toho nejmenšího, kterému vůbec nedá". "Tu se však strhl pokřik," píše komentátor a kritizuje současnou podobu reformy. "Kdyby byla reforma skutečná, mohli by učitelé dostat vyšší mzdy, ale jen za podmínek, že se školství zeštíhlí a zracionalizuje. Totéž platí o státní správě a zdravotnictví. Jenže tato reforma není skutečná reforma. Je to snaha ušetřit na těch, kdo jsou nejmenší," soudí autor.

Ve sloupku deníku Právo se komentátor zamýšlí nad nominací Kláry Veselé-Samkové do Ústavního soudu. V souvislosti s jejím profesním prohřeškem z minulosti si není jist, zda nad tím Senát může mávnout rukou. Ústavní soud je podle autora tak důležitý, že jeho členové by měli být lidé s nenapadnutelnou bezúhonností. "Jsme lidé, nejsme andělé alabastrové čistoty. Vyskytují se ale ve společnosti místa, kde bychom škraloupy zúčastněných měli hledat marně," píše Právo.

Vedoucí bonnské pobočky českého velvyslanectví v Německu Jaroslava Jeslínková se má německé straně omluvit za to, že diplomatickou nótou žádala Berlín o oficiální uznání její čestné hodnosti velvyslankyně. Česká republika už totiž v Německu velvyslance má, uvádí Mladá fronta Dnes. Jeslínkové, bývalé ambasadorce v Litvě a Lotyšsku, náleží čestný titul velvyslankyně na základě rozhodnutí ministra zahraničí Cyrila Svobody. Podle diplomatů je však nepřípustné, aby ho používala oficiálně, protože nesouvisí s její nynější funkcí. Německé ministerstvo zahraničí Jeslínkové žádost odmítlo s tím, že český velvyslanec už akreditován je, dodal list. Sám velvyslanec se německé straně za Jeslínkovou už omluvil.

Vlna veder způsobuje celé Evropě větší škody než loňské povodně, upozorňují Hospodářské noviny. Zmiňují požáry, kterým padají za oběť nejen rozsáhlé lesní plochy a zvěř, ale také infrastruktura a budovy. Postiženi jsou i zemědělci, ztráty vyčíslují říční přepravci, vodní elektrárny i poskytovatelé služeb v rekreačních střediscích. Vedra a prudké deště k létu podle deníku už tradičně patří. V posledních letech však vybočují z řady. Zjevně už nestačí se chystat jen na další povodeň. Do strategických plánů rozvoje je nutné zabudovat i úvahy o možných změnách klimatu. Vždyť příští extrémní vedra mohou vést nejen k problémům v zásobování vodou, ale i k výpadkům elektrické sítě. A pokud by byl růst teplot dlouhodobější, byl by vliv na evropské zemědělství zásadní. Třeba se ty obavy nepotvrdí, rozhodně je však nepodceňujme, doporučují Hospodářské noviny.

Nebývale vysoké teploty, které už několik dní panují v Libereckém kraji, přidělávají potíže také železničářům. Vlaky budou jezdit pomaleji, aby nevykolejily, informuje liberecká příloha Mladé fronty Dnes. Podle krajského zástupce Českých drah v Libereckém kraji Rudolfa Půlpána už pomalé jízdy zavedli železničáři na Ústecku a pokud vedra nepoleví, zavedou je i liberečtí. "To by pak znamenalo pro některé tratě zpoždění, vlaky by totiž musely tam, kde jindy jezdí rychlostí kolem 80 kilometrů v hodině, zpomalit až na třicítku," řekl deníku Půlpán. Železničáři mají problémy také s přehříváním motorových vlaků. Hlavně ve horách se motory nestačí chladit, v kabině je až kolem padesáti stupňů. "Mrzí nás, že vagony nemají klimatizaci. Takže jediné, co mohou cestující dělat proti horkům, je otevřít si okno a zásobit se tekutinami," dodal pro Mladou frontu Dnes.