Přehled tisku

r_2100x1400_radio_praha.png

Všechny české deníky se vracejí ke čtvrtečnímu vystoupení prezidenta Václava Klause před poslanci. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že Klaus při své vůbec první návštěvě sněmovny ve funkci hlavy státu optimismem nehýřil. Kritizoval naopak vládu za vysoký schodek státního rozpočtu na příští rok, varoval před růstem moci státu na úkor občanských svobod a upozorňoval na důsledky nové evropské ústavy. Řada poslanců po Klausově projevu podle listu pochybovala, zda za nimi přišla nadstranická hlava státu. Hlavně koaliční strany v něm viděly spíše lídra opozice.

Prezident Václav Klaus se zúčastnil 16. října v Praze jednání Poslanecké sněmovny, foto: ČTK
Všechny české deníky se vracejí ke čtvrtečnímu vystoupení prezidenta Václava Klause před poslanci. Mladá fronta Dnes upozorňuje, že Klaus při své vůbec první návštěvě sněmovny ve funkci hlavy státu optimismem nehýřil. Kritizoval naopak vládu za vysoký schodek státního rozpočtu na příští rok, varoval před růstem moci státu na úkor občanských svobod a upozorňoval na důsledky nové evropské ústavy. Řada poslanců po Klausově projevu podle listu pochybovala, zda za nimi přišla nadstranická hlava státu. Hlavně koaliční strany v něm viděly spíše lídra opozice. Premiér Vladimír Špidla, který byl spolu s ministrem zahraničí Cyrilem Svobodou v té době na summitu Evropské unie v Bruselu, pouze vzkázal, že Klausova kritika vlády není oprávněná.

Lituji malé ochoty opozice spolupracovat, píše v deníku Právo v reakci na Klausovo vystoupení ve sněmovně předseda vlády Vladimír Špidla. Prezident podle něj přednesl některá osobně formulovaná stanoviska k současnému úsilí vlády o reformu veřejných financí a modernizaci sociálního státu. Sociální stát není ale podle premiéra překonaným jevem. Vyžaduje však důslednou a hlubokou reformu, aby obnovil svoji efektivnost a stabilitu. "Jsem si jist, že stát neomezuje občanské svobody", uvádí Vladimír Špidla v Právu. Pouze se důsledně vydal na cestu boje s organizovaným zločinem, korupcí a klientelismem, což poctiví občané nepochybně chápou.


Stát poprvé od listopadu 1989 vyvlastní kulturní památku, uvedly Lidové noviny. Ministr kultury Pavel Dostál totiž zahájil kroky k tomu, aby část Babiččina údolí, známého z knihy Boženy Němcové, přešla zpět do vlastnictví státu. Konkrétně jde o Panklovnu, rodný dům Boženy Němcové, Panský dvůr a Panský hostinec. Jejich současný majitel se o budovy už osm let nestará a odmítá veškeré nabídky pomoci. Rozpadající se hospodářský dvůr, součást národní kulturní památky, tak dosud chátral. "Je to natolik významná památka, že nejde jinak, než zahájit proces vyvlastnění," podotkla mluvčí ministerstva Kateřina Besserová. Samo vyvlastnění nyní zahájí odbor památkové péče Královéhradeckého kraje. Stát může památku vyvlastnit buď za odhadní cenu, nebo bez náhrady, a to v případě, když prokáže, že vlastník vědomě porušoval zákon. A to je právě tento případ, dodává list.


Srpen 1968, Praha
Vyplatit milion korun pro příbuzné lidí, kteří zaplatili životem za invazi "spřátelených" armád v roce 1968, navrhuje podle Mladé fronty Dnes Občanská demokratická strana. Kromě milionové satisfakce pro přímé příbuzné zemřelých navrhují občanští demokraté i půlmilionovou částku pro zraněné nebo znásilněné lidi s trvalými následky a pro ostatní zraněné sto tisíc korun. Nejde přitom jen o rok 1968, ale o celé období do června 1991, po které na českém území zůstali sovětští vojáci. Odškodnění by se vyplácelo ze státního rozpočtu. První reakce ostatních stran jsou spíše zdrženlivé. Proti budou zřejmě komunisté. Ti by dali přednost tomu, kdyby se na odškodnění podílely země, které Československo okupovaly. "Pochybuji, že existují páky, které by tyto země k tomu přinutily," reagoval na to Jan Zahradil z ODS.


Milouše Jakeš a Jozef Lenárt (vpravo)
O osudu Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta, podezřelých z vlastizrady, rozhodne nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová. Podle Mladé fronty Dnes jen na jejím stanovisku nyní záleží, zda případ definitivně skončí pro oba bývalé komunistické prominenty bez trestu, nebo se jím ještě bude zabývat brněnský Nejvyšší soud. "Bude to mít prioritu," řekla deníku Benešová. Oba někdejší představitelé komunistického režimu byli v červnu pražským vrchním soudem zproštěni obžaloby. Ta jim kladla za vinu, že se podíleli na invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 a s okupanty dopředu spolupracovali. Soud je osvobodil pro nedostatek důkazů. Zatím jediným odsouzeným za rok 1968 tak zůstává bývalý šéf Ústřední správy spojů Karel Hoffmann, kterého soud poslal na šest let do vězení. Ani jemu však soud neprokázal vlastizradu, ale odsoudil ho za sabotáž, neboť při invazi nařídil vypnout rozhlas. I jeho pravomocné odsouzení může ještě zvrátit Nejvyšší soud.


Přes značnou snahu místních komunistů nebude ve Vsetíně znovu postavena třímetrová socha Julia Fučíka. Jak dále uvádějí Lidové noviny, městští radní si nechali vypracovat historické posudky na postavu komunistického novináře Fučíka a poté zamítli návrh místní KSČM, aby socha opět stála u jedné ze vsetínských škol. Fučíkova socha, jejímž autorem je Josef Malejovský, zatím zůstává uskladněna v garáži budovy okresního výboru KSČM. Právě letos v únoru by se Fučík dožil sta let, v září uběhlo šedesát let od jeho popravy, připomínají Lidové noviny.


Viktor Kožený, foto: ČTK
Závod s časem nyní podle Mladé fronty Dnes vedou čeští a američtí vyšetřovatelé, kteří nezávisle na sobě chtějí k soudu ve svých zemích dostat Viktora Koženého. Ten se nyní na Bahamách chová jako skromně žijící člověk, u něhož není kde brát. Část jeho majetku stihli už před lety obstavit protivníci z USA. Kožený kromě toho jakoukoli vinu popírá a chystá protiútok u soudů na Bahamách a ve Štrasburku. Na Koženého byl v Česku vydán mezinárodní zatykač, s nímž může ministerstvo spravedlnosti na Bahamách žádat Koženého vydání. Rovněž v USA putuje na ministerstvo spravedlnosti spis s obviněním Koženého a chystá se žádost o vydání. "Posoudíme, zda žádost splňuje všechny náležitosti a pak budeme sloužit jako prostředník mezi New Yorkem a Bahamami," uvedl zdroj z amerického ministerstva.


O tom, do jaké míry je reálná myšlenka národního fotbalového stadiónu v Praze, může být podle deníku Právo jasno do konce měsíce. Pražští radní budou rozhodovat o výpůjčce pozemků na Strahově pro moderní stadión asi pro padesát tisíc diváků. Pokud by se projekt za pět miliard realizoval, bude se Českomoravský fotbalový svaz ucházet o pořadatelství evropského šampionátu v roce 2012. Svaz potřebuje 16 hektarů pozemků na Strahově, chce si je na padesát let vypůjčit. Pak se počítá s přestavbou stadiónu Evžena Rošického a s jeho propojením se strahovským areálem. Národní fotbalový stadión by měl splňovat podmínky UEFA pro nejvyšší, pětihvězdičkovou kategorii, dodává list.


Grandhotel Pupp v Karlových Varech, foto: Andrea Fajkusová
Nepovšimnuty ležely kdoví jak dlouho v jednom pražském antikvariátu historické stavební plány proslulého karlovarského Grandhotelu Pupp. Podle Mladé fronty Dnes je objevil polský architekt Ryzsard W. Sikorsky a předal zástupcům města a kraje. Na plánech je nejen fasáda objektu, ale i interiéry a také půdorysy budovy. Podle ředitele Grandhotelu Pupp Romana Vacha jsou plány skutečně pravé. "V archivu už máme řadu listin s podpisy členů rodiny Puppů a jsou naprosto totožné. Velmi si cením toho, že se vrátily do města," dodal Vacho. O historické plány se nyní postará Karlovarské muzeum. Nejdříve je důkladně prostudují historici, pak je čeká konzervace, která je uchová pro příští roky.