Přehled tisku
Policie znovu otevře vyšetřování stovek sebevražd a podezřelých úmrtí. Rozhodl o tom policejní prezident Jiří Kolář. Domnívá se totiž, že při objasňování mnohých případů policisté nepostupovali důsledně a profesionálně, píše Mladá fronta Dnes. Koláře k jeho rozhodnutí podle listu přimělo vyšetřování osmi vražd, které spáchali manželé Jaroslav a Dana Stodolovi a které kutnohorští policisté původně uzavřeli jako sebevraždy.
Vojenská rozvědka se údajně pokoušela získat pod svou kontrolu Český dům v Moskvě a z jeho pronájmu chtěla financovat svou činnost. Podle Lidových novin to tvrdí bývalý generální sekretář ministra zahraničí Karel Srba. Právě Srba přitom v souvislosti s kauzou Český dům čelí obvinění z korupce a byl také zatím nepravomocně odsouzen za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Srba podle listu také tvrdí, že rozvědka měla takových zdrojů financování příjmů více. "Je to protizákonná činnost. Já jsem se na tom odmítl podílet. Možná to je jeden z důvodů, proč mě někteří lidé nemají rádi," dodal Srba, který je momentálně ve věznici v Plzni na Borech. Český dům v Moskvě pronajalo počátkem roku 2001 ministerstvo zahraničí firmě Hotel Český dům za 28 milionů ročně. Příjmy, které by převýšily tuto částku, by si společnost mohla nechat. Ve firmě pracoval podle Lidových novin minimálně jeden bývalý důstojník vojenské rozvědky. Při pozdějším vyšetřování některé doklady o pronájmu záhadně zmizely. Policisté, kteří kauzu vyšetřovali, byli upozorněni, aby "dali ruce pryč", protože případ souvisí s bezpečnostními zájmy státu, píší Lidové noviny.
Stávka postavila kantory do ostrého světla. Udělala v tomto smyslu víc než léta nářků a tuny papírů. Učitelé ukázali, že nejsou trpným stádem. Vláda vidí, že za plané sliby se platí," domnívá se autor komentáře Mladé fronty Dnes. Naopak za neúspěšnou považuje stávku, do které se zapojilo na 72.000 lidí, komentátor Lidových novin. Především proto, že se k ní nepřipojili všichni kantoři, a ale i proto, že se stávkou většina občanů nesympatizovala. Přesto však stávka může mít i nečekaný pozitivní efekt, tedy hlavně pokud se nastartuje skutečný názorový kvas. Směr již naznačila předsedkyně jihočeské odborové rady Eva Soukalová: úřady musejí sáhnout k nepopulárnímu kroku a začít snižovat počet škol i přesluhujících učitelů. Poněkud pozdní změna důrazů, ale přeci.." dodávají Lidové noviny.
České aerolinie hospodařily v letošním pololetí se ztrátou téměř 300 milionů korun. S odvoláním na zprávu dozorčí rady ČSA zveřejnil údaje deník Právo. "Meziroční tempo mzdových nákladů je stále asi třikrát vyšší než růst klíčových výkonových ukazatelů," cituje list ze zprávy. Podle ní je celkový hospodářský výsledek na relativně dobré úrovni pouze díky mimořádně příznivému vývoji kurzu dolaru. Dosavadní prezident aerolinek Miroslav Kůla informace o špatném hospodaření popírá jako vytržené z kontextu a zneužité proti současnému vedení. Podnik má podle něj tolik financí, že by bylo možné se kumulované ztráty přesahující jednu miliardu korun zbavit naráz.
Sedmačtyřicet mimopražských poslanců se již nastěhovalo do nově zrekonstruovaného domu v Nerudově ulici na Malé Straně v Praze. Jak píše Právo, památkově chráněný dům v historické lokalitě pod Pražským hradem nechala sněmovna zrekonstruovat za 250 milionů korun. Více než dvě třetiny bytů obsadili levicoví poslanci. ČSSD a KSČM ale měly jako jediné dvě parlamentní strany náhradníky, kterým poslanecká komise přidělila volné byty, jichž se vzdali hlavně občanští demokraté. Rekonstrukce domu v Nerudově ulici se stala terčem kritiky novinářů a veřejnosti. Vycházela z toho, že v době, kdy má řada občanů problémy sehnat byt, vzniká na náklady státu ubytovna, kde budou poslanci bydlet zadarmo.
Po dvaceti letech potkal Karel Mariška u soudu stejného soudce, který jej v roce 1984 poslal na rok do vězení za jeho náboženské přesvědčení. Jak píše Mladá fronta Dnes, Mariška tehdy skupoval nedostatkové zboží - papír a rozmnožovací blány - na šíření textů svědků Jehovových, kterým stát nepovolil činnnost. Soudce Kuchař tehdy jeho obhajobu, kdy poukazoval na náboženskou svobodu, odmítl jako "naprosto nekritický a tendenční výklad naší socialistické ústavy". Nyní Karel Mariška požádal soud o vrácení věcí, které mu roku 1984 zabavila policie - bibli, náboženské texty či rozmnožovací stroj. "Myslím, že je z toho trochu nervózní", usmíval se Mariška, když podal ruku soudci. Od soudu však jako vítěz neodcházel. Návrh, aby dostal věci zpět soudce zamítl, neboť už fyzicky neexistují.
Věřící z Tachovska přijdou o svého faráře. Jak píše Právo, kněžská rada 37letého Reného Milfaita odvolala. Jeho způsob šíření božího slova byl už delší dobu trnem v oku ortodoxním katolíkům. Milfaita rozhodnutí rozzlobilo, protože chtěl ve službě Bohu pokračovat. U veřejnosti vyvolal odchod kněze rozkol. Jedni ho chválí, druzí zatracují. Jak říká například Pavel Řepa z Tachova, kněž zbavil mladé lidi sídlištní beznaděje, přiblížil jim víru, dokázal je zaujmout. Hlavně starší věřící se však nemohou dočkat, až bude mít kněz sbaleno. Jsou to vesměs dogmatici, které rozčiluje styl, jakým Milfait slouží mše. Páter si pro kázání vybírá rozličná témata ze všedního života. Nerozpakuje se hovořit o všem, co ho zaujme ve zpravodajství. Jednou dokonce v kostele mluvil o Pokémonech. Sympatické je řadě lidí i to, že je sportovně založený, hraje hokej, je přátelský a občas si vypije i sklenku. Je prostě lidský, uvádí Právo.
Na internetu se opět objevil nelegální český překlad posledního dílu příběhu čarodějnického učně Harryho Pottera. Jak informuje Mladá fronta Dnes, česká verze knihy nazvané Harry Potter a Fénixův řád, která se má na pultech knihkupectví objevit až příští rok v únoru, už jednou na webu byla. Zmizela ale poté, co nakladatelství Albatros podalo kvůli porušování autorských práv trestní oznámení. Podle odborníků nebude mít amatérský překlad na prodej knihy vliv. Také v jiných zemích, například v sousedním Německu, se fanoušci Harryho Pottera nesmířili s tím, že by měli několik měsíců čekat na oficiální vydání knihy, a vrhli se do překladu více než sedmisetstránkového anglického vydání sami.
Tři muži z Frýdku-Místku skončili v Belgii s pouty na rukou v policejní cele. Jak píše Mladá fronta Dnes, to vše jenom proto, že na hraničním přechodu s Německem nedostali - jako většina Čechů -do pasu razítko s datem. Neměli tak žádný důkaz, že v zemích Evropské unie nepobývají déle než povolených 30 dnů. Belgičané jim navíc zabavili auto a umístili je do imigračního střediska. O svém propuštění se Češi dozvěděli až ve chvíli, kdy už na bruselském letišti čekali na vyhoštění. Nakonec je zachránilo datum na pátečním vydání českého listu Anonce, který měli u sebe. Jak píše Mladá fronta Dnes, není to zdaleka první případ, kdy belgická či francouzská policie aplikuje předpisy tak horlivě.
