Přehled tisku
První kapitola bitvy o letošní státní rozpočet dopadla pro Špidlovu vládu dobře, píše Mladá fronta Dnes. Podle autora komentáře je však zatím těžké odhadnout vývoj dalších hlasování či osud reformy veřejných financí. Každopádně ale úterní výsledek dává vládě naději přežít hlasování o důvěře, které vyvolala Občanská demokratická strana, soudí list.
První kapitola bitvy o letošní státní rozpočet dopadla pro Špidlovu vládu dobře, píše Mladá fronta Dnes. Podle autora komentáře je však zatím těžké odhadnout vývoj dalších hlasování či osud reformy veřejných financí. Každopádně ale úterní výsledek dává vládě naději přežít hlasování o důvěře, které vyvolala Občanská demokratická strana, soudí list. Další vývoj mimo jiné závisí na tom, jak často vlastně hodlá Václav Klaus používat prezidentského veta. Podle ústavy má svaté právo vetovat, co se mu zamane, uzavírá Mladá fronta Dnes.
Strany vládní koalice se dohodly na tom, že zachovají možnost uzavírat smlouvy o stavebním spoření i pro děti do 15 let. Píšou to Hospodářské noviny, kterým úterní dohodu potvrdili zástupci všech tří vládních stran. Významnou změnu, která bude znamenat zachování současného stavu, přivítala i opozice. Dohodu listu potvrdil například premiér Vladimír Špidla, podle kterého tato změna nebude mít významný dopad do rozpočtu na příští rok. Za "hotovou věc" to označil i šéf rozpočtového výboru, lidovec Miroslav Kalousek a šéf poslanců US-DEU Karel Kühnl. "Může to být kompromisem při výsledném hlasování," poznamenal ministr financí Bohuslav Sobotka. Ekonomický expert občanských demokratů Martin Kocourek tuto změnu považuje za vhodnou, protože jeden ze smyslů stavebního spoření je, že rodiče tímto způsobem zakládají dětem podmínky pro budoucí bydlení. Avizovanou změnu v reformě přivítala i Asociace českých stavebních spořitelen, dodávají Hospodářské noviny.
Po veliteli letectva Janu Vachkovi odcházejí z armády další důležití generálové. Podle Mladé fronty Dnes se po škrtech v armádním rozpočtu rozhodl pro rezignaci náčelník chemického vojska Dušan Lupuljev, velitel specializovaných sil Petr Pavel, šéf pozemního vojska Josef Sedlák, velitel letecké pátrací a záchranné služby Jiří Jogl a další odborníci generálního štábu. "V armádě končím. Ale až v prosinci. Teď to nechci rozmazávat. Snad jen: odcházím bez hořkosti, byť jsem si kariéru v armádě plánoval ještě na roky," cituje list Lupuljeva. O odchodu důstojníků ví také stínový ministr obrany Petr Nečas. Odmítl ale uvést jména vojáků s tím, že jim zaručil anonymitu. Ministr obrany Miroslav Kostelka doufá, že Lupuljeva s Vachkem přesvědčí, aby v armádě zůstali, třeba i na jiných postech. "Stojím o ně," uvedl Kostelka. Podle Mladé fronty Dnes opouštějí armádu také zkušení instruktoři letounů L-159. Příprava každého z nich přitom přišla na 250 milionů korun, upozorňuje list. Krize důvěry vojáků ve vládu vyplývá hlavně z toho, že je premiér Vladimír Špidla ještě v lednu ujišťoval o stabilním rozpočtu i podpoře kabinetu, ale vzápětí dal pokyn k seškrtání armádních financí natolik, že tím propustil tisíce lidí, soudí bezpečností expert Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů. Kvůli krácení armádního rozpočtu rezignoval letos v květnu také Kostelkův předchůdce Jaroslav Tvrdík, připomíná Mladá fronta Dnes.
Nejméně čtyřem Čechům hrozila v uplynulých dvou měsících belgická policie, že je vyhostí kvůli chybějícímu razítku v pase. Razítko s datem turisté nedostali již na hranicích při odjezdu z Česka. Jeden český občan dokonce musel Belgii opustit, protože nemohl prokázat, že v zemi pobývá kratší dobu než povolené tři měsíce. Takové jednání se nelíbí českému ministerstvu zahraničí, informují Lidové noviny. "Velvyslanec v Belgii Jiří Havlík už dříve přislíbil, že se na problém bude dotazovat belgické strany. Pokud by se takové případy množily, musela by česká diplomacie tuto situaci nějak řešit," cituje list mluvčího ministerstva zahraničních věcí Víta Koláře. Belgičané podle něj v těchto případech nepostupovali podle dohod o bezvízovém styku mezi Českou republikou a Evropskou unií. Česko uzavřelo smlouvy o bezvízovém styku nejen s EU jako celkem, ale také s jednotlivými členskými státy. Češi tak podle těchto smluv nesmějí například pobývat na belgickém území déle než čtvrt roku. Případný předchozí pobyt v některé jiné zemi unie se však do této doby nezapočítává. Kontroly na vnitřních hranicích členských států byly přitom zrušeny takzvanou schengenskou dohodou a přesunuly se na hranice vnější, připomínají Lidové noviny.
Policejní prezident Jiří Kolář zváží rezignaci kvůli selhání policie v případu manželů Stodolových, kteří mají zřejmě na svědomí devět vražd starých lidí. Kolář to uvedl pro Mladou frontu Dnes. V souvislosti s případem již odstoupil šéf kutnohorské policie Věroslav Matoušek a další kutnohorští policisté. Byla to reakce na vyšetřování osmi vražd, které kutnohorští kriminalisté původně uzavřeli jako sebevraždy. "Úvahy o mém odstoupení nejsou nevýznamné, pokud by se ukázalo, že aféra vraždících manželů Stodolových poškodila důvěru policie u veřejnosti nad únosnou mez. Za dvaatřicet let služby u policie jsem se při vyšetřování vražd ještě nesetkal s takovým šlendriánem," cituje list Koláře. Policejní prezident dodal, že zatím nezná celkový rozměr problému a nemůže nést odpovědnost za selhání jednotlivých policistů, kterých je téměř 50.000. "Jestliže by ale měla být otřesena důvěra v práci policie, a to já zatím nevím, musím to vyhodnotit jako osobní odpovědnost," uvedl Kolář pro Mladou frontu Dnes.
Česká republika bude v dohledné době jedním z největších evropských výrobců automobilů. Označení Made in Czech Republic ponesou auta čtyř, možná i pěti světových značek, jichž se má za čtyři roky v ČR montovat 733 tisíc ročně. Píše to Mladá fronta Dnes s odvolání na týdeník Autofacts. ČR zaujme první místo mezi postkomunistickými zeměmi. Hned za Českem bude následovat Slovensko. Zejména díky nové továrně automobilky PSA Peugeot Citroen v Trnavě vyrobí Slováci bez deseti tisíc půl milionu vozů. Kromě dvou automobilek v Mladé Boleslavi a v Kolíně navíc v tuzemsku vyrůstá stále hustší síť výrobců nejrůznějších dílů a součástek. Za poslední rok a půl jich přibylo čtyřicet. Do hry může brzy vstoupit nový velký hráč, korejská firma Hyundai. Ta se poohlíží po místě pro novou továrnu a jedním z kandidátů je město Žatec. V prognóze londýnské společnosti Economist Intelligence Unit stojí, že odvětví bude v nadcházejících letech dále expandovat. Saský ministr hospodářství Martin Gillo předpokládá, že ČR a další středoevropské země se společně s východním Německem jednoho dne stanou největší zónou automobilového průmyslu v Evropě, píše Mladá fronta Dnes.
