Přehled tisku
Hlavním tématem zpravodajství i komentářů dnešního tisku jsou úterní oslavy 85. výročí založení samostatného Československa. Komentátoři se zamýšlí především nad příčinami mizejícího významu 28. října pro dnešní obyvatele českého státu.
Diskuze o tom, které datum označuje v Česku ten hlavní státní svátek, pokračuje i letos, konstatuje komentátorka Hospodářských novin Patricie Polanská. Vznik samostatného Československa v roce 1918 je podle ní pro mnohé už příliš daleko, idea československého národa je navíc definitivně passé. 17. listopad 1989 pro část občanů také není důvodem k radosti. "Vždyť kdo by slavil ztrátu těch krásných socialistických jistot a podivnou revoluci intelektuálů," píší HN. Rozpad Československa a vznik České republiky v roce 1993 někteří dodnes nepřijali, pro některé zase neznamenal žádný dějinný mezník. "Není problémem oněch dat, že se nedokážeme rozhodnout, kterou tradici nejen mozkem, ale i srdcem vzít za svou. Je to náš problém," soudí Patricie Polanská v komentáři Hospodářských novin. V tomto ohledu je potom podle jejího názoru jedno, zda prezident udělí 20 nebo 200 státních vyznamenání.
Komentátoři věnují pozornost také projevu ministra kultury Pavla Dostála. Podle komentátora Práva Jiřího Fraňka pronesl Dostál namísto slavnostního projevu příspěvek do diskuze. "Bohužel ale do diskuze, která se neděje. Totiž děje se právě jen to, že jednou za rok, 28. října, vysloví některý z politiků své znepokojení nad lhostejností lidí, zejména mladých, ke dni s tímto datem," píše Jiří Franěk. Podle Dostála je to zejména vinou neustálého přehodnocování našich moderních dějin. Pokud nebudou české dějiny ujasněny a budou se neustále revidovat, Česká republika nemůže počítat po vstupu do Evropské unie s respektem ostatních států. Naše dějiny potřebují ujasnění, souhlasí Právo. "A především dobré učitele, kteří je nebudou hlásat jako zjevenou pravdu a připustí diskuzi třeba i o tak choulostivých tématech, jako jsou jisté dekrety. On totiž každý jiný způsob ujasňování, než je právě diskuze, poněkud zavání," domnívá komentátor Práva.
Najít si v propletenci českých dějin jasný pohled na minulost, to bude úkol pro generace, ne pro současníky, píší Lidové noviny. Navíc to není úkol pouze akademický, připomíná autor komentáře Ondřej Neff. Příští rok totiž vstupujeme do Evropské unie. Jsme svědky a účastníky diskuze o podobě EU, sporů o to, jaká její podoba je žádoucí, zda to má být především hospodářské společenství suverénních států nebo evropský superstát, v němž se státnost zejména malých členů rozpustí, píše Neff v komentáři Lidových novin.
Středeční Právo informuje o tom, že si česká policie nevede statistiku o kriminalitě spáchané organizovanými zločineckými skupinami ani v případě vražd a dalších brutálních činů. Policie tedy nemá přehled ani pořádné podklady pro analýzy a stanovení strategie proti organizovanému zločinu. Detektivové elitních policejních útvarů se nestačí divit. Jeden z bezpečnostních expertů, který si nepřál být jmenován listu řekl, že jestliže policie nemá statistiku kriminality spáchané organizovaným zločinem, pak není jasné, co BIS policii předává. Z jakých dat vytváří zprávy o bezpečnostních hrozbách a jaká je výměna dat mezi policií a Bezpečnostní informační službou o této problematice. Právu sdělil, že bez statistiky není možné stanovit strategii boje proti organizovanému zločinu a strategii spolupráce s policií spojeneckých zemí.
Lidové noviny zjistily, že Polsko a Německo chtějí otevřít poválečný odsun Němců. Prezidenti Johanes Rau a Aleksander Kwaśniewski hodlají prostřednictvím společného textu, který by se měl příští pondělí projednávat na summitu zemí visegrádské čtyřky, odsoudit odsun Němců z Československa. Premiér Vladimír Špidla kvůli německo-polskému textu dokonce neplánovaně telefonicky hovořil s prezidentem Václavem Klausem. Česká strana je obsahem textu pobouřena. Lidové noviny dodávají, že ani premiér ani prezident zatím dopis nedostali oficiálně. Nechtějí se proto k jeho obsahu vyjadřovat.
Pokuty nebo nejrůznější poplatky můžete už na některých úřadech uhradit platební kartou. Hospodářské noviny informují o tom, že platební kartu má v současnosti každý druhý člověk a tak se například obecní úřady v Praze 11 a v Praze 13 rozhodly, že svým občanům vyjdou vstříc. Pro banky jsou přitom platby kartami docela dobrý byznys. Z každé transakce totiž inkasují poplatek za zprostředkování. V Plzni začali platby kartami připravovat na živnostenském úřadu už před rokem. Projekt ale ztroskotal právě na problému, jak vyúčtovat částku, kterou si banka za transakci bere. Představitelé obou pražských městských částí přiznávají, že transakční poplatek za použití platební karty jde na úkor nižšího příjmu obecního rozpočtu. Tolik Hospodářské noviny.
Zuby podraží, šetřete! Nabádají Deníky Bohemia. K položkám, které od příštího roku vyvětrají naši peněženku, musíme přičíst i zubaře. Před vstupem do Evropské unie musejí čeští stomatologové srovnat krok se svými evropskými kolegy, a investice pak proto nepochybně promítnou do cen materiálů i poskytované péče. Odborníci však tvrdí, že zdražení čekají především nadstandardní úkony. Podle údajů České stomatologické komory k nim patří například korunka nebo můstek. V současnosti se jejich cena pohybuje do tří tisíc, respektive do šesti a půl tisíce korun. Deníky Bohemia píší, že Němci za korunku zaplatí v přepočtu skoro 18 tisíc a za můstek 32 tisíc korun.
Mladá fronta Dnes píše, že Češi pracují déle a raději než většina lidí v sousedních zemích. Libují si v přesčasech a dlouhých pracovních dnech, které se protáhnou i přes deset hodin. Na druhé straně ale velice často chybějí v práci. Jsou po Malťanech druzí největší absentéři. Za to, že chybějí v práci, nejčastěji může nemocenská. To všechno zjistila Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek v rozsáhlém průzkumu. Přestože jsou Češi proslulí svou reptavou povahou, na pracovní podmínky, stres nebo únavu způsobenou prací si v průzkumu stěžovali minimálně.
Lidové noviny informují o tom, že policie ve středu zahájuje sérii výslechů bývalých a současných členů vlád, které se podílely na problematickém rozhodování kolem předraženého projektu dálnice D47. V rámci vyšetřování korupční aféry si policejní rada jako první předvolal ministra dopravy Milana Šimonovského. Ten policii na možné trestní pozadí kauzy upozornil. Lukrativní zakázku loni v červnu přidělil kabinet Miloše Zemana bez výběrového řízení izraelské firmě Housing and Constructinon. Špidlův kabinet kontrakt zrušil. Izraelská firma tím získala odškodné ve výši přesahující 600 miliónů korun. Druhým z předvolaných je exministr financí Zemanovy vlády Pavel Mertlík.
