Přehled tisku
Protest ekologických aktivistů z hnutí Greenpeace v chemičce Spolana v Neratovicích na Mělnicku - to je hlavní téma komentářů dnešního tisku. Noviny se vracejí také k nedávným rozsudkům Evropského soudu pro lidská práva, které kritizovaly některé soudní případy kvůli jejich délce.
Bývalého prezidenta Václava Havla opět trápily zdravotní problémy. Podle dnešního Práva prodělal Havel těžký zápal plic. Exprezident nemohl dýchat a lékaři mu speciálními cviky pomáhali s uvolňováním ucpaných plic, dodává dnešní Mladá fronta Dnes (MfD). O zdravotních problémech Havla se podle deníků zmínila jeho manželka Dagmar, když o víkendu zavítala do jihočeské Putimi na vysvěcení kapličky poničené při loňských záplavách. Podle Havlova tajemníka Jakuba Hladíka nebylo exprezidentovo onemocnění nijak vážné. "Měl drobné problémy. Necítil se dobře. Nebylo to nic dramatického, zůstal několik dní doma. To je vše," řekl MfD. Zdravotní problémy trápí šestašedesátiletého Havla, který letos v únoru po téměř 13 letech opustil Pražský hrad, již řadu let. V roce 1996 mu museli lékaři kvůli zhoubnému nádoru odebrat polovinu pravé plíce a právě od té doby je rovněž náchylnější k onemocnění. Sužuje ho chronická bronchitida. Problémy se vzdušností plic se u něj objevují i několikrát do roka. Havlovi, který nyní podle MfD tráví čas na své chalupě na Hrádečku, nedělají dobře prudké klimatické změny, například rychlé střídání teplot při přechodu z klimatizovaných místností, nebo suchý vzduch v letadlech. Rovněž teplé a suché počasí, které v posledních dnech vládne v České republice, není pro lidi s podobnými problémy příjemné.
Některé obce na Rychnovsku kvůli nedostatku vody zakázaly používání pitné vody k zalévání zahrad či mytí osobních aut. Například v obcích Prorubky, Kamenice či Polom doplňují úbytek vody ve veřejných vodojemech z pojízdných cisteren. Informuje o tom ve své dnešní regionální mutaci pro Královéhradecký kraj Mladá fronta Dnes. "Nedostatek vody lidé zatím nepocítí, protože jsme schopni ji do obecních vodovodů dovézt. Je však třeba s vodou šetřit. Kdyby sucha panovala delší dobu, situace by mohla být kritičtější," řekl MfD
Téměř každý desátý práceschopný Čech je nezaměstnaný. To je však to jediné, co má naše republika společného s ekonomicky vyspělými státy, stojí v komentáři Hospodářských novin. V USA, Německu, či Francii vyšší nezaměstnanost způsobuje větší poptávku po zaměstnání a tím i tlak na vzdělanost populace. Člověk s vyšším vzděláním pak má větší šanci na pracovní zařazení i lepší finanční ohodnocení. V České republice však tlak na zvyšování vzdělanosti, který by měla nezaměstnanost teoreticky přinést, ubíjí finanční problémy státní kasy, píše deník. Devastace systému vzdělávání přitom pokračuje, protože jednou třetinou státních zaměstnanců, kteří mají být propuštěni, jsou učitelé. Mezi nimi jsou i specialisté učňovského školství, středoškolští odborníci nebo praktičtí i teoretičtí akademici. Na druhé straně neutěšeně roste počet mladých vystudovaných lidí, kteří po škole nedokázali najít zaměstnání. Jestli to takhle půjde dál, bude hůř nejen pro nezaměstnané, ale pro celý stát, končí komentář Hospodářských novin.
Lidové noviny informují o množení nebezpečných sinic ve většině českých rybníků a vodních nádrží. Tropická třicetistupňová horka jsou pro růst toxických řas přímo ideální. Lidé by se s ohledem na své zdraví neměli v takto postižených vodách, jakou je nyní i Máchovo jezero, vůbec koupat, nebo by se po koupání měli osprchovat. Po nechtěném vypití vody nebo inhalaci vodní tříště se u některých osob mohou objevit střevní nebo žaludeční potíže, bolesti hlavy, exzémy a jiné alergické reakce. Nevyhovující je podle deníku například Nechranická přehrada na Chomutovsku, nebo vodní nádrž Kletná v Suchdole nad Odrou, zatímco naopak v Hracholuské přehradě sinice ustupují. Způsobuje to zřejmě speciální vir, který toxické řasy ničí, píší Lidové noviny.
Místo sinic Mladá Fronta Dnes varuje před nedostatečnou protipovodňovou ochranou. Lidé a jejich majetky jsou podle listu stále v ohrožení. Kdyby dnes vtrhla do Prahy pětisetletá povodňová vlna jako před rokem, dopadla by metropole úplně stejně. Místo budování účinných protipovodňových opatření se v Praze i ostatních městech dosud odstraňují následky z loňska. Škody přesáhly 73 miliard korun, a tak na stavění nových ochranných zdí a nádrží nejsou peníze. Vltavská kaskáda na tom s připraveností není o nic lépe. Jak prozradil jeden z pracovníků kaskády Mladé Frontě Dnes, Povodí Vltavy by bylo schopno zpracovat nanejvýš desetiletou vodu.
Po květnovém rozšíření se zeměpisné těžiště Evropské unie posune z Belgie do Německa. Jak informují Hospodářské noviny, budoucím geografickým srdcem unie bude německé městečko Siegen, které leží zhruba 60 kilometrů východně od Bonnu. Výpočet, který pro Hospodářské noviny provedli čeští odborníci Kartografie Praha, se shoduje s výsledkem propočtů francouzského Národního zeměpisného ústavu. Dosavadním středem je lesní mýtina u belgické vesnice Oignies nedaleko hranic s Francií. Do této vesnice proto míří výletníci, které zajímá místní skleněná katedrála se symbolickými chodníčky do patnácti stran. Městečko Siegen se na svůj turistický ruch teprve chystá, zatím je známé jen místními trhy a jako rodiště malíře Petra Paula Rubense.
České hypoteční banky podle Lidových novin rozpůjčovaly během osmi let své existence přes 130 miliard korun na hypotékách. Za rostoucí oblibou tohoto způsobu financování bydlení stojí především nízké úrokové sazby, které se v současnosti pohybují mezi pěti a šesti procenty. V minulém roce byl přírůstek úvěrů kolem 33 miliard korun, v roce 2001 to bylo o osm miliard méně. Letošní rok má být co do počtu a objemu hypotečních úvěrů rekordní. Náměstek Českomoravské hypoteční banky Jan Sadil potvrdil Lidovým novinám, že jen za první pololetí letošního roku narostl objem hypoték ve srovnání se stejným obdobím vloni o 61 procent.
